Mockrát se nám stalo, že ze dvoutýdenní schůze (Poslanecké sněmovny ČR, pozn.) byla třítýdenní.
Podle informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.
Miroslava Němcová nespecifikuje, o kterém volebním období mluví. Pokud vezmeme poslední dvě, pak jí můžeme dát za pravdu, že se mnohokrát schůze protáhla do tří týdnů. V minulém volebním období se to stávalo výrazně častěji než v tomto. Konkrétně se schůze do tří týdnu v minulém volbením období protáhla 14x. Rekordní byla 28. schůze s 21 dny. V tomto volebním období se 16. a 38. schůze protáhly na 15 dní.
Proto byl v květnu tak dramatický propad, vlastně o 70 % byl výběr v jednom měsíci menší.
Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo najít tabulku ilustrující výběr DPH po měsících, musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.
V přehledu plnění státního rozpočtu lze najít výši výběru DPH za období leden-květen (75,66 miliard). Jediné, co lze konstatovat, tak že došlo k poklesu výběru oproti loňskému roku o 2,26 miliardy. Konkrétní údaje za měsíc květen však nemáme.
1. náměstek ministra financí Ladislav Minčič v rozhovoru říká, že v květnu došlo k poklesu výběru, nespecifikuje však v jaké výši nebo poměru.
Já se domnívám, že kdyby se s Prahou jednalo dlouhodobě a vůbec se s nimi jednalo, takže ty podmínky by se domluvily, problém je, že nikdo ze Středočeského kraje s Prahou nejednal.
Mediální zprávy (Deník; Mediafax) v náznacích popisují možná jednání mezi Prahou a Středočeským krajem, neuvádí však jasně, nakolik jsou zmíněná jednání intenzivní, či zda vůbec probíhají, co se řeší a není tak zcela jasné ani to, kdo za Středočeský kraj měl s Prahou o problematice dopravy jednat.
Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Každý správce programu (operačního programu, čerpajícího evropské fondy, pozn.), máme jich bohužel strašně moc, máme jich 24, má svého auditora, který provádí kontrolu, a to bývá většinou podřízený toho správce programu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože dokonce ani web Ministerstva pro místní rozvoj o evropských strukturálních fondech neposkytuje jasné informace o systému auditů. Faktem zůstává, že ve většině programů je na národní úrovni nejvyšším auditorem příslušný odbor Ministerstva financí, na druhou stranu neříká nic o auditorech na nižší (regionální úrovni), kteří by byli přímo podřízeni řídícímu orgánu daného programu, jak o tom hovoří Miroslav Kalousek. Níže Vám nabízíme informace, které jsme k problematice našli.
V současné době funguje v ČR celkem 26 operačních programů (časové období 2007 - 2013) financovaných ze strukturálních fondů (4 programy: Tematické operační programy, Regionální operační programy, Operační programy Praha, Evropská územní spolupráce). Auditorem celkem 24 z nich je Centrální harmonizační jednotka (Ministerstvo financí ČR).
Je-li například v OP Praha adaptabilita řídícím orgánem Odbor fondů EU Magistrátu hl. m. Prahy, pak auditním orgánem je právě nadřízené Ministerstvo financí. Totéž platí i pro ostatní OP s výjimkou ESPON 2013 a INTERACT II (viz řízení a monitoring), které jsou celoevropského charakteru.
Řídící orgán: "Řízení jednotlivých operačních programů včetně výběru projektů a dohledu nad jejich realizací již spadá do kompetencí tzv. řídicích orgánů, kterými jsou v případě tematických OP odpovídající oborová ministerstva a u regionálních OP jsou jimi regionální rady regionů soudržnosti." Auditní orgán: "Auditem připravenosti řídicího a kontrolního systému všech operačních programů, nastavením řídicích a kontrolních systémů operačních programů, metodickým vedením všech auditních subjektů zapojených do realizace operačních programů a dalšími úkoly souvisejícími s auditem je v České republice opět pověřen jediný subjekt, a to odbor Auditní orgán - Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR. "
Jízdné se doplatilo, školní rok 2011 a 2012 je do dnešního dne zaplaceno, za ten školní rok to stálo 40 milionů korun. (jízdné pro školáky hrazené krajem)
Nepodařilo se nám dohledat (a to ani na stránkách Středočeského kraje), zda již bylo proplaceno i žákovské jízdné za druhé pololetí školního r. 2011/2012 a proto jsme výrok ohodnotili jako neověřitelný.
Proplacená suma za první pololetí školního r. 2011/2012 činila 19,7 milionu korun. Středočeský kraj měl v plánu vyplatit jízdné za obě pololetí do konce funkčního období vedení kraje (tj.12.-13. října). Kraj také nepočítá s překročením částky čtyřiceti milionů za obě pololetí dohromady.
