Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě záznamu hlasování z poslanecké sněmovny. Novela zákona o dani z přidané hodnoty byla schválena 26.9.2012. Celkem hlasovalo 91 poslanců, z toho potom 10 poslanců za Věci Veřejné, přičemž jeden poslanec Věcí veřejných byl nepřihlášen a jeden byl omluven. Odkaz na hlasování naleznete zde. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jednoznačně proti podpoře komunistů pro svou kandidaturu se postavila Jaroslava Moserová v roce 2003. Miloš Zeman se tedy mýlí v tom, že o podporu KSČM žádal každý kandidát.

Rada Moravskoslezského kraje má 7 uvolněných členů, kteří vykonávají funkci hejtmana a náměstka/náměstkyně. Jak vyplývá ze zápisu (bod 9) z ustavujícího jednání zastupitelstva kraje pro toto volební období, další uvolněné radní kraj skutečně nemá.

Počet náměstků hejtmana v jiných krajích: Zlínský: 2 Olomoucký: 7 Jihomoravský: 4 Pardubický: 2 Vysočina: 2 Jihočeský: 2 Středočeský: 5 Plzeňský: 3 Karlovarský: 4 Ústecký: 1 Liberecký: 4 Královéhradecký: 3

Vzhledem k tomu, že až na 1 kraj má skutečně Moravskoslezský kraj větší počet náměstků hejtmana a současně nemá žádné uvolněné radní, hodnotíme výrok Miroslava Nováka jako pravdivý.

Výrok odpovídá z větší části skutečnosti, neboť Vláda ČR opravdu na jednání (pdf.) ze dne 12. září 2012 uložila ministru zdravotnictví, ministru průmyslu a obchodu, ministru financí, ministru vnitra a ministru zemědělství:

"4. zpracovat ve spolupráci se členy krizového štábu legislativní návrhy, které do budoucna sníží riziko obdobných událostí."

Úkol vypracovat návrhy preventivních opatření, tak byl sice uložen pouze čtyřem z pěti zmíněných ministrů, avšak výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.

Základním faktem je, že Jiří Dienstbier odmítl (odstoupil z vyjednávacího týmu) jako lídr kandidáty ČSSD v Praze účast na tzv. “velké” koalici mezi sociálními demokraty a ODS po komunálních volbách v roce 2010. Svůj postoj deklaroval již před samotnými volbami. Avšak jakákoliv empirická data (výzkumy veřejného mínění, volební studie či podobně) osvětlující motivaci voličů k volbě Jiřího Dienstbiera v doplňovacích volbách do senátu v roce 2011 (volební obvod Kladno) nejsou dostupná. Výrok je tedy nutné označit jako neověřitelný.

Miroslava Opálku dle volebních výsledků skutečně oslabila účast "konkurenčního" komunistického kandidáta z KSČ.

Komunistická strana Československa (KSČ) staví na programových bodech jako " v této zemi již bylo lépe " (myšleno před r. 1989), ovšem programem se vymezuje vůči Filipově KSČM, která údajně " zapomíná na cesty ", které vedou k socialismu.

Lze nicméně souhlasit s Vojtěchem Filipem, že KSČ nejspíše "odebírá hlasy" KSČM, obě komunistické strany tedy čerpají z obdobné základny volební podpory.

V senátních volbách letos o zisk mandátu usilovali tři kandidáti za stranu KSČ a mezi nimi byl Jindřich Skařupa, který v obvodu Opava získal 5,04 %. Filipův spolustraník, Miroslav Opálka, se přitom v Opavě umístil na třetím místě, z něhož těsně (o 2,03 %) nepostoupil do druhého kola volby.

Tento Filipův příklad je sice zároveň jediným případem z těchto senátních voleb, kdy KSČ "odebrala" kandidátovi KSČM dostatečný počet hlasů k postupu do druhého kola, poslancův výrok je nicméně ve všech částech pravdivý.

Z pěti na devět procent se snížená sazba DPH zvýšila s účinností od 1.1. 2008 dle Zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, konkrétně pak dle Článku VIII zákona, bodu 7. Zmiňovaný Zákon 261/2007 Sb. byl dle informací o jeho projednávání schválen Poslaneckou sněmovnou 21. srpna 2007. ČSSD pro tento zákon skutečně nehlasovala. Senát se zákonem nezabýval a prezident jej podepsal 5. října 2007.

Tvrzení o hlasování ČSSD pro zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (dále DPH) z devíti na deset procent jsme již ověřovali v samostatném výroku. Toto tvrzení je dle dostupných informací pravdivé. Níže přikládáme zdůvodnění:

Snížená sazba DPH byla zvýšena z devíti na deset procent Zákonem č. 362/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který ve svém Článku VII mění Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.

Zákon č. 362/2009 Sb. byl dleúdajů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny nejprve schválen na její 56. schůzi, tj. 15. května 2009. Pro návrh zákona tehdy hlasovalo také 52 poslanců ČSSD. 17. června byl návrh zákona schválen také Senátem. Prezident však zákon Poslanecké sněmovně vrátil, sněmovna poté 9. září 2009 veto prezidenta přehlasovala, mj. i sedmdesáti hlasy sociálních demokratů. V této době byla u moci Fischerova vláda.

Z deseti na čtrnáct procent byla zvýšena snížená sazba DPH Zákonem č. 370/2011 Sb., který mění zákon o dani z přidané hodnoty a další související zákony. V Článku I, bodě 7 dochází ke zvýšení snížené sazby DPH z deseti na čtrnáct procent. Tento bod je dle Článku X zákona účinný od 1.ledna 2012. V Článku I, bodě 8 pak dochází ke sjednocení snížené i základní sazby DPH na sedmnáct a půl procenta. Jak vyplývá z výše zmiňovaného Článku X, tento bod je účinný až od 1.ledna 2013. Zmíněný zákon byl schválen 2. září 2011 Poslaneckou sněmovnou. Poslanci ČSSD pro návrh tohoto zákona nehlasovali ani ve třetím čtení ve sněmovně, ani při přehlasovávání Senátu, který návrh vrátil.

Na základě dohledatelných informací o hlasování poslanců ČSSD v procesu schvalování novel zákona o dani z přidané hodnoty hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.

Ústava ČR článek 54 bod 3 doslova uvádí, že “ prezident není z výkonu své funkce odpovědn ý”. Článek 68 bod 1 pak uvádí, že “ vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně ”.

Poslanec Pekárek byl Sněmovnou vydán kvůli podezření z korupce (aktuálně je nepravomocně odsouzen na 6 let), informoval o tom např. iDnes nebo iHned. Jeho mandát ovšem tímto nezaniká (k zániku mandátu viz § 6 Jednácího řádu Sněmovny). Článek 26 Ústavy ČR totiž explicitně říká, že “ poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.” Co se týče práva postoupit do Poslanecké sněmovny, tak zákon o volbách (odstavec “ trvání mandátu ”) stanovuje, že “vzdá - li se poslanec mandátu nebo jeho mandát zanikne za podmínek stanovených zákonem, postupuje na jeho místo náhradník z kandidátní listiny, na které byl poslanec zvolen.” Hodnotíme tedy výrok jako pravdivý.

Z důvodu nedostatku dostupných veřejných informací se nám výrok Lubomíra Zaorálka nepodařilo ověřit.