Přehled ověřených výroků

Po proklikání se webovými stránkami, tak jak nám Milan Chovanec popisuje, se nám podařilo dostat do databáze veřejných zakázek. Starý systém vyhledávání poskytuje možnost vyhledat jednotlivé zakázky kraje se zadáním do 1. 4. 2011. Bohužel zde ale není nějaký přehled současných zakázek, pouze vyhledavač. Novější verze EZA-K (EZAP je pravděpodobně přeřeknutí), o které Milan Chovanec mluví, už poskytuje značně přehlednější systém vyhledávání.

Systém vyhledávání veřejných zakázek v rámci Plzeňského kraje skutečně existuje a funguje, a proto lze výrok označit za pravdivý.

I přesto, že se nám nepodařilo dohledat přímé odkazy na uvedené zákony, považujeme tento výrok za pravdivý.

Časopis Stavebnictví na svých webových stránkách v článku věnovanému Splavnosti vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice-Týn nad Vltavou uvádí, že "Vodohospodářský zákon z roku 1901 nařizoval splavnění Vltavy z Mělníka do Budějovic a Otavy do Písku." To potvrzuje např. i webová stránka státního podniku Povodí Vltavy. Uvedený článek dále také zmiňuje tzv.: "Zákon o státním fondu pro splavnění řek z roku 1931, který znamenal další splavnění Vltavy v novém, víceúčelovém pojetí s vyššími stupni, které kromě plavby sledovaly i využití stupňů k výrobě elektrické energie." Jelikož se nám nepodařilo najít odkaz či zdroj upozorňující na zákon z roku 1934, jenž by zmiňoval splavnost Vltavy, domníváme se, že kandidát ODS Tomáš Jirsa měl na mysli nejspíše zákon z roku 1931. Současná platná legislativa z roku 1995 - Zákon č. 114/1995 Sb. - o vnitrozemské plavbě, ve své druhé části věnované vodním cestám v § 3 odst. 4 písm. b uvádí, že "(4)Vodní cesty využívané jsou: b)vodní tok Vltavy 1.od říčního km 91,5 (Třebenice) po soutok s vodním tokem Labe, včetně vyústní části vodního toku Berounky po přístav Radotín, 2.od říčního km 239,6 (České Budějovice) po říční km 91,5 (Třebenice) jen pro plavidla o nosnosti do 300 tun. " I přes nenalezení odkazu či zdroje zmiňujícího zákon z roku 1934 a vzhledem ke konstrukci výroku, který snaží zdůraznit především historický význam splavnosti řeky Vltavy (jenž je potvrzen zákonem z roku 1901), jsme výrok označili za pravdivý.

.

Dle zpráv serverů Českého rozhlasu a Vaše věc z 21. září 2012 zakázala ruská federální služba na ochranu spotřebitelů dovoz alkoholu z ČR s obsahem alkoholu nad 20 %. 30.9. informoval například zpravodajský server iDNES.cz, že Rusko zavedlo navíc ještě dodatečné opatření - zakáz prodeje lihovin nad 20% vyrobených mezi daty 1. ledna 2012 a 26. září 2012.

V době, kdy Bohuslav Sobotka tento výrok vyřkl, sice dovoz do Ruska zakázán byl, ale nebyla to nejaktuálnější novinka. Tou bylo představení dodatečného opatření zákazu prodeje lahví z roku 2012.

"Kongres strany je nejvyšším orgánem strany.
Schází se nejméně jednou za dva roky.
Předseda je povinen kongres svolat, požádá-li o to nejméně 1/3 členů výkonné rady nebo minimálně 1/3 oblastních sdružení; koná se nejpozději 2 měsíce od podání návrhu."

Z výše uvedeného výňatku ze Stanov ODS vyplývá, že svolání kongresu není tak zcela v rukou předsedy strany.

Výrok Ivana Mařáka je pravdivý, neboť jsou kompetence dozorových pravomocí z hlediska kontroly alkoholu rozděleny mezi čtyři různé skupiny státních orgánů. Jak plyne ze zprávy "Postup orgánů ochrany veřejného zdraví v případu otrav metanolem" (.doc), tak se tyto kompetence liší.

Kompetence dozorových pravomocí jsou podle § 16 zákona č. 110/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů rozděleny mezi tyto orgány:

1) Orgány veřejného zdraví, které vykonávají dozor v provozovnách společného stravování. Těmito orgány jsou podle zákona § 78 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí a krajské úřady.

2) Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která vykonává úřední kontroly v prodejnách, u výrobců potravin neživočišného původu, v provozovnách, které nespadají pod kontroly Státní veterinární správy a při dovozu potravin, které nespadají pod kontrolu Státní veterinární správy.

3) Státní veterinární správu, která vykonává úřední kontroly u výrobců potravin živočišného původu a při jejich prodeji a při dovozu potravin živočišného původu.

4) Orgány celní správy, které kontrolu alkoholu řeší z hlediska daňových deliktů a falšování alkoholu.

Třetí fáze hodnocení projektů byla skutečně zrušena, konkrétně se tak stalo 10. září 2012 (.pdf - bod 3a), výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Výrok odpovídá údajům z rozpočtu kraje.

V dokumentu (.xls) Závazné ukazatele rozpočtu příspěvkových organizací za rok 2011 je uvedeno celkem 155 škol a školských zařízení, na které kraj přispívá. Tento údaj téměř přesný k výroku senátora Drymla, pracujeme s čísly z loňského roku.

