My jsme hlasovali z devíti na deset v rámci konsolidačního balíčku za vlády pana Fischera. Nikoli ale z pěti na devět a z deseti na 14 a potom na 17,5.
Z pěti na devět procent se snížená sazba DPH zvýšila s účinností od 1.1. 2008 dle Zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, konkrétně pak dle Článku VIII zákona, bodu 7. Zmiňovaný Zákon 261/2007 Sb. byl dle informací o jeho projednávání schválen Poslaneckou sněmovnou 21. srpna 2007. ČSSD pro tento zákon skutečně nehlasovala. Senát se zákonem nezabýval a prezident jej podepsal 5. října 2007.
Tvrzení o hlasování ČSSD pro zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (dále DPH) z devíti na deset procent jsme již ověřovali v samostatném výroku. Toto tvrzení je dle dostupných informací pravdivé. Níže přikládáme zdůvodnění:
Snížená sazba DPH byla zvýšena z devíti na deset procent Zákonem č. 362/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který ve svém Článku VII mění Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Zákon č. 362/2009 Sb. byl dleúdajů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny nejprve schválen na její 56. schůzi, tj. 15. května 2009. Pro návrh zákona tehdy hlasovalo také 52 poslanců ČSSD. 17. června byl návrh zákona schválen také Senátem. Prezident však zákon Poslanecké sněmovně vrátil, sněmovna poté 9. září 2009 veto prezidenta přehlasovala, mj. i sedmdesáti hlasy sociálních demokratů. V této době byla u moci Fischerova vláda.
Z deseti na čtrnáct procent byla zvýšena snížená sazba DPH Zákonem č. 370/2011 Sb., který mění zákon o dani z přidané hodnoty a další související zákony. V Článku I, bodě 7 dochází ke zvýšení snížené sazby DPH z deseti na čtrnáct procent. Tento bod je dle Článku X zákona účinný od 1.ledna 2012. V Článku I, bodě 8 pak dochází ke sjednocení snížené i základní sazby DPH na sedmnáct a půl procenta. Jak vyplývá z výše zmiňovaného Článku X, tento bod je účinný až od 1.ledna 2013. Zmíněný zákon byl schválen 2. září 2011 Poslaneckou sněmovnou. Poslanci ČSSD pro návrh tohoto zákona nehlasovali ani ve třetím čtení ve sněmovně, ani při přehlasovávání Senátu, který návrh vrátil.
Na základě dohledatelných informací o hlasování poslanců ČSSD v procesu schvalování novel zákona o dani z přidané hodnoty hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.
Byli to lidé, kteří se na mě obrátili, abych kandidovala, já jsem je pak oslovila prostřednictvím e-mailu, byli to i lidé z KDU-ČSL, dělali jsme školení, navštěvovala jsem je i v krajích a oni potom oslovovali své známé a přátele a dbali na to, aby ty podpisy byly pravé a správně vyplněné.
Na oficiálních stránkách Zuzany Roithové se můžeme dozvědět, kdo všechno prezidentské kandidátce s kampaní pomáhá. Jak přesně však probíhal sběr podpisů nelze z této informace vyčíst. Proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Sociální demokracie tyto volby vyhrála.
Na základě informací z volebního serveru Českého statistického úřadu ČSSD vyhrála krajské volby 2012. Procentuální zisk stran přítomných ve studiu je dostupný v tabulce níže.
Politická stranaCelkový zisk v %ČSSD23,58KSČM20,43ODS12,28TOP 096,63KDU-ČSL5,82
Dvě třetiny občanů dneska už nemají z čeho šetřit.
Z údajů které se nám podařilo dohledat z veřejných zdrojů dohledat, že domácnosti v ČR mají úspory ve srovnání s Evropou relativně nižší, Na druhou stranu se od roku 1993 úspory domácností zečtyřnásobily. Další průzkum zase ukazuje, že česká domácnost má průměrně naspořeno peníze na dva měsíce a devět dn ů, tento výzkum také ukazuje, že průměrná české domácnost si může dovolit ušetři pětinu svých příjmů. Žádný z těchto průzkumů ale neukazuje, že by většina domácností, či dokonce dvě třetiny domácností nebyly schopny ušetřit peníze ze svého příjmu. Ukazují pouze míru z jakou domácnosti šetří, nikoliv už, jestli některé domácnosti vůbec mají z čeho šetřit, proto ani nemůžeme určit, jestli skutečně dvě třetiny občanů nemají z čeho šetřit, ale pouze průměrnou hodnotu úspor české domácnosti.
Už jsme podnikli kroky, které vedou k tomu, že veřejnou službu nenabízíme, že nebudou žádné sankce za to, když tedy lidé nenastoupí.
Webové stránky ministerstva práce a sociálních věcí ani úřadů práce sice o této změně zatím neinformují, jak ale napsal server idnes.cz již ve čtvrtek 29. listopadu, ministryně v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu vydala pokyn úřadům práce dočasně pozastavit zadávání tzv. veřejné služby.
Platnost této změny potvrzuje v pondělním článku například aktualne.cz s odvoláním na tiskový odbor ministerstva práce a sociálních věcí.
Dnes jsou jihočeské nemocnice akciovky, fungují výborně. Jihočeský kraj jako jeden z mála krajů do nich nemusí dávat ze svého rozpočtu ani korunu. Ještě mají na vlastní investice.
