Zbyněk Stanjura
Kdybychom si mohli my, občanští demokraté vybrat. Tak my jsme pro jednu sazbu. My se tím netajíme, je to dlouholetý náš program, rovná daň jak pro fyzické a právnické osoby, tak v rámci DPH.
Na základě bývalých volebních programů z archivu ODS hodnotíme výrok Zbyňka Stanjury jako pravdivý.
ODS zahrnula rovnou daň poprvé ve svém koncepčním materiálech s názvem "Modrá kniha" (.pdf str 16) z roku 2004 , v němž slibovala zavést jednotnou 15% sazbu fyzických a právnických osob a DPH.
Následně se zmínka o rovné daňi objevila volebním program pro volby do Poslanecké sněmovny z roku 2006 (.pdf str. 6) i z roku 2010 (.pdf str. 15).
Miroslava Němcová
Přestože ODS obhájila pouze 4 mandáty, tak já chci říci, že naši kandidáti získali, například když tady byla zmínka o Elišce Wagnerové, o tom že byla úspěšnou jaksi účastnicí toho klání, tak naši všichni kandidáti získali více hlasů, dá se tedy říci, že tu voličskou podporu hlasů mají větší, silnější, všichni čtyři, kteří postoupili, než Eliška Wagnerová a další tři, kteří se nedostali z řad ODS.
Dle volebních statistik ČT, měli skutečně kandidáti zmiňovaní Miroslavou Němcovou v 2. kole senátních voleb více hlasů, než Eliška Wagnerová a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Srovnání výsledků Elišky Wagnerové(SZ) a kandidátů ODS zmiňovaných M. Němcovou:
kandidát
obvod
1. kolo
2. kolo
poč. opráv. voličů v 2. kole
Eliška Wagnerová
Brno-město
7396
10756
98764
Jaroslav Kubera
Teplice
12582
13130
103431Daniela Filipiová
Praha 8
6468
19284
104891Tomáš Grulich
Praha 12
5284
12416
91940Jaroslav Zeman
Jablonec n. Nisou
8043
14403
115032Tomáš Töpfer
Praha 4
6756
11076
92814Adolf Beznoska
Mladá Boleslav
10338
11885
112794Rudolf Salvetr
Domažlice
7521
11391
104294
Kateřina Klasnová
V daňovém balíčku ještě nejsme přece v prezidentském vetu. Tam jsme ve chvíli, kdy nám vrátil zcela stejný, identický daňový balíček premiér a znovu o něm hlasujeme.
Výrok Kateřiny Klasnové je hodnocen na základě dohledané legislativy z webu Poslanecké sněmovny jako pravdivý.
Tzv. daňový balíček, tedy komplex opatření, který obsahuje mimo jiné zvýšení sazeb DPH, byl po vrácení Senátem Poslaneckou sněmovnou zamítnut 5. září 2012. Prezident Klaus jej tedy ani vetovat nemohl.
Opětovně byl tento zákon předložen do Sněmovny a prošel 1. čtením 18. září 2012. To, že jde o identický návrh, dokumentují slova ministra financí Kalouska, která pronesl při projednávání 18. září: " Dámy a pánové, dovolte, abych jménem vlády předložil soubor novel zákonů, které tato Sněmovna již projednávala v prvním, ve druhém a ve třetím čtení. Byly Poslaneckou sněmovnou schválené, nebyly však Poslaneckou sněmovnou schválené poté, co je vrátil Senát." Výrok Kateřiny Klasnové tak přesně pojmenovává jak fakt, že daňový balíček nebyl vetován prezidentem (jelikož vetován být ani nemohl), tak i fakt, že vláda předložila do Sněmovny identický text, který je aktuálně projednáván.
Táňa Fischerová
Prezident není odpovědný ze své funkce, ale vláda ano.
Ústava ČR článek 54 bod 3 doslova uvádí, že “ prezident není z výkonu své funkce odpovědn ý”. Článek 68 bod 1 pak uvádí, že “ vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně ”.
Jaromír Drábek
Václav Moravec: Nemůže se stát, že premiér Petr Nečas využije toho, že Ludmilu Müllerovou nevydala ke stíhání svého času Poslanecká sněmovna, tudíž tam může být jistá pochybnost, byť se většina poslanců před několika lety postavila za Ludmilu Müllerovou? Tak to je záležitost víc než 10 let stará. Podle mých informací to trestní řízení potom pokračovalo, protože v něm byl zaangažován i jednatel té společnosti a ten jednatel byl tenkrát osvobozen. To znamená, pokud Ludmila Müllerová tam působila ve funkci ekonomické náměstkyně, tak i zpětně po těch 10 letech je jasné, že se ničeho závažného nedopustila.
Výrok ministra Drábka je hodnocen jako zavádějící, neboť to, že se Ludmila Müllerová ničeho nedopustila, není možné tvrdit, protože nezávislé orgány nedostaly šanci o této věci rozhodnout z důvodu nevydání exposlankyně k trestnímu stíhání. V otázce časového vymezení je pak ministr zcela přesný.
Poslanecká sněmovna hlasovala o vydání tehdejší poslankyně KDU-ČSL Ludmily Müllerové 12. července 2000, šlo tedy o 26. schůzi Sněmovny v období 1998-2002. Pro její vydání k trestnímu stíhání hlasovalo 33 poslanců, 100 bylo proti. Tohoto výsledku bylo dosaženo napříč politickým spektrem. Celé jednání o tomto bodu je také dostupné ve formě stenoprotokolu na stránkách dolní komory Parlamentu.
