Karel Šidlo
V porovnání s jinými státy Evropy i mimo Evropskou unii zjišťujeme, že ty státy se pohybují mezi 40, 50 a některé jsou schopné i 100 % vracet do dopravní infrastruktury. (ze spotřebních daní na pohonné hmoty)
Co se týče zahraničních statistik, podařilo se nám dohledat údaje např. ze Švýcarska, kde podle stránek Švýcarské spolkové celní správy (eng) činila v r. 2011 návratnost spotřební daně z paliv do dopravy a aviatiky skutečně celých 50 %. Nicméně kvůli absenci dalších dohledaných zemí hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Petr Braný
My Jihočeši máme 6 200 kilometrů všech komunikací po třetí třídu, asi 33 kilometrů dálnice, 700 první třídy...
Na základě dohledaných informací ze Správy a údržby silnic Jihočeského kraje je výrok poslance Braného hodnocen jako pravdivý - viz tabulka.
Silnicekm I. třída715,027II. třída1 646,961III. třída3 809, 919Dálnice33,785 Celkem6 205, 692
Rudolf Cogan
Metoda hydraulického štěpení spočívá v tom, že se nejprve v hloubce dva kilometry provádějí podzemní výbuchy, pak se tam vhání takzvaná štěpná tekutina, která se zpátky vyčerpává. A je to voda obohacená chemikáliemi a musí se likvidovat. Ta štěpná tekutina zůstává i v podzemí a kontaminuje, může kontaminovat pitnou vodu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací o metodě hydraulického štěpení.
Metodou hydraulického štěpení se těží břidlicový plyn. Těžba břidlicového plynu se silně rozvíjí především v USA, v Evropě se zatím spíše zkoumají možnosti. V České republice předložilo Ministerstvo životního prostředí návrh na moratotium na průzkum tohoto druhu plynu.
Na samotném popisu metody se shodnou jak české tak zahraniční zdroje (ang.). Názorně je proces předveden i na několika videích na serveru Youtube.
Samotná těžba břidličného plynu vzbuzuje kontroverze právě kvůli nejasnosti rizik spojených s kontaminacé pitné vody. Přehlednou a komplexní prezentaci uvádí například britský Guardian (ang.). Jak se na tomto serveru můžeme dočíst, debata o rizicích ještě není ukončena, provádí se rozsáhlé studie a výsledky budou známy až v roce 2014.
Výrok Rudolfa Cogana můžeme hodnotit jako pravdivý. Metodu hydraulického štěpení popisuje správně a obavy z kontaminace jsou rozšířeným a platným názorem.
Miroslav Kalousek
Minimální daň spotřební z čistého lihu je 10 euro na litr čistého lihu, což je zhruba 250 korun. U nás máme 285.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako zavádějící, neboť je složen jak z pravdivé, tak i nepravdivé informace.
Ministr financí má sice pravdu v tom, že minimální spotřební daň z čistého lihu je v ČR 285 Kč. Tento údaj je dokázán v tabulkách (.pdf str. 21) Evropské komise.
Nicméně podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l.
Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.
Spotřební daň z lihu byla v ČR pro rok 2004 stanovena na 265 Kč/l, což dne 30. dubna (den před vstupem do EU) podle tehdejšího kurzu ČNB činilo 8,14 euro. Tím pádem ČR spadá do kategorie nižší sazby (5,5 €/l). Tuto sazbu uvádí i Vladimír Nováček ve své diplomové práci s názvem "Spotřební daň z lihu" (.doc str. 18) z roku 2012.
Z hlediska této stavby je to 14 hektarů prostor, 14 hektarů. (lanovka na Hochficht)
Na základě mediálních zpráv hodnotíme výrok jako pravdivý. 12. ledna 2012 informoval server Idnes o připravovaném návrhu zákona o Národním parku Šumava. Co se týká rozlohy parku, která bude potřeba pro stavbu lanovky, server konkrétně píše: "Úzký koridor lanové dráhy by měl mít velikost 13,7 hektaru a měl by být vyčleněn z území národního parku."
Jana Zwyrtek Hamplová
Mohelnice byla jednou na seznamu případně této krajské spalovny z iniciativy našeho bývalého starosty...
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jana Zwyrtek Hamplová má zřejmě na mysli stavbu nové krajské spalovny (.pdf) (také odborněji nazývané: Zařízení na energetické využití odpadu - ZEVO).
Olomoucký kraj je v současnosti co se týče zpracování odpadu nesoběstačný (.pdf) a část odpadu putuje do sousedního Jihomoravského kraje. Kraj proto v budoucnu hodlá vybudovat vlastní spalovnu. Problémovým bodem projektu je v současnosti umístění této nové spalovny, kde iniciativa politiků často naráží na nevoli občanů postavit takovou stavbu v jejich lokalitě. Rozhodnutí mělo padnout do konce prázdnin, avšak nakonec bylo odloženo na dobu po krajských volbách.
Co se týče Mohelnice, tak ta skutečně byla za bývalého starosty Aleše Mikety uvažována jako jedno z možných míst pro tuto stavbu.
Zdeněk Bezecný
Jihočeský kraj má taky malou zkušenost s korekcí. Je to jenom 150 milionů, ale není to částka, které by se museli, mohli vyhnout.
Výrok Zdeňka Bezecného hodnotíme jako pravdivý.
Dle článku na serveru EurActiv schválili zastupitelé Jihočeského kraje 9. srpna 2011 vyčlenění 150 milionů korun ze svého rozpočtu kvůli nesrovnalostem v administraci projektu na Úřadě regionální rady soudržnosti Jihozápad. Korekci úřadu uložilo Ministerstvo financí ČR.
Usnesení krajského zastupitelstva je dostupné zde (.pdf).
Marian Jurečka
Když vezmu počet 235 inspektorů Státní zemědělské a potravinářské inspekce v České republice, to je 2,3 inspektorů na jeden okres.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Počet inspektorů Státní zemědělské a potravinářske inspekce v České republice je podle dostupných zdrojů 215. ČR se dělí na 76 okresů, což představuje 2,8 inspektorů na okres.
Pavol Lukša
My tady máme už jeden příklad zahraničního investora, to je firma Hyundai, který prostě v této tíživé situaci naopak zaměstnance nabírá, takže já si myslím, že by to měl být investor tohoto typu.
Podle oficiálních stránek společnosti Hyundai je v současné době několik volných pozic, na které firma hledá zaměstnance.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Stanislav Juránek
Dáváme do Vinařského fondu částku od 3 do 5 milionů korun ročně.
Výrok Stanislava Juránka je nepravdivý, neboť senátor mluví o částce v rozmezí 3 - 5 milionů, nicméně v letech 2009 a 2011 byla tato částka výrazně odlišná, konkrétně šlo o 8, resp. 7 milionů.
Závěrečné účty z let 2009, 2010 a 2011 obsahují informaci o dotaci kraje do vinařského fondu. Za rok 2009 (.xls - záložka 32c) šlo o bod 27 - dotace kraje dosáhla 8 milionů korun. Rok 2010 (.pdf - tabulka č. 28d - str. 201). Krajská dotace do Vinařského fondu byla ve výši 5 milionů korun. I v roce 2011 (.xls - záložka 27d) byla krajem udělena dotace do Vinařského fondu. Konkrétní výše dosáhla 7 milionů korun.
Kraj tedy prostřednictvím dotací dává peníze do Vinařského fondu, v letech 2009 a 2011 se však výše těchto dotací výrazně odlišovala od tvrzení senátora Juránka.