Došlo k výraznému nárůstu počtu zaměstnanců až o sto lidí.
Z přepisu vyplývá, že Jiří Pospíšil mluví znovu o zaměstnancích krajského úřadu. Jeho výrok tedy znovu hodnotíme jako nepravdivý, na základě Usnesení Rady Plzeňského kraje o Stanovení počtu zaměstnanců zařazených do KÚ.
Hned na začátek musíme uvést, že stav zaměstnanců pro rok 2012 ještě není schválen. Rada kraje počty schvaluje vždy zpětně na podzim daného roku.
rok 20072008200920102011 počet zaměstnanců385394420432451
Změna v počtu zaměstnanců za vlády ČSSD (od roku 2008) dosahuje výše 66 zaměstnanců. Nikoli tedy až sta lidí, jak zmiňuje Jiří Pospíšil.
Odkazy na jednotlivé roky bohužel fungují vždy jen den po tom, co je vložíme. Pokud si chcete naše data ověřit, na webovém rozhraní Plzeňského kraje klikněte na dalekohled v levém horním rohu, klikněte na usnesení Rady a vyhledejte si usnesení číslo - 3239/07 pro rok 2007, 4305/08 pro 2008, 1159/09 pro 2009, 2951/10 pro 2010 a 4800/11 pro rok 2011. Omlouváme se za tuto nepříjemnost, systém plzeňského kraje nám bohužel znemožnil klasický trvalý odkaz přímo na usnesení.
My máme za sebou 14 let příprav, dva ročníky státní maturity.
Státní maturita opravdu proběhla dvakrát, a to v letech 2011 a 2012. To potvrzují i stránky novamaturita.cz.
Jak dlouho je maturita připravovaná vysvětluje tehdejší ministrině školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová ve svém rozhovoru pro deník Právo z 12. června 2009. (Dostupný na webu ministerstva.)
V rozhovoru se uvádí: " OTÁZKA:Státní maturity se připravují od roku 1997. Kolik za tuto dobu stát vynaložil prostředků - hovoří se o stovkách miliónů - a na co vše peníze šly?Od roku 1997 do přijetí novely školského zákona v závěru roku 2004 byly provedeny jen některé přípravné práce, které měly (mimo jiné) ověřit nové formy ukončování středoškolského studia. Vyčíslit přesně, jaká část prostředků byla investována v přímé souvislosti s přípravou maturit, nelze. Od roku 2004 pak byly zahájeny vlastní analytické, přípravné a ověřovací práce na změnách podoby maturitní zkoušky. "
Začátek příprav v roce 1997 udávají české zpravodajské servery: novinky.cz, ihned.cz a další. Dále i zpráva NKÚ (.pdf) v úvodu říká, že přípravy státní maturity byly zahájeny na konci 90. let.
Výrok ministra Fialy označujeme jako pravdivý, protože opravdu proběhly dva ročníky státní maturity a doba příprav opravdu trvala od roku 1997 do roku 2011, kdy byly maturity spuštěny, tedy 14 let.
Třetí, čtvrtý blok se nezačne stavět dřív než v roce 2017. (myšleny jsou bloky v JETE)
Výrok Tomáše Jirsy je na základě informačního časopisu JE Temelín a dalších zpravodajských článků hodnocen jako pravdivý.
Podle oficiálního časopisu JE Temelín, tzv. temelínky (.pdf; páté číslo roku 2012), je začátek vlastní stavby plánován na roky 2016-2017. Tak se alespoň píše v článku s názvem „ČEZ dostal tři nabídky na dostavbu Temelína“ na straně šest. Stejný termín byl uveden v úvodním Slově ředitele Miloše Štěpanovského v předchozím čísle (.pdf) stejného časopisu. Tento termín uvádí také ČTK v článku České televize.
Společnost ČEZ vyhlásila veřejnou zakázku na dostavbu těchto bloků 3. srpna 2008. Do října 2011 probíhala jednání včetně kvalifikace zájemců (ta skončila na jaře 2010). 3. července letošního roku byly otevřeny nabídky zájemců o dostavbu JE Temelín. Podpis smlouvy s vítězem této zakázky je plánován na konec roku 2013.
