Průmysl v České republice je velkým tvůrcem hodnot. 32 procent tvoří hrubý domácí produkt.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů z analýzy Informačního systému statistiky a reportingu.
V analýze Informačního systému statistiky a reportingu, v podrobném vyhodnocení - textové části, se uvádí, že dlouhodobě se podíl průmyslu na HDP pohybuje kolem 30%. Poslední aktualizace této analýzy proběhla 11.9.2012. Tento údaj tedy dostatečně potvrzuje slova Milana Urbana.
Ale jejich vlastní politika (ČSSD, pozn.) chce zvýšit daňovou kvótou o tři až čtyři procenta, to znamená vytáhnout z lidí o 120 až 160 miliard víc.
Tento výrok Miroslava Kalouska jsme pro vás ověřovali na konci června 2012 po Otázkách Václava Moravce s tématem: Oprávněná obvinění v kauze CASA? Výsledky reformních kroků vlády - Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka a také ve stejném pořadu z 30. srpna 2012, kde se hosté Miroslav Kalousek, Bohuslav Sobotka a Boris Šťastný věnovali kauze methanol. Situace se od té doby opět nikterak nezměnila, a my tak nadále označujeme tento výrok jako nepravdivý.
V obou výše zmíněných analýzách jsme došly k tomuto závěru: Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.
V současnosti je složená daňová kvóta na úrovni 34,7 %, toto číslo potvrzuje i sám ministr financí Kalousek (Po schválení daňového balíčku, jehož účinnost je vztažena na rok 2013, by se složená daňová kvóta měla slovy Miroslava Kalouska dostat na úroveň 35,5 %.). V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že socialisté chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 %. Z uvedeného tedy není patrné o kolik přesně chtějí sociální demokraté kvótu navýšit. Stanovili pouze minimální hranici 36 % (.pdf), což byla úroveň na které byla kvóta v roce 2008. To by oproti současnému stavu znamenalo navýšení o 1,3 procentního bodu. Jediný zdroj, který toto Kalouskovo tvrzení potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes (Rozhovor je v online podobě dostupný pouze na stránkách ČSSD. Ověřit si jeho autenticitu však lze např. prostřednictvím mediální databáze Anopress - Monitoring.) s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli tři až čtyři, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Jestli 3 až 4 procentni body daňové zátěže představují 120-160 miliard se nám nepodařilo ověřit, nicméně Miroslav Kalousek není faktický přesný již v první části výroku, a tak to na celkovém hodnocení nic nezmění.
Prezident má pravomoc například úkolovat Bezpečnostní informační službu, vyžadovat od ní zprávy. Nebo předložit návrh zákona ústavnímu soudu, aby posoudil jeho soulad s ústavou.
Jelikož platné zákony popisují pravomoci ve znění výroku senátora Dientsbiera, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Prezident je oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. (Zákon o Ústavním soudu, § 64, odst. 1, písm. a) ).
Zákon o zpravodajských službách (č. 153/1994 Sb.) v § 8 řeší Dientsbierem zmíněné pravomoci. Konkrétně tato pasáž zákona zní: "(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoli v o to požádají zprávy o své činnosti . (4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády."
O:Ale třeba sponzor Kamil Kolek, který ODA věnoval tři miliony korun, koupil opavský obchodní dům Breda za poloviční cenu, kterou zařídilo ministerstvo průmyslu, které jste v té době řídil. VD:S tím nesouhlasím. O:Takto to stojí v tisku, ze kterého jsem čerpala. Pan Kolek navíc přiznal, že byl donucen ODA zasponzorovat. Tak to vysvětlete. VD:Já jsem s panem Kolkem nikdy o žádném sponzoringu nejednal, pokud vím, tak pan Kolek měl spíše zájem kontaktovat ODA, a celé to rozhodování, které nešlo za mnou, ale za vrchním ředitelem ministerstva průmyslu, který se jmenoval inženýr Rulf, to soudní projednávání trvalo přes deset let a pan Rulf v době, kdy já už jsem nic nemohl ovlivnit, byl jednoznačně zproštěn jakékoliv viny. Rozhodování ministerstva průmyslu bylo dodatečně shledáno jako čisté.
Ke zmiňované privatizaci obchodního domu Breda došlo v roce 1994, kdy byl Vladimír Dlouhý ministrem průmyslu a obchodu. Konečné rozhodnutí soudu v této kauze padlo v roce 2001, kdy soud Ivana Rulfa, úředníka zmíněného ministerstva, osvobodil. Byl však odsouzen likvidátor společnosti Leoš Nechvátal.
V souvislosti s podezřele nízkou cenou, za kterou byl obchodní dům privatizován do rukou Kamila Kolka, čelila ODA podezření z nečistého financování. Tata podezřelá privatizace byla také předmětem interpelací na Ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR Jiřího Skalického a i v této interpelaci je zpochybňována prodejní cena.
Ivan Rulf se posléze soudil o odškodnění za ušlý zisk, přiznané odškodnění mu však bylo vyšším soudem zase v roce 2007 odebráno.
Z 30 členů správní rady VZP vláda nominuje pouze 10 a zbytek je volen Poslaneckou sněmovnou.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Zákon (txt. čl.20) o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR říká: "Správní radu tvoří 10 členů jmenovaných vládou a 20 členů volených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu podle principu poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně Parlamentu. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví. Členy Správní rady volené Poslaneckou sněmovnou Parlamentu volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu "
Václav Žák, šéfredaktor listů, dnes na toto téma napsal velmi hezký článek, kde říká, že naopak opoziční smlouva zastavila korupci, protože hlavním zdrojem korupce byly politické úvěry poskytované státními bankami.
