Vy (Bohuslave Sobotko, pozn.) říkáte zcela otevřeně, že byste rád daňovou kvótu zvýšil o 3-4 %.
Tento výrok Miroslava Kalouska jsme pro vás ověřovali v červenci 2012 po Otázkách Václava Moravce na téma: Oprávněná obvinění v kauze CASA? Výsledky reformních kroků vlády - Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka. Situace se od té doby nijak nezměnila, a my tak nadále označujeme tento výrok jako nepravdivý.
Tehdy jsme došly k tomuto závěru:Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.
V současnosti je složená daňová kvóta na úrovni 34,7 %, toto číslo potvrzuje i sám ministr financí Kalousek. V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 % (.pdf., str 24). ČSSD tedy chce tuto kvótu zvýšit, ale není patrné o kolik. Stanovili pouze minimální hranici 36 %, což byla úroveň které byla kvóta v roce 2008. To by oproti současnému stavu znamenalo navýšení o 1,3 procentního bodu. Jediný zdroj, který toto Kalouskovo tvrzení potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli 3 až 4, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Já bych chtěl prostě říct, že zastupitelstvo Holešova několikatinásobně v územním plánu schválilo průmyslovou zónu...
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, dohledané schválené změny územního plánu ze stránek města Holešov se totiž o průmyslové zóně nezmiňují.
O vzniku rozvojové plochy u Holešova rozhodlo Zastupitelstvo Zlínského kraje již v roce 2003. V současné době má Strategická průmyslová zóna Holešov 360 hektarů.
Na stránkách města Holešov je k dohledání 17 schválených změn územního plánu a také mapa (.pdf) územního plánu města Holešov, kde lze vidět tuto určenou průmyslovou zónu, resp. její část nacházející se na katastrálním území města. Údaje o schválených změnách jsou k dispozici však až od roku 2008 do současné doby a o průmyslové zóně se nezmiňují. Dřívější dokumenty týkající se problematiky Strategické průmyslové zóny Holešov probírané v Zastupitelstvu města se nám dohledat nepodařilo. Z těchto důvodů tedy nelze posoudit pravdivost výroku.
A časově by to mělo vyjít tak, že do konce roku by tato zákonná norma měla být platná. (senátní návrh na zákaz těžby břidlicového plynu)
Senátor Vladimír Dryml se mýlí, neboť norma, o které mluví, nevstoupí v platnost do konce tohoto roku.
Návrh zákona, který má zakázat těžbu břidlicového plynu v České republice v části páté Účinnost konkrétně uvádí: " Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení." Neplatí tedy, že by zmíněný návrh měl vstoupit v platnost do konce roku. V současnosti je totiž tento senátní návrh stále v Senátu, který schválil na své schůzi 16. srpna přerušení projednávání tohoto návrhu kvůli jednání ve výborech, a to do 31. října. Tento návrh tedy ještě nedorazil k projednání do Poslanecké sněmovny a k případnému podpisu prezidenta, časový rámec zmíněný senátorem Drymlem tak není reálný.
Otázka z publika: "Hejtman má kolik, prosím?" S. Mišák: "50." (myšlen plat ve výši 50 tisíc)
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť uvedená částka neodpovídá platné legislativě. Výše platu hejtmanů jednotlivých krajů se vypočítává podle obyvatelstva dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 375/2010 Sb. (.pdf - str. 3) k nařízení vlády č. 37/2003 Sb. Podle Krajské správy ČSÚ ve Zlíně je v současnosti počet obyvatel Zlínského kraje nižší než 600 000. Hejtman kraje s méně než 600 000 obyvateli má nárok na odměnu ve výši 77 055 Kč měsíčně. Není tedy možné, aby Mišákova odměna byla 50 000 Kč měsíčně.
My jsme to de facto vytvořili a vyzkoušeli jako první pilotní projekt po dohodě s policií, po dlouhých diskusích. (v obci Ejpovice - jde o instalaci zákazových značek v obci)
Podle České televize (červen 2012) jsou v Ejpovicích hlavním problémem kamiony, které projíždějí přes obec kvůli ušetření na mýtném. Ejpovice by rády postavily obchvat, ale tomu brání výkup pozemků. Plzeňský kraj připravuje dopravní omezení, které by mělo platit od podzimu.
