On se nemá název náměstek hejtmana, ale je to radní, který je placen v podstatě ve stejných tabulkách, ve stejných tarifech jako náměstek.
Výrok náměstka hejtmana Nováka je zavádějící, neboť radní kraje a náměstek kraje nejsou placeni stejně, jejich plat se liší o 6 726 Kč.
Výše platu jednotlivých uvolněných představitelů krajů se vypočítává podle obyvatelstva dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 375/2010 Sb. (.pdf - str. 3) k nařízení vlády č. 37/2003 Sb. Platy jsou rozděleny podle počtu obyvatel jednotlivých krajů - do 600, do 900 a nad 900 tisíc obyvatel. Český statistický úřad uvádí, že Moravskoslezský kraj má v tuto chvíli asi 1,23 milionu obyvatel, patří tak do nejvyšší kategorie, což znamená, že i jednotlivé funkce v kraji získávají platové ohodnocení v nejvyšší míře.
FunkceNáměstek hejtmanaRadní krajePlat 81 45374 727
Miroslav Novák mluvil o této záležitosti v kontextu debaty, kde bylo diskutováno, jestli nemá kraj příliš mnoho náměstků hejtmana. Kraj má 6 náměstků hejtmana a další 4 radní (a hejtmana samozřejmě). Rozdíl v platu je u nich stanoven daným nařízením, není tak pravda, že by plat náměstka hejtmana a radního kraje byl totožný. Obě funkce jsou tak hodnoceny v rámci tabulky určující platy pro funkcionáře kraje, které mají více než 900 tisíc obyvatel, výše platu jsou však rozdílné.
Otázka: jak do toho všeho zapadá fakt, že internetem proběhly videa, kdy jste v roce 1986 předávala kytici rudých růží Gustavu Husákovi? Bobošíková: To neproběhlo internetem, ale českou televizí před 2 a půl lety.
Video, ve kterém Jana Bobošíková předává kytici růží G. Husákovi bylo odvysíláno v pořadu Před 25 lety, 25.6.2010, dostupné je stále ve videoarchivu ČT. Jana Bobošíková tedy správně uvádí i časové období - zhruba 2 a půl roku, i fakt, že video bylo odvysíláno v České televizi, odkud se předunulo například na server Youtube.
Lidé si nepřejí EURO.
Podle průzkumu (.pdf) veřejného mínění, vypracovaným agenturou CVVM z dubna 2012, jen pětina lidí souhlasí s příjetím EURA.
Příjem Středočeského kraje 15,8 miliard,ale on nemusí splatit těch 6 miliard, který dluží ihned, protože na to má smlouvu a tam byl pribor, tuším, klouzavý do 2 %.
Ačkoli příjem Středočekého kraje v roce 2012 zhruba odpovídá uvedenému údaji, stejně jako výše úvěru přijatého krajem, v případě priboru je odchylka od skutečné hodnoty příliš velká a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
Příjem Středočeského kraje činí dle rozpočtu na rok 2012 (.xls), který je uveden na internetových stránkách Středočeského kraje, 15 626 836 000 Kč.
Co se týká úvěru Středočeského kraje, na oficiálních stránkách lze nalézt zprávu, že byly podepsány úvěry smlouvy v hodnotě 6 miliard Kč, z toho 4 miliardy si vzal kraj a 2 miliardy nemocnice.
Zároveň v archivu tiskových zpráv Komerční banky, se kterou Středočeský kraj uzavřel úvěrovou smlouvu, je uvedeno, že Komerční banka poskytla kraji tříměsíční referenční úrokové sazby vyhlašované ČNB - tzv. 3M PRIBOR, který ke 12. září 2007, kdy byla smlouva podepsána, činil 3,30 %. Doba splatnosti má být až 20 let, tedy do roku 2027.
Koneckonců opozice říká hned, že zvedne daň z příjmu právnických i fyzických osob nepochybně.
Na základě dohledaných mediálních vystoupení špiček ČSSD v oblasti možných změn daní je výrok hodnocen jako pravdivý.
Co se týká daní z příjmů právnických osob, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro týdeník Ekonom potvrdil, že strana plánuje zavést vyšší zdanění pro firmy, především pak pro firmy velké.
Stínový ministr financí sociální demokracie Jan Mládek v rozhovoru pro server Aktuálně.cz, který je dostupný také na webových stránkách strany, mluví o znovuzavedení progresivního zdanění, kdy by lidé s příjmy nad 100 tisíc Kč měsíčně platili daň ve výši 38%.
