(Ludmila Müllerová, pozn.) byla senátorkou, byla poslankyní, byla náměstkyní na ministerstvu práce a sociálních věcí.
Na základě dohledaných informací o politické dráze Ludmily Müllerové je výrok hodnocen jako pravdivý.
Ludmila Müllerová byla zvolena poslankyní v parlamentních volbách v roce 1998 na kandidátce KDU-ČSL. Do senátu pak kandidovala v roce 2004 a mandát v obvodě 46 (Ústí nad Orlicí) získala. O jejím angažmá v pozici náměstkyně ministra práce a sociálních věcí referuje např. web našipolitici.cz, který uvádí: " Další dva roky (2002-2004, pozn. Demagog.cz) zastávala funkci náměstkyně na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde zodpovídala za oblast sociální a rodinné politiky".
(Jaké extrémistické strany mají jít nahoru po těch dalších volbách? Buďme rádi, že teď v těch krajských volbách se to ještě podařilo ustát.) Podívejte se, prosím, například na výsledky Dělnické strany v některých regionech. Celá řada voličů prostě volila tuto extrémistickou stranu.
Výsledky Dělnické strany ve volbách do zastupitelstev krajů v letech 2008 a 2012 jsme přehledně vyjádřili v níže uvedené tabulce na základě dat dostupných na stránkách www.volby.cz, které provozuje Český statistický úřad.
Bohuslav Sobotka vztahuje nárůst podpory Dělnické strany k všeobecné frustraci současnou vládou. "Celou řadu voličů" tedy interpretujeme ve smyslu, jestli opravdu narostla podpora Dělnické strany od posledních voleb.
V roce 2008 kandidovala Dělnická strana do zastupitelstev krajů pod názvy Dělnická strana - NE americkému radaru (v Plzeňském kraji) a Dělnická strana - za zrušení poplatků ve zdravotnictví (v ostatních krajích). V tomto roce pak pod názvy Dělnická strana sociální spravedlnosti (ve Středočeském, Jihomoravském a Olomouckém kraji a na Vysočině) a Dělnická strana sociální spravedlnosti - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM! (v ostatních krajích). V tabulce jsou tedy uvedeny hlasy pro všechna tato seskupení.
Tučně je vždy zvýrazněn rok s vyšším počtem hlasů, případně s vyšší relativní hodnotou hlasů.
krajpočet hlasů (2008)% všech hlasů (2008)počet hlasů (2012)% všech hlasů (2012) Středočeský
40701,02
3444
0,98
Jihočeský
2454
1,20
3480
1,81
Plzeňský
2639
1,47
2604
1,56
Karlovarský
1019
1,23
2401
3,34
Ústecký2881
1,19
9322
4,37
Liberecký1157
0,89
2093
1,61
Královéhradecký1838
1,02
2480
1,51
Pardubický 2229
1,28
2226
1,43
Vysočina 16710,92
1198
0,73
Jihomoravský2146
0,56
2634
0,75
Olomoucký16050,82
1763
0,99
Zlínský 13230,68 1150
0,61
Moravskoslezský3833
1,00
6908
2,15Celkem28 8650,9941 7121,57
Z uvedené tabulky vyplývá, že v roce 2012 došlo oproti roku 2008 k relativnímu i absolutnímu nárůstu hlasů pro Dělnickou stranu. Počet hlasů narostl v osmi krajích. Nejvyšších počtů bylo v roce 2012 dosaženo v Moravskoslezském, Ústeckém a Jihočeském kraji.
Výrok předsedy Sobotky na základě uvedených volebních výsledků tedy hodnotíme jako pravdivý.
Martin Barták byl nominant ODS, za tu byl do mé vlády vyslán.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. M. Barták byl nominován na post místopředsedy vlády J. Fischera tehdejším předsedou ODS M. Topolánkem. Do funkce byl jmenován 8. května 2009 společně se zbytkem kabinetu.
My jsme to kontrolovali a sami jsme vyřadili něco kolem 8 tisíc podpisů.
Podle oficiálního webu ke kandidatuře Táni Fischerové na prezidentku nasbíral její tým okolo 80 tisíc podpisů. Po vyřazení některých podpisů byla 6. listopadu odevzdána kandidátní listina s více než 72 tisíci hlasy.
Je zcela zjevné a za druhý kvartál bylo zcela patrné, že Ministerstvo financí nevybralo tolik peněz na zvýšení DPH.
Výrok předsedkyně posl. klubu VV je na základě dohledaných veřejných informací MFČR hodnocen jako pravdivý.
