Václav Moravec: "Vy argumentujete podobně, jako Stanislav Mišák, který označuje holešovskou zónu, cituji za ekonomické srdce Zlínského kraje. Také se odvolává na recesi. Co kroutíte hlavou, pane .." S. Mišák: "Kde jste to vzal? To jsem nikdy neprohlásil."
Výrok hejtmana Mišáka je nepravdivý, spojení ekonomické srdce Zlínského kraje použil např. v předvolebním speciálu Českého rozhlasu s Martinem Veselovským 28. srpna 2012, což dokládá videozáznam z této debaty.
28. srpna v pořadu Volební speciál Martina Veselovského ve Zlínském kraji použil formulaci ekonomické srdce Zlínského kraje ve spojení s holešovskou průmyslovou zónou hejtman Mišák hned dvakrát. To je patrné na videozáznamu z této debaty - hejtman Mišák tato spojení použil v časech 20:25 a 21:10.
Konkrétně uvádí: "Vážení, my se bavíme o tom, proč se dělá dálnice z Vyškova do Zlína, když jezdí míň aut jak z Brna do Prahy, toto je investice do budoucnosti, jenom nesmí se podlehnout panice, nenacpat to tam prostě montovnama, počkat si radši na investory, kteří přijdou s projektem, který bude mít přidanou hodnotu a do budoucna to bude ekonomické srdce Zlínského kraje.""Že bude zaplněna do budoucna těmi investory, kteří přinesou přidanou hodnotu, protože se nenecháme vtlačit v to jenom za každou cenu to nacpat montovnama. Prostě to je investice do budoucnosti a v této věci se nebavme o tom, jestli to bude za měsíc, za rok, za 3 roky, ale bude to ekonomické srdce Zlínského kraje." Co se týká odvolávání na recesi, jak tvrdil Václav Moravec a hejtman Mišák s tím nesouhlasil, tak ve stejné debatě a v přímé návaznosti na první citaci v tomto odůvodnění uvedl: " To je investice založená v minulosti s nadhledem do budoucnosti a protože to chytlo hospodářskou krizi, tak dneska z toho někdo uchopí volební téma a té zóně škodí tím, že ji zpochybňuje, mele to v novinách a odrazuje to investory."
Kontrolní orgány státu, které mají pravomoce kontrolovat výrobu, distribuci alkoholu, tak je jich, je jich vícero, které každé má své kompetence, ty kompetence nejsou sjednocené.
Výrok Ivana Mařáka je pravdivý, neboť jsou kompetence dozorových pravomocí z hlediska kontroly alkoholu rozděleny mezi čtyři různé skupiny státních orgánů. Jak plyne ze zprávy "Postup orgánů ochrany veřejného zdraví v případu otrav metanolem" (.doc), tak se tyto kompetence liší.
Kompetence dozorových pravomocí jsou podle § 16 zákona č. 110/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů rozděleny mezi tyto orgány:
1) Orgány veřejného zdraví, které vykonávají dozor v provozovnách společného stravování. Těmito orgány jsou podle zákona § 78 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí a krajské úřady.
2) Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která vykonává úřední kontroly v prodejnách, u výrobců potravin neživočišného původu, v provozovnách, které nespadají pod kontroly Státní veterinární správy a při dovozu potravin, které nespadají pod kontrolu Státní veterinární správy.
3) Státní veterinární správu, která vykonává úřední kontroly u výrobců potravin živočišného původu a při jejich prodeji a při dovozu potravin živočišného původu.
4) Orgány celní správy, které kontrolu alkoholu řeší z hlediska daňových deliktů a falšování alkoholu.
Já to potvrzuji tady slova Jirky Čunka, protože to tak skutečně je a občanské iniciativy samozřejmě do toho zasahovaly ne na poslední chvíli, ne teďka v souvislosti s Mitasem, ale ti tam zasahují už několik let do toho. (průmyslová zóna Holešov)
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám potvrdit ani vyvrátit, že by se občanské iniciativy věnovaly průmylové zóně Holešov až v souvislosti s kauzou Mitas a nikoliv již dříve.
