Prezidentské pravomoci jsou nastaveny tak, že prezident musí respektovat vládu, vždyť ona má také tu konečnou odpovědnost.
Prezident republiky je podle Ústavy ČR součástí výkonné moci (Hlava třetí), jejíž vrcholným orgánem je právě Vláda (Čl. 67). V logice výroku je tedy pravda, že prezident musí respektovat vládu, byť jí není z výkonu své funkce odpovědný (Čl. 54).
Pravomoci prezidenta stručně na ČT 24.
Pro tento rok se zvýšilo DPH na 14 a 20% a neznamenalo to výběr. Naopak. Klesla koupěschopnost domácností, občané utrácejí v zahraničí.
Na základě zákona č. 370/2011 Sb. přijatého dne 6. listopadu 2011 bylo od 1. ledna 2012 navýšeno DPH na 14% v případě snížené sazby a u základní sazby daně bylo ponecháno 20%.
Již na počátku roku 2012 se však v prognóze České národní banky objevil závěr, že v roce 2012 banka očekává stagnaci reálných mezd a vzhledem k navýšení DPH nižší kupní sílu obyvatel, jak uvádí server E15.cz. V září 2012 pak informoval ekonomický server ČTK Finančnínoviny.cz o poklesu reálných mezd, tudíž poklesla i kupní síla obyvatel.
Je také pravda, že občané vyřizují nemalou část svých pohledávek v zahraničí. Nutno však poznamenat, že tento trend má dlouhodobější charakter.
Výrok tedy na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.
Dnešní zákon o státním podniku neumožňuje převod finančních prostředků podniku do státního rozpočtu.
Současné znění zákona o státním podniku (.pdf) skutečně neumožňuje transfer finančních prostředků z nich do státního rozpočtu, s tímto počítá vládní návrh zákona (.pdf - bod 5), který byl do Poslanecké sněmovny předložen 22. srpna 2012.
Podívejte se na jejich (Polska, pozn.) makroekonomickou nerovnováhu na účtu platební bilance.
Z dat Eurostatu aktualizovaných k 5. 11. 2012 je patrné, že česká platební bilance (Balance of Payments) je podstatně lepší než ta polská. V roce 2012 dosáhla v tradičně silném prvním čtvrtletí dokonce přebytku vice než 900 mil. EUR, zatímco Polsko vykazovalo -4,500 mil. EUR a podobně bychom mohli srovnávat další čtvrtletí.
Tato statistika nicméně také ukazuje, že Česká republika je na rozdíl od Polska velmi závislá na exportu, zatímco na polském HDP se větší měrou podílí i domácí spotřeba.
Máte švýcarské občanství, Přemysl Sobotka ve včerejším rozhovoru podtrhnul, že by měl na Hradě sedět český prezident – což mohla být výtka nejen k Vám, ale i k Jiřímu Dienstbierovi, který má americké občanství. Neberete to tak? KS: To je takový malý podrázek, jak je u nás obvyklý. Mám od narození tato občanství, od narození jsem byl československý občan a vždycky zůstal. Nikdy jsem žádný občanství nepřijal, ani jsem se žádnýho nevzdal
V souvislosti s občanstvím Karla Schwarzenberga se nejčastěji zmiňuje jeho dlouhý pobyt v Rakousku. Často je zmiňováno (např. zde na Novinky.cz), že ministr má rakouské občanství. On sám mj. v rozhovoru pro Instinkt uvedl, že pro cestování vždy stačilo jeho občanství Švýcarska, které jeho rodina drží dlouhodobě. Jeho profily pro časopis Týden, případně pro Idnes.cz, dokládají, že rakouské občanství nikdy nezískal a drží pouze české a švýcarské. Bohužel se nám nepodařilo ověřit, zda Schwarzenberg také v průběhu života neztratil občanství české: on sám tvrdí (v citovaném rozhovoru), že mu po emigraci jeho rodiny nebylo odebráno pouze díky úřední chybě. Proto výrok označujeme za neověřitelný.
Zúčastnily se toho tendru tři největší banky v České republice, naprosto transparentním způsobem, na webu jsou všechny otázky jednotlivých uchazečů, všechny odpovědi ministerstva na tyto otázky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože tendru se skutečně účastnily všechny tři největší české banky: Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka.
Na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, lze pak dohledat dokument Dodatečné informace k podmínkám soutěže 17.8. 2012 (.pdf) ve kterém se nacházejí otázky účastníků tendru a odpovědi ministerstva.
Mám o tom zákonu (prováděcí zákon - pozn. Demagog.cz) jisté pochyby, ale není to – abych vyvrátil předsudky – chyba ministerstva vnitra, které napsalo původní zákon. Poslalo to do sněmovny, tam zapůsobila lidová tvořivost a poslanci zákon zpotvořili tak, že to teď nese své výsledky.
Jak lze vidět ve znázornění legislativního procesu ohledně Zákona 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky, původním předkladatelem je v návrhu (.pdf, sněmovní tisk 613/0, předložen 27. února 2012) ministr vnitra. K tomuto návrhu bylo ve druhém čtení podáno 13 stran pozměňovacích návrhů (.pdf, sněmovní tisk 613/2) a s těmito návrhy byl 13. června 2012 zákon Poslaneckou sněmovnou přijat, pro tento návrh bylo 171 ze 186 přítomných poslanců, proti nehlasoval nikdo.
O: Jak byste postupoval při jmenování vlády, ve které by byla účast KSČM? VD: Není to prezidentská otázka, protože víme, že ve třetím kole při současně nastavených pravidlech prezident musí podepsat a já s tím mam problém – nechtěl bych to podepsat.
Dle Ústavy článku 68 odst. 2: “Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.” Dle článku 3: “Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.” Článek 4 dále uvádí: “Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3.” Tj. nastává druhý pokus prezidenta jmenovat vládu (opět pravomoc prezidenta). Jmenování vlády tedy je “prezidentskou otázkou”, avšak článek 4 následně pokračuje: “Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.” Tj. třetí pokus jmenování vlády je v pravomoci Předsedy poslanecké sněmovny. Článek 5 následně doplňuje: “V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.” Z článku 4 a článku 5 tedy skutečně vyplývá, že prezident jmenování vlády předsedou poslanecké sněmovny musí akceptovat.
Evropská komise nám jako České republice odhaduje růst 0,8, Ministerstvo financí odhaduje 0,7.
V podzimní ekonomické předpovědi (.pdf, aj) Evropská komise v tabulce na straně 55 uvádí očekávaný růst HDP pro Českou republiku v roce 2013 o 0,8 % oproti předchozímu roku.
Dle poslední makroekonomické predikce z října 2012 ministerstvo financí skutečně očekává v roce 2013 růst HDP o 0,7 %.
Na základě publikace Evropské komise a informace Ministerstva financí na jeho internetových stránkách hodnotíme výrok ministra Kalouska jako pravdivý.
...město Příbram, kde je dluhová služba 1,8 % a v Mladé Boleslavi 7,22 %.
Podle návrhu závěrečného účtu města Mladá Boleslav (.doc - str. 11) byla dluhová služba města 7,22 % za rok 2010 a v roce 2011 dokonce 21,63 %. Dluhová služba města Příbram byla pro srovnání za rok 2010 1,9 % (.pdf - str. 1). Za rok 2011 sice není údaj k dispozici, ale to nemá na hodnocení vliv.
Pro informaci: Co je ukazatel dluhové služby ?