Nemocnice v Jihočeském kraji jsou spravovány prostředictvím holdingu Jihočeské nemocnice, a.s..Tato servisní organizace je plně ve vlastnictví Jihočeského kraje a má zajišťovat například centrální nákupy, administraci veřejných zakázek nebo PR. Hospodaření tohoto holdingu bylo v roce 2009 silně kritizováno a označeno za nehospodárné a pravděpodobně i na základě těchto skutečností rozhodla Rada Jihočeského kraje v roce 2010 o zastavení financování holdingu z krajského rozpočtu.
V aktuálním dostupném rozpočtu (.pdf, str. 6) na rok 2012 tedy není ani pro holding, ani pro nemocnice vyčleněná žádná částka na provozní výdaje, najdeme zde pouze 82 milionů pro několik krajských nemocnic na investiční projekty. Jak vidíme ve výroční zprávě z roku 2011 přehledu investic např. Nemocnice České Budějovice (PDF, str. 38), většina investic je hrazená z vlastních zdrojů, případně z finančních darů soukromých osob či z dotačních programů EU.
Podle dostupných zdrojů kraj poskytuje nemocnici pouze tzv. příspěvek krajského úřadu na činnosti nehrazené ze zdrav. pojištění, což znamená provoz Lékařské služby první pomoci a Rychlé záchranné služby, kde byl kraj do konce roku 2011 zřizovatelem (.doc).
Hospodařením jihočeských nemocnic jsme se zabývali také ve speciálu OVM z Jihočeského kraje, viz výrok hejtmana Zimoly.
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra Kuby jako pravdivý.
V posledním návrhu krajského rozpočtu na rok 2013, který převezme nové zastupitelstvo, které vzejde z voleb, jestli tam budu nebo nebudu, tak budoucí náměstek tam má uložených 25 milionů z krajských prostředků (plus 10 milionů korun, které jsem minulý týden podepsal s největšími průmyslovými podniky, že přispějí do fondu kraje.)
Výrok současného náměstka hejtmana pro dopravu, životní prostředí a zemědělství Miroslava Nováka bohužel nelze ověřit, jelikož návrh rozpočtu Moravskoslezského kraje na rok 2013 je nedohledatelný.
Středočeský kraj paradoxně na jedné straně proplácel poplatky ve zdravotnictví, na druhé straně sociálně demokratická vláda (v kraji) snížila výdaje do sociální oblasti.
Podle údajů uvedených ve statistických ročenkách Středočeského kraje, které jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu, poskytl Středočeský kraj následující finanční prostředky na sociální služby (.xls - Vybrané ukazatele sociálních služeb; součet výdajů na sociální služby):
2009: 360 894 000 Kč
2010: 360 130 000 Kč
V roce 2011 pak bylo Středočeským krajem poskytnuto 147 350 000 Kč, jak uvádí server České noviny.cz. Výdaje kraje na sociální služby tak byly sníženy o více než polovinu.
Zdravotnické poplatky kraj proplácí (iDnes) od roku 2008, tedy od nástupu ČSSD do vedení kraje a činí tak doposud.
Vzhledem k výše uvedeným informacím hodnotíme výrok jako pravdivý, jelikož skutečně došlo ke snížení výdajů Středočeského kraje do sociální oblasti.
(..) jsou i tak velké rozdíly v těch volebních výsledcích, kde na jedné straně jsme měli relativně úspěšné kraje, nebo velmi úspěšné kraje jako Plzeň, jako je Středočeský kraj, kde jsme dosáhli slušného procenta. A pak kraje, kde to procento bylo velmi slabé.
Na základě dostupných volebních statistik ČSÚ výrok hodnotíme jako pravdivý.
Volební výsledek ODS v jednotlivých krajích
Kraj
Výsledek
Plzeňský
26,48 %
Středočeský
18,32 %
Jihočeský
12,56 %
Olomoucký
10,91 %
Pardubický
10,90 %
Královéhradecký
10,62 %
Vysočina
10,29 %
Moravskoslezský
9,92 %
Karlovarský
9,79 %
Ústecký
9,68 %
Zlínský
9,49 %
Liberecký
9,26 %
Jihomoravský
9,21 %
Rozhodující pro nás jsou vlastní příjmy kraje a za poslední tři roky my jsme dostali o dvě miliardy méně a proti, my jsme nastoupili v roce 2008, proti nejlepším časům za pana Bendla je tam výpadek 1,5 miliardy.
Dle tabulky (.xls) uveřejněné na stránkách Středočeského kraje, která mapuje čerpání rozpočtů kraje v letech 2001-2011 nelze dojít k závěru, že by vlastní příjmy kraje v posledních třech letech byly nižší než v nejlepším roce vlády Petra Bendla (který byl hejtmanem kraje v letech 2004-2008), tj. v roce 2008.
Níže uvádíme vlastní příjmy kraje v jednotlivých zmiňovaných letech - jde o skutečně přijaté částky, v případě roku 2012 potom o schválený (.xls) rozpočet:
2008: 7 488 282 tis. korun
2009: 6 670 037 tis. korun
2010: 7 188 358 tis. korun
2011: 6 820 998 tis. korun
2012: 6 741 277 tis. korun
V případě, že by měl Pavel Jetenský na mysli celkové příjmy kraje, je situace obdobná:
2008: 16 667 794 tis. korun
2009: 17 073 719 tis. korun
2010: 17 042 556 tis. korun
2011: 16 896 455 tis. korun
2012 (schválený rozpočet): 15 626 836 tis. korun
Na základě údajů zveřejněných Středočeským krajem musíme výrok Pavla Jetenského označit za nepravdivý.
