Přehled ověřených výroků

Ústava ČR v čl. 66 stanovuje, jakým způsobem jsou rozděleny pravomoci prezidenta mezi předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny, případně předsedu Senátu. Tato situace nastala v roce 1992 po abdikaci prezidenta Havla, kdy jeho pravomoci v roli předsedy vlády přezval tehdejší předseda federální vlády Jan Stráský.

Výrok Petra Gazdíka je označen za zavádějící na základě dostupných informací z Českého statistického úřadu a Eurostatu.

Sociální demokracie vládla v České republice v letech 1998 až 2006 a za tuto dobu se vystřídaly čtyři vlády pod vedením Miloše Zemana (22. červenec 1998 - 12. červenec 2002), Vladimíra Špidly (15. červenec 2002 - 4. srpna 2004), Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) a Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 - 16. srpna 2006).

V dokumentu (.xls) Českého statistického úřadu nazvaném " Česká republika: hlavní makroekonomické údaje " lze vidět, že růst nad šest procent byl zaznamenán v době vlády sociální demokracie v letech 2005 (6,8%) a 2006 (7%). Tuto informaci uvádí také např. Eurostat.

Ačkoliv tedy za vlády sociální demokracie lze zaznamenat šestiprocentnní hospodářský růst, neplatí to pro všechny vlády sociální demokracie. Z tohoto důvodu je výrok označen jako zavádějící.

Výrok Miroslava Nováka je na základě závěrečných účtů Moravskoslezského kraje z let 2008 - 2011 a letošního rozpočtu kraje hodnocen jako nepravdivý.

2008 - Náklady na činnost zastupitelstva kraje a krajského úřadu podle závěrečného účtu 2008 - 32 436 000 a 370 473 000. Dohromady tedy za rok 2008 tyto položky vyšly kraj na 402,9 milionů.

2009 - V tomto roce dosáhly výdaje (skutečnost k 31. 12. 2009) na provoz zastupitelstva výši 34 178 000 a 392 419 000, což dohromady činilo 424,6 milionů.

2010 - Výdaje na zastupitelstvo kraje za rok dosáhly 35 825 000 a provoz krajského úřadu stál 430 349 000. Dohromady tak tedy tyto položky vyšly na 466,2 milionů.

2011 - Zastupitelstvo kraje - 32 994 000 - Vlastní správní činnost kraje - 451 273 000 - Součet 484,3 milionů Kč.

2012 - Schválený (a ke květnu upravený) rozpočet počítá pro letošní rok s prostředky na činnost zastupitelstva ve výši 38 milionů a na činnost regionální správy ve výši 398,5 milionů. Součet tedy tvoří 436,5 milionu Kč.

RokNáklady na zastupitelstvo kraje a Krajský úřad2008 402,9 mil. - 2,46% (rozpočtu) 2009 424,6 mil. - 2,46% 2010 466,2 mil. - 2,9% 2011 483,3 mil. - 2,89 % 2012 436,5 mil. - 2,89%

Výrok Miroslava Nováka je tak nepravdivý. Náklady na chod zastupitelstva a krajského úřadu rostly každoročně od roku 2008 do roku 2011. Letos jsou meziročně nižší, jsou však nad úrovní let 2008 i 2009. Stejně tak vzrostl procentní podíl financí, které byly z rozpočtu vynaloženy právě na zmíněné položky.

Vladimír Dlouhý v rozhovoru pro Denik.cz odpověděl na otázku ohledně možného udělení amnestie takto: “ V tomto okamžiku neříkám ne. V případě, že bych byl skutečně zvolen, nechal bych si v období mezi volbou a nástupem do funkce předložit podrobnější analýzu o počtu odsouzených, včetně těch s podmínečnými tresty, a další skutečnosti a celou situaci znovu posoudil.”

(Pozn.: "v té době" - míněno v roce 2003)

Dle poslední vydané (aktuálnější zprávu se nepodařilo dohledat) Situační zprávy (.pdf - str. 6) k "Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 2010" jsou údaje o množství prachu v průmyslu následující (jde o údaje TZL - tuhé znečišťující látky u REZZO 1 - velkých zdrojů znečišťování):

Rok20032004200520062007200820092010Míra znečištění (tis. tun)4,994,83,863,844,323,352,592,84

Vzhledem k tomu, že se nepodařilo získat aktuálnější informace o míře znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako neověřitelný - jeho výrok se výslovně vztahuje k současnému stavu.

Přestože k původnímu návrhu zákona, který zavedl sazbu 17,5 %, podal srovnatelný pozměňovací návrh pouze Jiří Dolejš z KSČM (zde, .doc, str. 8), k pozdější úpravě zákona o DPH, která (k 9.říjnu 2012) čeká na projednání v Senátu podali návrhy také Adam Rykala (ČSSD) a Michal Babák (VV). Texty obou návrhů (.doc, str. 4,5 a 13) zahrnují zachování dvou oddělených sazeb daně.

Výsledky krajských voleb 2004 jsou dostupné na webu volby.cz.

StranaVolební ziskODS 36,35% KSČM 19,68% ČSSD 14,03%

Jak dokládají volební zisky jmenovaných stran, výrok Zbyňka Stanjury sedí, je proto hodnocen jako pravdivý.

Podle zákona o volbě prezidenta (č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”. Na transparentním účtu M. Zemana bychom měli najít veškeré příjmy jeho kampaně, vč. vkladu Martina Nejedlého. Ten ale na účtu nenajdeme, snad proto, že téměř za celý první měsíc jeho existence na účtu nejsou uvedeny žádné transakce (podle kampaňě měla být “na vině technika”, uvedly Lidové noviny). Nejedlého dar jednoznačně nepotvrzují ani mediální zprávy k tématu. Vyjádření Lukoil Aviation Czech, s.r.o., ani její mateřské společnosti ke sponzorským darům Zemanovi se nám nepodařilo dohledat. Výrok proto v obou částech není ověřitelný.

Dodejme, že Zemanův výraz “on sám nám... věnoval” se může vztahovat také na dar Nejedlého straně SPOZ. Té měl Nejedlý podle Zemana (ČT) věnovat 400 tis. Korun již při jejím vzniku. Výroční zpráva SPOZ (.pdf) pak (na str. 10) uvádí dar od Nejedlého ve výši 700 tis. Korun. Vzhledem k probíhající prezidentské kampani ale výrok interpretujeme tak, že se vztahuje k ní.

Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR, Senátu ČR a vlastních výpočtů, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.

Základní plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 je to dle zákona 51 731 Kč. Pro poslance a senátora je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.

Stejný zákon ale jasně vyjmenovává i navýšení koeficientů, které nálěží funkcionářům obou komor. Do výpočtu průměrného platu poslanců a senátorů jsme tedy zahrnuli i tyto koeficienty (podrobně rozepsaný výpočet v tabulce (.xls)). Průměrný plat poslanců a senátorů je ve skutečnosti 68 397,22 Kč.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přesto že procentuální vyjádření rozpočtových opatření není zcela přesné, avšak poměr 2:1 v rámci rozpočtových opatření na výdajové a příjmové stránce je dodržován od roku 2010, což je ve vládní zprávě doloženo následující tabulkou.

20102011201220132014kumulovaněpoměrÚspory ve výdajích (včetně vázání)15,558,5100,196,4115,0385,568%Daňová opatření (včetně změn pojistného) -18,337,047,175,8178,232%