Když jsem byl šéfem kanceláře Václava Havla, tak jsem musel podepsat každý akt, než šel k prezidentovi. (otázka milostí)
Karel Schwarzenberg byl skutečně vedoucí Kanceláře prezidenta od 10.července 1990 do července 1992, kdy odešel ve spojitosti s abdikací prezidenta Havla. Z popisu dnešních pravomocí a povinností vedoucího Kanceláře prezidenta republiky plyne následující: "Vedoucí Kanceláře je vedoucí organizační složky státu, který činí právní úkon ve věcech týkajících se Kanceláře navenek, řídí a kontroluje Její činnost a odpovídá za ni. Z výkonu své funkce je odpovědný prezidentu republiky, který ho řídí a ukládá mu úkoly”. Bohužel se nám nepodařilo dohledat přímé zdroje, na základě kterých by bylo možné výrok v téhle podobě ověřit.
Byla jste pár měsíců ministryní zdravotnictví – konkrétně v tomto oboru, kdybychom se zaměřili na samotnou korupci a na lobby farmaceutických firem, poradila jste si s tímto problémem? Máte pocit, že je za vámi kus odvedené práce, aby na ministerstvu zdravotnictví nedocházelo ke korupci? Roithová: Hned první den, kdy jsem nastoupila na ministerstvo, tak jsem se dohodla s náměstek, který měl tuto agendu na starosti, že odejde, a to druhý den. Ne proto, že bych měla důkazy o tom, že je spojen s nějakým korupčním chováním, ale proto že byl zdravotníky obviňován z propojení s farmaceutickým firmami.
Zuzana Roithová zastávala funkci ministryně zdravotnictví v úřednické vládě Josefa Tošovského od 2. ledna 1998 do 17. července 1998. Náměstkem ministerstva zdravotnictví a ředitelem odboru farmacie byl tehdy Josef Suchopár. Josef Suchopár zastával svou funkci na ministerstvu od roku 1993 do 1998. Na základě dohody se Zuzanou Roithovou pak své místo opustil údajně již v den nástupu nové ministryně do funkce. Zda tomu však bylo právě kvůli obviňování z propojení s farmaceutickými firmami se nám nepodařilo dohledat.
Kdyby nebylo Věcí veřejných, tak dnes máme už pro tento rok jednotnou sazbu 20 nebo 21%. A to včetně léků a potravin. To byla první jednání, která se vedla s našimi již bývalými koaličními partnery. To mysleli zcela smrtelně vážně. Jistě si vzpomenete na takové ty diskuse, jestli se z toho vyjmou tiskoviny nebo časopisy a podobně, aby i když nebudou mít občané na léky a potraviny, tak aby se hezky psalo například o ministru financí Kalouskovi.
Výrok Kateřiny Klasnové je spekulativní povahy a nelze jej na základě veřejných zdrojů korektně hodnotit. Proto je hodnocen jako neověřitelný.
Česká televize 18. července 2011 informovala o jednání K9, kdy špičky koaličních stran (ODS, TOP09 a VV) jednaly o parametrech rozpočtu a s tím souvisejících opatřeních, jak dosáhnout na plánovaný deficit (105 mld.). Návrhy (video - 0:40), se kterými přišel ministr financí Kalousek, byly podle informací České televize 2. Razantní škrty nebo zvýšení daní (především DPH). DPH by se měnilo tak, že všechny položky by byly nově v základní (19%) sazbě kromě léků, knih, noviny a časopisy. Jak však dokládá diskuze v těchto Otázkách Václava Moravce, výše sazeb DPH zaměstnávala koalici dlouhé měsíce a nejrůznější návrhy na nastavení základní, snížené, ba dokonce i jednotné sazby se různily.
K úplnému zákazu (hracích automatů) však přistoupila v Ostravě třeba jenom Moravská Ostrava a Přívoz a myslím ještě Polanka.
Výrok Josefa Babky hodnotíme na základě vyhlášky statutárního města Ostravy 11/2011 jako pravdivý. Podle této vyhlášky platí úplný zákaz hracích automatů na území pouze dvou městských obvodů, kterými jsou Moravská Ostrava a Přívoz a Polanka nad Odrou. Dále jsou automaty zakázány už pouze na vybraných ulicích některých dalších obvodů.
Ten transparentní účet, a jsem tomu velmi rád, je velmi důkladný, byl sestavován od začátku dubna, podstatně dříve, než ukládal zákon.
Zákon (.pdf) č. 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky uvádí v §24 s názvem “Volební účet” informaci, že tento účet musí být zřízen nejpozději ke dni podání kandidátní listiny. Ve zprávě (.pdf) Ministerstva vnitra ohledně nalezených nedostatků v kandidátní listině Jana Fischera se uvádí, že tato listina byla doručena 22. října 2012.
Účty měl Jan Fischer tři. První, jehož majitelem byla Kancelář Jana Fischera byl založen již v dubnu, jak uvádí na svých volebních stránkách. Druhý byl založen v červenci 2012 a je dostupný zde. Ve stejný den jako předání kandidátní listiny 22. října 2012 pak byly prostředky převedeny na další účet volební kampaně, jehož majitelem je přímo Jan Fischer a ten je používán doposud.
