My už jsme konali a teď řeknu jako senátoři napříč politickým spektrem, navrhl jsem panu Pascalovi při dlouhém tři a půlhodinovém rozhovoru vznik nadace nebo nadačního fondu nebo nějaké OPS a bude zřejmě po volbách, senátních, ustavena společná komise na záchranu kulturního a architektonického dědictví České republiky a tam samozřejmě se budeme mattonkou zabývat, protože petice vyvolala tento zájem senátorů.
Jelikož se nám nikde nepodařilo dohledat zdroj podporující celé tvrzení senátora Horníka, je jeho výrok hodnocen jako neověřitelný.
Nepodařilo se nám dohledat zdroj, který by potvrzoval dlouhý tří a půlhodinový rozhovor, o kterém mluví senátor Horník.
Jak vyplývá ze zápisu z výjezdního zasedání Výboru pro vzdělávání, kulturu, lidská práva a petice Senátu ČR, senátoři (Horník a Homolka) skutečně navrhli projednání možnosti vytvoření ad hoc komise Senátu nebo podvýboru pro záchranu kulturního dědictví. Tento orgán by měl spolupracovat s Karlovarským krajem, s Národním památkovým úřad a Ministerstvem kultury České republiky. Oba senátoři pocházejí z rozdílných částí ideového spektra, senátor Horník je členem klubu TOP 09 a Starostové, senátor Homolka je z KSČM.
...projekt takzvaných regionpasů, kdy by občané, malé firmy a obce mohli čerpat výhody úspor společných nákupů elektřiny, zemního plynu a telefonních služeb. Jde o projekt senátora Stanislava Juránka z Jihomoravského kraje.
Výrok Víta Kaňkovského je vzhledem k dohledaným informacím hodnocen jako pravdivý.
KDU-ČSL Jihomoravský kraj v tiskové zprávě ze dne 9. července 2012 píše o svém nápadu na zavedení tzv. Region pasů. Jejich idea má být taková, že: "... Pro vlastníky REGION PASŮ plánujeme ušetřit minimálně 15 % ceny energií a u mobilních tarifů 60 % ceny prostřednictvím společného nákupu těchto služeb, které platí v této době běžný občan." O tomto projektu informuje také agentura Mediafax, která také popisuje, že projekt představoval Stanislav Juránek. Tato formulace potvrzuje tvrzení Víta Kaňkovského.
„Já osobně i moji kolegové z ODS hlasujeme o evropském rozpočtu v souladu s tím, co si přeje Rada. Nepodporujeme snahy Komise a Parlamentu rozpočet zvyšovat a naopak vyzýváme k přijetí kompromisu, který chce Rada a který je pro státy přijatelný.“
Na základě informací Evropské unie a portálu VoteWatch.eu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Poslanec Fajmon měl i se svými kolegy z ODS v tomto volebním období EP (2009-2014) možnost hlasovat ve věci schvalování rozpočtu celkem třikrát. V případě rozpočtu na rok 2010 hlasovalo 5 poslanců ODS, včetně Hynka Fajmona, za přijetí Návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 ve znění naposledy pozměněném Radou, dva se hlasování zdrželi a jeden se nezúčastnil.
Rozpočet na rok 2011 byl na základě Návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, všechny oddíly, ve znění pozměněném Radou schválen s podporou 7 poslanců ODS, přičemž další dva se hlasování zdrželi.
Co se týče rozpočtu EU na rok 2012, k jeho schválení v EP došlo na základě Společného návrhu schváleného dohodovacím výborem v rámci rozpočtového procesu pro rok 2012 a s ohledem na postoj, který k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie přijala Rada. Poslanec Fajmon hlasoval pro návrh, stejně jako všichni jeho kolegové.
Všichni poslanci ODS jsou v EP součástí politické skupiny Evropských konzervativců a reformistů, která ve všech sledovaných letech vyzýva k „zmražení“ výše rozpočtu na stávající úrovni (viz například rozpočty pro roky 2011, 2012, nebo 2013). Stejný postoj (.pdf) pak skupina prezentovala ve věci nového Finančního rámce 2014-2020, což odpovídá politice Rady EU, která ve jménu členských států tlačí na snižování rozpočtu předkládaného ze strany Evropské komise.
My jsme přece řekli zcela zřetelně, tady si troufnu říct, že TOP 09 to měla i ve svém volebním programu, že v souvislosti s penzijní reformou nevylučujeme navýšení některých nepřímých daní. Zejména tedy DPH.
Výrok ministra financí hodnotíme jako pravdivý, neboť možnost financovat důchodovou reformu prostřednictvím nepřímých daní volební program TOP 09 pro sněmovní volby 2010 zmiňuje.
Volební program TOP 09 pro sněmovní volby 2010 v části 4 -Reforma důchodového systému říká, že "...Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda (tento volební program je psán jako programové prohlášení vlády) z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní."
(Tehdy vlastně ty stěžejní případy útvaru dozoroval všechny, postupně byly odebrány státním zástupcům a dozoroval je jeden státní zástupce a sice státní zástupce Omelka, dnes je soudce, dozoroval nám vraždu Mrázka a všechny další případy) a vystoupil tehdy v televizi a sdělil do televize, že detektivové ÚOOZ, což jako dneska už mohu říct, byl pan Hruška, můj současný náměstek a další, jsou podezřelí, že padělají cestovní příkazy v hodnotě 60 korun na den.
Výrok ministra Kubiceho hodnotíme jako neověřitelný.