Druhá věc, kterou kraj dostává, je nějaká podpora na, do oblasti krizového řízení, že si může nakoupit určité věci s ohledem na potřeby krizového řízení, protože samozřejmě jaderná elektrárna je určitým nebezpečím. A ta třetí oblast tady byla vzpomínaná, to je asi miliarda a 600 milionů korun na dopravní infrastrukturu, ale ne na D3...
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v návaznosti na Rámcovou smlouvu o spolupráci investuje společnost ČEZ celkem 1,6 miliardy do místních komunikací. Tato částka se však bude týkat pouze krajských silnic, ne tedy dálnic (D3).
Jihočeský kraj: " Společnost ČEZ vybuduje v Jihočeském kraji v souvislosti se záměrem dostavby elektrárny Temelín jedenáct nových obchvatů a provede řadu dalších místních opatření na komunikacích II. a III. tříd v jihočeských obcích. Do realizace těchto plánů ČEZ investuje zhruba 1,6 miliardy korun. "
Skupina ČEZ: " Rámcová smlouva o spolupráci mezi společností ČEZ a Jihočeským krajem byla podepsána 8. dubna 2009. Na jejím základě ČEZ podpoří do konce roku 2018 rozvoj Jihočeského kraje částkou 3,7miliard korun. Tyto prostředky jsou určeny například do oprav komunikací, posílení bezpečnostních a havarijních systémů v okolí JE Temelín, rozšíření ubytovacích kapacit při dostavbě elektrárny nebo na podporu kulturních a sportovních akcí. "
Rámcová smlouva o spolupráci mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s.: " 2. ČEZ se zavazuje vyhledávat společně s krajem vhodné oblasti z hlediska financování vyvolaných investic spojených s dostavbou Jaderné elektrárny Temelín. Pro tento účel připraví ČEZ společně s krajem do 31. 7. 2009 dlouhodobý plán do roku 2018 vyvolaných a souvisejících investic a proces jejich financování, který bude jednou ročně upřesňován, a to vždy nejpozději do 31. 12. předchozího kalendářního roku. V rámci tohoto plánu se ČEZ zavazuje uvolnit na investice v něm zahrnuté a spojené s rozvojem kraje celkem na celé období dlouhodobého plánu 2,5 mld. Kč.3. ČEZ se zavazuje připravit společně s krajem do 31. 7. 2009 dlouhodobý rámcový plán propagace své činnosti na území kraje do roku 2018, který bude jednou ročně, a to vždy nejpozději do 31. 12. předchozího kalendářního roku upřesňován jako roční prováděcí plán. V rámci ročních prováděcích plánů se ČEZ zavazuje uvolnit částku 110 mil. Kč v průměru ročně v závislosti na postupu příprav dostavby a následné výstavby. Celkem na celé období uvolní ČEZ na výše uvedené účely částku ve výši 1,1 mld. Kč. Součástí ročního prováděcího plánu budou vzájemně odsouhlasená pravidla, podle kterých bude ČEZ převádět a rozdělovat finanční prostředky. 4. ČEZ se zavazuje spolupracovat s krajem na udržení vysoké úrovně havarijního a krizového plánovaní. Pro tento účel připraví ČEZ společně s krajem do 31. 7. 2009 dlouhodobý plán rozvoje havarijního a krizového plánování do roku 2018, který bude jednou ročně upřesňován, a to vždy nejpozději do 31. 12. předchozího kalendářního roku. Na základě dlouhodobého plánu se ČEZ bude podílet na financování dosažení vysoké úrovně havarijního a krizového plánovaní v celkové částce do 100 milionů Kč."
Ve smlouvě se tedy hovoří o celkové částce 3,7 miliard, z nichž skutečně 1,6 miliardy má být využita na dopravní infrastrukturu, konkrétně na silnice II. a III. třídy. Rámcová smlouva ke stažení zde. (.doc)
Dneska jsou obory, kam se hlásí jeden student, dva studenti, třeba kamenictví v Kopidlně nový obor, jeden student nebo žádná přihláška.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle Školského informačního portálu Královehradeckého kraje si na učební obor kameník střední školy v Kopidlně nikdo přihlášku nepodal.
Dle výše zmíněného informačního portálu je patrné, že v Královéhradeckém kraji je oborů, které mají problém se zájmem uchazečů, více. Například lze uvést obor aranžér Střední školy služeb, obchodu a gastronomie Hradec Králové nebo obor autotronik na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti Hradec Králové.
