Milan Urban
Hospodářský výbor přesně tak funguje. To znamená, hlasuje na tom plénu jen o pozměňovacích návrzích, který prošly hospodářským výborem, (byly pečlivě zanalyzovány, byly pečlivě vyčísleny). A nehlasuje, poslanci hospodářského výboru nehlasují potom na plénu o pozměňovacích návrzích, které zazněly od jednotlivých poslanců, protože výbor je neprojednal.
Členové Hospodářského výboru dle webu Poslanecké sněmovny takovouto disciplínu nedodržují.
Poslanec Urban zřejmě tvrdí, že členové Hospodářského výboru (HV) se na plénu sněmovny neúčastní hlasování o návrzích, které neprošly HV.
Již při prvním hlasování, na kterém jsme výrok ověřovali, jsme našli rozpor: 13.března 2012 jednal HV o návrhu změny zákona o poštovních službách (zápis zde, .doc, str. 3-4). O tři dny později sněmovna návrh projednala sněmovna ve druhém čtení, tj. jednala o pozměňovacích návrzích. K již předloženým pozměňovacím návrhům HV, které zahrnovaly dokonce i "disentní" návrhy menšiny členů výboru, zde pak poslanec Hojda (sám člen HV) předložil sadu pozměňovacích návrhů (.pdf, body D), které se setkaly s odporem vládních poslanců. Šlo tedy o individuální návrhy, neprojednané ve výboru. Když se pak jednalo např. o Hojdově bodech D7-D9, nezdržel se hlasování ani poslanec Urban.
Zjevně tedy není pravda, že poslanci na jednání sněmovny dodržují Urbanem popsanou disciplínu jako členové hospodářského výboru. Výrok neplatí ani pro jeho autora.
Dodejme, že pokud bychom poslancův výrok výkládali tak, že se vztahuje k hlasování na plénu samotného HV, byl by rovněž nepravdivý. I tam se hlasuje o předem neprojednaných pozměňovacích návrzích. Příkladem je zápis (zde, doc, str. 3-4) uvedený výše z jednání o zákoně o poštovních službách. V tom byl předložen návrh na poslední chvíli a poslanec Hojda v zápise o svých kolezích říká "PN ale dosud neviděli – i když s ním obecně souhlasí".
Vladimír Dlouhý
Ministerstvo ve svém rozhodnutí také informuje o tom, jakým způsobem přiřazovali jednotlivým archům číselné kódy.
Ministerstvo vnitra ve zprávě týkající se konkrétně Vladimíra Dlouhého uvádí konkrétní způsob, kterým označovalo jednotlivé archy. Konkrétně ve zprávě stojí: “Přijaté podpisové archy byly na místě polepeny štítkem s čárovým kódem kandidáta na funkci prezidenta republiky a sekvenčně rostoucím pořadovým číslem štítku. Ministerstvu vnitra bylo předáno celkem 6678 podpisových archů, které byly protokolárně předány skenovacímu pracovišti na Ministerstvu vnitra k pořízení digitálních obrazů petičních archů.”
Soňa Marková
Už tehdy hned od začátku se mluvilo třeba právě o projektu IZIP, který ale pokračoval dál a to i díky hlasům vlastně těch, kteří tam (ve správní radě, pozn.) zastupují vládní koalici a ministerstvo zdravotnictví, takže vše, co se tam dělo, bylo i se souhlasem ministerstva zdravotnictví.
Z dostupných internetových zdrojů nelze ověřit, jak konkrétně v minulosti hlasovala správní rada VZP v této věci. Záznamy o hlasování rady nejsou totiž na internetu dostupné (nebudou veřejnosti k nahlédnutí zřejmě vůbec) . Výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Jan Fischer
No tak tehdy na tom začátku to nebyly jen ODS a ČSSD, byli tam ještě lidovci a zelení ( pozn. demagog - na začátku vlády J. Fischera - při sestavování).
Na počátku sestavování úřednické vlády Jana Fischera stály všechny tehdejší parlamentní strany kromě KSČM. Své účasti na jednání se později vzdali zástupci KDU-ČSL - pouze Miroslav Kalousek chtěl ještě jako člen lidovců obhájit post ministra financí a jednání se účastnil. V hlasování o důvěře nakonec úřednickou vládu podpořili poslanci ODS, ČSSD, SZ, pět poslanců KDU-ČSL a několik nazařazených poslanců.
Jaromír Drábek
Tam je velmi důležité, že to je projekt za nula korun, pokud se někde říká, že to má stát 1,5 miliardy korun, tak to má stát 1,5 miliardy korun, to je odhad z ušetřených prostředků, to je tendr, který stejně tak jako s-karta, je založen na tom, že stát nezaplatí vůbec nic. Tady v tomto případě chceme, aby ten dodavatel řekl, ano, v tuto chvíli lékařská posudková služba má nastaveny tyto procesy, takto postupuje, tady jsou rizika, tohle je potřeba opravit a pokud se tím podaří uspořit státní prostředky ze státního rozpočtu, tak 30 %, 35 % z té částky náleží jako odměna tomu dodavateli. Pokud se nepodaří ušetřit nic, tak dodavateli neplatí stát ani korunu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nepodařilo dohledat podmínky veřejné zakázky. Nelze proto posoudit zda jsou náklady projektu skutečně nulové či jaká je výše případné odměny pro dodavatele.