Nezmiňuje totiž konkrétní televizi, kde státní zástupce vystoupil. V archivu České televize není podobná věc dohledatelná, TV NOVA svůj archiv v takovém rozsahu nemá, nepodařilo se nám dohledat ani zmínku v médiích, tudíž nelze s jistotou tento výrok potvrdit/vyvrátit.
Tak zcela jistě lidová strana byla účastna několika vlád a podílela se na těch předchozích jednáních, ale to samé můžeme říct o dalších stranách, které v těch koalicích byly. (jedná se o jednání na církevních restitucích)
Na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.
Shrnutí legislativy (i navrhované), která se nějak dotýkala církví můžeme nalézt na stránkách Poslanecké sněmovny. O restitucích se jednalo vážněji poprvé v roce 1997, kdy byla KDU-ČSL členem vlády (konkrétně druhé Klausovy vlády) Následně přišlo téma církevních restitucí znovu v roce 2008, v době druhé Topolánkovy vlády, které byla KDU-ČSL také členem.
Od roku 2006, kdy byl dluh, když končila vláda sociální demokracie, 0,9 bilionu korun, v tuto chvíli je 1,6 bilionu a pokud tato vláda vydrží dva roky, tak pravděpodobně 1,8, tedy dvojnásobek od doby, kdy sociální demokracie opustila posty ve vládních lavicích.
Na základě statistik OECD má Jeroným Tejc pravdu, ovšem s níže uvedenými výhradami.
Zde není jasné, o jakém typu dluhu poslanec Tejc mluví, jako nejčastější ukazatel se ovšem v tomto případě bere míra tzv. veřejného dluhu, pracujeme proto tedy s ní.
Podle statistik OECD byla v roce 2006 míra českého veřejného dluhu na úrovni 28,3 % HDP ČR (tj. cca. 912 mil. korun), čísla pro letošní rok udávají hodnotu 41,7 %, (podle únorové prognózy ČNB má letošní HDP vykazovat kladný nulový růst, výše dluhu by tedy odpovídala 1588 mil. korun).
Co se týče aktuálních čísel, má poslanec Tejc pravdu (drobné odchylky v hodnotách mohou být způsobeny jinou metodikou výpočtu veřejného dluhu, jelikož ne všechny instituce vycházejí ze zcela identických podkladů jako OECD), ovšem s přihlédnutím k tomu, že pokud hovoříme o letošním roce, pohybujeme se spíše na rovině spekulací.
Střednědobý výhled státního rozpočtu (.doc) hovoří pro příští rok o plánovaném dluhu ve výši 100 mld. korun, pro rok 2014 pak 70 mld. korun. Pokud by se tato prognóza naplnila, výše českého dluhu by mohla na konci řádného volebního období sněmovny dosahovat 1758 mld. korun, tj. tato částka se skutečně může přiblížit až Tejcem avizovanému 1,8 bilionu korun dluhu.
Z našich ministerstev odešlo a bylo odejito asi 30 odborníků, hned. (Čili nebyla to noc dlouhých nožů. Dobře, byla to rychlá poprava krátkými zbraněmi.)
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze na základě veřejně dostupných zdrojů zjistit, zda skutečně přestalo na ministerstvech pracovat právě 30 lidí, prokázat spojení s Věcmi Veřejnými a následně i to, že za tuto spojitost obdrželi výpověď.
Určité zprávy sice naznačují to, co Radek John tvrdí. Jedná se však o veřejně zachycené jednotlivé případy. Např. týdeník Euro přinesl zprávu o odvolání šéfa Správy železniční dopravní cesty Pavla Habarty. Deník iHned přinesl zprávu o možném odvolání šéfa Ředitelství silnic a dálnic René Poruby. Na druhou stranu ten samý deník také napsal, že mnozí další spojovaní s VV na svých místech zůstávají.
Bylo jich (milostí, pozn.) za těch 20 let České republiky uděleno asi, necelé 2 tisíce od obou dvou prezidentů.
Podle volně dostupných údajů o počtu udělených milostí (do 27. října 2011) musíme výrok hodnotit jako pravdivý.
V letech 1992 - 2002 bylo podle archívu oficiálních webových stránek prezidentské kanceláře uděleno prezidentem Václavem Havlem celkem 1453 milostí. V období od 10. prosince 2003 do 27. října 2011 bylo pak podle výčtu prezidentských milostí zveřejněných na oficiálních webových stránkách prezidentské kanceláře uděleno prezidentem Václavem Klausem celkem 370 milostí. To dohromady dává celkový počet 1823 milostí udělených oběma prezidenty.
„Zemědělci dodávají vejce za 2,50 až 3 koruny, opakuji za 2,5 až 3 koruny (pozn. 13. týden 2012).“
Tento výrok hodnotíme na základě informací z komoditní karty Vejce březen 2012 zveřejněné Ministerstvem zemědělství jako neověřitelný.
V roce 2012 se cena zemědělských výrobců za jedno vejce pohybovala od 1,86 Kč v lednu do 2,03 Kč v únoru. Průměrná cena za rok 2011 byla 1,43 Kč za kus. Aktuálnější statistickou informaci Ministerstvo zemědělství zatím neposkytuje.
Zdrojem komoditní karty Vejce březen 2012 jsou statistiky Českého statistického úřadu. Statistická informace o ceně vajec za 1. čtvrtletí bude zveřejněná ČSÚ 30.4. 2012.
