Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací z webu volby.cz jako pravdivý.

Pokud srovnáme počet získaných zvolených zastupitelů (podle navrhující stran) KDU-ČSL ve volbách 2008 a 2012, zjistíme, že v roce 2008 získali lidovci 56 zastupitelů a v letošních volbách 61. Strana také získala větší procent hlasů. Výrok Pavla Bělobrádka tak hodnotíme jako pravdivý.

Na základě programu jednání vlády a tiskové konference z 10. října 2012 výrok hodnotíme jako pravdivý.

V programu jednání vlády z 10.10. 2012, skutečně figuruje bod 6. Souhrnné hodnocení vývoje hospodaření veřejného zdravotního pojištění v roce 2011 zpracované na základě údajů výročních zpráv a účetních závěrek zdravotních pojišťoven za rok 2011. Na následující tiskové konferenci pak premiér uvádí: „...vláda uložila na můj podnět panu ministru zdravotnictví, aby do konce měsíce informoval i o aktuálním vývoji za první půlrok letošního roku v oblasti zdravotního pojištění.“

V roce 1998 proběhlo na Slovensku celkem 9 kol prezidentské volby (od 29. ledna až do 17. prosince). V šestém až devátém kole ovšem nebyl navrhnut žádný kandidát. Poslední volba, ve které někdo kandidoval, byla tedy pátá, která se konala 9. července, což odpovídá Sobotkou uváděnému intervalu půl roku. Přehlednou chronologii průběhu volby nabízí např. slovenská wikipedie. K důvodům přímé volby se vyjádřil např. prezident Kováč tak, že přímá volba zaručí rychlé obsazení prezidentského křesla. „Jak víme, současné složení parlamentu a permanentní nemožnost dohody mezi koalicí a opozicí nedává záruky, že prezident bude včas zvolený parlamentem.“, uvedl konkrétně. Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.

Vladimír Dlouhý v rozhovoru pro Denik.cz odpověděl na otázku ohledně možného udělení amnestie takto: “ V tomto okamžiku neříkám ne. V případě, že bych byl skutečně zvolen, nechal bych si v období mezi volbou a nástupem do funkce předložit podrobnější analýzu o počtu odsouzených, včetně těch s podmínečnými tresty, a další skutečnosti a celou situaci znovu posoudil.”

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, přesto, že se zmýlil v přesném pojmenování funkce Bohuslava Sobotky.

Bohuslav Sobotka vykonával od 30. října 2003 do 4. srpna 2004 funkci ministra financí a předsedy vlády. Prvním místopředsedou vlády v tomto období byl JUDr. Stanislav Gross.

Od roku 2003 byl poslanec Sobotka členem předsednictva ČSSD a počínaje rokem 2005 získal funkci statutárního místopředsedy ČSSD, kterou zastával až do roku 2011, jak je uvedeno v jeho životopisu.

Nicméně v ostatních částech je již jeho výrok pravdivý.

Výsledky krajských voleb pořádaných v roce 2004, naznačují jednoznačně prohru ČSSD, vzhledem k tomu, že sociální demokraté získali přibližně o 22 % hlasů méně než ODS.

PořadíNázev stranyCelkový zisk hlasů v %1.ODS36,352.KSČM19,683.ČSSD14,034.KDU-ČSL10,67

Výsledky krajských voleb pořádaných v roce 2012, dále dokládají, že ČSSD před osmi lety dopadla skutečně podobně jako ODS v roce 2012.

PořadíNázev stranyCelkový zisk hlasů v %1.ČSSD23,582.KSČM20,433.ODS12,284.TOP 096,63

Na základě výsledku krajských voleb 2012 Bohuslav Sobotka skutečně vyzval vládu k rozpuštění poslanecké sněmovny a vypsání předčasných voleb v rámci rozhovoru s reportérem ČT:

"...ale my se teď pokusíme využít toho jasného výsledku krajských voleb, abychom zesílili tlak na vládu. Vláda by měla odejít a měla by umožnit konání nových voleb do poslanecké sněmovny.... " (11:30) V roce 2004 však Bohuslav Sobotka, ani žádný jiný představitel ČSSD nevyzýval k předčasným volbám, a výrok premiéra je tedy pravdivý.

Pro zajímavost můžeme dodat, že naopak práve Petr Nečas po vítězství ODS v krajských volbách řekl: "Lepší možností pro naši zemi je však třetí varianta: široká politická shoda vedoucí k předčasným volbám, dosažená na základě jednání představitelů demokratických stran."

Podle dokumentu Základní statistické údaje o trestné činnosti v roce 2011 (.ppt, Prezentace NPP SKPV) se kriminalita v Moravskoslezském kraji v roce 2011 zvedla oproti roku 2010 o 6,9 %.

Podle mapy Česká republika - celková kriminalita - rok 2011 (.pdf) se v jednotlivých částech kraje liší rozdíly oproti roku 2010. Na Karvinsku došlo k nárůstu o 21,3 %, na Bruntálsku o 14,85 %, na Opavsku o 11,02 %, v okrese Nový Jičín o 4,73 %, na Frýdecko-Místecku o 3,31 %. V Ostravě došlo k poklesu o 0,36 %.

Svenek hovoří o tom, že v ostatních částech kraje (mimo Bruntálsko a Karvinsko) problém s nárůstem kriminality není, ale na Opavsku došlo ke zvýšení o 11,02 %, které nezmiňuje. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Z důvodu nedostatku dostupných veřejných informací se nám výrok Lubomíra Zaorálka nepodařilo ověřit.

