Tak, jak pan poslanec Adam správně řekl, dočetl se v našem volebním programu, že nesouhlasíme s daní z tichého vína.
Volební program (.pdf - str. 2) ODS pro krajské volby v části Vinařství, zemědělství a životní prostředí konkrétně uvádí formulaci Nesouhlasíme s daní z tichého vína. Výrok lídra ODS Crhy je tak hodnocen jako pravdivý.
Tady už bylo učiněno něco v roce 2009 rozhodnutím zastupitelstva, 2011 to bylo potom změnou zásad územního rozvoje. (řeč je o povolovacích procesech k dostavbě JETE)
Výrok je hodnocen na základě dostupných dokumentů kraje.
Zasedání (.pdf, str. 5) zastupitelstva Jihočeského kraje ze dne 7. dubna 2009 zrušilo své usnesení z roku 2004 o tom, že nesouhlasí se záměrem dostavby 3. a 4. bloku JETE. V dokumentu Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (.pdf, str. 17) z roku 2011 je rovněž vymezena plocha pro dostavbu elektrárny. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
My jsme v letech 2004, 2005 přijali celou řadu legislativních opatření, kterým jsme se věnovali. Té oblasti černého trhu s lihem. Chci připomenout, že za naší vlády jsme svěřili tuto kompetenci do správy Celní správy. Že jsme zavedli kolkování lihovin. Koneckonců jsme také v zákoně o spotřební dani zakázali prodej alkoholu a cigaret na tržištích a tržnicích.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, ačkoliv Zákon o spotřebních daních byl schválen již v roce 2003, tedy nikoliv v letech 2004-2005. Bohuslav Sobotka byl ale členem všech vlád Sociální demokracie v letech 2002 až 2006.
Takzvané kolkování lihovin bylo zavedeno Zákonem o povinném značení lihuč. 676/2004 Sb., účinným od 1.1.2005. Stejný zákon svěřuje celnímu ředitelství a celním úřadům kompetence v oblasti administrace a kontroly značení lihu.
Zákon o spotřebních daních č. 353/2003 Sb., účinný od 1.1.2004 v části třetí omezuje prodej lihovin a tabákových výrobků na tržištích, v tržnicích a mimo provozovny určené k prodeji zboží a poskytování služeb kolaudačním rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu.
68% celého konsolidačního úsilí za roky 2010 až 2014 je naplněno úsporami, pouze 32% je naplněno daněmi.
Tento výrok už v pořadu Otázky Václava Moravce vyřkl ministr financí Miroslav Kalousek a to 2. září 2012.
Tehdy jsme dospěli k závěru: Výrok ministra financí hodnotíme jako neověřitelný. Jediný dostupný údaj o rozdělení konsolidačního úsilí vychází z dílny vlády ČR a nemůžeme tak objektivně určit, zdali se tak v současné době doopravdy děje.
Jak informuje server Úřadu vlády ČR v článku o úsporných opatřeních pro roky 2013-2015, konsolidace na výdajové straně bude probíhat z 68 % a z 32 % na navýšení příjmů. Na daňových opatřeních by se tak mezi roky 2010-2014 mělo kumulovaně ušetřit 178,2 mld. Kč a 385,5 mld. Kč by měly činit úspory na výdajích. Výdajová stránka úspor tak sice podle plánů činí 68 % z celkových úspor, otazníkem je však aktuální stav.
Žádný jiný veřejně dostupný zdroj se o této problematice nezmiňuje. Z toho důvodu nejsme schopni ministrova slova potvrdit a výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Já už jsem to jednou předvedl jako předseda zadlužené strany. Propustil jsem 60 procent lidí a povedlo se to. Dluhy jsme výrazně snížili.
Na základě dohledaných informací z výročních finančních zpráv KDU-ČSL za roky 2010 a 2011 hodnotíme výrok Pavla Bělobrádka jako zavádějící, neboť sice správně pojmenoval fakt, že se straně podařilo snížit vlastní zadlužení, nicméně se již mýlí v procentuálním podílu propuštěných pracovníků a to poměrně výrazně.
Pavel Bělobrádek se stal předsedou KDU-ČSL 20. listopadu 2010 na sjezdu strany (video - ČT24) ve Žďáru nad Sázavou. Na internetových stránkách KDU-ČSL jsou zveřejněny finanční výroční zprávy z let 2009 - 2011, pro toto hodnocení vycházíme z těchto zdrojů.
V roce 2010, tedy v roce, kdy se stal Pavel Bělobrádek předsedou KDU-ČSL, informuje výroční finanční zpráva (.pdf - str. 8) o průměrném počtu pracovníků ve výši 52. V roce 2011 (.pdf - str. 8) pak průměrný počet pracovníků byl 31. Meziročně tak došlo k poklesu o 21 pracovníků, což představovalo zhruba 40 % pokles. Pavel Bělobrádek tak uvádí procentuální podíl propuštěných pracovníků výrazně odlišný.
Co se týče snížení dluhů strany, dlouhodobé závazky strany se skutečně za dobu působení předsedy Bělobrádka snížily. Konkrétně jde o (podle výročních finančních zpráv z let 2010 a 2011 - .pdf - str. 4) o pokles z 37 milionů v roce 2010 na 27 milionů na konci roku 2011.
