...5 miliard korun, které teď míří na vyčištění těch velkých komínů...
Tisková zpráva Ministerstva životního prostřední i výzva OP Životní prostředí to potvrzují.
Tvrzení Davida Sventka zřejmě vychází z nedávné tiskové zprávy Ministerstva životního prostředí (MŽP): podle té "ministerstvo poskytne dalších 5 miliard korun z fondů Evropské unie, které pomohou snížit emise na Ostravsku".
Má jít o výsledek výzvy v rámci prioritní osy 2 Operačního programu Životní prostředí. Není zde sice uvedeno, že projekty žadatelů byly schváleny, tedy že podpora bude skutečně čerpána, ale prostředky na Ostravsko skutečně "míří".
Tato zpráva přitom odpovídá 36. výzvě MŽP, která měla rozdělit podporu ve výši nejvýš 5 miliard korun mezi projekty "v okresech Karviná, Ostrava město a Frýdek – Místek", které spočívají v "rekonstrukci nespalovacích zdrojů nebo instalaci dodatečných zařízení pro záchyt emisí za účelem snížení emisí oxidů dusíku, oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek".
To vše odpovídá výroku Davida Sventka.
Dodejme, že v seznamu schválených projektů (.xls, aktuální k 17.září 2012) na webu OP Životní prostředí dosud tyto projekty uvedeny nejsou.
Minimální daň spotřební z čistého lihu je 10 euro na litr čistého lihu, což je zhruba 250 korun. U nás máme 285.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako zavádějící, neboť je složen jak z pravdivé, tak i nepravdivé informace.
Ministr financí má sice pravdu v tom, že minimální spotřební daň z čistého lihu je v ČR 285 Kč. Tento údaj je dokázán v tabulkách (.pdf str. 21) Evropské komise.
Nicméně podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l.
Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.
Spotřební daň z lihu byla v ČR pro rok 2004 stanovena na 265 Kč/l, což dne 30. dubna (den před vstupem do EU) podle tehdejšího kurzu ČNB činilo 8,14 euro. Tím pádem ČR spadá do kategorie nižší sazby (5,5 €/l). Tuto sazbu uvádí i Vladimír Nováček ve své diplomové práci s názvem "Spotřební daň z lihu" (.doc str. 18) z roku 2012.
Všichni ti pánové v ODS, kteří dnes kritizují zvyšování DPH, tak pro to zvýšení na potraviny a léky od letošního 1. ledna z 10 na 14 % všichni pro něj hlasovali a nikdo ho nekritizoval.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Existuje část poslanců z ODS, kteří sice hlasovali pro zvýšení DPH a v současnosti zvyšování kritizují, ale také je několik poslanců, kteří zvyšování DPH kritizují, ale v září 2011 pro zákon nehlasovali (buď byli omluveni nebo nebyli přihlášeni).
Třetí čtení Novely zákona o dani z přidané hodnoty proběhlo 2. září 2011. Z 53 poslanců za ODS byli 4 omluveni (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Jaroslava Wenigerová, Jaroslav Krupka), 8 nebylo přihlášeno (Walter Bartoš, Pavel Svoboda, Jan Bauer, Pavel Drobil, Pavel Bém, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Dana Filipi), proti hlasoval pouze Vít Němeček, zbylá část ODS (40 poslanců) hlasovalo pro.
V současnosti se jedná o další zvyšování DPH na 15 % a 21 %. Tenhle vládní balíček nechtějí podpořit Petr Tluchoř, Tomáš Úlehla, výhrady mají Marek Šnajdr, Ivan Fuksa, Jan Florián a Radim Fiala. Podle dalších informací bude poslanec Boris Šťastný hlasovat proti vládě, pokud premiér předloží k hlasování stejný balíček o zvýšení daní a spojí jej s hlasováním o důvěře vládě.
Při hlasování o vyšším DPH 2. září 2011 byli Fuksa a Úlehla omluveni a nezúčastnili se, Fiala a Šnajdr nebyli přihlášeni, takže také nehlasovali (v současnosti kritizují zvyšování DPH).
A jednal jsem s panem ministrem (myšlen je ministr Chalupa), který jednoznačně řekl: musíte udělat legislativu, já zatím dám určité moratorium, aby se získal čas. (o těžbě břidlicového plynu)
Pro ověření výroku Vladimíra Drymla nemáme k dizpozici dostatek informací.
Ministr Chalupa sice dne 3. září vydal moratorium na průzkum břidlicového plynu, avšak o jednání se senátorem Drymlem, kde se toto moratorium řešilo, jsme nenalezli zmínku.
Koneckonců když ta diskuze tady jde tak daleko, tak Moravskoslezský kraj to byl a já, který to v dubnu roku 2010 tehdejší ministryní životního prostředí, tento požadavek jako první z tohoto regionu adresoval.
Výrok označujeme jako neověřitelný vzhledem k nemožnosti nalezení potřebných zdrojů potvrzujících uvedený fakt první iniciace zmíněných požadavků ze strany sociálnědemokratického kandidáta na hejtmana.
Aktivitu prvního náměstka Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka směrem k jednání s tehdejší ministryní životního prostředí Rút Bízkovou ve zmíněném období duben 2010 z veřejných zdrojů dohledat lze. Např. článek uveřejněný na serveru Deník zmiňuje návštěvu ministryně na Ostravsku s asistencí náměstka Nováka. Ministryně explicitně pro Deník uvádí, že: "Ministerstvo životního prostředí chce s Evropskou komisí vyjednat změnu podmínek pro čerpání peněz z části Operačního programu Životní prostředí určeného na zlepšení stavu ovzduší." Dalším zdrojem může být také tisková zpráva Ministerstva životního prostředí.
