Ministerstvo průmyslu a obchodu je jedním z těch, které od začátku vedle krizového štábu iniciovalo zde s ministerstvem zemědělství a potravinářskou komorou, pracovní skupinu, která by měla co nejrychleji obnovit ten trh v České republice a samozřejmě potažmo i jeho export.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože na oficiálních stránkách ani jedné ze zmíněných institucí, ani v médiích jsme nenašli o takové pracovní skupině zmínku.
O iniciaci pracovní skupiny na obnovu trhu v České republice neinformuje na svých stránkách Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědelství ani Potravinářská komora ČR. Ani v médiích se nám nepodařilo najít zprávy o existenci takové skupiny.
Meziresortní pracovní skupina ve spojitosti s kauzou methyl sice operuje, ale v jiném složení - ministerstva zdravotnictví, zemědělství a vnitra a Policie ČR - jak je možné dohledat např. na stránkách Ministerstva zdravotníctví České republiky.
V případě, že by prošel tento státní rozpočet tak, jak ho předložil ministr financí a schválila vláda, tak má nepokryté příjmy a rizikové příjmy v rozsahu 45 miliard korun. Ten problém není jenom v 16 miliardách, které vláda teoreticky očekává v rámci takzvaného daňového balíčku.
Bohuslav Sobotka se s největší pravděpodobností opírá o stanovisko (.pdf) ČMKOS k návrhu státního rozpočtu na rok 2013 z 20. září 2012.
V části I.c) zpráva pojednává o rizicích návrhu státního rozpočtu, tedy o možných výpadcích příjmů rozpočtu. Tato rizika souvisejí dle ČMKOS se třemi "neznámými", které je možné pouze předpovídat. Zaprvé bude dle ČMKOS hrát roli správnost odhadu ekonomického růstu v roce 2013. Vláda, dle své červencové prognózy (jenž představuje základní makroekonomická východiska pro návrh státního rozpočtu na rok 2013), počítá s jednoprocentním růstem HDP oproti roku 2012. ČMKOS odhaduje, že ekonomika bude spíše stagnovat, nebo bude v recesi. Druhým rizikovým faktorem je dle ČMKOS konečný objem výběru DPH při plánovaných zvýšených sazbách DPH na 15 a 21%. Dle ČMKOS je odhad Ministerstva financí v oblasti příjmů státního rozpočtu z DPH příliš optimistický. Třetím faktorem, o němž zpráva hovoří je možný výpadek příjmů státního rozpočtu v důsledku implementace důchodové reformy, tedy zavedení druhého pilíře důchodového systému, který bude záviset na počtu obyvatel, kteří se do druhého pilíře přihlásí. Na straně 9 pak ČMKOS uzavírá, že tyto faktory představují finanční rizika v rozmězí 45-60 miliard korun.
Výrok Bohuslava Sobotky hodnotíme na základě uvedených informací jako neověřitelný, jelikož skutečné hodnoty příjmů státního rozpočtu v roce 2013 lze v současné době pouze odhadovat na základě různých, taktéž odhadovaných, makroekonomických ukazatelů.
Já jsem dávno před metanolovou aférou dal do připomínkového řízení zákon o značení lihu, který právě na tohle reaguje. Který reaguje na to, že ten nelegální, nebo organizovaný zločin, ta nelegální činnost se dostala technicky na takovou úroveň, že my musíme technicky vylepšit tu ochranu kolků a vůbec prodeje alkoholu.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý na základě informací dostupných v Knihovně připravované legislativy (klikněte na záložku hledání a zde hledejte podle názvu toto slovní spojení: " Návrh zákona o povinném značení lihu "). Sem byl zákon vložen 13.8. 2012, přičemž připomínkové období trvalo do 10.9. 2012.
Na webových stránkách Hospodářské komory ČR je pak dostupná Předkládací zpráva (.doc), ve které se na druhé stránce v posledním odstavci uvádí: "Současně však zefektivněním kontrolní činnosti dojde k posílení ochrany spotřebitele před nekvalitním lihem a k ochraně poctivě podnikajících subjektů před prodejem mimobilančního lihu."
Nejenom ŘVC, Ředitelství vodních cest, ale taky Povodí Vltavy, které současně s tím splavněním investuje protipovodňová opatření.
Výrok Tomáše Jirsy hodnotíme jako pravdivý. Státní podnik Povodí Vltavy má mimo jiné jako jedno ze svých poslání uvedený bod " zabezpečení ochrany před povodněmi spadající do povinností správce vodních toků, správce povodí a vlastníka vodních děl. " Protipovodňová opatření investuje Povodí Vltavy například skrze dotační program Podpora prevence před povodněmi II. Na stránkách lze najít také mapu protipovodňových opatření realizovaných tímto státním podnikem.
Na rozhodnutí EIA k tomu malému úseku kolem Litomyšle, o kterej tady byla řeč, čekáme od ministerstva životního prostředí v podstatě od května, on je známý a není vydán.
