Nicméně pro to hlasovala i pravice, protože bylo před volbami a všichni hlasovali pro pastelkovné.
Takzvané pastelkovné bylo součástí novely zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře. Tato novela byla po vrácení senátem odsouhlasena 14.3.2006 a téměř všichni přítomní poslanci hlasovali pro její přijetí, nebo se zdrželi. Za ODS tehdy zákon podpořil například Petr Nečas nebo Vlastimil Tlustý. Jak bylo řečeno během Interview, Táňa Fischerová se na toto hlasování odhlásila.
Víte, ono před listopadem 1989 mě sice posuzovali podle mého otce, ale v tom smyslu, že jsem třeba nemohl studovat střední školu, kterou jsem chtěl. Nemohl jsem jít na vysokou školu, na kterou jsem chtěl. Měl jsem tři roky otce zavřeného ve vězení.
Jiří Dienstbier ml. žádné bližší informace o svém studiu v oficiálním životopisu neposkytuje a jiné uspokojivé veřejné zdroje, které by bezpečně potvrzovaly tuto informaci, jsme nenalezli. Pro doplnění však uvádíme, že Jiří Dienstbier absolvoval Právnickou fakultu UK v roce 1997. Je však pravda, že jeho otec Jiří Dienstbier byl vězněn komunistickým režimem v letech 1979 - 1982 za “podvracení republiky”. Nicméně výrok jako celek je hodnocen jako neověřitelný a to právě z důvodu absence konkrétních pramenů, které by spolehlivě potvrdily zbývající část výroku senátora Dienstbiera.
Měl jsem asi 50 poradců (ve funkci předsedy vlády - pozn. demagog.cz)
Server Idnes vydal 12. dubna 2000 text, kde popisuje, že premiér Zeman má 10 poradců, kteří tuto funkci zastávají na plný pracovní úvazek. Nicméně jiný text stejného serveru (z 26. března 2000) píše i o konkrétním “externím poradci”, který mezi nimi nefiguruje. Je tedy pravděpodobné, že mimo “plnohodných poradců” měl expremiér Zeman i další osoby, které mu radily. Nelze však dohledat ucelený seznam těchto osob.
Billboardy v žádném případě, já jsem už dopředu řekla, že pro mě je to spíše povrchní záležitost takto utrácet miliony a nic to o tom kandidátovi neřekne.
Ve stejném duchu se Táňa Fischerová vyjádřila už v červenci letošního roku pro portál iDNES.cz. I podle serveru Novinky.cz nepoužívá Fischerová pro svoji prezidentskou kampaň billboardy.
No samozřejmě posílila ve straně (Helena Langšádlová, pozn.), poněvadž opravdu dosáhla a právem dobrý výsledek ve Středočeském kraji.
Ze zjištěných informací na stránkách volby.cz a oficiálních stránek Heleny Langšádlové hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga jako pravdivý.
Helena Langšádlová je členkou a předsedkyní středočeské organizace TOP 09 od roku 2009, místopředsedkyní TOP 09 se pak stala v roce 2011.
Co se týče volebního výsledku, podle informací Českého statistického úřadu na stránkách volby.cz, ve Středočeském kraji dosáhla TOP 09 nejlepšího výsledku ze všech třinácti krajů. Strana získala 11,71 % hlasů, což je 40 981 voličů, a skončila tak na čtvrtém místě po ČSSD, KSČM a ODS se ziskem deseti mandátů. Dodáváme, že pro TOP 09 jsou to první krajské volby.
Helena Langšádlová pak dostala ze všech kandidátů TOP 09 ve Středočeském kraji největší počet preferenčních hlasů. Celkem 3 920 voličů tvoří 9,56 %. Krajskou zastupitelkou byla také v letech 2000 - 2008. Ve volbách roku 2000 získala jako kandidátka KDU-ČSL 2957 preferenčních hlasů (4,88 %) a v roce 2004 jako kandidátka Koalice pro Středočeský kraj 998 hlasů (5,42 %).
Druhá věc je ta, co říkal pan kolega Urban, to stejné máme na rozpočtovém výboru. Máme termín, do kdy se podávají pozměňovací návrhy a po tom, tomto termínu žádné pozměňující návrhy nepřijímáme.
