Přehled ověřených výroků

V souvislosti s občanstvím Karla Schwarzenberga se nejčastěji zmiňuje jeho dlouhý pobyt v Rakousku. Často je zmiňováno (např. zde na Novinky.cz), že ministr má rakouské občanství. On sám mj. v rozhovoru pro Instinkt uvedl, že pro cestování vždy stačilo jeho občanství Švýcarska, které jeho rodina drží dlouhodobě. Jeho profily pro časopis Týden, případně pro Idnes.cz, dokládají, že rakouské občanství nikdy nezískal a drží pouze české a švýcarské. Bohužel se nám nepodařilo ověřit, zda Schwarzenberg také v průběhu života neztratil občanství české: on sám tvrdí (v citovaném rozhovoru), že mu po emigraci jeho rodiny nebylo odebráno pouze díky úřední chybě. Proto výrok označujeme za neověřitelný.

Výrok Pavla Jetenského hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dat měsíční zprávy o čerpání prostředků z ROP.

Jak uvádí měsíční zpráva (.pdf - str. 111) čerpání na měsíc říjen: "... S příjemci bylo podepsáno 643 Smluv o poskytnutí dotace v celkové hodnotě 15,0 mld. Kč (88,8 % z celkové alokace). Ke stejnému datu bylo příjemcům na jejich účty proplaceno 8,4 mld. Kč (50 % z celkové alokace) a certifikovány byly výdaje ve výši 5,5 mld. Kč, hodnota tvoří 32,5 % z celkové alokace." Celková alokace tedy tvořila 16,89 mld.

Dle znění článku č. 66 Ústavy České republiky hodnotíme výrok jako pravdivý.

Článek č. 66 Ústavy ČR:

Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.

Všechny výše zmiňované body jsou v platnosti, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (č. 418/2011 Sb.) byl přijat v roce 2011, účinnosti nabyl k 1. lednu 2012.

Novela zákona o veřejných zakázkách platí od 1. dubna 2012. Institut spolupracujícího obviněného je zakotven v trestním řádu, v § 178a.

V rámci vládních protikorupčních opatření (.pdf, strana 8) došlo ke zpřísnění trestů za korupční jednání u úředních osob.

Podrobnou informaci o rozdělení drah podává SŽDC:

"Na základě zákona o transformaci Českých drah, státní organizace (č.77/2002 Sb.) došlo 31. 12. 2002 k zániku státní organizace České dráhy bez likvidace. K 1. 1. 2003 vznikly dvě nástupnické organizace, a to České dráhy a.s., a Správa železniční dopravní cesty, státní organizace."
Zákon č. 77/2002 Sb. přitom prošel díky hlasům ČSSD, KDU-ČSL, nezařazených poslanců, Vladimíra Mlynáře (US) a KSČM, z jejíchž 24 poslanců hlasovalo pro zákon 18.

V Ústavě České republiky (Čl. 59, odst. 2) zní prezidentský slib takto: “ Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.” Druhá věta zní tedy skutečně jak říká Vladimír Franz.

O prohlášení předsedkyně středočeských komunistických zastupitelů Jiřiny Fialové informoval v květnu například server První zprávy s odvoláním na agenturu Mediafax. Doslova uvádí: "Zadržení Davida Ratha považujeme za nedorozumění."

Jak jsme zjistili již dříve, SŽDC v nové směrnici (.pdf) účinné od 1. června 2012 připouští na straně 40 jako hodnotící kritérium jak cenu, tak ekonomickou výhodnost nabídky, která má vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny.

U velkých zakázek, které si SŽDC stanovila jako investiční priority do konce rozpočtového odbobí Evropské unie (2013), však uvádí jako jediné hodnotící kritérum cenu. Stejně tak u dalších zakázek z poslední doby, např. Zajištění nákladní autodopravy v obvodu ST Plzeň (.pdf) nebo Rekonstrukce tunelu Velký Prštický, 2.etapa (.pdf).

Jakých úspor bylo tímto postupem dosaženo se zatím nedá potvrdit, protože celkové výsledky za rok 2012 budou známy až po skonční roku a vyhodnocení všech ekonomických událostí. Celý výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Vzhledem k tomu, že prozatím nejsou dostupné údaje pro ověření údajů za celé tři roky působení současné vlády, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Na základě údajů ze státních závěrečných účtů za roky, 2010 (.pdf - str. 51) a 2011 (.pdf - str. 53) jsme zjistili, že bylo v těchto letech vyplaceno ze státního rozpočtu na platech:

Rok 20102011Částka vydaná na

platy (v mil. Kč)67 88561 560

Snížení výdajů na platy z 67 885 mil. Kč na 61 560 mil. Kč odpovídá snížení o 9,3 %.

Podle dokumentu "Informace o pokladním plnění státního rozpočtu České republiky za 1. čtvrtletí 2012" (.pdf, - str. 13) je na rok 2012 schváleno ve výdajové položce "platy a ostatní platby za provedenou práci a pojistné" (tedy širší položka než samotné platy) 89,02 mld. Kč, zatímco za roka 2011 to bylo na stejnou položku reálně vyplaceno 89,618 mld. Kč (Státní závěrečný účet ČR pro rok 2011, .pdf - str. 53). I v roce 2012 lze očekávat další mírné snížení, avšak v žádném případě v takovém rozsahu, aby celkové snížení mezi lety 2009 - 2012 dosáhlo 20 %

Mluví-li pan Kalousek o tříletém horizontu, předpokládají se data od jmenování vlády, tj. 13. července 2010, do poloviny, resp. konce roku 2013. V současné době nemáme k dispozici ani státní závěrečný účet pro rok 2012 ani údaje o reálném vyplácení platů na rok 2013.

Tento výrok vzhledem k nedostatku relevantních dat hodnotíme jako neověřitelný.

Dle informací Středočeského kraje byl pro letošní rok schválen rozpočet (.xls) s předpokládanými příjmy ve výši 15 626 836 korun. Transfery tvoří 8 885 559 tisíc korun z této částky. V těchto údajích se tedy Helena Langšádlová mýlí vždy o více než jednu miliardu korun. Do školství jde celkem 9 294 092 korun, ale není jasné, zda je tato částka čerpána z transferů nebo z vlastních příjmů kraje.

Bohužel nelze také dohledat, jakou část z celkových příjmů tvoří mandatorní a kvazimandatorní výdaje a proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.