Přehled ověřených výroků

Ústava ČR článek 54 bod 3 doslova uvádí, že “ prezident není z výkonu své funkce odpovědn ý”. Článek 68 bod 1 pak uvádí, že “ vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně ”.

Výrok Miroslava Rovenského hodnotíme jako pravdivý.

Podobným programem k programu Vzdělání a konkurenceschopnost je myšlen Operační program Výzkum a vývoj pro inovace, který byl schválen 1. října 2007 a byla mu, podle výroční zprávy OP Výzkum a Vývoj pro inovace (.pdf - str. 4) za rok 2011, přidělena částka 2 436 095 160 eur, což při tehdejším kurzu činilo 67 090 060 706,4 Kč.

Z výroční zprávy OP Výzkum a Vývoj pro inovace z roku 2009 (.pdf - str. 4) vyplývá, že zatím nedošlo k proplácení prostředků, ale jen k "budování implementačních struktur", jak se uvádí v shrnutí této výroční zprávy.

Výroční zpráva za rok 2010 (.pdf) na straně 5 udává, že: "...V roce 2012 bylo příjemcům celkem proplaceno 77,3 mil eur...", což při kurzu pohybujícím se kolem 25 Kč za 1 euro činí cca 1 932 500 000 Kč.

Výroční zpráva OP Výzkum a Vývoj pro inovace (.pdf) za rok 2011, ve které se na straně 5 uvádí, že: "... V roce 2011 bylo příjemcům celkem proplaceno 513,7 mil. EUR (13,3 mld. Kč), tedy přibližně21 % alokace OP, ... "

Celkem tak bylo z původních 67 mld. Kč k 1. 1. 2012 vyplaceno celkem cca 15, 2325 mld. Kč. Z toho vyplývá, že v OP zbylo 51 857 560 706,4 Kč. Tato částka, ke které se můžeme dopracovat na základě posledních dostupných údajů, se od částky uvedené Miroslavem Rovenským příliš neliší a my proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tato výše dluhu přibližně odpovídá údajům Minstersva financí a Českého statistického úřadu byla vyšší.

Protože existuje několik způsobů výpočtu "dluhu", v hodnocení výroku jsme především zjištovali, zda s použitím některého lze dojít ke stejným hodnotám, jako poslanec Tejc. Za "šest let pravicových vlád" pak postačí roky 2006-2011 (za rok 2012 dluhová statistika není úplná, tudíž ani přesná).

Např. údaje Eurostatu (zde převzaty Českou Spořitelnou) ukazují odlišné hodnoty státního dluhu, tj. nárůst z 28,3 % na 41,2 % HDP v letech 2006-2011, zatímco statistika OECD (zahrnující zjevně i dluhy jiné než státní) dokonce z 33,9 % na 46,6 % v letech 2006-2010.

Pokud bychom však vycházeli z výše státního dluhu zveřejněné Ministerstvem financí a porovnávali je s HDP, jak jej počítá Český statistický úřad, získali bychom pro rok 2006 číslo 23,9 % a pro rok 2011 39,0 %. Poslancových 25 % a 40 % je téměř na procentní bod odpovídající hodnota, odsud tedy lze výrok uznat za pravdivý.

Poslanec Roman Pekárek sám o pozastavení členství v ODS požádal a je v současné době veden v Poslanecké sněmovně jako nezařazený poslanec. Není uveden ani mezi členy na oficiálních stránkách ODS. Přemysl Sobotka sám k Romanovi Pekárkovi uvedl: „Věřím, že se mandátu poslance vzdá a nebude morálně zahanbovat ODS. Ústava naší země bohužel nedává žádnou možnost, jak jej k takovému kroku přimět.“

Nepodařilo se nám dohledat mnoho materiálu, ukazujícího na vztah mezi oběma politiky. Z fotografií jde zejména o ty pořízené při natáčení Otázek Václava Moravce (oba se účastnili OVM 4. března a 8. července 2012). Nenašli jsme žádnou fotografii obou mužů spolu v Poslanecké sněmovně, nepotkali se ani ve výborech. Oba se ovšem vcelku pravidelně společně účastní konferencí k zahraniční politice: v roce 2009 konf. COFACC, v letech 2009 a 2011 konf. EUROPINION či v květnu 2012 konf. Kecejme do toho. Z toho soudíme, že oba politici “živý styk” udržují a výrok je pravdivý.

Na základě informací souhrnných statistických výsledků z voleb v letech 2008 a 2012 bylo zjištěno, že ČSSD získala v krajských volbách v roce 2008 celkem 1 044 719 hlasů (35,85 %). V roce 2012 získala ČSSD 621 961 hlasů, což činí 23,58 %. Ztratila tak oproti předchozím volbám 422 758 hlasů.

V minulých volbách byla volební účast 40,30 % a v letošních volbách byla účast o bezmála 4 % nižší, a to 36,89 %.

