Koneckonců když ta diskuze tady jde tak daleko, tak Moravskoslezský kraj to byl a já, který to v dubnu roku 2010 tehdejší ministryní životního prostředí, tento požadavek jako první z tohoto regionu adresoval.
Výrok označujeme jako neověřitelný vzhledem k nemožnosti nalezení potřebných zdrojů potvrzujících uvedený fakt první iniciace zmíněných požadavků ze strany sociálnědemokratického kandidáta na hejtmana.
Aktivitu prvního náměstka Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka směrem k jednání s tehdejší ministryní životního prostředí Rút Bízkovou ve zmíněném období duben 2010 z veřejných zdrojů dohledat lze. Např. článek uveřejněný na serveru Deník zmiňuje návštěvu ministryně na Ostravsku s asistencí náměstka Nováka. Ministryně explicitně pro Deník uvádí, že: "Ministerstvo životního prostředí chce s Evropskou komisí vyjednat změnu podmínek pro čerpání peněz z části Operačního programu Životní prostředí určeného na zlepšení stavu ovzduší." Dalším zdrojem může být také tisková zpráva Ministerstva životního prostředí.
Fakt, zdali byl Miroslav Novák prvním iniciátorem požadavků Moravskoslezského kraje směrem k Ministerstvu životního prostředí a podpoře ze strukturálních fondů z Operačního programu životní prostředí, bohužel dohledat nelze.
Ta správa parku dnes spravuje lesy a sama sobě uděluje výjimku pro kácení. (parku Šumava)
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Správa Národního parku Šumava skutečně sama sobě přiděluje výjimky např. v souvislosti s kůrovcovou kalamitou.
Oprávnění udělit si výjimku mají dle rozhovoru s tehdejším ředitelem NP Šumava Janem Stránským i ostatní správy NP v ČR.
Mohelnice byla jednou na seznamu případně této krajské spalovny z iniciativy našeho bývalého starosty...
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jana Zwyrtek Hamplová má zřejmě na mysli stavbu nové krajské spalovny (.pdf) (také odborněji nazývané: Zařízení na energetické využití odpadu - ZEVO).
Olomoucký kraj je v současnosti co se týče zpracování odpadu nesoběstačný (.pdf) a část odpadu putuje do sousedního Jihomoravského kraje. Kraj proto v budoucnu hodlá vybudovat vlastní spalovnu. Problémovým bodem projektu je v současnosti umístění této nové spalovny, kde iniciativa politiků často naráží na nevoli občanů postavit takovou stavbu v jejich lokalitě. Rozhodnutí mělo padnout do konce prázdnin, avšak nakonec bylo odloženo na dobu po krajských volbách.
Co se týče Mohelnice, tak ta skutečně byla za bývalého starosty Aleše Mikety uvažována jako jedno z možných míst pro tuto stavbu.
Já jsem v krajském zastupitelstvu byla od roku 2004 do roku 2008 a byla jsem členkou komise dopravy.
Výrok je pravdivý. Jana Drápalová skutečně byla v letech 2004 až 2008 členkou zastupitelstva Jihomoravského kraje a také členkou Komise dopravy a územního plánování Rady Jihomoravského kraje. V tomto volebním období již Jana Drápalová zastupitelkou kraje není.
Z hlediska této stavby je to 14 hektarů prostor, 14 hektarů. (lanovka na Hochficht)
Na základě mediálních zpráv hodnotíme výrok jako pravdivý. 12. ledna 2012 informoval server Idnes o připravovaném návrhu zákona o Národním parku Šumava. Co se týká rozlohy parku, která bude potřeba pro stavbu lanovky, server konkrétně píše: "Úzký koridor lanové dráhy by měl mít velikost 13,7 hektaru a měl by být vyčleněn z území národního parku."
Ta příprava PPP teď ještě zdaleka není realizovaná. Realizuje se pouze projekční příprava, realizuje se příprava toho úseku Bošilec - Borek.
Výrok Tomáše Jirsy hodnotíme jako pravdivý.
Výstavba úseku dálnice D3 před Českými Budějovicemi mezi Bošilcem a Borkem (podrobněji viz na sebe navazující mapy zde (.jpg) a zde (.jpg)) je v současnosti skutečně ve fázi projekčních příprav. Vláda svým usnesením (.pdf) ze dne 26. června 2012 uložila ministrovi dopravy do 30. listopadu tohoto roku zpracovat analýzu proveditelnosti a výhodnosti realizace pilotního projektu výstavby úseku dálnice Bošilec-Borek formou PPP.
