Přehled ověřených výroků

Na základě dohledaných dat je patrné, že za poslední rok je důvěra občanů ve vládu na svém dosavadním minimu. Protože se nepodařilo najít výsledky průzkumů veřejného mínění za sledovanou dobu pouze z jednoho zdroje, data pochází ze dvou odlišných zdrojů - do roku 2009 z agentury CVVM, v letech 2010 - 2012 z agentury STEM.

Vývoj důvěry vládě v ČR v letech 1990 - 2009 podle IVVM/CVVM (.pdf, str. 4), pololetní průměry; vývoj důvěry vládě v ČR v letech 2010 - 2012 podle STEM (prosinec 2010, červen 2011, prosinec 2011, září 2012):

důvěra v %

důvěra v %

důvěra v %

důvěra v %

důvěra v %

I/1990

79

I/1995

54

I/2000

28

I/2005

29

I/2010

x

II/1990

72

II/1995

54

II/2000

35

II/2005

42

prosinec/2010

32

I/1991

67

I/1996

51

I/2001

37

I/2006

42

červen/2011

16

II/1991

56

II/1996

49

II/2001

40

II/2006

x

prosinec/2011

16

I/1992

50

I/1997

39

I/2002

43

I/2007

33

září/2012

17

II/1992

56

II/1997

27

II/2002

37

II/2007

29

I/1993

58

I/1998

37

I/2003

41

I/2008

29

II/1993

57

II/1998

41

II/2003

32

II/2008

27

I/1994

57

I/1999

33

I/2004

31

I/2009

29

II/1994

55

II/1999

23

II/2004

34

II/2009

54

Pro časový úsek roku a půl, který zmiňuje Miroslav Rovenský se nám nepodařilo nalézt relevantní data a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Podařilo se nám dohledat pouze celkové statistiky ostravského systému elektronických aukcí. Z nich vyplývá, že systém byl zaveden před pěti lety původně pro nákup elektrické energie a až v r. 2010 se prosadil i v dalších oblastech. Celková úspora města Ostravy za 5 let fungování díky systému elektronických aukcí činila do r. 2012 129,69 milionů korun.

Dle tabulky (.xls) uveřejněné na stránkách Středočeského kraje, která mapuje čerpání rozpočtů kraje v letech 2001-2011 nelze dojít k závěru, že by vlastní příjmy kraje v posledních třech letech byly nižší než v nejlepším roce vlády Petra Bendla (který byl hejtmanem kraje v letech 2004-2008), tj. v roce 2008.

Níže uvádíme vlastní příjmy kraje v jednotlivých zmiňovaných letech - jde o skutečně přijaté částky, v případě roku 2012 potom o schválený (.xls) rozpočet:

2008: 7 488 282 tis. korun

2009: 6 670 037 tis. korun

2010: 7 188 358 tis. korun

2011: 6 820 998 tis. korun

2012: 6 741 277 tis. korun

V případě, že by měl Pavel Jetenský na mysli celkové příjmy kraje, je situace obdobná:

2008: 16 667 794 tis. korun

2009: 17 073 719 tis. korun

2010: 17 042 556 tis. korun

2011: 16 896 455 tis. korun

2012 (schválený rozpočet): 15 626 836 tis. korun

Na základě údajů zveřejněných Středočeským krajem musíme výrok Pavla Jetenského označit za nepravdivý.

Výrok předsedy poslaneckého klubu KSČM je nepravdivý, neboť poslanci ODS shodili (či spolushodili) "pouze" 2 vlády, nikoliv však více, což tvrdí Pavel Kováčik.

Poslední případ, kdy někteří poslanci ODS zapříčinili pád vlády, která byla vedena premiérem z této strany, nastal v roce 2009, kdy při hlasování o nedůvěře vlády pod vedením Mirka Topolánka proti kabinetu hlasoval člen poslaneckého klubu strany Vlastimil Tlustý a také (v té době již nezařazený) poslanec Jan Schwippel (byl zvolen na kandidátce ODS).