Z pěti na devět procent se snížená sazba DPH zvýšila s účinností od 1.1. 2008 dle Zákona č. 261/2007 Sb. o stabilizaci veřejných rozpočtů, konkrétně pak dle Článku VIII zákona, bodu 7. Zmiňovaný Zákon 261/2007 Sb. byl dle informací o jeho projednávání schválen Poslaneckou sněmovnou 21. srpna 2007. ČSSD pro tento zákon skutečně nehlasovala. Senát se zákonem nezabýval a prezident jej podepsal 5. října 2007.

Tvrzení o hlasování ČSSD pro zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty (dále DPH) z devíti na deset procent jsme již ověřovali v samostatném výroku. Toto tvrzení je dle dostupných informací pravdivé. Níže přikládáme zdůvodnění:

Snížená sazba DPH byla zvýšena z devíti na deset procent Zákonem č. 362/2009 Sb. o podpoře hospodářského růstu a sociální stability, který ve svém Článku VII mění Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty.

Zákon č. 362/2009 Sb. byl dleúdajů na internetových stránkách Poslanecké sněmovny nejprve schválen na její 56. schůzi, tj. 15. května 2009. Pro návrh zákona tehdy hlasovalo také 52 poslanců ČSSD. 17. června byl návrh zákona schválen také Senátem. Prezident však zákon Poslanecké sněmovně vrátil, sněmovna poté 9. září 2009 veto prezidenta přehlasovala, mj. i sedmdesáti hlasy sociálních demokratů. V této době byla u moci Fischerova vláda.

Z deseti na čtrnáct procent byla zvýšena snížená sazba DPH Zákonem č. 370/2011 Sb., který mění zákon o dani z přidané hodnoty a další související zákony. V Článku I, bodě 7 dochází ke zvýšení snížené sazby DPH z deseti na čtrnáct procent. Tento bod je dle Článku X zákona účinný od 1.ledna 2012. V Článku I, bodě 8 pak dochází ke sjednocení snížené i základní sazby DPH na sedmnáct a půl procenta. Jak vyplývá z výše zmiňovaného Článku X, tento bod je účinný až od 1.ledna 2013. Zmíněný zákon byl schválen 2. září 2011 Poslaneckou sněmovnou. Poslanci ČSSD pro návrh tohoto zákona nehlasovali ani ve třetím čtení ve sněmovně, ani při přehlasovávání Senátu, který návrh vrátil.

Na základě dohledatelných informací o hlasování poslanců ČSSD v procesu schvalování novel zákona o dani z přidané hodnoty hodnotíme výrok Jeronýma Tejce jako pravdivý.

Politolog Lubomír Kopeček ve své knize Éra nevinnosti na straně 157 popisuje tento problém následovně: “Pracovní text ústavy dostala vláda na stůl na konci října (1992). Premiér ovšem neskrýval nespokojenost a některé pasáže “zkorigoval”. Příznačně jeho hlavní zásahy do “karlovarského” návrhu ústavy se týkaly pravomocí prezidenta. Klaus omezil právo veta hlavy státu pouze na ústavní zákony (původně se mělo vztahovat na všechny zákony)...”. Autor odkazuje také na článek MF DNES z 4. prosince 1992 “Takzvané škrty v ústavě”. Kopeček dále píše (str. 158): “(Havel) díky svému velkému neformálnímu vlivu na politiky opozice i koalice přitom dokázal mnohé své představy o postavení prezidenta i tak prosadit, což dokládá osud tří zmíněných umenšení prezidentských pravomocí prosazovaných Klausem.”

Na základě tohoto textu lze tvrdit, že tehdejší premiér Václav Klaus chtěl institut veta omezit, nicméně díky postavení tehdejšího prezidenta Havla na politické scéně došlo ke kompromisu, který vedl k současné úpravě prezidentské pravomoci v otázce veta.

Doplňme, že současná úprava prezidentského veta vychází z článku 50 Ústavy:

(1) Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.(2) O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.

S využitím údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem jsme zpracovali tabulku s přehledem umístění všech kandidátů navržených KSČM v letošních volbách do Senátu.

Z tabulky vyplývá, že kandidáti navržení KSČM skutečně vyhráli první kolo senátních voleb ve čtyřech volebních obvodech (pro přehlednost jsou zvýrazněni tučně). Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok Petra Šimůnka jako pravdivý.

volební obvodjméno kandidáta KSČMpočet hlasů v 1. kole%pořadí SokolovHolan Jiří Mgr.

468821,522. ChomutovHomolka Václav PaedDr.681524,621. RokycanyValenta Jiří PhDr. Ing. Mgr. et Mgr.

8830

24,912.DomažliceRejfek Jan RSDr.

617618,153.České Budějovice

Nohavová Alena

622615,154.Praha 12

Šimůnek Petr

378114,333.Praha 4

Skoupil Karel

319611,204. Praha 8Dolejš Jiří Ing.656822,051. Praha 2

Ambrož Pavel

235010,355.

LitoměřiceSachetová Jitka942224,531. TepliceDubský Jaroslav Ing.

575518,522.

Jablonec nad Nisou

Pešek František Ing.

4772

12,703.

Mladá Boleslav

Jakubec Václav

562413,833.BenešovCinka Ivan Mgr.

554314,483.ChrudimPlodík Milan

712716,903. NáchodMarková Soňa Mgr.565016,501. SvitavyBebarová Rujbrová Zuzka JUDr.

642418,662.TřebíčZahradníček Josef

894526,972.Břeclav

Tesařík Zdeněk

546618,172.Brno-město

Říha Martin

21157,647.Prostějov

Šlambor Jaroslav PaedDr.

631118,982.ŠumperkMencner František

572519,273.Opava

Opálka Miroslav RSDr.

559218,203.Ostrava-městoLuzar Leo

397915,103.KarvináHalíková Milada PaedDr.

911529,562.Vsetín

Místecký Vladimír

4244

12,30

4.

Zlín

Ransdorf Václav Ing.

2896

7,44

6.