Pro úplnost dodáváme, že forma PPP v tomto případě znamená finanční účast soukromého koncesionáře na výstavbě dálnice a po zprovoznění dálnice pak platby ze strany státu za dohodnutých podmínek. Výběr koncesionáře bude probíhat dle zákona o veřejných zakázkách a dle informací Ministerstva dopravy by kritériem výběru měla být zejména výše těchto budoucích plateb, která se bude odvíjet od kvality provozování daného úseku dálnice.
Metoda hydraulického štěpení spočívá v tom, že se nejprve v hloubce dva kilometry provádějí podzemní výbuchy, pak se tam vhání takzvaná štěpná tekutina, která se zpátky vyčerpává. A je to voda obohacená chemikáliemi a musí se likvidovat. Ta štěpná tekutina zůstává i v podzemí a kontaminuje, může kontaminovat pitnou vodu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací o metodě hydraulického štěpení.
Metodou hydraulického štěpení se těží břidlicový plyn. Těžba břidlicového plynu se silně rozvíjí především v USA, v Evropě se zatím spíše zkoumají možnosti. V České republice předložilo Ministerstvo životního prostředí návrh na moratotium na průzkum tohoto druhu plynu.
Na samotném popisu metody se shodnou jak české tak zahraniční zdroje (ang.). Názorně je proces předveden i na několika videích na serveru Youtube.
Samotná těžba břidličného plynu vzbuzuje kontroverze právě kvůli nejasnosti rizik spojených s kontaminacé pitné vody. Přehlednou a komplexní prezentaci uvádí například britský Guardian (ang.). Jak se na tomto serveru můžeme dočíst, debata o rizicích ještě není ukončena, provádí se rozsáhlé studie a výsledky budou známy až v roce 2014.
Výrok Rudolfa Cogana můžeme hodnotit jako pravdivý. Metodu hydraulického štěpení popisuje správně a obavy z kontaminace jsou rozšířeným a platným názorem.
Já bych jenom připomněla, že tu žalobu podal Dopravní podnik města Olomouce. (na Romana Smetanu)
Dopravní podnik města Olomouce podal na Romana Smetanu pouze trestní oznámení na neznámého pachatele, samotnou žalobu podal až státní zástupce Jaroslav Kouřil, jelikož je to v jeho kompetencích. Vzhledem k tomu, že zde došlo k trestnému činu, tak se v takovémto případě vždy podává trestní oznámení a žalobu podává až státní zástupce. Předpokládáme, že zde došlo pouze k záměně těchto dvou pojmů, a proto považujeme výrok za pravdivý.
Šumavský národní park má rozlohu 69 tisíc hektarů a Bavorský národní park má rozlohu třetinovou 24,5 tisíc hektarů.
Výrok Zdeňka Dvořáka považujeme za pravdivý, neboť rozdíl v jím uvedených rozlohách je vzhledem k realitě marginální.
Dle oficiálních stránek NP Šumava činí rozloha tohoto parku 68 064 ha.
Dle oficiálních stránek NP Bavorský les činí rozloha tohoto 24 250 ha.
Já vnímám ten význam z pohledu toho, že řada evropských měst již získala tento titul, zvládla i naplnit to, co uvedla vždycky do přihlášky v rámci této evropské prestižní kulturní soutěže, že to tak řeknu.
Výrok Bohuslava Borovanského je hodnocen jako neověřitelný, neboť je poměrně obecně formulován a neuvádí konkrétní města, o kterých politik mluví.
Podařilo se nám dohledat konkrétní případ, který výrok Bohuslava Borovanského vyvrací.
Pokud budeme vycházet z analýzy připravené pro Komisi v roce 2004 (Palmer / Rae), zjistíme, že například Soluň (.pdf) (Evropské město kultury 1997) dokázala infrastrukturní projekty dokončit až v letech následujících po průběhu vlastního kulturního programu města a bylo tedy nutné hledat provizorní prostory pro pořádané akce - například orchestr z milánské La Scaly byl nucen místo koncertního sálu účinkovat v prostorách univerzitní auly.
