Přehled ověřených výroků

Výrok premiéra Nečase je nepravdivý, jelikož v rámci hlasování o Zákonu o důchodovém spoření a Zákonu o doplňkovém penzijním spoření nedošlo ani v jednom ze čtení k vyjádření podpory všech poslanců ODS.

Zákon o důchodovém spoření:

Hlasování 13. července 2011 - 11 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 30. srpna 2011 - 14 poslanců ODS nepřihlášeno, 4 poslanci ODS se zdrželi, 1 poslankyně ODS omluvena Hlasování 9. září 2011 - 12 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 6. listopadu 2011 - 3 poslanci ODS nepřihlášeni

Zákon o doplňkovém penzijním spoření:

Hlasování 13. července 2011 - 1 poslanec ODS pro návrh (o zamítnutí), 10 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 30. srpna 2011 - 14 poslanců ODS nepřihlášeno, 2 poslanci ODS se zdrželi, 1 poslankyně ODS omluvena Hlasování 9. září 2011 - 1 poslanec ODS se zdržel, 11 poslanců ODS nepřihlášeno Hlasování 6. listopadu 2011 - 3 poslanci ODS nepřihlášeni

Na základě výše uvedeného je patrné, že ne všichni poslanci ODS podpořili důchodovou reformu. Přesto pouze jeden z poslanců se rozhodl hlasovat proti návrhu a to v rámci 1. čtení vládního návrhu Zákona o doplňkovém penzijním spoření, kdy se jednalo o jeho zamítnutí. V ostatních hlasováních se žádný poslanec ODS nevyjádřil proti vládním návrhům.

Dva poslanci ODS, Marek Šnajdr a Pavel Suchánek, nehlasovali pro důchodovou reformu dokonce ani jednou, nedá se tedy říct ani to, že by ji podpořili alespoň v jednom z hlasování a výrok Petra Nečase tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Právo veta v České republice upravuje Čl. 50 Ústavy ČR, který v odst. 2 stanoví, že prezidentem vrácený zákon musí být přijat nadpoloviční většinou všech poslanců, jinak nebyl přijat. Např. ve Spojených státech amerických (. pdf - str. 65) může být prezidentské veto přehlasováno pouze dvoutřetinovou většinou každé z komor Kongresu, v Polsku je možné prezidentem vrácené veto přehlasovat třípětinovou většinou všech poslanců.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě záznamu hlasování z poslanecké sněmovny. Novela zákona o dani z přidané hodnoty byla schválena 26.9.2012. Celkem hlasovalo 91 poslanců, z toho potom 10 poslanců za Věci Veřejné, přičemž jeden poslanec Věcí veřejných byl nepřihlášen a jeden byl omluven. Odkaz na hlasování naleznete zde. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Mezi politiky jsou názory dobře patrné, obavy z této formy dohledu nad bankami mají například také němečtí či čeští odborníci. Širší veřejnosti je ale toto téma údajně neznámé. Průzkum veřejného mínění ohledně zavedení bankovní unie však doposud nebyl realizován a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný. Obecně je postoj veřejnosti (např. podle průzkumu CVVM (.pdf) vůči evropskému projektu a další integraci spíše negativní.

Výrok Pavla Suchánka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařil potřebné informace dohledat. V zákonu o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se můžeme v paragrafu 91, odstavcích 1 a 2 dočíst, že výbor má na projednání zákona lhůtu 60 dní, která smí být zkrácena na 30 dní. K připomínkovému řízení v rámci výborů se zákon ale nevyjadřuje.

Na základě zpravodajských článků (např. Týden, Česká televize, iDnes) se ministr Kubice vyjádřil k výsledkům kontroly dnes (tj. 26. listopadu 2012) poprvé. Postup kontroly hájí. Mimo jiné například sdělil, že použitá varianta výpočtu byla deklarována již od samého počátku přípravy zákona nebo že nesouhlasí s nahodilými změnami způsobu výpočtu. Ministerstvo prý již metodiku měnit nemůže, stejně tak opět hlasy přepočítávat. Nechal nyní konečné rozhodnutí ohledně výkladů na Nejvyšším správním soudu a uvedl, že ministerstvo vnitra se bude rozhodnutím řídit.

Zde je možné citovat zmíněný nález Ústavního soudu zabývající se zrušením veřejné služby pro nezaměstnané:

"I. Ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů."

Míru plynofikace Polska ve srovnání s Českou republikou lze hodnotit na základě různých indikátorů.

Nejprve se můžeme podívat na hrubou spotřebu zemního plynu v obou zemích. Dle statistik (.pdf, aj) Evropské komise činila v roce 2010 hrubá vnitrostátní spotřeba plynu v ČR 8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 138), tj. 0,761 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (pokud počítáme se středním stavem obyvatelstva k 1.červenci 2010, tak jak jej udává ČSÚ (.xls)). V Polsku pak činila 12,8 milionů tun ropného ekvivalentu (str. 172), tj. 0,335 tun ropného ekvivalentu na obyvatele (počet obyvatel jsme čerpali z demografické ročenky (.pdf, aj., str. 68) polského Centrálního statistického úřadu).

Dále lze ve výše zmiňovaných statistikách Evropské komise na straně 19 nalézt také znázornění tzv. energetických mixů jednotlivých zemí EU-27. Z uvedeného grafu vyplývá, že podíl plynu na hrubé domácí spotřebě v Polsku je mnohem nižší než v ČR. Spotřeba Polska je do velké míry závislá na uhlí.

Na základě statistik Evropské komise tedy hodnotíme výrok Víta Slováčka jako pravdivý.

Dle nalezených zákonů označujeme tento výrok za pravdivý.

Takzvanou solární daň zavádí zákon (.pdf) č. 402/2010 Sb. ze dne 14. prosince 2010. Tento zákon mění zákon (.pdf, současné znění) č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

V tomto zákoně, konkrétně v §7a, je uvedeno, že odvod elektřiny ze slunečního záření se vztahuje na elektřinu vyrobenou v zařízení uvedeném do provozu v letech 2009 a 2010 v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat informace o počtu setkání mezi předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením Václavem Krásou a ministryní Ludmilou Müllerovou.

Podařilo se nám dohledat informace pouze o jednom potvrzeném setkání, které proběhlo 22. listopadu 2012.

Nejsme tedy schopni potvrdit ani vyvrátit, zda proběhla další setkání, jak tvrdí ministryně Müllerová.