Přehled ověřených výroků

Na základě informací dostupných na webu senátu hodnotíme výrok jako pravdivý. KSČM má v současné době skutečně dva senátory, jsou jimi: Václav Homolka (Chomutov) a Marta Bayerová (Znojmo). Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

V Ústavě České republiky (Čl. 59, odst. 2) zní prezidentský slib takto: “ Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.” Druhá věta zní tedy skutečně jak říká Vladimír Franz.

V námi dohledaných zdrojích se nemluví o přímých garancích státu pro druhý a třetí pilíř - pouze o omezeních, které ministerstvo financí má pro banky zabývající se spravováním penzijních fondů. Nemůžeme tedy potvrdit ani vyvráti tvrzení Ludmily Müllerové.

Dle znění článku č. 66 Ústavy České republiky hodnotíme výrok jako pravdivý.

Článek č. 66 Ústavy ČR:

Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.

Výrok není možné z důvodu nedostatku veřejně dostupných informací ověřit.

Již v březnu 2011 byla v rámci vládní koalice uzavřena dohoda o upravení sazeb DPH, kdy tato změna měla sloužit ke kompenzaci výpadku příjmů v důsledku penzijní reformy, což uvedl na tiskové konferenci dne 10. března 2011 premiér Petr Nečas.

"Od 1. ledna 2012 bude základní daňová sazba ve výši 20%, snížená daňová sazba ve výši 14%. Od 1. ledna 2013 dojde ke sjednocení sazeb DPH do jedné sazby 17,5% a to bez výjimek,..." (1:33)

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Jak je patrné z Johnsonova životopisu na webových stránkách londýnské radnice nebo z wikipedie, Johnson byl členem britského parlamentu (Member of Parliament – MP) od roku 2001 do roku 2008, kdy byl zvolen starostou Londýna. Působil také jako stínový ministr (Shadow Minister) ve dvou stínových vládách konzervativců.

V týdeníku The Spectator působil už od roku 1994, v roce 1999 se pak stal šéfredaktorem (editor) týdeníku a ve funkci působil až do roku 2005, tedy I během svého působení v parlamentu. The Spectator je však známý svým propojením s konzervativci a je považován v zásadě za stranický časopis. Srovnání tedy v tomto případě není úplně přesné.

U veřejných zakázek tzv. malého rozsahu, tedy těch jejichž hodnota nepřesáhne 1 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 3 mil. Kč bez DPH u stavebních prací (viz § 12), se skutečně výběrové řízení nekoná, neboť se na ně vztahuje obecná výjimka ze zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. (.pdf) podle § 18: "(5) Zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu..." - byť musí dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Právě díky této výjimce může zadavatel obejít všechny zákonem vymezené druhy zadávacích řízení (např. otevřené, užší atd.), oslovit několik společností a "na oko" postupovat v souladu s výše uvedenými zásadami.

• Publikace Transparency International ČR (.pdf) z roku 2009, která se zabývá právě zakázkami malého rozsahu. Její obsah je stále aktuální, až na hodnoty finančních limitů (.pdf), které byly v letošním roce novelizovány (na polovinu).

Dle šetření, které uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, obsahovalo v roce 2011 58,8% kolektivních smluv také ujednání o poskytování příspěvku na penzijní připojištění (tj. třetí pilíř důchodového systému). Šetření se uskutečnilo na vzorku 1301 podnikových kolektivních smluv. Možnost upravit podmínky pro poskytování tohoto příspěvku zaměstnavatelelm v kolektivní smlouvě tedy existuje.

Daňová úleva se v souvislosti s penzijním připojištěním umožňuje jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli. Asociace penzijních fondů na svých stránkách uvádí možnosti slev na dani z příjmů fyzických osob. Část z ročně naspořených příspěvků nad 6000 korun lze uplatnit jako odpočet ze základu daně z příjmů až do výše 12 000 korun.

Komplexní přehled podmínek penzijního připojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele a jejich změn od 1.1. 2013 podává server PenízeNavíc. Zaměstnavatel je osvobozen od platby daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění z příspěvků, které poskytl na penzijní připojištění a to až do výše 24 000 ročně.

Na základě dohledaných veřejných informací tedy hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu, které se nám bohužel nepodařilo dohledat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže následně zrušil rozhodnutím ze dne 9. prosince 2012 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.