Podívejte se, my jsme seděli na bezpečnostní radě kraje a samozřejmě tam jsme nebyli jenom my dva (s hejtmanem kraje), ale tam bylo dalších asi 20 lidí včetně šéfky hygienické stanice. (v souvislosti s methanolovou kauzou)
Ve středu 12. 9. se uskutečnilo zasedání rozšířené Bezpečnostní rady Zlínského kraje. Tisková zprávanezmiňuje počet zúčastněných, mluvčí kraje ale oznámila, že se“jednání účastní i ředitelé nemocnic a ředitelka krajské hygienické stanice i ředitel krajské veterinární správy”.
Standardně tvoří Bezpečnostní radu Zlínského kraje10 členů.
To, že ta záchytka tady v kraji je, je pravdě, že v koncepci bylo, aby byla uprostřed toho kraje, v centru v Baťově nemocnici.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Ve Zlínském kraji funguje záchytná stanice při nemocnici v Kroměříži.
Vedení kraje v koncepci (PDF 1.77 MB) na období 2010 - 2014 vyhodnotilo absenci záchytné stanice přímo ve Zlíně jako jednu ze slabých stránek protidrogové prevence (str. 58).
Následující cíle a východiska pak popisují nutnost "provázané a navazující síti jednotlivých zařízení poskytujících péči a léčbu osobám závislým na alkoholových i nealkoholových návykových látkách" (str. 62).
...zóna stejná daleko lepší zóna je o 5 kilometrů dál.
Podle kritéria aktuální využité plochy hodnotíme výrok Jiřího Čunka jako pravdivý.
Jak vyplývá z Regionálního informačního servisu, ve Zlínském kraji se nachází celkem 13 průmyslových zón. Co se týče aktuální využité plochy, je v současné době v průmyslové zóně Holešov smluvně zabráno 23,5 ha. Nejbližší využívaná průmyslová zóna Zápotočí se nachází cca. 10 km (5km vzdušnou čarou) směrem na sever od města Hulín, a je v ní již využito 32,7 ha plochy.
(Grantový a dotační systém) Dneska je to 54 programů
Na rok 2012 bylo Jihočeským krajem vypsáno 47 grantových a příspěvkových programů rozdělených do 7 prioritních os (PDF). Na financování byla v krajském rozpočtu vyčleněna částka 291 021 500 Kč.
Po celou dobu 20 let Ústecký kraj má nejvyšší nezaměstnanost.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky Ministerstva práce a sociální věcí. Ze statistiky(.xls) Ministerstva práce a sociální věcí (srovnávající zaměstnanost v jednotlivých krajích od roku 1997) skutečně vyplývá, že v rámci Ústeckého kraje dosahovala nezaměstnanost vždy nejvyšší míry. Níže uvádíme pro představu konkrétní míru nezaměstnanosti Ústeckého kraje v procentech od roku 1997. Pro srovnání s ostatními kraji rozklikněte prosím horní odkaz, kde je analýza uvedena kompletně. Doplňujeme, že data za rok 2004 jsou uvedena dvakrát neboť v tomto roce došlo ke změněn metodiky v rámci měření nezaměstnanosti.
19978,5%199811,1%199914,6%200016,0%200115,6%200216,3%200317,4%200417,2%200415,9%200515,4%200614,5%200712,2%20089,9%200912,4%201013,4%201112,9%
Na základě statistiky(Pdf.) Českého statistické úřadu ještě doplňuje data za zbylé roky.V roce 1993 nezaměstnanost tvořila 5,23%,v roce 1994 tvořila 5,24%, v roce 1995 tvořila 5,79% a v roce 1996 tvořila 7,05%. Přestože tedy nemáme k dispozici srovnání za celých 20 let, označujeme výrok za pravdivý neboť trend za posledních 16 let skutečně naznačuje, že je míra nezaměstnanosti v rámci Ústeckého kraje nejvyšší.
My jsme zastavili optimalizaci, tady proběhla za poslední dva roky docela podstatná optimalizace. Mohl bych dát příklady Hořice, mohl bych dát příklady Nové Město a tak dále...
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. V posledních dvou letech totiž proběhlo v rámci optimalizace krajského školství sloučení škol v Hořicích i v Novém Městě nad Metují.
Česká televize: " Od srpna (2011) by se tak například měly v Hořicích sloučit gymnázium, obchodní akademie a zemědělská škola. "
Aktuálně.cz o Novém Městě nad Metují: " Střední odbornou školu a učiliště v Novém Městě nad Metují na Náchodsku čeká sloučení s tamní střední průmyslovou školou. "
Mimo tyto zmíněné příklady optimalizace došlo například také ke sloučení Obchodní akademie a Střední školy veřejnosprávní v Hradci Králové.
Kraj měl 7 projektů, 4 byly bez chyby, 3 měly korekce nebo mají korekce administrativního pochybení...
