V minulosti to bylo tak, že Česká republika mívala dokonce předstih před růstem v Německu, pak jsme rostli pomaleji v těch minulých letech, teď už dokonce ekonomika klesá, ačkoliv ekonomiky sousedních států rostou, polská roste téměř o 4 %, slovenská o 3.
Výrok potvrzují oficiální statistiky zmiňovaných zemí.
Polská ekonomika opravdu roste (ang.) téměř o 4 % (konkrétně za 1. kvartál letošního roku o 3,8 %, resp. o 3,5 % při započítání sezónních vlivů). Také slovenský HDP se ve srovnání s minulým rokem zvedl o 3 %. Následující tabulka pak ukazuje meziroční změny českého a německého HDP v posledních letech (při zpracování jsme vycházeli z údajů ČSÚ a německého statistického úřadu DESTATIS).
200220032004200520062007200820092010
ČR2,13,84,76,87,05,73,1-4,72,7ČRSRN1,41,02,21,43,74,42,8-3,52,1SRN
Jak můžeme vidět, s výjimkou roku 2009 rostla česká ekonomika výrazněji než ta německá, výrok je tedy pravdivý.
Já bych připomněl například ministra dopravy, který v 29 letech se stal ministrem dopravy.
Výrok je pravdivý. Současný ministr dopravy Pavel Dobeš (LIDEM), narozen 19. 1. 1982, získal svůj post 1. července 2011, tedy ve svých 29 letech.
Více lidí včera volilo (ve volbách do Řeckého parlamentu ze dne 17.6.2012, pozn.) ty strany, které jsou proti tomu záchrannému balíčku než pro ty, které jsou pro.
Na základě výsledků řeckých voleb konaných 17. června 2012 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Vezmeme-li v potaz hlasy stran, které překonaly 3% klauzuli nutnou pro postup do parlamentu, pak strany, které zřejmě vystupují proti záchrannému balíku od EU a MMF, získaly celkem 2.820.668 hlasů. Tato skupina je značně různorodá a zahrnuje radikální levicovou koalici SYRIZA, Nezávislé Řeky (odštěpenou frakci z Nové demokracie), kteří odmítají podobu půjčky od EU a MMF, ultranacionalistickou stranu Zlatý úsvit a K.K.E (komunisté).
Proevropské strany, které podporují přijetí záchranného balíku, konzervativní Nová demokracie a socialistický PASOK (Panhelénské socialistické hnutí) získaly dohromady 2.581.441 hlasů.
Zásadní roli v těchto počtech hraje menší levicová strana Demokratická levice (ΔΗΜΑΡ), která získala 385.079 hlasů. Tato strana se vyznačuje prounijními názory, avšak její lídr Fotis Kouvelis na počátku tohoto roku prohlásil, že nebude podporovat současnou podobu půjčky EU a MMF v řeckém parlamentu. Požaduje na rozdíl od návrhu podporu růstu pomocí strukturálních fondů a Evropské investiční banky. Z čehož vyplývá, že strana současnou pomoc eurozóny Řecku neschvaluje, byť má proevropskou orientaci, a její voliči tedy hlasovali také protizáchrannému balíčku.
Po sečtení tedy proti záchrannému balíčku hlasovalo 3.205.747 řeků, pro záchraný balíček 2.581.441 a výrok Nigela Farage je tedy pravdivý.
(Punčochář: “Nějaký portál, kam by se spotřebitel mohl přijít podívat, jestli jeho konkrétní supermarket má nebo nemá problém.“) „Podle mě na tom potravinářská inspekce už dělá a zveřejňuje taky v případě, že něco takového se kdekoliv stalo.“
Výrok Petra Bendla na základě zpráv Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Informačního centra bezpečnosti potravin hodnotíme jako pravdivý.
V současné době Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na svých internetových stránkách zveřejňuje problémy týkající se potravin v jednotlivých obchodních řetězcích, a to v rámci tiskových zpráv. Spotřebitel se v případě informací o závadných potravinách na českém trhu může obrátit rovněž na internetové stránky Informačního centra bezpečnosti potravin (ICBP), které jsou zřizovány odborem bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství. Uživatel se má možnost na internetových stránkách ICBP zaregistrovat a následně mu budou zásílány prostřednictvím e-mailu zprávy o závadných potravinách zachycených v tržních sítích. V sekci Varování před závadnými potravinami má uživatel možnost nahlédnout do zpráv, které informují o stažených potravinách v obchodních řetězcích a o jiných problémech. Spotřebitel má tedy možnost do jisté míry sledovat problémy jednotlivých supermarketů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.
My jsme byli strana, která pomáhala tomu, že jsme vstoupili po roce 2007 do Evropské unie.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože sociální demokracie opravdu měla výrazný a nepopiratelný podíl na vstupu ČR do EU. Je samozřejmě zela jasné, že do Evropské unie jsme nevstoupili po roce 2007, ale v roce 2004. Tímto špatným datem ale Lubomír Zaorálek jistě nikoho nemystifikuje.
Pravděpodobně nejdůležitějším faktem potvrzujícím roli ČSSD na vstupu ČR do EU je fakt, že klíčová vyjednávání mezi EU a ČR i samotný podpis smlouvy o přistoupení se odehrávala v období vlády ČSSD a samotná smlouva byla podepsána tehdejším předsedou sociální demokracie Vladimírem Špidlou.
Jednoznačně proevropský směr strany je dán i programovým prohlášením vlády z roku 1998 (.pdf), které říká, že: "ČSSD se ztotožňuje s myšlenkou integrace států evropského kontinentu a za svou prioritu považuje přijetí České republiky do Evropské unie..."Sociální demokracie byla považována za nejvíce proevropskou stranu v českém (relevantním) politickém spektru a její poslanci vždy hlasovali v souladu se snahou co nejrychleji vstoupit do EU.
