Přehled ověřených výroků

Evropský soud pro lidská práva ve svém rozsudku (v anglickém jazyce) ze dne 23. září 2008 provedl kratší exkurz do problematiky amnestií například v Portugalsku, Rumunsku či ve Francii. Konkrétně se jedná o část IV. rozsudku (Law, Practice and Legal Opinions in Other States) a články 88-95.

Naplnění tzv. opoziční smlouvy (Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v ČR) by rozdělilo centrální politickou moc v ČR mezi ODS a ČSSD. Smlouva přiznávala právo největší opoziční strany zastávat pozice předsedů obou komor parlamentu (čl. III) i předsedů klíčových kontrolních orgánů sněmovny (čl. V). Smlouva zakazovala oběma stranám vstoupit do koalice s třetím subjektem (čl. IX), ať by šlo o koalici vládní, či pouze parlamentní dohodu o společném hlasování. Menší strany tak byly vyloučeny z vlády a vedoucích pozic Parlamentu a čl. VIII, zavazující ODS a ČSSD předjednávat politické otázky před zasedáními Parlamentu, měl vést k omezení významu třetích stran i jak hlasovacích bloků.

Změna volebního zákona (dle pozdější dohody, .pdf, str. 3-4) pak mohla menší strany oslabit již ve volební soutěži: body 4b a 4c dohody, tedy rozšíření počtu volebních obvodů a užití vyrovnávací d’Hondtovy metody pro přepočet hlasů na mandáty by významně zvýšilo hranici pro zisk poslaneckého mandátu. Volební geograf Tomáš Kostelecký již v roce 2000 na základě výsledků předchozích voleb odhadl (.pdf, str. 4), že ani strana se ziskem okolo 12 % hlasů (více než VV a KSČM v r. 2010) by v novém systému nemusela získat parlamentní zastoupení. 12 % přitom ve volbách do ČNR a PSPČR s výjimkou ODS (OF), ČSSD a KSČM do roku 2002 (1990, 1992, 1996, 1998) žádná strana nedosáhla. V roce 1996 a 1998 jej dosáhly pouze dvě nejsilnější strany. “Rozdělení republiky na dva pašalíky” tedy považujeme za v zásadě pravdivý popis důsledků aplikace opoziční smlouvy..

Přemysl Sobotka byl předsedou horní komory v letech 2004-2010. Zápisy ze zahraničních cest senátorů jsou dohledatelné např. skrze jednotlivé výbory. Pro informaci dodáváme přehled zápisů ze zahraničních cest za roky 2004-2006 ze 3 výborů: Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu; Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice; Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ovšem při náhodném výběru některých zápisů nelze korektně konstatovat, zda byly všechny cesty doprovázeny zahraniční misí, neboť některé zprávy se o tomto fenoménu nezmiňují. Výrok tedy kvůli absenci těchto informací hodnotíme jako neověřitelný.

Vlastníkem Českých drah je ze 100 % Česká republika.

V poslední přepracované verzi rozpočtu, která byla schválena 19. prosince 2012, došlo k několika přesunům na základě pozměňovacích návrhů, jedním z nich je i 800 milionů na podporu sportu. Informuje o tom například zpravodajský web České televize nebo Patria. Není však jasné, na co přesně jsou prostředky určeny.

Tento pozměňovací návrh podal Zbyněk Stanjura (ODS) a Josef Dobeš (ex-VV), bývalý ministr školství a zakladatel Hnutí pro sport. V komentáři na stránkách hnutí píše, že 300 milionů z této částky má jít přímo jednotlivým tělovýchovným jednotám a klubům, zbylých 500 milionů rozdělí sportovní svazy. Je tedy možné, že peníze půjdou na "základní sport, žáčky, dorostence a základní sportovní činnost", ale také je možné, že jejich konkrétní určení bude jiné. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ústava České republiky doslova uvádí:

• Článek 54: "(3) Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný."
• Článek 68: "(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně."

Výrok Zbyňka Stanjury hodnotíme na základě zpravodajských článků a databázi usnesení Rady Plzeňského kraje jako pravdivý.

V Plzeňském kraji byla v září 2009 skutečně vyhlášena soutěž týkající se železniční dopravy na třech tratích v okolí Plzně. Zájem projevili čtyři dopravci (České dráhy, Viamont, RegioJet a ČSAD Jablonec) a vítěz měl být znám v polovině listopadu roku 2009 a do konce roku 2011 měl pak vítěz začít na tratích jezdit.

Dne 5. listopadu 2009 však kraj toto výběrové řízení usnesením Rady č. 1302/09 zrušil (možno dohledat v databázi) a rozhodl se prodloužit smlouvu s Českými drahami na dobu deseti let. V článku je také zmíněno " Memorandum mezi státem a kraji o financování dopravy na regionálních tratích", které můžete nalézt například zde.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. Podle webu finnančninoviny.cz má Česká republika skutečně nejvyšší saldo obchodní bilance v rámci Visegrádské čtyřky. Data pochází z období 07/2011 - 07/2012 a český server zpracování převzal z periodika The Economist.

StátObchodní bilance

Česká republika

14,4

Maďarsko

9,1

Slovensko4,8

Polsko

-17

Státní dluh v absolutních číslech podle Ministerstva financí ČR neustále roste. Od roku 2006 vzrostl z 802,5 mld. Kč na 1 499,4 mld. Kč v roce 2011.

Vývoj státního dluhu ve vztahu k HDP probíhal v posledních letech takto (Český statistický úřad - .xls):

Rok200620072008200920102011Státní dluh/HDP (%)23,924,426,031,335,439,0Poměrný meziroční nárust+0,5+1,6+5,3+4,1+3,6

Z tabulky tedy vyplývá, že největší skok v relativním nárustu státního dluhu nastal v roce 2009. Od té doby postupně klesá.

Data za rok celý 2012 ještě nejsou dostupná, proto naše analýza končí u roku 2011.

Výrok je na základě dvou návrhů zákona o obecném referendu, které předkládala vláda Miloše Zemana, hodnocen jako pravdivý.

Vláda Miloše Zemana předložila do sněmovny návrh zákona o obecném referendu 29. 8. 2000, tento návrh však neprošel Poslaneckou sněmovnou. Další návrh tohoto zákona předkládala vláda do Poslanecké sněmovny 11. září 2001. Tento návrh prošel do Senátu, kde byl však zablokován. Miloš Zeman v obou případech ve 3. čtení těchto návrhů hlasoval aktivně pro tento zákon.