Pro doplnění ovšem jen připomeňme, že pojem školská zařízení zákon (.pdf) definuje pouze jako "školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská poradenská zařízení, školská zařízení pro zájmové a další vzdělávání, školská účelová zařízení, výchovná a ubytovací zařízení, zařízení školního stravování a školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči". Těchto zařízení je krajem zřizováno 14, dalšími subjekty pak 66 (kompletní seznam můžete nalézt zde). Údaj, který Dryml uvádí, zahrnuje ovšem i jiná než školská zařízení. Pokud ale budeme jeho výrok chápat jako školy a školská zařízení dohromady, jedná se o správné číslo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Ve Zlínském kraji sídlí mimo jinévýznamná likérka R.JelinekGroup (Vizovice), výrobce 100% přírodních destilátů značky Žufánek nebo metanolovou aférou výrazně poškozená Likérka Drak.

Je tu také obrovská koncentrace pálenic.

Kraje začaly vskutku reagovat na vzniklou situaci poměrně brzy, ovšem ne všechny zřídily speciální krizové informační linky.

Dle závěrů Meziresortní skupiny Ministerstva zdravotnictví ČR zveřejněných dne 13. září 2012, jsou hlavními koordinátory krizové situace v krajích stanoveni ředitelé Krajských hygienických stanic. To je patrně důvodem, proč některé kraje nezřizovaly nové krizové informační linky, ale pouze delegují případné dotazy právě na KHS.

Opatření byla přijata ve většině případů okamžitě po impulsu ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR, tedy několik dní poté, co si metanol vyžádal první oběti na životech.

Opatření přijatá jednotlivými kraji:

Jihomoravský kraj: vytvoření krizové informační linky (12. září 2012)

Plzeňský kraj: vytvoření krizové informační linky (12. září 2012)

Moravskoslezský kraj: zřízení kontaktní linky (zveřejněno 13. září 2012)

Zlínský kraj: v rámci Usnesení z jednání Bezpečnostní rady Zlínského kraje je uvedeno doporučení zřídit kontaktní linku (12. září 2012)

Královehradecký kraj: zřízení kontaktní linky, na kterou se lze v případě potřeby obrátit (zveřejněno 17. září 2012)

Kraj Vysočina: hejtman Jiří Běhounek varuje před požitím nebezpečného alkoholu, přičemž v tiskové zprávě jsou uvedena i čísla na informační telefonní linku (12. září 2012)

Pardubický kraj: hejtman Radko Martínek varuje před požitím nebezpečného alkoholu a odkazuje jihomoravskou krizovou informační linku (12. září 2012)

Karlovarský kraj: krajský úřad na svých internetových stránkách uvádí telefonní čísla, na kterých lze nahlásit nebezpečný alkohol (12. září 2012)

Středočeský kraj: posílení call centram záchranné služby (12. září 2012)

Olomoucký kraj: zveřejnění záměru vydat informační letáky, na kterých je uvedena kontaktní linka 155, pro oznámení podezření z otravy methanolem (12. září 2012)

Liberecký kraj: hejtman Stanislav Eichler varuje před požitím nebezpečného alkoholu a odkazuje na internetové stránky KHS Libereckého kraje, na kterých lze nalézt odkazy na aktuality z MZ ČR. (12. září 2012)

Ústecký kraj: na internetových stránkách Ústeckého kraje jsou uvedeny důležité odkazy na instituce spojené s řešením krizové situace jako je KHS a toxikologické středisko

Jihočeský kraj: na internetových stránkách Jihočeského kraje jsou uvedeny odkazy na KHS, která je hlavním koordinátorem krizové situace v kraji

Hlavní město Praha: například městská část Praha 11 na svých internetových stránkách odkazuje na jihomoravskou informační linku

Výrok tedy na základě výše uvedeného hodnotíme jako zavádějící, jelikož ne všechny kraje zřídily nové krizové informační linky. V některých případech šlo pouze o uvedení kontaktu na Krajské hygienické stanice či toxikologická centra.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Existuje část poslanců z ODS, kteří sice hlasovali pro zvýšení DPH a v současnosti zvyšování kritizují, ale také je několik poslanců, kteří zvyšování DPH kritizují, ale v září 2011 pro zákon nehlasovali (buď byli omluveni nebo nebyli přihlášeni).

Třetí čtení Novely zákona o dani z přidané hodnoty proběhlo 2. září 2011. Z 53 poslanců za ODS byli 4 omluveni (Ivan Fuksa, Tomáš Úlehla, Jaroslava Wenigerová, Jaroslav Krupka), 8 nebylo přihlášeno (Walter Bartoš, Pavel Svoboda, Jan Bauer, Pavel Drobil, Pavel Bém, Radim Fiala, Marek Šnajdr, Dana Filipi), proti hlasoval pouze Vít Němeček, zbylá část ODS (40 poslanců) hlasovalo pro.

V současnosti se jedná o další zvyšování DPH na 15 % a 21 %. Tenhle vládní balíček nechtějí podpořit Petr Tluchoř, Tomáš Úlehla, výhrady mají Marek Šnajdr, Ivan Fuksa, Jan Florián a Radim Fiala. Podle dalších informací bude poslanec Boris Šťastný hlasovat proti vládě, pokud premiér předloží k hlasování stejný balíček o zvýšení daní a spojí jej s hlasováním o důvěře vládě.

Při hlasování o vyšším DPH 2. září 2011 byli Fuksa a Úlehla omluveni a nezúčastnili se, Fiala a Šnajdr nebyli přihlášeni, takže také nehlasovali (v současnosti kritizují zvyšování DPH).