Máme armádu, evropský lid, máme vlajku, máme hymnu (v Evropské unii, pozn.).
Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. Evropská unie má sice vlastní lid, vlajku i hymnu, neexistuje však jednotná a stálá evropská armáda.
Evropská vlajka a evropská hymna patří mezi symboly Evropské unie, které jsou zakotveny v primárním právu. Evropská vlajka byla přijata jako evropský symbol v roce 1955. Evropská hymna byla schválena v roce 1972, oficiálně přijata však byla až o třináct let později. Evropský lid, neboli občanství unie, definovala Maastrichtská smlouva (.pdf, Hlava II., C.) v roce 1992. Tato smlouva stanovuje, že každá osoba, která má státní příslušnost členského státu, je občanem Unie. Smlouva definuje také práva těchto občanů.
Co se však týče armády, současná EU sice disponuje vlastními jednotkami, nejedná se ale o stálou evropskou armádu. Aktuální model společné bezpečnostní a obranné politiky EU, na který měla značný dopad také Lisabonská smlouva, disponuje hned několika prostředky k zásahu. EU sice může vysílat vojenské jednotky na různé mise, v rámci těchto misí ovšem působí jednotky, které vždy ke konkrétnímu úkolu sestavují členské státy EU, a to z příslušníků armád jednotlivých členských států.
Průměrná výše starobního důchodu činila k 31. březnu 2012 celkem 10 740 Kč, z toho u mužů 11 908 a u žen 9750 Kč.
Výrok poslankyně Semelové je pravdivý, neboť se opírá o konkrétní statistiku ČSSZ.
Česká správa sociálního zabezpečení vydala 25. dubna letošního roku tiskovou zprávu "Počty důchodů, počty důchodců a poplatníků pojistného za 1. čtvrtletí roku 2012". Ve zprávě se uvádí, že: " Průměrná výše starobního důchodu činila k 31. březnu 2012 celkem 10 740 Kč, z toho u mužů 11 908 Kč a u žen 9 750 Kč (jedná se o sólo vyplácené starobní důchody vč. předčasných bez souběhů s pozůstalostním),. Průměrný věk penzistů pobírajících starobní důchod byl v 1. čtvrtletí tohoto roku 68, 5 let - muži 70 let, ženy 67 let." Poslankyně Semelová tak popisuje průměrnou výši důchodů k 31. březnu 2012 zcela přesně, tudíž je její výrok pravdivý.
A pak přišlo hlasování v květnu 2005. Nový premiér Gross odešel, přišel pan premiér Paroubek, hlasování opět dopadlo 101 : 99.
Výrok poslance Stanjury je pravdivý, hlasování proběhlo přesně podle jeho interpretace.
13. května 2005 proběhlo hlasování o důvěře vládě Jiřího Paroubka, jenž ji získal. Pro hlasovalo 101 poslanců (kluby ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU), proti bylo 99 poslanců (kluby ODS a KSČM). Předchůdcem Jiřího Paroubka byl skutečně Stanislav Gross.
Od prvního října vstoupí v účinnost takzvaná Staňkova novela trestního zákona, která bude znamenat možnost propouštět vězně do domácího vězení po kratší době, než tomu bylo v minulosti.
Novela trestního zákoníku, která umožní vězně podmínečně propouštět dříve, ještě neprošla Senátem.
Ministr Blažek odkazuje k návrhu zákona, kterým se mění mj. trestní zákoník: zde by měl přibýt §57, "Přeměna trestu odnětí svobody v trest domácího vězení". Ten nově umožní vězni po výkonu poloviny trestu odnětí svobody jeho zbytek přeměnit na domácí vězení. Nikoli tedy "po kratší době, než tomu bylo v minulosti", jak říká ministr, protože jde o zcela novou úpravu.
Nicméně, již v současnosti je možné vězně podmínečně propustit a propuštěnému přitom uložit "přiměřená omezení a přiměřené povinnosti", velmi podobné trestu domácího vězení (média oba instituty často jasně nerozlišují - např. lidovky.cz zde). Podmínečné propuštění dosud bylo (dle § 88 ods. 1 trestního zákoníku) u trestných činů možné po vykonání poloviny trestu. Podle uvedené novely bude možné některé odsouzené propustit již po třetině trestu.
Ministr ale nemůže tvrdit, že novela vstoupí v účinnost 1. října, protože dosud (10. července) nebyla schálena Senátem. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící. Krom toho ministr sice zjednodušeně, ale pravdivě popisuje obsah novely.
Do konce loňského roku bylo na povodňové škody vyčerpáno z rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj méně než 20 milionů korun.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na stránkách Libereckého kraje je použit odkaz na nefunkční stránku MMR, a proto zde není možné informaci vyhledat. Nějaké informace o dotacích lze získat z tiskové zprávy z r. 2011: Liberecký kraj postupně likviduje následky loňských povodní, avšak o faktickém čerpání dotací ke konci r. 2011 zde informace nejsou.
Ministerstvo pro místní rozvoj v závěrečném účtu za rok 2011 na straně 54 uvádí bod 3. 8. Podpora obcím na odstraňování následků povodní z let 2009 a 2010 na základě nařízení vlády. V roce 2011 bylo v rámci tohoto programu vyčerpáno cca 20,9 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že povodně let 2009 a 2010 zasáhly více krajů, je pravděpodobné, že celková vyčerpaná částka do Libereckého kraje z tohoto programu nedosáhla výše 20 milionů Kč.
