V té době hodnota prachu vypouštěného průmyslem a jsou to čísla přesná, poněvadž dochází ke kontinuálnímu měření Českou inspekcí životního prostředí, bylo 5 tisíc tun ročně. My jsme dnes na zhruba 3 tisících, pardon dnes jsme na 2 tisících tunách.
(Pozn.: "v té době" - míněno v roce 2003)
Dle poslední vydané (aktuálnější zprávu se nepodařilo dohledat) Situační zprávy (.pdf - str. 6) k "Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010" jsou údaje o množství prachu v průmyslu následující (jde o údaje TZL - tuhé znečišťující látky u REZZO 1 - velkých zdrojů znečišťování):
Rok20032004200520062007200820092010Míra znečištění (tis. tun)4,994,83,863,844,323,352,592,84
Vzhledem k tomu, že se nepodařilo získat aktuálnější informace o míře znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako neověřitelný - jeho výrok se výslovně vztahuje k současnému stavu.
Předpokládám, že tam existuje ústavně-právní výbor nebo výbor, kterému toto přísluší. (výbor Senátu, který řeší návrhy prezidenta na jmenování ústavních soudců)
Podle Ústavy ČR Senát vyslovuje (ne)souhlas se jmenováním ústavních soudců prezidentem republiky a tento proces se dále odvíjí od zákona č. 107/ 1999 Sb. (.pdf) o jednacím řádu Senátu.
§ 140: (1) “ Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům. (2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal... ”
“ Z předchozí praxe jde o Ústavně-právní výbor, který se nachází v postavení garančního výboru a Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Oba výbory projednávají žádost samostatně za účasti zástupce navrhovatele (obvykle vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, výjimečně prezidentova tajemníka) a kandidáta. Výsledkem projednávání ve výborech je přijetí usnesení, které obsahuje doporučení Senátu pro vyřízení žádosti. ” Zdroj zde. (oddíl 3. 4.)
Za posledních 6 let už bylo redukováno o více než 4 tisíce lůžek, ale přitom náklady na zdravotní péči ústavní prostě stoupají.
Na základě informací z webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR(ÚZIS) hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dle statistiky ÚZIS existovalo v r. 2006(.pdf)(str. 13) v nemocnicích celkem 64 174 lůžek. V 1. pololetí r. 2012(.pdf)(str. 1) to bylo již jen 59 052 lůžek. Rozdíl činí 5122 lůžek.
Náklady na ústavní zdravotní péči v mil. Kč(.pdf)(str. 3)
Rok
2006
2007
2008
2009
2010
Náklady
83 688
92 37899 184
107 992111 816
Náklady za r. 2011 činily 113 033 mil. Kč a je zde tedy jasně patrná stoupající tendence.
Udržet tenkrát centrální záchrannou službu se nepodařilo a to považuju za jednu z největších vad od začátku vložených do těch systémů těch krajů.
Výrok označujeme jako pravdivý, neboť poskytovatelem zdravotnické záchranné služby na území České republiky (součástí Integrovaného záchranného systému ČR), kterou má pravděpodobně předseda KSČM na mysli, jsou příspěvkové organizace zřízené krajem.
Tím se např. liší od jiné součásti integrovaného záchranného systému, a to Hasičského záchranného sboru České republiky, který je podřízen přímo Ministerstvu vnitra ČR, od kterého se odvíjí jeho centrálně řízená struktura.
To zásadní systémové opatření, které si Evropská komise vynutila je, že ten audit bude centrální.
Nepodařilo se nám najít žádný zdroj, který by potvrzoval pravdivost tohoto výroku. Pro zajímavost předkládáme celkový audit Evropského účetního dvora na toto téma.
Ostatně nebyli bychom prvním státem, kterému se toto přihodilo, že byl po jistou dobu bez prezidenta a vlastně i dost dlouhou dobu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že formálně bylo po jistou dobu bez prezidenta na začátku roku 2012 Německo a o něco později i Maďarsko.