Fakt, zdali byl Miroslav Novák prvním iniciátorem požadavků Moravskoslezského kraje směrem k Ministerstvu životního prostředí a podpoře ze strukturálních fondů z Operačního programu životní prostředí, bohužel dohledat nelze.
Na 190 místech se tady vyrábí alkohol.
Na 190 výroben alkoholu se v pořadu Události, komentáře vysílaného dne 17. září odkázal i první náměstek ministra financí Ladislav Minčič. Bohužel se nám však nepodařilo nalézt zdroj, odkud oba politikové tuto informaci vzali.
Dáváme do Vinařského fondu částku od 3 do 5 milionů korun ročně.
Výrok Stanislava Juránka je nepravdivý, neboť senátor mluví o částce v rozmezí 3 - 5 milionů, nicméně v letech 2009 a 2011 byla tato částka výrazně odlišná, konkrétně šlo o 8, resp. 7 milionů.
Závěrečné účty z let 2009, 2010 a 2011 obsahují informaci o dotaci kraje do vinařského fondu. Za rok 2009 (.xls - záložka 32c) šlo o bod 27 - dotace kraje dosáhla 8 milionů korun. Rok 2010 (.pdf - tabulka č. 28d - str. 201). Krajská dotace do Vinařského fondu byla ve výši 5 milionů korun. I v roce 2011 (.xls - záložka 27d) byla krajem udělena dotace do Vinařského fondu. Konkrétní výše dosáhla 7 milionů korun.
Kraj tedy prostřednictvím dotací dává peníze do Vinařského fondu, v letech 2009 a 2011 se však výše těchto dotací výrazně odlišovala od tvrzení senátora Juránka.
Velká Británie v roce 2009 snížila základní sazbu daně z přidané hodnoty ze 17,5% na 15. Spotřeba nejenže nevzrostla, poklesla o 3%. Takže už za rok se vrátili na 17,5 a za další rok konzervativní pravicová vláda premiéra Camerona zvýšila základní sazbu daně z přidané hodnoty v Británii na dnešních 20%. Čili oni během tří let šli z 15 na 20.
Celý výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných dílčích skutečností.
1) Daň z přidané hodnoty (anglicky VAT – value added tax) byla v Británii snížena ze 17,5 na 15 % dne 1. prosince 2008 (str. 27). Přestože se premiér o měsíc spletl, snížená sazba VAT v roce 2009 platila.
2) Dle publikace Britského statistického úřadu (.pdf – str. 3) zaznamenala spotřeba v roce 2009 roční pokles o 3,2 %.
3) Od 1. ledna 2010 se VAT vrátila na počátečních 17,5 % a o rok později dne 4. ledna 2011 vzešla v platnost 20% VAT.
...za pár let má začít platit uhlíková daň...
Tzv. uhlíková daň, tedy daň z vypouštění skleníkových plynů, byla navržena usnesením vlády č. 702/2011 (.pdf - bod II/3) ze dne 21. září 2011, jejíž návrh má být předložen ministrem financí ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu a ministrem životního prostředí do 31. prosince 2012. Se zavedením této daně se počítá od roku 2014, na čemž se shodla porada ekonomických ministrů na základě dohody koaličních partnerů 10. dubna 2012, a to v materiálu č. j. 343/2012 (tento původní materiál se nepodařilo dohledat) o výdajových a příjmových opatřeních pro roky 2013 - 2015 (shrnutí dostupné zde - příjmová opatření, bod 9). Závěry porady ministrů byly oficiálně přijaty celou vládou v usnesení vlády č. 275/2012 (.pdf - bod II/1) ze dne 11. dubna 2012.
Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
A když se podíváme na výběr daní nebo na to, co přišlo do krajů, tak každý rok Olomoucký kraj přijde o 300 milionů korun z daní. Za 4 roky je to miliarda sto milionů, o které byl Olomoucký kraj ochuzen.
Celkový pokles příjmů z daní ve srovnání z rokem 2008 skutečně představuje sumu cca. 1,1 miliardy korun, tyto příjmy mají ovšem v meziročním porovnání různou, sestupnou i vzestupnou, tendenci, přičemž se nikdy nejedná o částku 300 mil. Kč.
Daňové příjmy kraje jsou tvořeny 8,92 % z celostátního hrubého výnosu tzv. sdílených daní. Reálné výše příjmů prezentuje následující tabulka (zdroje ve formátu .xls; vždy je třeba překliknout na spodní liště na položku "daně"; údaje odpovídají skutečnosti k listopadu daného roku):
RokPříjmy (v mil. korun)Meziroční rozdíl (v mil. korun) 2008 3 196- 2009 2 530-666 2010 2 933+403 2011 2 998+65 2012 3 185 (odhad)-
Ve srovnání s "nejúspěšnějším" rokem 2008 je skutečně celkový daňový výpadek ona zmiňovaná miliarda sto milionů (konkrétně se jedná o 1 127 mil. korun), nicméně nelze nelze hovořit o stabilním meziročním poklesu, a to již vůbec ne ve výši 300 milionů za rok. Dodejme ještě, že v porovnání s čísly z roku 2007 (.xls), kdy se jedná příjmy ve výši 2 667 mil. korun, rok 2008 představuje poměrně výrazný výkyv směrem nahoru, vyjádření o "ochuzení" kraje je tak v tomto kontextu minimálně problematické. Výrok na základě těchto informací hodnotíme jako zavádějící.
