Přehled ověřených výroků

Jednoznačně proti podpoře komunistů pro svou kandidaturu se postavila Jaroslava Moserová v roce 2003. Miloš Zeman se tedy mýlí v tom, že o podporu KSČM žádal každý kandidát.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Vládní návrh zákona 236/1995 Sb o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánu a soudců a poslanců Evropského parlamentu skutečně obsahuje pět možných variant navrhovaných úprav.

Na základě dostupných volebních statistik ČSÚ výrok hodnotíme jako pravdivý.

Volební výsledek ODS v jednotlivých krajích

Kraj

Výsledek

Plzeňský

26,48 %

Středočeský

18,32 %

Jihočeský

12,56 %

Olomoucký

10,91 %

Pardubický

10,90 %

Královéhradecký

10,62 %

Vysočina

10,29 %

Moravskoslezský

9,92 %

Karlovarský

9,79 %

Ústecký

9,68 %

Zlínský

9,49 %

Liberecký

9,26 %

Jihomoravský

9,21 %

Výrok je na základě údajů ministerstva vnitra hodnocen jako nepravdivý.

Analýza Odboru strukturálních fondů MV ČR srovnává úspěšnost čerpání evropských peněz krajskými úřady v ČR. Z údajů vyplývá, že krajský úřad ve Středočeském kraji obsadil v celkovém objemu získaných peněz páté (nikoliv čtvrté) místo (před krajem se umístili: Moravskoslezský, Jihomoravský, Liberecký kraj a Kraj Vysočina). Index úspěšnosti, jenž zohledňuje objem schválených žádostí na počet obyvatel v daném kraji dokonce řadí Středočeský kraj v celorepublikovém srovnání až na poslední místo.

Výrok hodnotíme na základě formulace z volebního programu TOP 09 jako pravdivý. Na oficiálních stránkách Pavola Lukšy nalezneme v části o podpoře zaměstnanosti deklarováno toto: "Je načase začít hledat zahraniční investory v perspektivních částech světa, jako je Asie a jižní Amerika. Proto vyšleme velvyslance přímo do Šanghaje, aby mohl s tamními investory osobně hovořit o možnostech podnikání v našem kraji."

Na základě aktuálních výroků některých představitelů KSČM hodnotíme výrok Petra Šimůnka jako nepravdivý.

Sám předseda KSČM Vojtěch Filip dne 8. září 2012 na 22. levicovém setkání občanů prohlásil: "Můžeme mít názor, že Senát je zbytečný, ale nesmíme podcenit jeho sílu a složení."

O nepotřebnosti senátu se zmínil i komunistický kandidát do senátních voleb Pavel Ambrož dne 10. září 2012, když na webu KSČM vyřkl: "Náš malý stát by vystačil jen s jednokomorovým parlamentem. Dokud bude existovat systém dvou komor, bude každá politická strana usilovat o volební úspěch do každé. I politická strana, jež chce senát zrušit, musí získat na to hlasy v obou komorách. Hlasoval bych pro to." Dřívější nelibost k této instituci přiznala na webu KSČM i další kandidátka KSČM do Senátu Zuzka Bebarová Rujbrová: "KSČM využila mezidobí do prvých senátních voleb ke snaze Senát zrušit. Sice neúspěčně, ale nějak to v nás utkvělo. Senát rádi nemáme."

Podle údajů OECD se složená daňová kvóta v letech, kdy na ministerstvu úřadoval Bohuslav Sobotka (2002-2006), pohybovala v rozmezí 34,9 - 36,3 %. Údaje Eurostatu v tomto období hovoří o kvótě v rozmezí 34,6 - 35,9 %.

V rozhovoru pro Hospodářské noviny dne 9. listopadu ministr Kalousek uvedl, že složená daňová kvóta pro rok 2013 by měla být stabilizovaná okolo hranice 35 %.

Z porovnání údajů OECD i Eurostatu s čísly Miroslava Kalouska vyplývá, že výrok ministra není pravdivý. I kdyby byl odhad 35 % pro následující rok pravdivý, stejně by se kvóta pohybovala na podobné úrovni jako v letech 2002-2006. Rozhodně ne o dvě procenta nižší.

Jak uvádí tiskové prohlášení ČSSD, Jiří Dienstbier byl nominován na sjezdu Ústředního výkonného výboru strany 19.5.2012, kde pro něj hlasovalo 107 ze 152 účastníků, to je asi 70% hlasů. Senátor Dienstbier tak svou pozici výrazně posiluje, výrok je z tohoto důvodu hodnocen jako nepravdivý.

Podle údajů Českého statistického úřadu publikovaných ve Statistických bulletinech Moravskoslezského kraje je počet vystěhovalých z Moravskoslezského kraje v posledních třech letech následující:

1. - 2. čtvrtletí 2012 (.pdf): 3 418 vystěhovalých 1. - 4. čtvrtletí 2011 (.pdf): 6 572 vystěhovalých 1. - 4. čtvrtletí 2010 (.pdf): 8 417 vystěhovalýchData za 3. - 4. čtvrtletí 2009 nejsou samostatně k dispozici (pouze údaje za celý rok 2009), nicméně za celý rok 2009 se vystěhovalo 7 708 obyvatel.

Celkový počet vystěhovalých za roky 2010 - 2012 činí 18 407 lidí. Ve vztahu k uváděnému počtu, tedy 17 000 vystěhovalých, se liší reálný počet vystěhovalých o 8,2 %. Reálná odchylka by pak po započítání údajů z druhého pololetí roku 2009 byla vyšší.

Na základě zjištěných informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Výrok předsedy poslaneckého klubu KSČM je nepravdivý, neboť poslanci ODS shodili (či spolushodili) "pouze" 2 vlády, nikoliv však více, což tvrdí Pavel Kováčik.

Poslední případ, kdy někteří poslanci ODS zapříčinili pád vlády, která byla vedena premiérem z této strany, nastal v roce 2009, kdy při hlasování o nedůvěře vlády pod vedením Mirka Topolánka proti kabinetu hlasoval člen poslaneckého klubu strany Vlastimil Tlustý a také (v té době již nezařazený) poslanec Jan Schwippel (byl zvolen na kandidátce ODS).

Zmiňuje-li předseda poslaneckého klubu KSČM tzv. Sarajevo (1997 - apel místopředsedů ODS Rumla a Pilipa k rezignaci premiéra Václava, který byl v té době v Sarajevu - celý text od politologa Lubomíra Kopečka), naráží zjevně na rozpad ODS (od níž se odtrhla Unie svobody), což vedlo k pádu vlády (premiér Klaus podal demisi). Roli zde hrály především vnitrostranické faktory (podle odešlých poslanců především neochota vedení ODS řešit netransparentní financování strany), dále pak koaliční spory s KDU-ČSL. Nicméně formálně má Kováčik pravdu, poslanci ODS (někteří a nejen oni!) měli velký vliv na pád 2. Klausova kabinetu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslanci ODS měli vliv na pád 2 vlád, v jejichž čele stál lídr ODS, nicméně pád další vlády již nezapřičinili. Myslí-li Pavel Kováčik současnou situaci, tak může mít v budoucnu pravdu, nicméně v tuto chvíli není jisté, jestli Nečasův kabinet přežije i díky poslancům ODS, tudíž je korektní netvrdit, ani že vláda přežije, ani že padne.