V případě Německa rezignoval tamní prezident Christian Wulff 17. února 2012 z důvodu řady skandálů, které byly spojeny s jeho kontakty na vlivné podnikatele. Funkci německého prezidenta tak zastával tzv. úřadující prezident na základě článku 79 německé ústavy:
"V případě nemožnosti výkonu funkce bude prezident zastoupen prezidentem horní komory parlamentu." (překlad autora)
V tomto případě byl úřadujícím prezidentem Horst Seehofer a to v době od 17. února 2012 do 18. března 2012, kdy byl zvolen nový prezident Joachim Gauck.
Jako další příklad lze Maďarsko, kde 2. dubna 2012 rezignoval prezident Pál Schmitt z důvodu plagiátorství.
Na jeho místo dočasně nastoupil László Köver, předseda Országgyülés, který vykonával prezidentské pravomoci do 2. května 2012, kdy byl zvolen novým maďarským prezidentem János Áder.
Víte, ono před listopadem 1989 mě sice posuzovali podle mého otce, ale v tom smyslu, že jsem třeba nemohl studovat střední školu, kterou jsem chtěl. Nemohl jsem jít na vysokou školu, na kterou jsem chtěl. Měl jsem tři roky otce zavřeného ve vězení.
Jiří Dienstbier ml. žádné bližší informace o svém studiu v oficiálním životopisu neposkytuje a jiné uspokojivé veřejné zdroje, které by bezpečně potvrzovaly tuto informaci, jsme nenalezli. Pro doplnění však uvádíme, že Jiří Dienstbier absolvoval Právnickou fakultu UK v roce 1997. Je však pravda, že jeho otec Jiří Dienstbier byl vězněn komunistickým režimem v letech 1979 - 1982 za “podvracení republiky”. Nicméně výrok jako celek je hodnocen jako neověřitelný a to právě z důvodu absence konkrétních pramenů, které by spolehlivě potvrdily zbývající část výroku senátora Dienstbiera.
Vzhledem k tomu, že první fáze kampaně, petiční kampaň, mi nikdo nedal deset podpisů v Senátu nebo dvacet v Poslanecké sněmovně, tak už od začátku srpna člověk jezdí po Čechách, hovoří po náměstích, debatuje s lidmi.
Že Vladimír Franz nedostal podpisy členů parlamentu, je zjevné už z rozhodnutí Ministerstva vnitra (.pdf) o jeho registraci jako prezidentského kandidáta, kde nejsou podpisy ústavních činitelů uvedeny. Ovšem jeho tvrzení, že od začátku srpna “jezdí po Čechách...” se nám nepodařilo potvrdit. Informaci o jakémkoli Franzově setkání s voliči alespoň v první polovině srpna nenajdeme mezi zmínkami médií, na jeho kanálu na Twitteru, na Youtube ani na oficiálním webu kampaně. Na facebookovém profilu nalezneme první doklad takového setkání v podobě fotografie z 31. srpna. Franzovo tvrzení přirozeně nemůžeme vyvrátit, proto jej označujeme jako neověřitelné.
A konec konců i Česká, potažmo tedy Československá republika s tím (situací, kdy nemá prezidenta, pozn.) již má zkušenosti.
V Československé republice nebylo křeslo hlavy státu obsazeno mezi 5. říjnem 1938 a 30. listopadem téhož roku, kdy šlo o dobu mezi abdikací Edvarda Beneše a zvolením Emila Háchy. Kratším obdobím bez prezidenta si též země prošla po událostech 17. listopadu 1989 - Gustáv Husák abdikoval 10. prosince 1989 a nový prezident byl zvolen 29. prosince 1989. Nejdelším obdobím bez prezidenta se však vyznačovala doba předcházející rozdělení Československé republiky. Václav Havel abdikoval 20. července 1992 jako prezident do té doby jednotného státu, aby byl 26. ledna 1993 zvolen prezidentem samostatné České republiky.
Na základě tohoto výběrového řízení byla vybrána Česká spořitelna, ta smlouva se neobjevila teď, ta smlouva od ledna visí na webu.
Smlouva o administraci dávek a další dokumentace je v této chvíli na webu ministerstva zveřejněna. Nepodařilo se nám ovšem potvrdit, že tomu tak bylo již na začátku letošního roku: příslušná část webu nebyla archivována a zmínky v médiích nepotvrzují ani nevyvracejí, že dokument se smlouvou, uzavřenou 24.ledna (dle iDNES), byl ve stejném měsíci již veřejně přístupný.