Výrok Pavla Suchánka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařil potřebné informace dohledat. V zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se můžeme v paragrafu 91, odstavcích 1 a 2 dočíst, že výbor má na projednání zákona lhůtu 60 dní, která smí být zkrácena na 30 dní. K připomínkovému řízení v rámci výborů se zákon ale nevyjadřuje.
Ale ten ekonomický mechanismus (převodu finančních prostředků státního podniku do státního rozpočtu, pozn.) tam neexistuje a to právě je předmětem teď novely zákona o státním podniku, který už je ve sněmovně a který má právě tento transfer zajistit.
Na základě dohledané novely zákona o státním podniku, která je v současnosti v Poslanecké sněmovně, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Do Poslanecké sněmovny byla zmíněná novela předložena (.pdf) 22. srpna 2012.
Bod 5 novely přesně uvádí: "V § 19 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Zakladatel může rozhodnout o tom, že podnik je povinen vytvořit a spravovat fond zakladatele. Rozhodne-li zakladatel o vytvoření fondu zakladatele, doplní pravidla jeho tvorby a užití do statutu podniku. Do fondu zakladatele podnik převede zakladatelem určenou část nerozděleného zisku. Finanční prostředky v tomto fondu mohou být na základě rozhodnutí zakladatele převedeny do státního rozpočtu nebo uvolněny pro krytí odůvodněných potřeb podniku; toto rozhodnutí zakladatele může být učiněno jen po předchozím souhlasu vlády vydaném na návrh zakladatele. Je-li zakladatelem rozhodnuto o vytvoření fondu zakladatele, podnik bez zbytečného odkladu přizpůsobí svou plánovací dokumentaci a koncepci rozvoje této skutečnosti.“."
Miroslav Kalousek postavil ten zákon o státním rozpočtu na zákonech, které neplatí, on ho měl postavit na zákonech, které platí. On spekuloval na to, co ještě bude schváleno a teď jsme v situaci, kdy nám hrozí rozpočtové provizorium.
Dle zákona§ 13 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je rozpočtové provizorium vyhlášeno za následujících podmínek:
"Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření územního samosprávného celku nebo svazku obcí v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria." Jeroným Tejc má sice pravdu, že prvotní návrh státního rozpočtu ze dne 23. července 2012 počítal s daňovými příjmy se sazbou, která nebyla sněmovnou schválena. Nicméně od 5. listopadu vláda pracuje na alternatnivním návrhu státního rozpočtu, který zohledňuje nové odhady vývoje ekonomiky a zároveň nepočítá s daňovým balíčkem. Tento návrh musí vláda dle ČT předložit do 23. listopadu.
Výrok Jeronýma Tejce hodnotíme na základě těchto faktů jako zavádějící. Nový návrh státního rozpočtu není podmíněn jinému neschválenému zákonu a hrozba rozpočtového provizoria není za této situace iminentní.
Dohromady asi dalších 200 tisíc jsem poskytl já plus lidé, kteří mi dali drobné příspěvky.
Výrok na základě dostupného výpisu z transparentního účtu Jiřího Dienstbiera označujeme jako pravdivý. Sám sociálně demokratický kandidát přispěl 17.7. 2012 částkou 100 000 Kč. Drobné příspěvky ostatních dárců (tj. bez příspěvků od samotné ČSSD) evidované v období 21.08.2012 až 27.11.2012 tvoří částku celkovou částku 96 310 Kč (bez úroků). Celkem se tedy jedná o částku 196 310 Kč, která odpovídá zmiňovaným 200 000 Kč.
My jsme byli svědky toho, že například nebylo Ministerstvo zemědělství a životního prostředí, ale bylo Ministerstvo venkova navrhováno. To znamená, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo pro místní rozvoj. To také neprošlo tenkrát.
Je pravdou, že už lednu 2012 s takovými návrhy přícházely (tehdy ještě vládní) Věci veřejné. V dubnu téhož roku o něm mluvil i ministr zemědělství Petr Bendl. Dále se tato otázka znovu otvírá letos v prosinci před aktualizací koaliční smlouvy. A například TOP09 se už vyjádřila proti slučování Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
