Úvěr 3,9 miliardy byl podepsán ještě za vlády Petra Bendla.
Dle informací Komerční banky byl zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun podepsán 12. září 2007, tedy v době, kdy byl hejtmanem Středočeského kraje skutečně Petr Bendl.
Výrok Heleny Langšádlové na základě informací Komerční banky tedy hodnotíme jako pravdivý.
Mimochodem byli to občanští demokraté, kteří ho (Václava Klause, pozn.) dvakrát navrhli a dvakrát prosadili na Pražský hrad.
Nemůžeme přirozeně ověřit, kdo prezidenta Klause prosadil, tedy zvolil v tajné volbě. Podle návrhů na jeho kandidaturu, tedy návrhu senátorů a návrhu poslanců z roku 2002, který obsahuje zejména, ne-li výhradně jména členů ODS, můžeme pouze potvrdit, že občanští demokraté Klause navrhli.
15 milionů platí, je to suma, kterou mi přispěla sociální demokracie.
Sociální demokracie přislíbila celkově přispět Jiřímu Dienstbierovi částkou patnáct miliónů korun. Zatím mu z této sumy vyplatila pouze určitou část - konkrétně 6 900 000 Kč. Vzhledem k veřejnému příslibu strany a nastavení transparentních účtů v prezidentské kampani, kdy tento závazek bude moct být veřejně lehce kontrolován, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Ministerstvo vnitra tento zákon předkládalo do vlády ve dvou variantách, kdy navrhovalo možnost kontroly úplně všech podpisů. To byla jedna varianta. A druhá varianta byla kontrola pouze vzorku.
Karolína Peake hovoří o zákoně o volbě prezidenta republiky, který byl nakonec ve Sbírce zákonů vyhlášen pod číslem 275/2012.
Ve veřejných zdrojích lze dohledat pouze verzi zákona, kterou vláda prostřednictvím ministra vnitra Jana Kubice předkládala v únoru tohoto roku do Poslanecké sněmovny. Tato verze je dohledatelná na stránkách Poslanecké sněmovny (jako sněmovní tisk 613/0) nebo také v Knihovně připravované legislativy (pod kódem PID RACK8PRCF85O). Kontroly podpisů, v případě kandidatury občanského kandidáta, se týká zejména paragraf 23, bod 5 a 6. V uvedeném pasáži se zákon zmiňuje o kontrole podpisů pomocí kontroly vzorku 8500 podpisů. Návrh zákona, který ministr Kubice předkládal do vlády, bohužel není veřejně dostupný, a proto hodnotíme výrok Karolíny Peake jako neověřitelný.
Dokonce na jednom fóru jsem se vyjádřila, že bych dělala na vládu doslova přepadovky.
Pod pojmem přepadovky zde má Bobošíkova na mysli využívání pravomoci prezidenta, která je zaručena čl. 64 Ústavy ČR, kde je uvedeno, že prezident má právo účasnit se schůzí obou komor a vlády, může mu být uděleno slovo kdykoliv o to požádá, a stejně tak má právo vyžadovat od členů vlády zprávy a projednávat s nimi otázky, které patří do jejich působnosti. Jasně se vyjádřila, avšak méně expresivně, že by v tomto ohledu na jednání vlády a obou komor parlamentu často chodila, což prohlásila v srpnu tohoto roku v Pardubicích při příležitosti představení kandidátů strany Suverenita do krajských voleb, viz. například článek na prvnizpravy.cz, nebo také rozhovor pro aktualne.cz.
A když si vynásobíme těch 55 tisíc domácností s průměrnou emisí jednoho kotle za topnou sezónou, což je zhruba 120 kilogramů. Dostaneme se někde přes 5 tisíc tun prachu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný - není jasné, jaká je průměrná výše emisí prachu domácnosti v Moravskoslezském kraji.
Podle webu Lokální topeniště nebo tabulky ČSÚ (.pdf) je v Moravskoslezském kraji skutečně 55 000 domácností, topících kotly na tuhá paliva.
K určení průměrné hodnoty emisí prachu jednoho domu za rok může sloužit studie (.pdf, str. 14), kterou zpracovala Vysoká škola báňská, a jejíž výsledky přejala například i studie ekologické organizace Arnika (.pdf, str. 13, tab. č. 5).
Abychom však mohli určit průměrnou míru emisí domácností v Moravskoslezském kraji, museli bychom mít k dispozici informace jak o počtech jednotlivých druhů kotlů v moravskoslezských domácnostech, ale i o typech paliva, které používají. Hodnoty se totiž právě na základě typu kotle i paliva výrazně liší (od 2 do 249 kilogramů prachu za rok). Studii zohledňující tyto faktory, potvrzující nebo vyvracející slova Miroslava Nováka, se nám nepodařilo najít.
Prezident Klaus tehdy vracel zákony v době, kdy bylo před volbami a kdy nebylo možné tyto veta přehlasovat.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože o prezidentem vetovaných zákonech poslanecká sněmovna hlasovala ještě bezprostředně před volbami. . Poslední zasedání poslanecké sněmovny proběhlo 23.5.2006 a v jeho rámci byl např. opětovně navržen prezidentem vrácený zákoník práce (Sněmovní tisk 1153), který byl posléze i schválen. Na oficiálních webových stránkách Prezidenta Čr jsou uvedeny všechny zákony vrácené parlamentu, níže uvádíme výčet zákonů za měsíc květen vrácených bezprostředně před volbami v roce 2006(2.-3.6.2006): 12.5.2006 prezident vetoval zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie 11.5.2006 prezident vetoval zákoník práce 5.5.2006 prezident vetoval zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních 2.5.2006 prezident vetoval zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době O všech výše uvedených zákonech bylo opětovně hlasováno na poslední schůzi poslanecké sněmovny, na konkrétní výsledky hlasování se můžete podívat níže. zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (schválen) zákon o omezení provozu zastaváren a některých jiných provozoven v noční době (schválen) zákon o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie (zamítnut) Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Já jsem si jenom nachystal čísla z roku 2004, kdy vládli sociální demokraté. Prohráli s námi o 22 %. Skončili o 5 % za komunisty (v krajských volbách, pozn.).
Výsledky krajských voleb 2004 jsou dostupné na webu volby.cz.
StranaVolební ziskODS 36,35% KSČM 19,68% ČSSD 14,03%
Jak dokládají volební zisky jmenovaných stran, výrok Zbyňka Stanjury sedí, je proto hodnocen jako pravdivý.
Já jsem stejný ročník, jako byl jeho otec (Jiří Dientstbier starší), takže mladého Dienstbiera znám ještě z doby, kdy sotva dospíval.
Jiří Dienstbier starší se narodil 20. 4. 1937 a Karel Schwarzenberg se narodil 10. 12. 1937. Oba působili v Českém helsinském výboru, Jiří Dienstbier st. jako jeho spoluzakladatel, Karel Schwarzenberg jako jeho mluvčí. Oba se pohybovali v disidentských kruzích, Jiří Dienstbier byl signatářem a mluvčím Charty 77 a strávil tři roky ve vězení, Karel Schwarzenberg spoluzakládal České dokumentační středisko (sbírka zakázané literatury).
Abychom nebyli jako v Německu, kde naopak je to uděláno, nebo v Německu ta dotace je také, ale tam to neplatí firmy, ale je to rozpočítáno mezi občany, do ceny elektrické energie, kterou platí jenom občané.
Jak zmiňují ve svých článcích například Patria.cz (ČTK) nebo rozhlas.cz, v Německu je skutečně cena tzv. solárních dotací rozložena do ceny energií a jejich náklady tak zatěžují konečné spotřebitele energie.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