Ministerstvo financí zveřejnilo pokladní plnění státního rozpočtu za období leden až červen 2012. Co se týká DPH, tak uvádí: "Inkaso DPH představovalo 92,1 mld. Kč, tj. 41,6 % rozpočtu, což je o 6,9 procentního bodu nižší plnění než v červnu minulého roku. Meziročně kleslo o 2,5 mld. Kč, tj. o 2,6 %. Rozpočet počítá s růstem o 15,5 % proti skutečnosti roku 2011." Je tedy zcela zjevné, že výběr DPH velmi významně zaostává za očekávanou predikcí výběru daně a to za oba kvartály roku 2012. Na základě tohoto zjištění hodnotíme výrok Kateřiny Klasnové jako pravdivý.
Mám o tom zákonu (prováděcí zákon - pozn. Demagog.cz) jisté pochyby, ale není to – abych vyvrátil předsudky – chyba ministerstva vnitra, které napsalo původní zákon. Poslalo to do sněmovny, tam zapůsobila lidová tvořivost a poslanci zákon zpotvořili tak, že to teď nese své výsledky.
Jak lze vidět ve znázornění legislativního procesu ohledně Zákona 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky, původním předkladatelem je v návrhu (.pdf, sněmovní tisk 613/0, předložen 27. února 2012) ministr vnitra. K tomuto návrhu bylo ve druhém čtení podáno 13 stran pozměňovacích návrhů (.pdf, sněmovní tisk 613/2) a s těmito návrhy byl 13. června 2012 zákon Poslaneckou sněmovnou přijat, pro tento návrh bylo 171 ze 186 přítomných poslanců, proti nehlasoval nikdo.
Přímá volba prezidentase do programového prohlášení vlády dostala poprvé po mnoha pokusech, myslím, že asi 16 pokusů bylo na zavedení přímé volby prezidenta.
Podle dat ze serveru Aktuálně.cz hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť se v legislativním procesu České republiky objevilo celkem 10 různých návrhů zákona na přímou volbu prezidenta a nikoliv 16.
Komunistická strana nikdy nezpochybňovala Senát, ale hovořila o finančních prostředcích, které jsou vynaloženy na Senát.
Na základě aktuálních výroků některých představitelů KSČM hodnotíme výrok Petra Šimůnka jako nepravdivý.
Sám předseda KSČM Vojtěch Filip dne 8. září 2012 na 22. levicovém setkání občanů prohlásil: "Můžeme mít názor, že Senát je zbytečný, ale nesmíme podcenit jeho sílu a složení."
O nepotřebnosti senátu se zmínil i komunistický kandidát do senátních voleb Pavel Ambrož dne 10. září 2012, když na webu KSČM vyřkl: "Náš malý stát by vystačil jen s jednokomorovým parlamentem. Dokud bude existovat systém dvou komor, bude každá politická strana usilovat o volební úspěch do každé. I politická strana, jež chce senát zrušit, musí získat na to hlasy v obou komorách. Hlasoval bych pro to." Dřívější nelibost k této instituci přiznala na webu KSČM i další kandidátka KSČM do Senátu Zuzka Bebarová Rujbrová: "KSČM využila mezidobí do prvých senátních voleb ke snaze Senát zrušit. Sice neúspěčně, ale nějak to v nás utkvělo. Senát rádi nemáme."
Stejně tak se v této době hodně rozhazovalo ze státního rozpočtu – pastelkovné, porodné, za cenu vysokého zadlužení – navíc v době ekonomického růstu.
V roce 2006 byl meziroční nárůst Hrubého domácího produktu 7 %, jedná se tedy jednoznačně o ukazatel ekonomického růstu, zároveň však byl v meziročním srovnání navýšen státní dluh o více než 100 mld. Kč. V březnu téhož roku prošlo tehdejší sněmovnou zvýšení porodného i přijetí tzv. pastelkovného, státního příspěvku na školní pomůcky. V případě porodného byly náklady na rok 2006 podle serveru Penize.cz vyšší než 1,5 mld. Kč a v případě pastelkovného šlo o částku 78 mil. Kč.
Sbírka s Občanským zákoníkem je jenom prostě ta sbírka bez tečky nějakého komentáře. Jenom ta sbírka. 690 korun.
Podle webových stránek internetové prodejny www.sbirkyzakonu.cz, který je provozovaný společností MORAVIAPRESS a.s., výhradním distributorem sbírek zákonů, stojí tištěná verze občanského zákoníku (v aktuálním znění), tedy zákona č. 40/1964 Sb. 73,50 Kč (pro ověření nutno zadat do vyhledávání vpravo rok 1964 a č. zákona 40 zde) a PDF verze 144,- Kč (pro ověření opět nutno zadat stejné údaje zde). Zároveň tištěná verze nového občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb., stojí 586,- Kč (pro ověření nutno zadat do vyhledávání vpravo rok 2012 a č. zákona 89 zde) a PDF verze 1.020,- Kč (pro ověření opět nutno zadat stejné údaje zde).
Výrok na základě zjištěných údajů hodnotíme jako nepravdivý.
