Pro zásady územního rozvoje hlasovalo napříč politickým spektrem všech 60 přítomných zastupitelů.
Zásady územního rozvoje měly při hlasování skutečně podporu napříč politickým spektrem, ale nehlasovali pro něj všichni přítomní zastupitelé. Nepřesný je také počet přítomných zastupitelů, se kterým Hašek operuje. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
Hašek hovořil o Zásadách územního rozvoje, které byly připravovány v letech 2007 - 2011. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje vydalo první Zásady územního rozvoje na zasedání 22.9.2011. Jednalo se o Usnesení č. 1552/11/Z 25. Podle zápisu (.rtf, str. 2 - 3) z 25. zasedání zastupitelstva Jihomoravského kraje hlasovalo 55 zastupitelů (z 56 přítomných) pro vydání Zásad územního plánování. Zastupitelstvo Jihomoravského kraje má celkem 65 členů.
...návrh zákona (o Národním parku Šumava, pozn.), který v tuto chvíli dokončuje Ministerstvo životního prostředí po velmi silné debatě s experty, s Plzeňským krajem a tak dále. Ten návrh zákona během podzimu půjde do Parlamentu.
Výrok Jiřího Pospíšila je s jistou výhradou pravdivý, neboť návrh je již hotov, nicméně byl zpracován na MŽP, byl projednáván s experty a vzhledem k jeho stavu bude projednáván v Parlamentu s velkou pravděpodobností na podzim.
Česká televize informovala 4. srpna 2012 o tom, že zákon o Národním parku Šumava z pera ministra Chalupy, který byl projednáván i s odborníky na danou problematiku, je hotov a míří do připomínkového řízení. Posléze tedy zamíří i do vlády a do Parlamentu.
Protože v současné době je v koalici na plzeňské radnici ODS a sociální demokracie. A na kraji je to sociální demokracie s komunisty. A ODS má dokonce placeného šéfa finančního výboru.
Pavel Čížek pojmenovává personálie na úrovni města Plzeň i na úrovni kraje správně, jeho výrok je tak hodnocen jako pravdivý.
Ve městě Plzni zastává pozici primátora v současné době Martin Baxa z ODS. Jeho náměstci jsou 3 z ČSSD a 1 z ODS. Další radní jsou pak 3 z ODS a 1 z ČSSD. Kontrolní výbor kontroluje opoziční TOP09, konkrétně Ondřej Ženíšek.
Rada kraje v Plzeňském kraji je jednobarevná, podporuje ji KSČM. Šéfem finančního výboru (.doc) je Pavel Karpíšek z ODS.
To, co teď Evropská komise kontrolovala, bylo 35 projektů a ty projekty jsou napříč, to znamená Karlovarský, Ústecký kraj.
Evropská komise (EK) nekontrolovala všech 35 projektů.
V celé věci nejprve zadalo audit Ministerstvo financí: 35 projektů podpořených z ROP Severozápad bylo auditováno společností Deloitte Advisory, s.r.o. Poté, jak Mnisterstvo uvádí, auditní orgán EK provedl "re-audit" vzorku z původně kontrolovaných 35. Auditoři EK tak kontrolovali (jak také uvedla např. České televize) pouze kolem 10 projektů.
Že zmíněných 35 projektů je "napříč", ukazují již reakce obou krajů na audit Deloitte: zástupci Karlovarského kraje jej (dle Idnes.cz) označili za politický útok - kontrolováno mělo být 14 projektů v kraji, zatímco Krajská zdravotní (ČT) Ústeckého kraje dokonce po zveřejnění výsledku auditu podala na Deloitte žalobu.
Všech 35 projektů bylo kontrolováno, ne všechny však ze strany EK, označujeme proto tvrzení hetjmanky za zavádějící.
Zmrazily se platby za státní pojištěnce.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Přestože vláda explicitně nehovoří o "zmrazení" plateb za státní pojištěnce, faktem zůstává, že poslední navýšení proběhlo k 1. lednu 2010 a návrh současného ministra zdravotnictví Hegera na zvýšení vyměřovacího základu pro rok 2013 vládou neprošel.
Plzeňský kraj nemá korunu dluhu.
Výrok Milana Chovance hodnotíme jako pravdivý na základě informací z rozpočtu a závěrečného účtu Plzeňského kraje.
V závěrečném účtu (.pdf) Plzeňského kraje za rok 2011 je na straně 16 podkapitola "Cizí zdroje". Tam se můžeme dočíst: "Plzeňský kraj za celou dobu své existence nepřijal žádný úvěr ani půjčku." Ani v rozpočtu na rok 2012 (.pdf) nenajdeme zmínku o financování z půjček nebo úvěrů. Stejně tak na webové stránce Transparentní kraj v grafu zadlužení (nutné kliknout na liště vlevo od grafu) můžeme vidět, že linka se drží na 0 Kč na obyvatele.
Ten návrh Ministerstva životního prostředí je daleko vyváženější. Je tak skutečně na hraně těch 20 procent. Těch jádrových území. Dneska máte 137 ploch, které jsou maloplošné a které jsou v první zóně. (návrh o Národním parku Šumava)
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Pan Pavel Čížek má zřejmě na mysli Zákon o vyhlášení Národního parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyváženost nebo nevyváženost návrhu je příliš subjektivním pojmem a proto ji nehodnotíme.
Rozloha první zóny by měla být 26,53 %, nikoliv tedy „na hraně“ 20 %, jak tvrdí pan Čížek.
Co se týče současného počtu ploch, tak těch je pak po rozčlenění z r. 1994 135 a údaj 137 uvedený Pavlem Čížkem je tedy přibližně správný.
...v celém kraji jsou velké zdroje (znečištění) 40% podíl na tom znečištění.
Dle Situační zprávy k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf) je podíl zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1) na emisích tuhých znečišťujících látek 42,4 % (str. 5).
Zákony v tuto chvíli krajům neumožňují, aby zasahovaly v průběhu nebo před takovou aférou. Mohou spíš pomáhat řešit její důsledky. (výrok se týká kauzy kolem metylalkoholu)
Kraje jistě nemají nástroje na předcházení výrobě nelegálního alkoholu (nastavení norem pro výrobu, prodej a kontrola dodržování je v rukou státu, respektive celní správy), ale v průběhu nastalé krize se zapojit jistě mohou.
Několik krajů například zřídilo krizové telefonní linky (například Jihomoravský, Plzeňský nebo Moravskoslezský), krizové štáby (např. Jihomoravský nebo Moravskoslezský kraj) nebo speciální místa, kde si občané mohou nechat otestovat své domácí zásoby alkoholu (např. znovu kraj Jihomoravský).
Tady jde o to, že v Olomouckém kraji dnes máme přes 30 tisíc nezaměstnaných, ale zároveň máme přes 1800 volných pracovních míst, na které nejsou uchazeči. Jsou to především obráběči, zpracovatelé kovů, obsluha CNC strojů a tak dále...
Výrok Mariana Jurečka hodnotíme na základě Zprávy o situaci na trhu práce v Olomouckém kraji jako pravdivý.
Dle zprávy (.pdf) krajské pobočky úřadu práce v Olomouci, která zpracovává aktuální data za srpen, činil celkový počet nezaměstnaných v Olomouckém kraji 34 567 osob. V tomto měsíci bylo evidováno 1 593 volných pracovních míst a 122 volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Na jedno pracovní místo tak připadalo cca. 22 uchazečů. Na poslední straně je uvedeno, že v databázi volných pracovních míst bylo nejvíce pozic pro dělnické zpracovatelské profese a pomocné a nekvalifikované pracovníky.
