Přehled ověřených výroků

Přestože k původnímu návrhu zákona, který zavedl sazbu 17,5 %, podal srovnatelný pozměňovací návrh pouze Jiří Dolejš z KSČM (zde, .doc, str. 8), k pozdější úpravě zákona o DPH, která (k 9.říjnu 2012) čeká na projednání v Senátu podali návrhy také Adam Rykala (ČSSD) a Michal Babák (VV). Texty obou návrhů (.doc, str. 4,5 a 13) zahrnují zachování dvou oddělených sazeb daně.

Jak je uvedeno například na serveru lidovky.cz nebo aktualne.cz, omezení, či spíše zpřísnění poskytování příspěvku na bydlení, bylo v původním vládním návrhu, při projednávání ve sněmovně ale tato změna ze zákona vypadla a podpora bydlení zůstává beze změny.

Webové stránky ministerstva práce a sociálních věcí ani úřadů práce sice o této změně zatím neinformují, jak ale napsal server idnes.cz již ve čtvrtek 29. listopadu, ministryně v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu vydala pokyn úřadům práce dočasně pozastavit zadávání tzv. veřejné služby.

Platnost této změny potvrzuje v pondělním článku například aktualne.cz s odvoláním na tiskový odbor ministerstva práce a sociálních věcí.

Komunisté skutečně kandidují již od roku 1990 ve všech volbách a získávají také nezanedbatelnou podporu voličů.

• Komunisté kandidovali již ve volbách do České národní rady:

1990: 13.24 %

1992: 14.05 %

• Nejvíce patrný je tento fakt v rámci voleb do Poslanecké sněmovny, kde je volební zisk komunistů více jak 10 %:

1996: 10.33 %

1998: 11.03 %

2002: 18.51 %

2006: 12.81 %

2010: 11.27 %

• Stejně tak například ve volbách do Evropského parlamentu získala KSČM nezanedbatelné procento hlasů:

2004: 20.26 %

2009: 14.18 %

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Pokud počítáme poměr exportu k celkovému HDP České republiky, tak jde o 74% z celkového součtu a ne o 80% jak tvrdí Pavel Suchánek.

Na základě dat Českého statistického úřadu o exportu z České republiky a jejího celkového HDP jsme došli (počítáno poměrem exportu na HDP) k číslu 74% za rok 2011. Rok 2012 ještě nelze hodnotit jako celek, ovšem hodnoty exportu mezi lednem a listopadem roku 2011 a současným stavem jsou téměř totožné. Výrok Pavla Suchánka hodnotíme tedy jako nepravdivý.

Na základě dohledaných informací z webu Poslanecké sněmovny a Vlády ČR je výrok hodnocen jako nepravdivý, neboť počet hlasování, který uvádí premiér Nečas, neodpovídá reálnému stavu.

Co se týká hlasování premiéra Nečase v této otázce, tak z informací webu Poslanecké sněmovny a Vlády ČR vyplývá následující. Petr Nečas měl jako poslanec jednu možnost hlasovat o tomto problému, z pozice člena vlády pak možnosti 2.

Na pořad hlasování Poslanecké sněmovny se doposud dostal 1 návrh na zřízení tohoto soudu. Šlo konkrétně o novelu zákona o soudech a soudcích, který se zmíněným počítal (návrh předkládalo zastupitelstvo Libereckého kraje). V hlasování (v 1. čtení byl návrh zamítnut) 13. prosince 2011 Petr Nečas nehlasoval, byl nepřihlášen.

Již před tímto hlasováním o tomtéž návrhu jednala Vláda ČR, ta vydala k novele zákona nesouhlasné (.pdf) stanovisko. Záznam z jednání Vlády ČR, která stanovisko vydala (12. října 2010) konkrétně uvádí, že jednání vedl předseda vlády. U zmíněného bodu (bod 3 jednání) je uvedeno, že pro nesouhlasné stanovisko hlasovali všichni členové vlády, Petr Nečas tak hlasoval proti.

V současné době leží v Poslanecké sněmovně návrh zákona skupiny poslanců o zřízení Krajského soudu v Liberci. Tento návrh je zařazen na pořad 47. schůze, která začíná 23. října 2012. Vláda však o tomto návrhu už jednala, její stanovisko (.pdf) bylo nesouhlasné. Kabinet premiéra Nečase o tomto návrhu jednal 7. března 2012, schůzi Vlády ČR řídil předseda vlády a pro toto nesouhlasné stanovisko (bod 6) hlasovali všichni přítomní členové vlády. Z výše uvedeného vyplývá, že co se týká navrženého zřízení Krajského soudu v Liberci, tak Petr Nečas hlasoval proti.

Celkově tak ze tří možností hlasoval Petr Nečas proti návrhu na zřízení Krajského soudu v Liberci dvakrát jako člen vlády, jako poslanec pak při projednávání nehlasoval vůbec. Jeho výrok je tak nepravdivý, neboť pro konkrétní opatření nehlasoval minimálně třikrát, jak sám uvádí.

Bankovní unie bude v případě její zavedení v rámci EU spojovat pouze státy eurozóny. Česká republika by tedy do této skupiny státu zapadla až v případě přijetí eura.

Ve funkčním období dvou uvedených prezidentů byli jako předsedové vlády s minulostí v KSČ jmenováni Marián Čalfa (členem KSČ v letech 1964-1990), Jan Stráský (1964-1969), Petr Pithart (1960-1968), Josef Tošovský (1976-1989), Miloš Zeman (v období “Pražského jara”) a Jan Fischer (1980-1989). Celkem tedy 6 předsedů vlád. Na základě informací na serveru www.vlada.cz nebo na oficiálních stránkách těchto politiků tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Současná vláda pracovala na analýze, která by byla podkladem pro rozpuštění KSČM, podle vyjádření odborníků však pro její rozpuštění nejsou dostatečné podklady. Na návrhu se tehdy podílela například senátní komise Jaromíra Štětiny, která se ústavností KSČM dlouhodobě zabývá.

Jak uvádí novinky.cz, jeden návrh už dostalo ministerstvo vnitra na stůl již v roce 2009 za vedení ministra Peciny. Návrh byl však nedostatečně zpracován a zamítnut přímo ministerstvem.

Ani z dřívější doby se nepodařilo najít zmínku o podání návrhu na rozpuštění KSČM k Nejvyššímu správnímu soudu.

Celkové příjmy na účet Zuzany Roithové na účet vedený u Equa bank činí podle přehledu na jejích oficiálních webových stránkách přibližně 440 tisíc korun (poslední zaznamenaný pohyb 28.11.2012), sama Zuzana Roithová vložila na účet téměř 200 tisíc korun jako počáteční vklad, dalších 100 tisíc, které - jak sama zmiňuje v interview - přispěl její manžel, se nepodařilo dohledat. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.