Pavel Jetenský
ROPové fondy Středočeského kraje měly 16,8 miliardy. (Regionální operační program)
Výrok Pavla Jetenského hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dat měsíční zprávy o čerpání prostředků z ROP.
Jak uvádí měsíční zpráva (.pdf - str. 111) čerpání na měsíc říjen: "... S příjemci bylo podepsáno 643 Smluv o poskytnutí dotace v celkové hodnotě 15,0 mld. Kč (88,8 % z celkové alokace). Ke stejnému datu bylo příjemcům na jejich účty proplaceno 8,4 mld. Kč (50 % z celkové alokace) a certifikovány byly výdaje ve výši 5,5 mld. Kč, hodnota tvoří 32,5 % z celkové alokace." Celková alokace tedy tvořila 16,89 mld.
Táňa Fischerová
Nicméně pro to hlasovala i pravice, protože bylo před volbami a všichni hlasovali pro pastelkovné.
Takzvané pastelkovné bylo součástí novely zákona č. 117/1995, o státní sociální podpoře. Tato novela byla po vrácení senátem odsouhlasena 14.3.2006 a téměř všichni přítomní poslanci hlasovali pro její přijetí, nebo se zdrželi. Za ODS tehdy zákon podpořil například Petr Nečas nebo Vlastimil Tlustý. Jak bylo řečeno během Interview, Táňa Fischerová se na toto hlasování odhlásila.
Zuzana Roithová
Když se podíváte na neveřejnou část BIS, tak už tam se dozvíte, že ona sama je znepokojena tím, jak tady prorůstají různé vlivy, ze zahraničí i Česka do politiky a že tím může být ohrožena demokracie.
Mluví-li Z. Roithová o neveřejné části (pravděpodobně zprávy) BIS, je toto konstatování z principu neověřitelné. BIS zveřejňuje některé informace - ovšem ve veřejné části zprávy. O tomto informovala například Česká televize 22. srpna 2012 v Událostech (reportáž Varování BIS: prorůstání organizovaného zločinu do státní správy a justice nebo rostoucí vliv ruských rozvědek).
Ve svém výroku se europoslankyně Roithová dopustila pravděpodobně přeřeknutí (pokud by mluvila o veřejné části, tak by byl výrok hodnocen jako pravdivý), nicméně výrok je hodnocen jako neověřitelný.
Miroslav Novák
Tuto povinnost vyměnit klasické prohřívací kotle za nízkoemisní, které my dnes dotujeme, má každý občan České republiky do roku 2022 podle zákona o ochraně ovzduší, který vstoupil v platnost 1. 9. letošního roku.
Výrok hodnotíme na základě informací z webu Ministerstva životního prostředí ČR jako zavádějící. Náměstek Novák opomenul ve svém výroku možnost částečné úpravy stávajících kotlů.
Zmiňovaný Zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., je platný od 13. 6. 2012 a účinný od 1. 9. 2012.
Podle zprávy ministerstva životního prostředí k tomuto zákonu, má tento zákon přispět k zajištění kvality vnějšího ovzduší na úrovni, která nepředstavuje zdravotní rizika.
Ministerstvo však v tiskové zprávě zdůrazňuje, že není nutná výměna celého kotle, je možné také vybavit stávající kotel automatickým podavačem paliva, zvláštním automatickým hořákem apod., což zajistí splnění parametrů pro 3. emisní třídu, které skutečně musí každý kotel v roce 2022 splňovat.
Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Moravskoslezským krajem však poskytuje dotace pouze na zakoupení nového kotle v této emisní třídě.
Miloš Zeman
Občanské sdružení se jmenuje občanské sdružení Přátelé Miloše Zemana. Nevím, proč to tam není celé, jestli to tak je, tak plně uznávám, že to je chyba. Sdružení existuje asi pět let, za těch pět let shromažďovalo příspěvky po drobných dárcích které teď v celkové výši 670 tisíc korun věnovalo – a já jim za to děkuji – na moji prezidentskou kampaň
Občanské sdružení Přátelé Miloše Zemana bylo založeno 24.7.2008 a dne 5.10.2012 poslalo Miloši Zemanovi na jeho transparentní účet zmiňovavý příspěvek 670 tisíc korun. Výrok tedy můžeme hodnotit jako pravdivý
Je pravda, že pan Bendl vyčerpal 0,9 miliardy z těch 4 miliard korun toho konkrétního úvěru.
Z tabulky (.xls) o čerpání rozpočtů Středočeského kraje v letech 2001-2011 vyčteme, že v roce 2008, který byl posledním rokem vlády Petra Bendla v kraji, byl přijat úvěr 920 milionů korun, čili 0,9 miliardy korun.
Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako pravdivý. Pro úplnost pouze dodáváme, že zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun byl dle informací Komerční banky podepsán 12. září 2007.
Milan Štěch
My jsme unikátní země, protože nemáme vůbec zastropovaný odchod do důchodu.
Nečasova vláda uvažovala o otevřené věkové hranici pro odchod do penze a současná podoba důchodové reformy je skutečně založena mj. na principu, který nepočítá s věkovým stropem: "U pojištěnců narozených po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977." Jde skutečně o unikát, alespoň ve srovnání (ang.) se státy EU, kde sice také dochází ke zvyšování věku pro odchod do důchodu, ale pouze v maximálních hodnotách. Výjimkou je Francie, která v roce 2010 zvýšila věkovou hranici, po dvou letech ji však opět snížila. Věk pro odchod do penze lze spočítat zde.
Miroslav Rovenský
Takže my přicházíme s takovým projektem, který je hlavním bodem našeho volebního programu a tím jsou elektronické aukce nakupovaného zboží a služeb...
Na základě programu koalice KDU-ČSL a SNK-ED pro Středočeský kraj hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jde konkrétně o bod programu pojmenovaný " Otevřené hejtmanství ". Zcela konkrétně v něm stojí: "... V případě volebního úspěchu prosadí křesťanští a evropští demokraté projekt „Otevřené hejtmanství“, který prosadí povinnost využívat elektronické aukce a tím porovnávat ceny nakupovaného zboží a služeb. Využití e-aukcí a ostatních elektronických nástrojů, je cestou k finančním úsporám a přinese větší transparentnost výběrových řízení. "
Lubomír Zaorálek
Ústavní většina je 120 nebo 49 v Senátu.
Výrok označujeme jako pravdivý na základě Ústavy České republiky. Dle Ústavy ČR má Poslanecká sněmovna 200 poslanců, Senát 81 senátorů. Článek 39 odst. 4. zkoumaného dokumentu uvádí následující: " K přijetí ústavního zákona a souhlasu k ratifikaci mezinárodní smlouvy uvedené v čl. 10a odst. 1 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů." Takto definovanou "ústavní většinu" tedy tvoří minimálně 120 zástupců v Poslanecké sněmovně a 49 zástupců v Senátu při teoretické stoprocentní účasti.
Vladimír Franz
...já jsem prezentoval svoje věci i v zahraničí, ve Spojených státech, v Anglii, měl jsem velkou výstavu v Berlíně.
Vladimír Franz měl v zahraničí několik ať už individuálních, nebo kolektivních výstav. Např. v roce 1990 v New Yorku nebo v roce 2001 v Berlíně, kde souborně prezentoval svou uměleckou činnost.