Přehled ověřených výroků

Podle dat ze serveru Aktuálně.cz hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť se v legislativním procesu České republiky objevilo celkem 10 různých návrhů zákona na přímou volbu prezidenta a nikoliv 16.

• 4. prosince 2001: ústavní novela, kterou předložila tehdejší čtyřkoalice KDU-ČSL, US, DEU a ODA
• 19. září 2002: ústavní novela skupiny senátorů KDU-ČSL, US-DEU a ODA
• 27. listopadu 2002: dvě poslanecké předlohy - první předložili poslanci ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU a druhou skupina poslanců ODS
• 11. května 2005: zamítnutí novely ústavy navržené v roce 2003 skupinou poslanců koaličních stran ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU
• 30. října 2008: návrh na zavedení přímé volby prezidenta vypracovaný senátorem Janem Horníkem (Klub otevřené demokracie)
• 5. května 2009: vládní novela ústavy (ODS, KDU-ČSL, SZ)
• 27. května 2010: zamítnutí návrhu ČSSD, který předložila již v říjnu 2007
• 8. prosince 2010: zamítnutí prakticky totožného návrhu ČSSD
• 8. února 2012: senát posvětil ústavní novelu ze sněmovny = zavedení přímé volby prezidenta ČR

Dle informací Komerční banky byl zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun podepsán 12. září 2007, tedy v době, kdy byl hejtmanem Středočeského kraje skutečně Petr Bendl.

Výrok Heleny Langšádlové na základě informací Komerční banky tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je na základě dohledaných informací o druhém kole senátních voleb pravdivý. Podle stránek volby.cz mandát obdrželo 13 senátorů za ČSSD z celkových 27 zvolených. To znamená 48% mandátů pro ČSSD.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť dne 16. října se ministr zdravotnictví Heger nechal pro server aktuálně.cz slyšet, že ministerstvo "opravdu o nucené správě [ve VZP] neuvažuje."

Dle posledních informací Českého statistického úřadu (z 11. září 2012) má Moravskoslezský kraj 1 228 403 obyvatel, z nichž je podle volebního webu (volby do PS ČR 2010) Českého statistického úřadu 1 011 261 voličů. Moravskoslezský kraj je tak dle volebních stránek ČSÚ z hlediska počtu voličů největším krajem.

Lubomír Zaorálek v tomto případě hlasoval proti návrhu zákona. 45. schůze, 49. hlasování, 6. září 2012: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 584/5."Stav projednávání návrhu zákona ke dni 22. října 2012

Vládní koalice ODS, TOP 09 a VV začínala se 118 hlasy. Současná vládní koalice disponuje hlasy ODS(51), TOP 09(41) a LIDEM(9). Tzn. předpokládá se, že se opírá se o těsnou většinu 101 hlasů.

Po krizi Věcí veřejných a odštěpení části jejich poslanců vznikla nová strana LIDEM, která poté VV v koalici nahradila. ODS od začátku volebního období přišla také již o 2 poslance (Pavla Béma a Michala Doktora).

V souvislosti s jednáním o daňovém balíčku však není vůbec jisté, jestli vláda většinu v Poslanecké sněmovně má. Ukáže se to při hlasování, které je také spojeno s důvěrou vládě. V této chvíli tedy o skutečném počtu hlasů můžeme jen spekulovat, a výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Na základě aktuálních výroků některých představitelů KSČM hodnotíme výrok Petra Šimůnka jako nepravdivý.

Sám předseda KSČM Vojtěch Filip dne 8. září 2012 na 22. levicovém setkání občanů prohlásil: "Můžeme mít názor, že Senát je zbytečný, ale nesmíme podcenit jeho sílu a složení."

O nepotřebnosti senátu se zmínil i komunistický kandidát do senátních voleb Pavel Ambrož dne 10. září 2012, když na webu KSČM vyřkl: "Náš malý stát by vystačil jen s jednokomorovým parlamentem. Dokud bude existovat systém dvou komor, bude každá politická strana usilovat o volební úspěch do každé. I politická strana, jež chce senát zrušit, musí získat na to hlasy v obou komorách. Hlasoval bych pro to." Dřívější nelibost k této instituci přiznala na webu KSČM i další kandidátka KSČM do Senátu Zuzka Bebarová Rujbrová: "KSČM využila mezidobí do prvých senátních voleb ke snaze Senát zrušit. Sice neúspěčně, ale nějak to v nás utkvělo. Senát rádi nemáme."

Vladimír Franz měl v zahraničí několik ať už individuálních, nebo kolektivních výstav. Např. v roce 1990 v New Yorku nebo v roce 2001 v Berlíně, kde souborně prezentoval svou uměleckou činnost.

Jiří Dolejš dostal podle stránek volby.cz ve druhém kole 11 606 hlasů, to znamená nárůst o 76,7% oproti prvnímu kolu senátních voleb, kdy pro něj hlasovalo 6 568 voličů.