Pod pojmem přepadovky zde má Bobošíkova na mysli využívání pravomoci prezidenta, která je zaručena čl. 64 Ústavy ČR, kde je uvedeno, že prezident má právo účasnit se schůzí obou komor a vlády, může mu být uděleno slovo kdykoliv o to požádá, a stejně tak má právo vyžadovat od členů vlády zprávy a projednávat s nimi otázky, které patří do jejich působnosti. Jasně se vyjádřila, avšak méně expresivně, že by v tomto ohledu na jednání vlády a obou komor parlamentu často chodila, což prohlásila v srpnu tohoto roku v Pardubicích při příležitosti představení kandidátů strany Suverenita do krajských voleb, viz. například článek na prvnizpravy.cz, nebo také rozhovor pro aktualne.cz.

Výrok Pavla Kováčika je na základě dohledaných konkrétních vrácených zákonů Poslanecké sněmovně prezidentem Klausem hodnocen jako zavádějící.

Vzhledem k nastavení výroku Pavla Kováčika je hodnocení postaveno následovně. 1. ze zmíněných vet je zjištěno, kolik zákonů bylo přijato tzv. na hraně - koalice vs. opozice. Následně je uvedeno, kolik vetovaných zákonů mělo širší sněmovní podporu - hranicí bude podpora alespoň ústavní většina pro zákon.

Celkem z přehledu prezidentských vet Václava Klause po dohledání vyplývá, že zákonů, které byly přijímány s menší sněmovní shodou, bylo skutečně většina. Konkrétně šlo o 41 zákonů.

Nicméně 14 zákonů, které prezident Klaus vetoval, bylo Sněmovnou přijato minimálně ústavní většinou. Šlo o tyto zákony:

1. Vládní návrh zákona o zoo
2. Novela z. o zemědělství
3. Novela z. o péči o zdraví lidu
4. Novela z. o St. fondu ČR pro rozvoj kinematografie
5. Novela z. na ochranu zvířat proti týrání
6. Novela z. o střetu zájmů
7. Novela z. o chemických látkách
8. Novela z. o podmínkách obchodování s povolenkami
9. Vl. n. z. o České národní bance
10. Novela z. o loteriích
11. Novela z. o ochraně ovzduší
12. N.z.o trestní odpovědnosti práv. osob a řízení proti nim
13. N.z. o změně zákonů v souvisl.s přij.zák.o tr.odpovědnosti
14. Vl.n.z. o podporovaných zdrojích energie

Pavel Kováčik má tak pravdu, že většinu zákonů vrácených prezidentem nebyla přijata nijak širokou shodou, nicméně již se mýlí v tom, že ty zákony, které byly přijímány širším konsenzem (min. 120 hlasů), nebyly prezidentem vraceny vůbec. 14 zákonů z 55, které Václav Klaus vetoval (na nichž byla široká shoda), je již značné množství, proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že snížením platové základny poslanců došlo zároveň i ke snížení náhrad na stravu reprezentaci a dopravu, což znamená celkové snížení platu poslanců ČR v průměru o 20 %.

Podle zprávy MediaFaxu uvedené na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí byla platová základna v letech 2008 a 2009 56 847 Kč a v roce 2010 pak 54 573 Kč, přičemž současná platová základna stanovená na období 2011 - 2014 činí 51 731 Kč, jak je uvedeno v zákoně č. 236/1995 Sb. v paragrafu 3a.

Z toho vyplývá, že došlo ke snížení platové základny o 9% oproti letům 2008 a 2009. Tedy o 4% v roce 2010 a o dalších 5% v roce 2011.

O celkovém snížení příjmů, tedy včetně snížení náhrad, poslanců ČR informovala Česká televize, která ve své zprávě uvádí také konkrétní příklad rozdílu platu nejmenovaného poslance mezi lety 2010 a 2011. V roce 2010 činil jeho příjem 95 607 Kč a v roce 2011 75 981 Kč, což je přibližně o 20 % méně.

Výrok Petra Gazdíka je označen za zavádějící na základě dostupných informací z Českého statistického úřadu a Eurostatu.

Sociální demokracie vládla v České republice v letech 1998 až 2006 a za tuto dobu se vystřídaly čtyři vlády pod vedením Miloše Zemana (22. červenec 1998 - 12. červenec 2002), Vladimíra Špidly (15. červenec 2002 - 4. srpna 2004), Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) a Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 - 16. srpna 2006).

V dokumentu (.xls) Českého statistického úřadu nazvaném " Česká republika: hlavní makroekonomické údaje " lze vidět, že růst nad šest procent byl zaznamenán v době vlády sociální demokracie v letech 2005 (6,8%) a 2006 (7%). Tuto informaci uvádí také např. Eurostat.

Ačkoliv tedy za vlády sociální demokracie lze zaznamenat šestiprocentnní hospodářský růst, neplatí to pro všechny vlády sociální demokracie. Z tohoto důvodu je výrok označen jako zavádějící.