Občanské sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko vzniklo v r. 2010, právě jako reakce na situaci kolem stěhování areálu Mitas do průmyslové zóny Holešov. O.s. Ohnica zahájilo svoji činnost již v r. 2009 a sdružení Egeria pak až v r. 2011. Nejstarším sdružením angažujícím se v kauze a podílejícím se na podpisu tzv. Holešovského apelu je Zdravý Rožnov, založený r. 1998. Data založení občanských sdružení jsou tedy rozdílné a je jasné, že ta sdružení, která byla založena až po začátku kauzy Mitas, nemohla tedy dříve do vývoje v průmyslové zóně zasahovat.
Zda-li byla některá občanská sdružení aktivní ve věci holešovské průmyslové zóny ještě před kauzou Mitas, se nám nepodařilo dohledat. To však může být způsobeno mimo jiné např. i nezájmem ze strany médií.
A třetí systém byl zrušen. (systém hodnocení projektů v rámci ROP SZ)
Třetí fáze hodnocení projektů byla skutečně zrušena, konkrétně se tak stalo 10. září 2012 (.pdf - bod 3a), výrok je tak hodnocen jako pravdivý.
Vy (Vláda ČR) jste popřeli to memorandum, které mělo krajům zajistit finance na ztrátu železniční dopravy do roku 2019.
Vláda ČR schválila usnesením č. 1350/2009(.pdf) ze dne 28. října 2009 "Memorandum o zajištění stabilního financován dopravní obslužnost veřejnou regionální železniční osobní dopravou", na jehož základě měl stát garantovat stabilní dotace regionální železniční dopravy v letech 2010-2019, a to za podmínky, že kraje uzavřou smlouvu na celé období s jediným dopravcem. Postup v souladu s memorandem umožňoval nevypsat výběrové řízení na tohoto dopravce. Toto memorandum bylo přijato během působení úřednické vlády pod vedením tehdejšího premiéra Jana Fischera.
Současná vláda má ale pochybnosti o platnosti sporného dokumentu. Např. ministr financí Miroslav Kalousek není dle svého vyjádření přesvědčen o právní závanosti dokumentu a že zadal vypracování odborného posudku. (iDNES.cz, 1. 5. 2011) "'Máme pochybnosti o právní závaznosti toho dokumentu, je to politická deklarace,' říká premiér Petr Nečas. 'To by se každému premiérovi líbilo, uzavírali by memoranda s různými zájmovými skupinami a byl by z toho mandatorní výdaj, aniž by to schvaloval parlament,' dodal." (iHNed.cz, 26. 8. 2011) I ministr dopravy Pavel Dobeš uznal zpochybňování platnosti memoranda a hovořil i nutnosti zákona za účelem zpřehlednění a stabilizace situace. (Finanční noviny, 20. 11. 2011)
Na základě výše zjištěných informací jsme shledali, že Vláda ČR popírá právní závaznost memoranda, a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Stěžovalo si 20 obcí, máme jich 673 (stížnost na územní plán).
Výrok hodnotíme jako pravdivý, byť s mírnou výhradou, na základě informací z portálu Jihomoravského kraje a médií.
Michal Hašek je naprosto přesný, pokud jde o celkový počet obcí v Jihomoravském kraji. Je jich skutečně 673.Podle informací z médií si ovšem nestěžovalo 20 obcí. V článcích serveru iHNED nebo České televize je zmíněno 13 stěžovatelských obcí, na serveru Rozhlas zmiňují 14. Ani v jednom případě to však není 20. Vzhledem k tomu, že si touto nepřesností svoji pozici nevylepšuje, spíše naopak, a že poměr 14 obcí ku 673 není tak odlišný od 20 ku 673, hodnotíme i tak výrok jako pravidvý.
Obhospodařuje (myšlen kraj) více než nebo obhospodařuje nebo přispívá 156 školským zařízením.
Výrok odpovídá údajům z rozpočtu kraje.
V dokumentu (.xls) Závazné ukazatele rozpočtu příspěvkových organizací za rok 2011 je uvedeno celkem 155 škol a školských zařízení, na které kraj přispívá. Tento údaj téměř přesný k výroku senátora Drymla, pracujeme s čísly z loňského roku.
