Přehled ověřených výroků

Ministr Kalousek zjevně vychází z revidovaných údajů o deficitu veřejných financí v roce 2009, které ještě v roce 2010 zveřejnilo ČSÚ. O předběžné hodnotě 5,9 % informovala např. agentura Mediafax, o pozdější revizi na 5,8 % mj. portál finance.cz.

Tuto hodnotu akceptujeme jako "dědictví" po Fischerově vládě. Kalousek totiž netvrdí, že ji Fischerova vláda (ve funkci mezi květnem 2009 a červencem 2010) způsobila. Zároveň nelze stanovit hodnotu deficitu, který se počítá za období kalendářního roku, pro okamžik výměny vlád. Kalouskem uvedená hodnota deficitu za rok 2009 je tedy nejpřesnější, která je k dispozici.

Pod pojmem přepadovky zde má Bobošíkova na mysli využívání pravomoci prezidenta, která je zaručena čl. 64 Ústavy ČR, kde je uvedeno, že prezident má právo účasnit se schůzí obou komor a vlády, může mu být uděleno slovo kdykoliv o to požádá, a stejně tak má právo vyžadovat od členů vlády zprávy a projednávat s nimi otázky, které patří do jejich působnosti. Jasně se vyjádřila, avšak méně expresivně, že by v tomto ohledu na jednání vlády a obou komor parlamentu často chodila, což prohlásila v srpnu tohoto roku v Pardubicích při příležitosti představení kandidátů strany Suverenita do krajských voleb, viz. například článek na prvnizpravy.cz, nebo také rozhovor pro aktualne.cz.

Složená daňová kvóta vyjadřuje poměr daňových příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení k HDP. Je to tedy pohyblivý ukazatel a není možné pevně vyjádřit jeden procentní bod v korunách. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Přibližná hodnota jednoho procentního bodu daňové kvóty pro rok 2013 nám vychází 26,5 mld. Kč (939/35,5). Vycházíme z návrhu státního rozpočtu (pdf, strana 2), který byl předložen do sněmovny 27.9.2012 (výše daňových příjmů 558 mld. Kč, příjmy ze sociálního pojištění 381 mld. Kč, dohromady tedy 939 mld. Kč) a rozhovoru k předkládanému rozpočtu v Otázkách Václava Moravce ze dne 2.9.2012, kde Miroslav Kalousek řekl, že rozpočtovaná složená daňová kvóta pro rok 2013 činí 35,5%.

V aktualizovaném návrhu, který nyní projednává vláda, došlo sice k nějakým korekcím, detailní rozpis položek ale zatím není k dispozici. Vzhledem k nepříznivým odhadům vývoje ekonomiky ale došlo spíše ke snížení rozpočtovaných daňových příjmů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že snížením platové základny poslanců došlo zároveň i ke snížení náhrad na stravu reprezentaci a dopravu, což znamená celkové snížení platu poslanců ČR v průměru o 20 %.

Podle zprávy MediaFaxu uvedené na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí byla platová základna v letech 2008 a 2009 56 847 Kč a v roce 2010 pak 54 573 Kč, přičemž současná platová základna stanovená na období 2011 - 2014 činí 51 731 Kč, jak je uvedeno v zákoně č. 236/1995 Sb. v paragrafu 3a.

Z toho vyplývá, že došlo ke snížení platové základny o 9% oproti letům 2008 a 2009. Tedy o 4% v roce 2010 a o dalších 5% v roce 2011.

O celkovém snížení příjmů, tedy včetně snížení náhrad, poslanců ČR informovala Česká televize, která ve své zprávě uvádí také konkrétní příklad rozdílu platu nejmenovaného poslance mezi lety 2010 a 2011. V roce 2010 činil jeho příjem 95 607 Kč a v roce 2011 75 981 Kč, což je přibližně o 20 % méně.

Zákon č. 298/1990 Sb. (Výčtový zákon) konkrétně uvádí v paragrafu 1, “ (1) Nemovitý majetek uvedený v příloze č. 1 tohoto zákona se prohlašuje ke dni účinnosti tohoto zákona za vlastnictví jednotlivých řádů a kongregací. ” Zmíněná příloha obsahuje výčet nemovitého majetku a příslušnou církev, která jej nově nabývá. Fischerová zcela přesně nepopisuje zmíněný rok, nicméně v pořadu také neurčitě hovoří o období “těsně po revoluci”, lze tedy považovat i časové vymezení za korektně uvedené.

JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. byl poslancem v letech 1998-2006, místopředsedou Ústavně právního výboru byl ve svém druhém volebním období v letech 2002-2006.

Podle jeho osobní stránky na webu Masarykovy univerzity, kde působí na právnické fakultě, má skutečně bohatou publikační činnost, je například autorem knihy Prezident republiky, která se zabývá nejvyšší ústavní funkcí a k níž napsal předmluvu Václav Klaus, publikoval i množství odborných článků.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu, které se nám bohužel nepodařilo dohledat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže následně zrušil rozhodnutím ze dne 9. prosince 2012 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.

Jelikož platné zákony popisují pravomoci ve znění výroku senátora Dientsbiera, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Prezident je oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. (Zákon o Ústavním soudu, § 64, odst. 1, písm. a) ).

Zákon o zpravodajských službách (č. 153/1994 Sb.) v § 8 řeší Dientsbierem zmíněné pravomoci. Konkrétně tato pasáž zákona zní: "(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoli v o to
požádají zprávy o své činnosti .

(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti
těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády."

Ustanovení § 58 odst. 3 věta první zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, stanoví, že: " Dávka se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, a to převodem na účet příjemce, v hotovosti, nebo využitím platební funkce karty sociálních systémů ".

Zákonná definice a obecná úprava karty sociálních systémů je pak upravena ustanovením § 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky.

Obě uvedená ustanovení jsou v platnosti.

Na základě zjištěných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Dle šetření, které uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, obsahovalo v roce 2011 58,8% kolektivních smluv také ujednání o poskytování příspěvku na penzijní připojištění (tj. třetí pilíř důchodového systému). Šetření se uskutečnilo na vzorku 1301 podnikových kolektivních smluv. Možnost upravit podmínky pro poskytování tohoto příspěvku zaměstnavatelelm v kolektivní smlouvě tedy existuje.

Daňová úleva se v souvislosti s penzijním připojištěním umožňuje jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli. Asociace penzijních fondů na svých stránkách uvádí možnosti slev na dani z příjmů fyzických osob. Část z ročně naspořených příspěvků nad 6000 korun lze uplatnit jako odpočet ze základu daně z příjmů až do výše 12 000 korun.

Komplexní přehled podmínek penzijního připojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele a jejich změn od 1.1. 2013 podává server PenízeNavíc. Zaměstnavatel je osvobozen od platby daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění z příspěvků, které poskytl na penzijní připojištění a to až do výše 24 000 ročně.

Na základě dohledaných veřejných informací tedy hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý.