Ve sněmovně jsem také spolupracovala se všemi, já jsem tam hledala styčné body, na kterých jsme se mohli domluvit napravo nebo nalevo, já jsem tam měla i některé poslance z ODS, se kterými jsme se shodli třeba na lidských právech a tam jsme spolupracovali.
V rodinné oblasti skutečně proběhla hlasování, ve kterých hlasovala stejně Táňa Fischerová a někteří poslanci za ODS, např. hlasování o novele zákona č. 428/2003 Sb., o zrušení Fondu dětí a mládeže nebo také s některými poslanci za ODS a většinou poslanců za KSČM v hlasování o zákoně č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství; v obou případech se jednalo o návrhy zákonů/novel zákona, ve kterých Táňa Fischerová vystupovala v pozici předkladatelky.
Co se týče té legitimizace, jednak tady komunisté v každých volbách kandidují, získávají nezanedbatelnou podporu voličů.
Komunisté skutečně kandidují již od roku 1990 ve všech volbách a získávají také nezanedbatelnou podporu voličů.
• Komunisté kandidovali již ve volbách do České národní rady:
1990: 13.24 %
1992: 14.05 %
• Nejvíce patrný je tento fakt v rámci voleb do Poslanecké sněmovny, kde je volební zisk komunistů více jak 10 %:
1996: 10.33 %
1998: 11.03 %
2002: 18.51 %
2006: 12.81 %
2010: 11.27 %
• Stejně tak například ve volbách do Evropského parlamentu získala KSČM nezanedbatelné procento hlasů:
2004: 20.26 %
2009: 14.18 %
Platba za státní pojištěnce je zmražena už od roku 2006.
Na základě informací z dohledaných zpravodajských článků hodnotíme výrok Soni Markové jako nepravdivý. Platba za státní pojištěnce, jak uvádí v rozhovoru ředitel VZP Pavel Horák, od roku 2006 zůstává platba za státní pojištěnce stejná, až na jedinou výjimku. Touto výjimkou je zvýšení pojistného za státní pojištěnce k 1. lednu 2010, proto tedy výrok musíme hodnotit jako nepravdivý.
Protože tyto malé zakázky jsou v podstatě stylem oslovení, to znamená, že nějaké výběrové řízení se tam příliš nekoná, protože se vybere, osloví se 4-5 společností a ty mezi sebou soutěží.
U veřejných zakázek tzv. malého rozsahu, tedy těch jejichž hodnota nepřesáhne 1 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 3 mil. Kč bez DPH u stavebních prací (viz § 12), se skutečně výběrové řízení nekoná, neboť se na ně vztahuje obecná výjimka ze zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. (.pdf) podle § 18: "(5) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu..." - byť musí dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Právě díky této výjimce může zadavatel obejít všechny zákonem vymezené druhy zadávacích řízení (např. otevřené, užší atd.), oslovit několik společností a "na oko" postupovat v souladu s výše uvedenými zásadami.
Rozpočet se schvaluje pouze ve sněmovně.
Pravdivost výroku Pavla Suchánka potvrzuje článek 42 Ústavy, který zní takto: "(1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. (2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna."
O: Názor na exposlance ČSSD Zdeňka Koudelku, kterého na soudce ÚS navrhoval Klaus. Zeman: Znám ho poměrně dobře, byl místopředseda ústavně-právního výboru, vím, že má bohatou a zajímavou publikační činnost
JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. byl poslancem v letech 1998-2006, místopředsedou Ústavně právního výboru byl ve svém druhém volebním období v letech 2002-2006.
Podle jeho osobní stránky na webu Masarykovy univerzity, kde působí na právnické fakultě, má skutečně bohatou publikační činnost, je například autorem knihy Prezident republiky, která se zabývá nejvyšší ústavní funkcí a k níž napsal předmluvu Václav Klaus, publikoval i množství odborných článků.
To dochází drobné sponzorské dary občanů po tisícikoruně a na to jsou samozřejmě všechno smlouvy.
Finanční dary na volební kampaň od jednotlivých občanů se pohybují v řádech stovek až tisíců korun. Jako nejvyšší darovaná částka je na účtu Vladimíra Franze uvedeno 10.000,- Kč, nejnižší sumy jsou 100,- Kč.
Co se týče smluv ohledně sponzorských darů, podle informací ze stránek Vladimíra Franze je darovací smlouva nutná u darů nad 3.000,- Kč. V případě neuzavření darovací smlouvy se tento finanční dar vrací zpět odesílateli. O darovacích smlouvách v případě nižší částky není zmínka.
Pět milionů korun dala strana TOP 09, pak byli některý soukromníci.(na kampaň - pozn. Demagog.cz)
Na základě seznamu dárců na stránkách Karla Schwarzenberga strana TOP 09 skutečně přispěla na jeho prezidentskou kampaň 5 000 000 Kč. Tento seznam obsahuje také řadu fyzických osob, které na kampaň Karlu Schwarzenbergovi přispěly.
U nás v kraji Vysočina i díky našemu předsedovi legislativního výboru používáme nebo využíváme legislativní iniciativu krajů a nemyslím si, že by vždycky zůstaly naše návrhy zaparkovány. Jsou v Poslanecké sněmovně projednávány a někdy docela úspěšně.
Výrok označujeme jako zavádějící, neboť Kraj Vysočina předložil ve svém stávajícím volebním období (2008-2012) fakticky pouze dva návrhy zákonů. První z jmenovaných byl stažen ještě před projednáním (tudíž byl "zaparkován"). Druhý a třetí jsou totožné a týkají se pouze změny názvu kraje, což je nutně považováno za pouhou formalitu.
Z dat uveřejněných na webu Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky vyplývá, že Kraj Vysočina figuruje jako navrhoval legislativy ve svém volebním období 2008-2012 pouze ve třech případech.
Nejprve se jednalo o Novelu insolvenčního zákona číslo 777/0 (.doc). Tento návrh však byl vzat zpět před projednáním. Druhým a třetím návrhem jsou totožné Novely zákona o VÚSC číslo 1045/0 a 38/0 (.doc). Důvodem duplikace předložení novel je ukončení volebního období sněmovny a opětovné podání návrhu (původní novela byla projednána pouze v prvním čtení). Ten byl schválen jako Zákon č. 135/2011 Sb.
Předseda Podvýboru (nikoliv výboru) pro legislativu a kontrolní systémy (od 20. 1. 2011) RNDr. Vladimír Koníček byl a je autorem či spoluautorem třináctí legislativních návrhů v letech 2008-2010 a dalších šesti v letech 2010-2012 (2008-2012 je námi sledované volební období v Kraji Vysočina). Návaznost návrhů poslance Koníčka na Kraj Vysočina je však nejasná.
Původní bezpečná, velmi vysoká většina v Poslanecké sněmovně se díky rozkladu Věcí veřejných dostala vlastně na tu nejtěsnější možnou většinu.
Vládní koalice ODS, TOP 09 a VV začínala se 118 hlasy. Současná vládní koalice disponuje hlasy ODS(51), TOP 09(41) a LIDEM(9). Tzn. předpokládá se, že se opírá se o těsnou většinu 101 hlasů.
Po krizi Věcí veřejných a odštěpení části jejich poslanců vznikla nová strana LIDEM, která poté VV v koalici nahradila. ODS od začátku volebního období přišla také již o 2 poslance (Pavla Béma a Michala Doktora).
V souvislosti s jednáním o daňovém balíčku však není vůbec jisté, jestli vláda většinu v Poslanecké sněmovně má. Ukáže se to při hlasování, které je také spojeno s důvěrou vládě. V této chvíli tedy o skutečném počtu hlasů můžeme jen spekulovat, a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