Výrok Pavla Bělobrádka tak hodnotíme jako zavádějící, neboť strana pod jeho vedením skutečně snížila své dlouhodobé zadlužení, nicméně počet propuštěných pracovníků pro stranu byl ve výroku předsedy KDU-ČSL, jak dokládají výroční finanční zprávy strany, výrazně nadhodnocen.
Je však třeba dodat, že není zatím k dispozici ucelená zpráva za rok 2012, oceníme tedy doplňující informace, které by mohly tento výrok případně doplnit.
Tak je v prvé řadě potřeba říct, že je to skutečně v kompetenci ministerstva zemědělství, to gró těch protipovodňových opatření.
Na základě informací ze stránek Olomouckého kraje, Ministerstva zemědělství a jednotlivých povodí hodnotíme výrok jako pravdivý.
V kompetenci Ministerstva zemědělství je mj. i vodohospodářství, kam spadají i plány pro zvládání povodňových rizik. Ministerstvo navrhuje obecné koncepce, vyhodnucuje rizika a stanovuje obecné metodiky přístupu k povodňovému ohrožení.
Pod Ministerstvo zemědělství spadají také jednotlivá povodí, která jsou zodpovědná za konkrétní plánování v oblasti vod. V Olomouckém kraji jde především o Povodí Moravy, případně Odry.
Jak je vidět na konkrétním příkladu stavby protipovodnoňových opatření v Olomouci, investorem stavby je Povodí Moravy, ale na tvrobě rozpočtu i opatřeních spojených se stavbou spolupracuje i s místními úřady.
Olomoucký kraj má na svých stránkách také sekci věnovanou povodním, odkazuje tam však především právě na Povodí Moravy.
Nám se podařilo (městu, kde je Zedník starostou) předloni otevřít terminál za 330 milionů, přednádražní prostor, ale na kterým jsme všichni se zastupiteli, se zastupiteli jsme na tom pracovali 7 let.
Na základě dohledaných informací z webu města Česká Třebová hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jaroslav Zedník je starosto u města Česká Třebová. Podle informací z webu města bylo k realizaci výstavby terminálu (.pdf) přistoupeno v roce 2004 (záměr a příprava projektu; výstavba od roku 2009) a jeho výsledná cena byla 331 milionů. Podle tiskové zprávy (.pdf), která informovala o zapojení tohoto terminálu do soutěže Stavba roku 2011, byl skutečně projekt dokončen a terminál zprovozněn v roce 2010. Výrok Jaroslava Zedníka je tak přesný a hodnotíme jej jako pravdivý.
Původní, původní zadlužení (silnic v kraji) v roce 2001 bylo spočítáno na 20 miliard, vy jste se tady sám zmínil o takovém mezičísle, které mluvilo o 12 miliardách, to znamená, můžeme říct, že jsme se dostali zhruba do necelé poloviny, do nějakých 40 % té nutné opravy, kterou tady na tom musíme provést.
Nepodařilo se nám najít ani žádnou studii, která by určovala náklady nutné na opravu silnic z roku 2001, ani žádně další informace mapující vývoj stavu financí, potřebných na opravu silnic II. a III. třídy v Jihomoravském kraji. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
Pro doplnění a představu o stavu silnic v kraji, však uvádíme zprávu Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje, kde na čtvrté straně naleznete shrnující tabulku klasifikace stavu jihomoravských silnic za poslední roky. Z té vyplývá, že délka úseků v nevyhovujícím nebo havarijním stavu se spíše zvětšuje, a průměrná známka udělená silnicím v kraji se zhoršuje.
My máme hlavní vedení hygienické služby, protože paní vrchní ředitelka Šedivá, která zastupovala několik let pana náměstka Víta, hlavního hygienika, ta byla vládou dočasně pověřena výkonem funkce hlavního hygienika.
Michael Vít, Hlavní hygienik ČR a zároveň náměstek pro ochranu veřejného zdraví, byl v březnu 2012 (slovy Zdravotnických novin MF) "postaven mimo službu" pro obvinění z manipulace veřejných zakázek. Pozici hlavního hygienika a de facto také pozici ministrova náměstka tak nyní plní jeho zástupkyně, Viera Šedivá (jak ukazuje také záznam jednání vlády z března). Ta přitom s Vítem skutečně pracovala několik let: na pozici zástupkyně byla jmenována v srpnu 2009.
...takže ten program Poslanecké sněmovny a program Senátu je zcela jiný... (program jednání)
V diskuzi tento výrok padl v souvislosti s dotazem na možné stíhání výkonu funkcí v krajském zastupitelstvu, resp. radě a v Senátu. Senátor Čunek argumentoval, že zatímco v Poslanecké sněmovně je velmi náročný program a nejde zcela skloubit s výkonem funkce v krajském zastupitelstvu, tak práce senátora je již pro kombinaci obojího lepší, neboť Senát má jiný (výrazně zredukovanější) program.
Dle informací z webových stránek Poslanecké sněmovny ČR a Senátu ČR měla Poslanecká sněmovna v období od listopadu 2010 do září 2012 celkem 38 schůzí. Senát České republiky měl za stejné období 25 schůzí.