Zmiňuje-li předseda poslaneckého klubu KSČM tzv. Sarajevo (1997 - apel místopředsedů ODS Rumla a Pilipa k rezignaci premiéra Václava, který byl v té době v Sarajevu - celý text od politologa Lubomíra Kopečka), naráží zjevně na rozpad ODS (od níž se odtrhla Unie svobody), což vedlo k pádu vlády (premiér Klaus podal demisi). Roli zde hrály především vnitrostranické faktory (podle odešlých poslanců především neochota vedení ODS řešit netransparentní financování strany), dále pak koaliční spory s KDU-ČSL. Nicméně formálně má Kováčik pravdu, poslanci ODS (někteří a nejen oni!) měli velký vliv na pád 2. Klausova kabinetu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslanci ODS měli vliv na pád 2 vlád, v jejichž čele stál lídr ODS, nicméně pád další vlády již nezapřičinili. Myslí-li Pavel Kováčik současnou situaci, tak může mít v budoucnu pravdu, nicméně v tuto chvíli není jisté, jestli Nečasův kabinet přežije i díky poslancům ODS, tudíž je korektní netvrdit, ani že vláda přežije, ani že padne.

Výrok je pravdivý na základě informací zveřejněných na serverech internetových deníků. Při kontrole přihlášek kandidátů do přímé volby prezidenta Ministerstvo vnitra obvinilo Miloše Zemana z udání svého trvalého pobytu na jiné adrese, než uvedl na kandidátní listině a ve svém prohlášení. Následně však vyšlo najevo, že se jednalo pouze o formální chybu v interpunkci v uvedeném názvu ulice trvalého bydliště.

Podle údajů Českého statistického úřadu publikovaných ve Statistických bulletinech Moravskoslezského kraje je počet vystěhovalých z Moravskoslezského kraje v posledních třech letech následující:

1. - 2. čtvrtletí 2012 (.pdf): 3 418 vystěhovalých 1. - 4. čtvrtletí 2011 (.pdf): 6 572 vystěhovalých 1. - 4. čtvrtletí 2010 (.pdf): 8 417 vystěhovalýchData za 3. - 4. čtvrtletí 2009 nejsou samostatně k dispozici (pouze údaje za celý rok 2009), nicméně za celý rok 2009 se vystěhovalo 7 708 obyvatel.

Celkový počet vystěhovalých za roky 2010 - 2012 činí 18 407 lidí. Ve vztahu k uváděnému počtu, tedy 17 000 vystěhovalých, se liší reálný počet vystěhovalých o 8,2 %. Reálná odchylka by pak po započítání údajů z druhého pololetí roku 2009 byla vyšší.

Na základě zjištěných informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý. O setkání prezidetnských kandidátů M. Zemana a J.Dienstbiera s předsednictvem KSČM informoval například Český rozhlas či ČT24 na svém webu. Ta uvádí doslovně: “ Výkonný výbor KSČM začal vybírat prezidentského kandidáta, kterého jako strana podpoří v lednové přímé volbě. O podporu komunistů se přišel přímo na jednání výboru ucházet Miloš Zeman a Jiří Dienstbier (ČSSD) - nebyla to však jejich iniciativa, strana si oba muže pozvala.”

Výrok je na základě údajů rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 (.xls) s jistou mírou tolerance pravdivý.

Celkový objem výdajů rozpočtu sledovaného kraje pro rok 2012 je 16 329 790 tis. Kč. Z výroku se lze domnívat, že kandidát KSČM míní jako svůj argument číselnou hodnotu "půlka tisíciny" rozpočtu. Ta představuje částku 8 164,895 tis. Kč. Výdaje na tzv. Ostatní činnost ve zdravotnictví, kam rozpočet zahrnuje regulační poplatky je 7 000 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že si kandidát Jetenský svůj argument v podstatě pohoršuje, označujeme výrok za pravdivý.

Bankovní unie bude v případě její zavedení v rámci EU spojovat pouze státy eurozóny. Česká republika by tedy do této skupiny státu zapadla až v případě přijetí eura.

Jak uvádí tiskové prohlášení ČSSD, Jiří Dienstbier byl nominován na sjezdu Ústředního výkonného výboru strany 19.5.2012, kde pro něj hlasovalo 107 ze 152 účastníků, to je asi 70% hlasů. Senátor Dienstbier tak svou pozici výrazně posiluje, výrok je z tohoto důvodu hodnocen jako nepravdivý.