Václav Žák napsal takový článek již pro Listy č. 4, r. 2009. V něm zpochybňuje tvrzení, že “ Opoziční smlouva [vedla] k nevídanému nárůstu korupce ”.
Podle Žáka “ až do vlády Miloše Zemana byly základním systémovým prvkem korupce banky. Zde se dávaly úvěry po známostech, na politickou objednávku, za provizi”. Proto údajně “za základní systémové protikorupční opatření [tj. privatizaci bank] vděčíme ministru financí Mertlíkovi [r. 1998-2001] ”. Autor vyvozuje, že “ Zemanova vláda [korupci] privatizací bank mimořádně oslabila ”. Zeman sice přidává na důrazu výrazem “zastavila”, jinak ale pravdivě parafrázuje Žákův článek z r. 2009.
Zároveň jsme ale nezjistili, zda Václav Žák napsal podobný článek také “dnes”, jak tvrdí Zeman. Je přirozeně možné, že článek existuje, avšak zatím nebyl zveřejněn. Výrok proto označujeme jako neověřitelný.
Paní starostka hovoří o videoterminálech, které povoluje ministerstvo financí. Samozřejmě ostatní hrací automaty jsou regulovány obecně závaznou vyhláškou příslušné obce, jsme v Ostravě, čili Ostrava přijala tuto vyhlášku, kdy jednotlivá území jsou pokrytá buď úplný zákaz, nebo částečný zákaz ve vyjmenovaných lokalitách.
Obecně závazná vyhláška č. 11/2011 určuje, že je zakázáno provozovat na veřejně přístupných místech (herny, pohostinská zařízení a další místa) výherní hrací přístroje na území městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz a Polanka nad Odrou, v městském obvodu Poruba pak například na ulících Hlavní třída, Alšovo náměstí, Nezvalovo náměstí.
Na území městských obvodů Mariánské hory a Hulváky a Vítkovice pak není omezeno provozování výherních hracích přístrojů geograficky, ale časově - je možné je provozovat pouze od 10:00 do 22:00.
Tam je velmi důležité, že to je projekt za nula korun, pokud se někde říká, že to má stát 1,5 miliardy korun, tak to má stát 1,5 miliardy korun, to je odhad z ušetřených prostředků, to je tendr, který stejně tak jako s-karta, je založen na tom, že stát nezaplatí vůbec nic. Tady v tomto případě chceme, aby ten dodavatel řekl, ano, v tuto chvíli lékařská posudková služba má nastaveny tyto procesy, takto postupuje, tady jsou rizika, tohle je potřeba opravit a pokud se tím podaří uspořit státní prostředky ze státního rozpočtu, tak 30 %, 35 % z té částky náleží jako odměna tomu dodavateli. Pokud se nepodaří ušetřit nic, tak dodavateli neplatí stát ani korunu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nepodařilo dohledat podmínky veřejné zakázky. Nelze proto posoudit zda jsou náklady projektu skutečně nulové či jaká je výše případné odměny pro dodavatele.
Lze tedy pouze konstatovat, že sKarta je nastavena tak, že nevyžaduje finanční účast státu, jelikož je tento projekt zcela hrazen Českou spořitelnou.
Zároveň je vhodné poznamenat, že zakázka pro IBM byla ÚHOS zrušena s odůvodněním, že MPSV ČR nebylo oprávněno zadat zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění a zadávací řízení tak bylo na základě rozhodnutí ÚHOS 24. října 2012 zrušeno.
V daňovém balíčku ještě nejsme přece v prezidentském vetu. Tam jsme ve chvíli, kdy nám vrátil zcela stejný, identický daňový balíček premiér a znovu o něm hlasujeme.
Výrok Kateřiny Klasnové je hodnocen na základě dohledané legislativy z webu Poslanecké sněmovny jako pravdivý.
Tzv. daňový balíček, tedy komplex opatření, který obsahuje mimo jiné zvýšení sazeb DPH, byl po vrácení Senátem Poslaneckou sněmovnou zamítnut 5. září 2012. Prezident Klaus jej tedy ani vetovat nemohl.
Opětovně byl tento zákon předložen do Sněmovny a prošel 1. čtením 18. září 2012. To, že jde o identický návrh, dokumentují slova ministra financí Kalouska, která pronesl při projednávání 18. září: " Dámy a pánové, dovolte, abych jménem vlády předložil soubor novel zákonů, které tato Sněmovna již projednávala v prvním, ve druhém a ve třetím čtení. Byly Poslaneckou sněmovnou schválené, nebyly však Poslaneckou sněmovnou schválené poté, co je vrátil Senát." Výrok Kateřiny Klasnové tak přesně pojmenovává jak fakt, že daňový balíček nebyl vetován prezidentem (jelikož vetován být ani nemohl), tak i fakt, že vláda předložila do Sněmovny identický text, který je aktuálně projednáván.
Kdybychom si mohli my, občanští demokraté vybrat. Tak my jsme pro jednu sazbu. My se tím netajíme, je to dlouholetý náš program, rovná daň jak pro fyzické a právnické osoby, tak v rámci DPH.
Na základě bývalých volebních programů z archivu ODS hodnotíme výrok Zbyňka Stanjury jako pravdivý.
ODS zahrnula rovnou daň poprvé ve svém koncepčním materiálech s názvem "Modrá kniha" (.pdf str 16) z roku 2004 , v němž slibovala zavést jednotnou 15% sazbu fyzických a právnických osob a DPH.
Následně se zmínka o rovné daňi objevila volebním program pro volby do Poslanecké sněmovny z roku 2006 (.pdf str. 6) i z roku 2010 (.pdf str. 15).