Lze tedy pouze konstatovat, že sKarta je nastavena tak, že nevyžaduje finanční účast státu, jelikož je tento projekt zcela hrazen Českou spořitelnou.
Zároveň je vhodné poznamenat, že zakázka pro IBM byla ÚHOS zrušena s odůvodněním, že MPSV ČR nebylo oprávněno zadat zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění a zadávací řízení tak bylo na základě rozhodnutí ÚHOS 24. října 2012 zrušeno.
Miloš Zeman
Václav Žák, šéfredaktor listů, dnes na toto téma napsal velmi hezký článek, kde říká, že naopak opoziční smlouva zastavila korupci, protože hlavním zdrojem korupce byly politické úvěry poskytované státními bankami.
Václav Žák napsal takový článek již pro Listy č. 4, r. 2009. V něm zpochybňuje tvrzení, že “ Opoziční smlouva [vedla] k nevídanému nárůstu korupce ”.
Podle Žáka “ až do vlády Miloše Zemana byly základním systémovým prvkem korupce banky. Zde se dávaly úvěry po známostech, na politickou objednávku, za provizi”. Proto údajně “za základní systémové protikorupční opatření [tj. privatizaci bank] vděčíme ministru financí Mertlíkovi [r. 1998-2001] ”. Autor vyvozuje, že “ Zemanova vláda [korupci] privatizací bank mimořádně oslabila ”. Zeman sice přidává na důrazu výrazem “zastavila”, jinak ale pravdivě parafrázuje Žákův článek z r. 2009.
Zároveň jsme ale nezjistili, zda Václav Žák napsal podobný článek také “dnes”, jak tvrdí Zeman. Je přirozeně možné, že článek existuje, avšak zatím nebyl zveřejněn. Výrok proto označujeme jako neověřitelný.
Vladimír Franz
Hned druhá věta prezidentského slibu praví, že bude zachovávat Ústavu a zákony.
V Ústavě České republiky (Čl. 59, odst. 2) zní prezidentský slib takto: “ Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.” Druhá věta zní tedy skutečně jak říká Vladimír Franz.
Jana Bobošíková
Lidé nechtějí abychom zaváděli bankovní unii.
Mezi politiky jsou názory dobře patrné, obavy z této formy dohledu nad bankami mají například také němečtí či čeští odborníci. Širší veřejnosti je ale toto téma údajně neznámé. Průzkum veřejného mínění ohledně zavedení bankovní unie však doposud nebyl realizován a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. Obecně je postoj veřejnosti (např. podle průzkumu CVVM (.pdf) vůči evropskému projektu a další integraci spíše negativní.
Přemysl Sobotka
V ODS dneska není, má pozastavené členství, já osobně i mnozí další jsme ho vyzvali, aby odstoupil. (poslance Pekárka - pozn. Demagog.cz)
Poslanec Roman Pekárek sám o pozastavení členství v ODS požádal a je v současné době veden v Poslanecké sněmovně jako nezařazený poslanec. Není uveden ani mezi členy na oficiálních stránkách ODS. Přemysl Sobotka sám k Romanovi Pekárkovi uvedl: „Věřím, že se mandátu poslance vzdá a nebude morálně zahanbovat ODS. Ústava naší země bohužel nedává žádnou možnost, jak jej k takovému kroku přimět.“
Eliška Wagnerová
Ostatně nebyli bychom prvním státem, kterému se toto přihodilo, že byl po jistou dobu bez prezidenta a vlastně i dost dlouhou dobu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že formálně bylo po jistou dobu bez prezidenta na začátku roku 2012 Německo a o něco později i Maďarsko.
V případě Německa rezignoval tamní prezident Christian Wulff 17. února 2012 z důvodu řady skandálů, které byly spojeny s jeho kontakty na vlivné podnikatele. Funkci německého prezidenta tak zastával tzv. úřadující prezident na základě článku 79 německé ústavy:
"V případě nemožnosti výkonu funkce bude prezident zastoupen prezidentem horní komory parlamentu." (překlad autora)
V tomto případě byl úřadujícím prezidentem Horst Seehofer a to v době od 17. února 2012 do 18. března 2012, kdy byl zvolen nový prezident Joachim Gauck.
Jako další příklad lze Maďarsko, kde 2. dubna 2012 rezignoval prezident Pál Schmitt z důvodu plagiátorství.
Na jeho místo dočasně nastoupil László Köver, předseda Országgyülés, který vykonával prezidentské pravomoci do 2. května 2012, kdy byl zvolen novým maďarským prezidentem János Áder.