Roman Línek má na mysli úsek Ostrov- Staré Město budovaný v rámci rychlostní silnice R 35. Dle informačního materiálu Ředitelství silnic a dálnic z července 2012 se skutečně čeká na obdržení stanoviska Ministerstva životního prostředí.
EIA (z anglického environmental impact assesssment) je proces, který má zjistit dopady projektů, či záměrů na životní prostředí. Tento proces probíhá vždy dříve, než daný projekt dostane povolení a začne se realizovat. V ČR je tento proces upraven zákonem č. 100/2001 Sb. a informace o posuzovaných záměrech lze nalézt na informačním webu EIA.
Ze spotřební daně nemáme ani korunu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Podle Rozpočtové skladby pro rok 2012 jsou spotřební daně přímou součástí státního rozpočtu. Ze zákona vyplývá, že spotřební daně nejsou součástí daňových příjmů rozpočtů krajů.
Peníze ze spotřební daně jdou do státní kasy. Spotřební daň je jednou z částí, které tvoří příjmy státního rozpočtu. Na výdajové straně rozpočtu pak stojí i finance, které stát poskytuje krajům. Kraje tedy získávají peníze od státu ze státního rozpočtu jako celku.
Správní rada (VZP, pozn.) vyzvala pana ministra několikrát, aby s ní jednal právě o věcech, které se týkají zdravotní pojišťovny a on tak neučinil, nemá si s náma prý co říct.
Na základě dohledatelných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Podle Infoservisu VZP i Tiskového prohlášení VZP z 28. 5. 2012 Správní rada VZP dala za úkol svému předsedovi a místopředsedovi svolat do 14 dnů mimořádné zasedání Správní rady VZP, na kterou měl být pozván i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Správní rada ve stejný den probírala i otázku komunikace mezi ní a ministerstvem zdravotnictví.
Správní rada na této schůzi (28. 5. 2012) rozhodla o vypovězení smlouvy se společností IZIP.
Nepodařilo se však dohledat, jakým způsobem mimořádné zasedání Správní rady proběhlo, zda se ministr zdravotnictví dostavil, atd. Stejně tak se nepodařilo dohledat jiný příklad ne/komunikace mezi VZP a ministrem zdravotnictví.
Na jižní Moravě jsem například společně s krizovým štábem rozhodl o tom, že pro občany jižní Moravy bezplatně testujeme vzorky alkoholu.
Výrok hejtmana Haška hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy na portálu Jihomoravského kraje, která informuje o výsledcích jednání krizového štábu. Ve zprávě se uvádí: " Jihomoravský kraj také nabídne svým obyvatelům možnost bezplatného testování lihovin, u kterých mají podezření na možnost přítomnosti nebezpečných látek."
O počtu provedených kontrol ke dni 18. září informuje tato zpráva na webu Jihomoravského kraje.
Toto tvrzení také podporuje tato stránka Chemické fakulty VUT v Brně, na které je uveden postup a kontaktní informace pro zájemce o testování.
Tak zaprvé už máme vytvořenou letos rezervu, máme tam někde kolem 70, 80 milionů korun.
Informace o rezervě Královéhradeckého kraje, která by činila 70 nebo 80 milionů korun, není dohledatelná.
Poslanci typu Borise Šťastného se najednou probudili, ti kteří pro to hlasovali pro spuštění státní maturity, tak ve chvíli, kdy máme dva ročníky,tak najednou to chtějí zrušit.
Poslanci, kteří prý spolu se Šťastným maturity chtějí rušit, hlasovali ve věci dosud s klubem ODS.
Pro Parlamentní listy poslanec Šťastný v červnu 2012 uvedl, že by státní maturity chtěl zrušit. Tento návrh podpořili např. poslanci Plachý, Úlehla a Florián.
"Státní maturity" byly zavedeny školským zákonem (.pdf) z roku 2004, s předpokládáným startem ve školním roce 2007/2008. Pozdější novelizace (zákon 217/2007 Sb., .pdf) tento start odložila na rok 2009/2010 a další (zákon 242/2008 Sb., .pdf, který maturity zároveň významně upravil) pak na rok 2010/2011.
V roce 2004 hlasovali proti školskému zákonu všichni poslanci ODS. Nikdo z nich naopak nehlasoval proti významnějším schváleným úpravám v letech 2007, 2008, 2009 (zde s výjimkou P. Krilla)a 2011. Proto i poslanec Šťastný řekl (pro Parlamentní listy): "Přijetí konceptu státních maturit byl tragický omyl, kterému i já tehdy při projednávání ve sněmovně podlehl". Výrok poslance Chládka tedy lze považovat za pravdivý: přestože ODS jako opozice odmítla nový školský zákon v r. 2004, později i tito poslanci jednotně hlasovali pro jeho dodatečné úpravy a start státních maturit umožnili.