No samozřejmě posílila ve straně (Helena Langšádlová, pozn.), poněvadž opravdu dosáhla a právem dobrý výsledek ve Středočeském kraji.
Ze zjištěných informací na stránkách volby.cz a oficiálních stránek Heleny Langšádlové hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga jako pravdivý.
Helena Langšádlová je členkou a předsedkyní středočeské organizace TOP 09 od roku 2009, místopředsedkyní TOP 09 se pak stala v roce 2011.
Co se týče volebního výsledku, podle informací Českého statistického úřadu na stránkách volby.cz, ve Středočeském kraji dosáhla TOP 09 nejlepšího výsledku ze všech třinácti krajů. Strana získala 11,71 % hlasů, což je 40 981 voličů, a skončila tak na čtvrtém místě po ČSSD, KSČM a ODS se ziskem deseti mandátů. Dodáváme, že pro TOP 09 jsou to první krajské volby.
Helena Langšádlová pak dostala ze všech kandidátů TOP 09 ve Středočeském kraji největší počet preferenčních hlasů. Celkem 3 920 voličů tvoří 9,56 %. Krajskou zastupitelkou byla také v letech 2000 - 2008. Ve volbách roku 2000 získala jako kandidátka KDU-ČSL 2957 preferenčních hlasů (4,88 %) a v roce 2004 jako kandidátka Koalice pro Středočeský kraj 998 hlasů (5,42 %).
Co se týče té legitimizace, jednak tady komunisté v každých volbách kandidují, získávají nezanedbatelnou podporu voličů.
Komunisté skutečně kandidují již od roku 1990 ve všech volbách a získávají také nezanedbatelnou podporu voličů.
• Komunisté kandidovali již ve volbách do České národní rady:
1990: 13.24 %
1992: 14.05 %
• Nejvíce patrný je tento fakt v rámci voleb do Poslanecké sněmovny, kde je volební zisk komunistů více jak 10 %:
1996: 10.33 %
1998: 11.03 %
2002: 18.51 %
2006: 12.81 %
2010: 11.27 %
• Stejně tak například ve volbách do Evropského parlamentu získala KSČM nezanedbatelné procento hlasů:
2004: 20.26 %
2009: 14.18 %
Vláda zasedla a uložila všem ministrům, ministru zdravotnictví, ministru vnitra, ministru průmyslu a obchodu, ministru financí, ministru spravedlnosti to, aby zpracovali ve velmi krátké době kroky, které je potřeba učinit ve všech oblastech, které oni mají pod kontrolou, aby zabránili něčemu, co by mohlo připomínat celou tuhletu kauzu (methyl, pozn.).
Výrok odpovídá z větší části skutečnosti, neboť Vláda ČR opravdu na jednání (pdf.) ze dne 12. září 2012 uložila ministru zdravotnictví, ministru průmyslu a obchodu, ministru financí, ministru vnitra a ministru zemědělství:
"4. zpracovat ve spolupráci se členy krizového štábu legislativní návrhy, které do budoucna sníží riziko obdobných událostí."
Úkol vypracovat návrhy preventivních opatření, tak byl sice uložen pouze čtyřem z pěti zmíněných ministrů, avšak výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.
Nicméně pro to hlasovala i pravice, protože bylo před volbami a všichni hlasovali pro pastelkovné.
Takzvané pastelkovné bylo součástí novely zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře. Tato novela byla po vrácení senátem odsouhlasena 14.3.2006 a téměř všichni přítomní poslanci hlasovali pro její přijetí, nebo se zdrželi. Za ODS tehdy zákon podpořil například Petr Nečas nebo Vlastimil Tlustý. Jak bylo řečeno během Interview, Táňa Fischerová se na toto hlasování odhlásila.
Ústavní většina je 120 nebo 49 v Senátu.
Výrok označujeme jako pravdivý na základě Ústavy České republiky. Dle Ústavy ČR má Poslanecká sněmovna 200 poslanců, Senát 81 senátorů. Článek 39 odst. 4. zkoumaného dokumentu uvádí následující: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů." Takto definovanou "ústavní většinu" tedy tvoří minimálně 120 zástupců v Poslanecké sněmovně a 49 zástupců v Senátu při teoretické stoprocentní účasti.