Ministr Drábek uvádí, že v této kauze byl zaangažován i jednatel společnosti. Toto konstatování lze dokládat na slovech poslance Bendy z ODS, který na zmíněné schůzi předkládal stanovisko Mandátového a imunitního výboru. Doslova uvedl: "... kterého se měla dopustit tím, že jako bývalá ekonomická náměstkyně společnosti BRUMEDA, s. r. o, Bruntál spolu s jednatelem této obchodní společnosti v úmyslu snížit základ daně z příjmu právnických osob uzavřela jako zástupkyně této firmy dne 24. 1. 1995 fiktivní smlouvu o řízení firmy se společností DELL, s. r. o..." Nelze však dohledat, jak pokračovalo další trestní řízení s jednatelem této společnosti. Ministr Drábek uvádí, že osvobození jednatele společnosti (které se nám však nepodařilo dohledat) je jasným důkazem, že se exposlankyně ničeho závažného nedopustila. Tohle ovšem může posoudit pouze nezávislý soud, který tuto možnost díky hlasování však nedostal. Nelze tak s určitostí tvrdit, že se Müllerová ničeho nedopustila.
Výrok ministra Drábka je hodnocen jako zavádějící. Má pravdu v tom, že je to kauza více než 10 let stará (konkrétně 12). Nepodařilo se nám bohužel dohledat další postupy orgánů činných v trestním řízení v této věci. Nicméně pokud ministr tvrdí, že se Müllerová ničeho nedopustila, je třeba uvést, že k nezávislému posouzení nedošlo a ani dojít nemohlo, protože byla schována za svou imunitu.
Nebo nenajde většinu a bude platit stávající stav 17,5 % (jednotné sazby DPH, pozn.), pro který mimochodem hlasovaly i Věci veřejné.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě záznamu hlasování z poslanecké sněmovny. Novela zákona o dani z přidané hodnoty byla schválena 26.9.2012. Celkem hlasovalo 91 poslanců, z toho potom 10 poslanců za Věci Veřejné, přičemž jeden poslanec Věcí veřejných byl nepřihlášen a jeden byl omluven. Odkaz na hlasování naleznete zde. Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ludmila Müllerová
Zmínila bych i otázku předdůchodů, na které byla všeobecná politická shoda a napříč politickým spektrem.
Výrok Ludmily Müllerové označujeme za pravdivý na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků.
O nalezené politické shodě mezi vládou i opozicí informovala různá média (např. socialnidialog.cz; financninoviny.cz nebo mediafax.cz).
Celý legislativní proces pak můžete shlédnout na stránkách Poslanecké sněmovny, zákon o tzv. předdůchodech byl předmětem hlasování č. 242 dne 26. září 2012. V tomto hlasování se pro vyslovilo 115 poslanců, proti nebyl nikdo. Podobná situace byla v Senátu na schůzi ze dne 25. října 2012. Zde se pro vyslovilo 51 senátorů z 58 a nikdo nehlasoval proti návrhu.
Jan Fischer
Martin Barták byl nominant ODS, za tu byl do mé vlády vyslán.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. M. Barták byl nominován na post místopředsedy vlády J. Fischera tehdejším předsedou ODS M. Topolánkem. Do funkce byl jmenován 8. května 2009 společně se zbytkem kabinetu.
Zuzana Roithová
Tak 50 procent z jednoho kritéria mi ubrali proto (Transparency International ve svém hodnocení - pozn. Demagog.cz), že nemám bankovní účet, který je on-line dostupný, tzv. transparentní účet, které některé banky poskytují. Já jsem svůj účet otevřela v únoru u Equa banky, která tuto službu neposkytuje.
Na stránkách organizace Transparency International je uveden soubor třinácti kritérií, dle kterých je hodnocena transparentnost jednotlivých prezidentských kampaní. Zuzana Roithová skončila na třetím místě za Janem Fischerem a Karlem Schwarzenbergem. Konkrétní rozpis kritérií a jejich hodnocení u Zuzany Roithové lze nalézt zde. Zuzana Roithová od Transparency International skutečně dostala pouze 50% u kritéria dohledatelnosti a přehlednosti účtu daného kandidáta s odůvodněním, že kandidátka má volební účet, který však není přístupný online, ale zveřejňuje pouze ručně vytvořený výpis. Pravdou také je, že Equa banka skutečně na svých internetových stránkách transparentní účet nenabízí.
Jana Bobošíková
Pokud se podívám na parlamentní volby poslední, tak všechny předvolební průzkumy české televize nám dávaly nulu, tak konečný výsledek byl 3,7 a v některých krajích jsme měli dokonce víc než pět procent
Strana Jany Bobošíkové získala ve volbách 2010 3.67% a v Ústeckém a Plzeňském kraji získala stran 5,28% a 5,18%. Tady ovšem jasně ověřitelné informace ve výroku končí - nelze ověřit jak přesně Česká televize informovala o výsledcích parlamentních voleb 2010. Jediné co lze dohledat je, že výsledky průzkumů, které dělaly pro pořad Otázky Václava Moravce speciál předvolební výzkumy agentury SC&C a STEM straně Suverenita-blok Jany Bobošíkové nevynesly nikdy ani pět procent - ani v krajích ve který se pak nad pět procent dostala.