Informace z července 2012 říká, že Plzeňský kraj společně s policií chystá instalaci zákazových značek v Ejpovicích, které by bránily vjezdu kamionů do obce. Dopravní inspektorát s akcí souhlasí a kraj má za úkol projekt osazení značek připravit. Projekt má být připraven do října a poté ho musí schválit policie.
Podle i nformací ze srpna 2012 Plzeňský kraj obci slíbil opatření na zákaz vjezdu nákladním automobilům do obce, k 31. 8. 2012 však ještě neměl ani projekt. Problém je (resp. může být) v zákonech, podle kterých má být silnice přístupná všem motoristům. Zákaz vjezdu automobilů měl platit od 1. 9. 2012, zatím se ale čeká na posudek právníků, jestli kraj může vjezd do obce zakázat. Projekt je však fakticky hotov, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
My jako ministerstvo zemědělství jsme navrhovali, aby existoval jakýsi rodokmen lihoviny, to znamená, od místa původu po její prodej, tak aby bylo jasné, aby tady byl doklad, který bude definovat celou cestu toho alkoholu, než se dostane ke spotřebiteli.
Výrok ministra potvrzuje několik mediálních zdrojů, např. Týden či ihned.cz. Bendl hodlá předložit vládě návrh na tzv. rodným listem, který by mapoval původ lihoviny. O jeho návrhu rozhodne sbor ministrů ve středu 26. září. Na základě těchto informací výrok hodnotíme jako pravdivý.
V regionálním operačním programu je ještě k dispozici v tomto období ještě téměř jedna a třičtvrtě miliardy.
Výrok hejtmana Haška je na základě zveřejněné zprávy MMR hodnocen jako pravdivý.
Měsíční monitorovací zpráva (.pdf - str. 91) Ministerstva pro místní rozvoj za měsíc srpen 2012 k Regionálnímu operačnímu programu Jihovýchod (kam spadá i Jihomoravský kraj) doslova uvádí: "V současné době rozdíl mezi celkovou alokací na regionální OP a výší schválené dotace tvoří v přepočtu 2,2 mld. Kč."
Prostředků v ROP JV je více, než uvádí Michal Hašek, přesto je jeho výrok hodnocen jako pravdivý. (Udaje za září, které ještě nejsou zveřejněny, mohou zpřesnit čísla k údaji, který použil Michal Hašek.)
Proběhlo další jednání za účasti pana ministra Chalupy a pana hejtmana přímo ve Varšavě (k problematice emisí z Polska).
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Setkání českých představitelů s polskou stranou, proběhlo hned několik. K setkání došlo 30.5. 2011, pak také v únoru 2012.
Aktuálně se pak ministři životního prostředí ČR a Polska sešli v Kampinoském národním parku třicátého srpna letošního roku.
Tehdy (před sněmovními volbami, pozn.) všeobecně všechny instituce, včetně České národní banky, Evropské komise, Světové banky předpokládaly i oživení eurozóny, oživení české ekonomiky na dvou procentech. Teď je situace taková, že eurozóna má ekonomický pokles i Česká republika má ekonomický pokles.
V červnu 2010 byl skutečně očekáváno hospodářské oživení.
Po propadu v roce 2009 předpokládala prognóza ČNB růst v letech 2010 a 2011 mezi jedním a dvěma procenty. Výhled Světové banky (.pdf, angl., str. 11) hovořil o růstu 1,8 % až 4 % pro země střední a východní Evropy. Zpráva pro Evropskou komisi (.pdf, angl., str. 74) pak očekávala pro ČR růst 1,6 % v roce 2010 a 2,4 % v následujícím.
Letos odhaduje výše uvedená zpráva pro EK (Evropská ekon. předpověď, .pdf, angl., str. 10) meziroční pokles HDP v Eurozóně o 0,8 %, v ČR pak o 0,7 %.
Obě tvrzení premiéra Nečase jsou tedy pravdivá.
Krizový štáb vznikl až 12. září.
Výrok Soni Markové jsme vyhodnotili jako pravdivý, a to na základě tiskové zprávy, kterou naleznete na webových stránkách Vlády ČR. Tato tisková zpráva z 12.9. 2012 11:37 uvádí: "Vláda dnes ustanovila dočasný krizový štáb, který okamžitě začal zasedat."