V tomto případě hodnotíme výrok Jany Vaňhové jako pravdivý.
Původní zprávy z auditu firmy Deloitte Advisory, která prováděla audit celkem 35 projektů z regionálního operačního programu Severozápad, hovořily o nalezených chybách ve všech těchto projektech. V rámci Ústeckého kraje měla Deloitte Advisory podle Ministerstva financí provést celkem osm auditů operací. V navazující kontrole Auditním orgánem Ministerstva dospěl tento k závěru, že tři z nich byly bezproblémové a u zbývajících pěti nemohl být vyčíslen návrh korekce kvůli nedostatečným informacím. Ministerstvo financí, ale také uvádí, že problém ještě není uzavřen.
Tisková zpráva Ústeckého kraje ze dne 7. srpna 2012 pak opravuje celkový počet projektů na číslo sedm. Osmým projektem uváděným firmou Deloitte Advisory má být rekonstrukce Muzea města Ústí nad Labem. Zde mělo žádat o dotaci přímo město Ústí nad Labem. Zpráva potvrzuje slova Jany Vaňhové, že čtyři projekty na rekonstrukci silnic byly v pořádku a zbývající tři obsahovaly dílčí administrativní pochybení.
K těm klasickým zdrojům znečištění ovzduší, mezi které patří průmysl, doprava, lokální a střední topeniště přibývá nemalý vliv z polské strany.
Tento výrok označujeme jako pravdivý, neboť jej potvrzuje studie Analýza kvality ovzduší v Ostravě a legislativa v ochraně ovzduší (.pdf) vypracovaná Zdravotním ústavem v Ostravě. Na straně 25 zmíněné studie je např. uvedeno následující: "Nejvyšší úroveň znečištění ovzduší je pro PM10 a SO2 ve dnech s prouděním ze severovýchodního kvadrantuna stanici Bohumín, tedy v návětří Ostravy. Tato skutečnost potvrzuje, že úroveň znečištění ovzduší je naOstravsku v cca 10 % dnů výrazně ovlivňována zdroji emisí ze sousedního Polska."
Všichni víme, že pokusy o to definovat, prošel už několikrát Poslaneckou sněmovnou, bohužel neúspěšně (legislativní definování veřejného zájmu).
Na základě dohledaných informací hodnotíme výrok Vladislava Rašky jako pravdivý.
Pojem veřejný zájem se řadí v právu mezi tzv. pojmy neurčité. Znamená to, že obsah tohoto pojmu není nikde přesně definován a jeho rozsah i obsah se může měnit.
Podle Deníku veřejné správy však existovaly snahy o „deklarování veřejného zájmu v konkrétní věci zákonem“ a takové snahy označil Ústavní soud za protiústavní. Jednalo se konkrétně o §3a zákona č 114/1995 Sb. o vnitrozemské plavbě. Další snahou měl pak být „zákon šestnácti silnic“ a zákon ve věci výstavby vzletové a přistávací dráhy letiště Praha-Ruzyně.
Zpráva také uvádí, že definování veřejného zájmu je možné v určité oblasti. Je však nutné zachovat vymezení obecné a neurčité.
A když se podíváme na výběr daní nebo na to, co přišlo do krajů, tak každý rok Olomoucký kraj přijde o 300 milionů korun z daní. Za 4 roky je to miliarda sto milionů, o které byl Olomoucký kraj ochuzen.
Celkový pokles příjmů z daní ve srovnání z rokem 2008 skutečně představuje sumu cca. 1,1 miliardy korun, tyto příjmy mají ovšem v meziročním porovnání různou, sestupnou i vzestupnou, tendenci, přičemž se nikdy nejedná o částku 300 mil. Kč.
Daňové příjmy kraje jsou tvořeny 8,92 % z celostátního hrubého výnosu tzv. sdílených daní. Reálné výše příjmů prezentuje následující tabulka (zdroje ve formátu .xls; vždy je třeba překliknout na spodní liště na položku "daně"; údaje odpovídají skutečnosti k listopadu daného roku):
RokPříjmy (v mil. korun)Meziroční rozdíl (v mil. korun) 2008 3 196- 2009 2 530-666 2010 2 933+403 2011 2 998+65 2012 3 185 (odhad)-
Ve srovnání s "nejúspěšnějším" rokem 2008 je skutečně celkový daňový výpadek ona zmiňovaná miliarda sto milionů (konkrétně se jedná o 1 127 mil. korun), nicméně nelze nelze hovořit o stabilním meziročním poklesu, a to již vůbec ne ve výši 300 milionů za rok. Dodejme ještě, že v porovnání s čísly z roku 2007 (.xls), kdy se jedná příjmy ve výši 2 667 mil. korun, rok 2008 představuje poměrně výrazný výkyv směrem nahoru, vyjádření o "ochuzení" kraje je tak v tomto kontextu minimálně problematické. Výrok na základě těchto informací hodnotíme jako zavádějící.
