Jaromír Drábek
Klient má všechny základní služby zdarma. Jak převod na svůj běžný účet, tak výběr z bankomatu.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu České spořitelny jako pravdivý.
Podle sazebníku České spořitelny pro sKartu je výběr z bankomatu bezplatný, i když je důležité upozornit, že jen jeden ke každé dávce připsané na účet, další výběry už stojí 6 Kč z bankomatu České spořitelny a 40 Kč z bankomatu jiné banky. Stejně tak je to s převodem, jeden ke každé dávce připsané na účet je zdarma, další také za 6 Kč.
Jiří Dienstbier
Já sám jsem kritizoval opoziční smlouvu a obdoby jiné podoby velké koalice.
Na základě několika zpravodajských článků (Ceskatelevize.cz, Denik.cz, Aktuálně.cz) označujeme výrok za pravdivý. Jiří Dientsbier se skutečně proti podobě velké koalice či opoziční smlouvy vyjádřil, v prezidentských Interpelacích ji mj. také vyčetl Miloši Zemanovi.
Vladimír Franz
Zaměřili jsme se na kampaň, která nemá rysy takových těch mítinků a rysy papalášství. Je to kampaň, která je víceméně skoro zadarmo, je to kampaň, která sází na hravost lidí, na to, aby lidé přemýšleli, aby to bylo svěží.
Ověřujeme, zda je Franzova kampaň “víceméně skoro zadarmo”. Podle zákona o volbě prezidenta (z. č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”. Vycházíme tedy z toho, že náklady i příjmy kampaně musejí být uvedeny na zmíněném účtu. U Vladimíra Franze jde o dva účty u banky Fio. Pokud sečteme veškeré příjmy prvního i druhého Franzova účtu, dobereme se částky 177 177 Korun. Podobně sečtené výdaje dosahují výše 161 452 Korun. Franzova kampaň tedy nákladnou být ani nemůže. Dodejme srovnání s jinými prezidentskými kandidáty: J. Fischer získal již v prvním měsíci existence svého transparentního účtu přes 10 mil. Korun, M. Zeman přes 1 milion.
Bohuslav Sobotka
Já chci připomenout, že do této chvíle nefungují informační systémy na úřadech práce.
Podobný výrok vyřkl Bohuslav Sobotka v Otázkách Václava Moravce dne 30. září.
Podle zprávy serveru iDnes.cz se úřady práce ještě na konci září potýkaly s problémy vyplácení dávek zapříčěnými novým počítačovým systémem.
Vladimír Dlouhý
O: Jak byste postupoval při jmenování vlády, ve které by byla účast KSČM? VD: Není to prezidentská otázka, protože víme, že ve třetím kole při současně nastavených pravidlech prezident musí podepsat a já s tím mam problém – nechtěl bych to podepsat.
Dle Ústavy článku 68 odst. 2: “Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.” Dle článku 3: “Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.” Článek 4 dále uvádí: “Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3.” Tj. nastává druhý pokus prezidenta jmenovat vládu (opět pravomoc prezidenta). Jmenování vlády tedy je “prezidentskou otázkou”, avšak článek 4 následně pokračuje: “Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.” Tj. třetí pokus jmenování vlády je v pravomoci Předsedy poslanecké sněmovny. Článek 5 následně doplňuje: “V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.” Z článku 4 a článku 5 tedy skutečně vyplývá, že prezident jmenování vlády předsedou poslanecké sněmovny musí akceptovat.
Miloš Zeman
Měl jsem asi 50 poradců (ve funkci předsedy vlády - pozn. demagog.cz)
Server Idnes vydal 12. dubna 2000 text, kde popisuje, že premiér Zeman má 10 poradců, kteří tuto funkci zastávají na plný pracovní úvazek. Nicméně jiný text stejného serveru (z 26. března 2000) píše i o konkrétním “externím poradci”, který mezi nimi nefiguruje. Je tedy pravděpodobné, že mimo “plnohodných poradců” měl expremiér Zeman i další osoby, které mu radily. Nelze však dohledat ucelený seznam těchto osob.
Josef Řihák
Dále máme stipendia třeba pro učně, pro obory o technické, o které je zájem, tak máme stipendia. Dává se tam například prvnímu ročníku 300 korun měsíčně, 400 korun v druhém ročníku, 500 korun ve třetím ročníku a dává se v pololetí, když máte výborné známky, tak dostáváte 1000, 2000, 3000.
Výrok Josefa Řiháka je hodnocen na základě dohledaných informací o nastavení učňovských stipendií v kraji jako pravdivý.
Středočeský kraj má nastaveny následující pravidla (nebo zde - .pdf) pro udílení stipendií pro učně následovně: "Finanční podpora pro žáky podporovaných oborů vzdělání bude složena z měsíčního stipendia a pololetní odměny (při dosažení výborných studijních výsledků):Žák 1. ročníku 300 Kč měsíčně, za vyznamenání v každém pololetí 1 000 Kč, Žák 2. ročníku 400 Kč měsíčně, za vyznamenání v každém pololetí 2 000 Kč, Žák 3. a 4. ročníku 500 Kč měsíčně, za vyznamenání v každém pololetí 3 000 Kč." Jelikož se dohledané informace shodují s výrokem senátora Řiháka, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.
Ministr Drábek měl odstoupit už na jaře, protože slibovat, že odstoupí v okamžiku, kdy se ukáže, že v dubnu nefungují informační systémy na úřadech práce.
Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme jako pravdivý na základě zpráv v internetových médiích, např. idnes.cz či tyden.cz. Ministr práce a sociálních věcí slíbil, že: "Pokud by se hromadně přestaly plnit zákonné termíny výplat dávek, tak to je pro mne důvod k odchodu," (viz předešlý odkaz na idnes.cz).
Pavel Dobeš
Já jsem zcela jednoznačně říkal, že tento systém těch malých zakázek do 10, do 20 milionů, respektive před tím to bylo 6 a 20, dneska to je 3 a 10 podle nového zákona, byl řešen jiným způsobem, a to rámcovými smlouvami.
Ministr Pavel Dobeš představil na tiskové konferenci 1. února 2012 Protikorupční a úsporná opatření Ministerstva dopravy (.pdf), ve kterých je zmíněno použití rámcových smluv v souvislosti s opravami a zkrácenými soutěžemi s jediným hlediskem (cenou) - jedná se konkrétně o bod 45 programu.
...já jsem prezentoval svoje věci i v zahraničí, ve Spojených státech, v Anglii, měl jsem velkou výstavu v Berlíně.
Vladimír Franz měl v zahraničí několik ať už individuálních, nebo kolektivních výstav. Např. v roce 1990 v New Yorku nebo v roce 2001 v Berlíně, kde souborně prezentoval svou uměleckou činnost.