Pro doplnění ovšem jen připomeňme, že pojem školská zařízení zákon (.pdf) definuje pouze jako "školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči". Těchto zařízení je krajem zřizováno 14, dalšími subjekty pak 66 (kompletní seznam můžete nalézt zde). Údaj, který Dryml uvádí, zahrnuje ovšem i jiná než školská zařízení. Pokud ale budeme jeho výrok chápat jako školy a školská zařízení dohromady, jedná se o správné číslo.
Ten rozpočet je rozdělen do kapitol. A když vezmu současně námi podpořen rozpočet pro rok 2012, tak ten rozpočet na dopravu představuje 37 % a je v tom 1,7 miliardy a v té 1,7 miliardy je 800 milionů, které souvisí s opravami, údržbou a investicemi do komunikací
Na základě výdajů ze schváleného rozpočtu na akce, o kterých mluví poslanec Šidlo, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012 ve výdajích na dopravu (.pdf - str. 4-5) a částech, které zmiňuje poslanec Šidlo - tedy opravy, údržba a investice do komunikací - uvádí dotaci 694 milionů na provoz Správy a údržby silnic v Plzeňském kraji a taky v bývalých jednotlivých okresech, dále 55 milionů na investiční akce na silnicích a 116 milionů na dokončení různých projektů na silnicích (např. oprava povrchu, oprava krytu apod.). Celková suma z rozpočtu pak na tyto akce činí dokonce o 65 milionů více, výrok Karla Šidla je tak pravdivý.
Ministerstvo průmyslu a obchodu je jedním z těch, které od začátku vedle krizového štábu iniciovalo zde s ministerstvem zemědělství a potravinářskou komorou, pracovní skupinu, která by měla co nejrychleji obnovit ten trh v České republice a samozřejmě potažmo i jeho export.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože na oficiálních stránkách ani jedné ze zmíněných institucí, ani v médiích jsme nenašli o takové pracovní skupině zmínku.
O iniciaci pracovní skupiny na obnovu trhu v České republice neinformuje na svých stránkách Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědelství ani Potravinářská komora ČR. Ani v médiích se nám nepodařilo najít zprávy o existenci takové skupiny.
Meziresortní pracovní skupina ve spojitosti s kauzou methyl sice operuje, ale v jiném složení - ministerstva zdravotnictví, zemědělství a vnitra a Policie ČR - jak je možné dohledat např. na stránkách Ministerstva zdravotníctví České republiky.
A to, co je napsané v programovém prohlášení vlády, skutečně neodpovídá návrhům ministra financí za TOP 09 Miroslava Kalouska, tedy například zavedení druhé sazby daně z příjmu.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý. V programovém prohlášení vlády se explicitně dočteme o snaze eliminovat stávající degresi daně z příjmu nad stropy sociálních a zdravotních odvodů. Kalouskův návrh přesně tento bod mění a je tedy v souladu s programovým prohlášením vlády, ať už ho politici označují za druhou sazbu daně, solidární příspěvek nebo jinak.
iDnes.cz: "Ministr financí také hájil vyšší zdanění lidí s měsíčním příjmem nad čtyřnásobkem průměrné mzdy, tedy zhruba nad 100 tisíci korun měsíčně. "Někteří novináři ve své nekonečné tuposti tomu říkají milionářská daň. Žádná milionářská daň to není, to by byla daň z majetku. Tohle je daň z příjmu. Říkat tomu druhá sazba daně je fér, ale v ODS je to zakázané slovo, tak tomu říkáme solidární příspěvek," uvedl Kalousek. Fakticky také nejde o znevýhodnění lidí s nejvyššími příjmy, ale jen vyrovnání podmínek vůči lidem s příjmy nižšími. Zatím totiž lidé, kteří vydělávají nejvíc, platí fakticky daně nižší, a to díky stropu pro odvody na sociální a zdravotní pojištění."
Programové prohlášení vlády (.pdf - str. 5): "Vláda nechce zvyšovat progresi daně z příjmů fyzických osob. Vláda eliminuje degresi u této daně nad stropy sociálních a zdravotních odvodů do roku 2012 v souvislosti s důchodovou reformou a novým zákonem o daních z příjmů."