Sociální demokraté za 4 roky investovali o přibližně 300 milionů méně než ODS v tom předchozím volebním období z vlastních peněz kraje.
Vzhledem k tomu, že ve vybraných obdobích, kdy byla v kraji u moci ODS a ČSSD se používala k výpočtu rozpočtu rozdílna metodika jsme nebyli schopni jednoznačně určit, které výdaje byly z vlastních peněz kraje.
Výrok tedy označujeme za neověřitelný, kvůli rozdílným způsobům počítání rozpočtů a absenci dat, které by mohly být relevantně srovnatelné.
...přerozdělování výtěžnosti spotřební daně v České republice, kdy v současné době jde pouze 20 %, které se dělí mezi krajské rozpočty a dělí se mezi Státní fond dopravní infrastruktury...
Výrok Karla Šidla je nepravdivý, neboť výnosy ze spotřební daně z minerálních olejů jednak nečíní 20 % a rovněž z nich není krajským rozpočtům přisuzována ani koruna.
Dle zákona 243/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tvoří daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury pouze 9,1 % celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů.
Stejný zákon také určuje daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů, které tvoří: "a) daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby, b) podíl na 8,29 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty, c) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, d) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, e) podíl na 8,92 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob sníženého o výnosy uvedené v písmenech c) a d), f) podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů uvedených v písmenu a) a v §4 odst. 1 písm. h)." (daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby)
O tom, že výnosy ze spotřební daně se nepodílí na příjmech krajských rozpočtů, svědčí i Závěrečný účet Plzeňského kraje za rok 2011. V sekci daňové příjmy (str. 6) nefiguruje položka, která by se vztahovala na výnosy ze spotřební daně.
A máme v plánu výstavbu ještě dvou zón na Karvinsku a na Ostravsku. (průmyslových zón)
Výrok je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaných informací o záměrech na výstavbu průmyslových zón v kraji.
Průmyslová zóna má vyrůst na Karvinsku - konkrétně jde o lokalitu Karviná-Barbora (bývalý důl), což vyplývá jednak z informace z jednání Rady města Karviná (.pdf), tak i z mediálních zdrojů (Karvinský deník).
Česká televize informovala 6. února 2012 o záměru města Ostrava vybudovat novou zónu v městské části Hrušov. Jak vyplývá z informací kraje, tato zóna mezi současnými 20 fungujícími zónami nefiguruje, jde tudíž o zónu novou.
Co se týče třeba Opavy, tak tam dvě třetiny hlavních cest prochází právě skrz centrum města.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože nelze objektivně definovat "hlavní cesty" a "centrum města". Budeme-li však chápat centrum města jako Opavu-Město a hlavní cesty jako silnice I. třídy, pak budeme hovořit o silnicích číslo 11, 46, 56 a 57. Pouze silnice číslo 56 přímo neprotíná Opavu-Město, neboť je počátečním bodem této silnice: Opava (I/46) - Hlučín - Ostrava (I/58, I/11) - Frýdek-Místek (I/48) - Frýdlant nad Ostravicí – Hlavatá (I/35). Viz mapa.
V této logice tedy prochází tři čtvrtiny "hlavních cest" "centrem města".
Složená daňová kvóta jako základní měřítko se pohybuje pouze v řádech desetin procentních bodů, že to není žádné rasantní, že zůstáváme hluboko pod tím, jak vysoká byla složená daňová kvóta. Čili míra zdanění za vlád sociální demokracie.
Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, neboť složená daňová kvóta po konci vlád ČSSD opravdu výrazněji klesala a zároveň se za Nečasovy vlády pohybovala pouze v řádech desetin bodů.
Podle údajů OECD dostupných do roku 2009 se od nástupu vlády ČSSD v roce 2002 vyvíjela složená daňová kvóta takto:
Tab. 1:
200236,3 %200337,3 %200437,8 %200537,5 %200637,0 %200737,3 %200836,0 %200934,7 %
Po doplnění o údaje Ministerstva financí (viz Tab. 2) je partné, že se kvóta za vlády premiéra Nečase pohybovala opravdu v řádech desetin procentních bodů.
Tab. 2:201034,1 %201134,6 %*201234,7 %* Výhled SDK
Zároveň skloubení údajů z obou tabulek vypovídá o tom, že složená daňová kvóta za premiérovy vlády byla výrazně nižší než za vlád ČSSD v letech 2002-2006.
