Přehled ověřených výroků

Úřady práce skutečně na počátku roku 2012, kdy byl zaveden nový systém pro vyplácení sociálních dávek, zaznamenaly vzhledem k softwarovým nedostatkům řadu problémů, které se negativně promítly do vykonávání této agendy. O této problematice průběžně informovala česká média, například iDnes či aktuálně.cz. Zároveň je vhodné poznamenat, že navzdory nedostatkům systému, které neumožňovaly hladké vyřizování této agendy, se úřadům práce podařilo, i když se zpožděním, vyplatit 99% dávek.

Zůstává však pravdou, že selhání systému do jisté míry ochromilo úřady práce.

Situace na konci září 2012 nebyla sice zcela v pořádku, na což odkazuje server iDnes.cz ve zprávě o zpoždění vyplácení dávek postiženým, avšak o kolapsu pracovních úřadů již hovořit nelze.

Výrok vzhledem k výše uvedenému hodnotíme jako zavádějící.

Na základě dohledatelných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Podle Infoservisu VZP i Tiskového prohlášení VZP z 28. 5. 2012 Správní rada VZP dala za úkol svému předsedovi a místopředsedovi svolat do 14 dnů mimořádné zasedání Správní rady VZP, na kterou měl být pozván i ministr zdravotnictví Leoš Heger. Správní rada ve stejný den probírala i otázku komunikace mezi ní a ministerstvem zdravotnictví.

Správní rada na této schůzi (28. 5. 2012) rozhodla o vypovězení smlouvy se společností IZIP.

Nepodařilo se však dohledat, jakým způsobem mimořádné zasedání Správní rady proběhlo, zda se ministr zdravotnictví dostavil, atd. Stejně tak se nepodařilo dohledat jiný příklad ne/komunikace mezi VZP a ministrem zdravotnictví.

Výrok Miroslava Nováka je hodnocen na základě dohledaného bodu z programu ČSSD jako pravdivý.

Volební program ČSSD pro volby do krajských zastupitelstev 2012 obsahuje v sekci Životní prostředí konkrétní tezi: "Předložíme návrh novely zákona o ovzduší s požadavkem, aby prostředky zaplacené průmyslovými podniky za znečištění ovzduší patřily mezi příjmy toho kraje, odkud pocházejí, a aby pomohly kompenzovat v něm způsobené environmentální škody, nikoliv například protikůrovcová opatření na Šumavě." Tato podporuje výrok Miroslava Nováka, jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Krajské zastupitelstvo sice uzavřelo tzv. Rámcovou dohodu o spolupráci mezi společností ČEZ a Jihočeským krajem, ale stalo se tomu tak 7. dubna 2009, tedy téměř šest měsíců od konání voleb do krajských zastupitelstev (17. - 18. října 2008).

Společnost ČEZ také na svých webových stránkách informuje o záměru poskytnout Jihočeskému kraji do roku 2018 částku 3,7 miliardy Kč na rozvoj a mimo jiné i na kulturní a sportovní akce.

Z návrhu usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 160/ZK/11, jehož programovým bodem bylo Rozdělování finančních prostředků poskytovaných podle rámcové smlouvy uzavřené mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s., vyplývá, že poskytnuté prostředky by měly být rozdělovány na základě Ročního prováděcího plánu podle schválených pravidel, který je k návrhu přiložen jako příloha č. 2.

Tento návrh usnesení byl předložen Mgr. Jiřím Zimolou a MUDr. Martinem Kubou a zpracován JUDr. Lubošem Průšou ředitelem KÚ.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož zmiňovaná příloha není na internetových stránkách Jihočeského krajského úřadu k dispozici a nelze tedy posoudit, jakým způsobem jsou prostředky poskytnuté společností ČEZ, a.s. rozdělovány.

Výrok Milana Chovance hodnotíme jako pravdivý na základě informací z rozpočtu a závěrečného účtu Plzeňského kraje.

V závěrečném účtu (.pdf) Plzeňského kraje za rok 2011 je na straně 16 podkapitola "Cizí zdroje". Tam se můžeme dočíst: "Plzeňský kraj za celou dobu své existence nepřijal žádný úvěr ani půjčku." Ani v rozpočtu na rok 2012 (.pdf) nenajdeme zmínku o financování z půjček nebo úvěrů. Stejně tak na webové stránce Transparentní kraj v grafu zadlužení (nutné kliknout na liště vlevo od grafu) můžeme vidět, že linka se drží na 0 Kč na obyvatele.

V oblasti zdravotních a hygienických ústavů proběhla restrukturalizace, jež má svůj počátek v roce 2008 a dokončena byla v dubnu 2012.

Vláda podnikala kroky k zefektivnění fungování státní správy a záreveň kroky ke snižování počtu zaměstnanců státní správy, pod kterou oblast Státního zdravotního ústavu, zdravotních ústavů a hygienických stanic spadají. Tehdejší ministryně zdravotnictví Dana Jurásková se snižováním počtu úvazků zabývala ve své reakci na interpelaci poslance Ludvíka Hovorky (KDU-ČSL) dne 28. ledna 2010 (tedy v minulém volebním období). Zdravotní ústavy měly projít procesem slučování, přičemž mělo dojít postupně ke snížení pracovních úvazků. (Stenozáznam 67. schůze Poslanecké sněmovny ČR ze dne 28. ledna 2010)

Zákon stanovující sloučení zdravotních ústavů do (pouhých) dvou krajských měst, Ústí nad Labem a Ostravy, tedy zákon č. 115/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl vyhlášen 6. dubna 2012. Tímto zákonem bylo zrušeno 12 pracovišť zdravotních ústavů, přičemž tato pracoviště ztratila statut svébytných zdravotních ústavů, avšak reálně nadále existují a provozují svou činnost stejně tak, jako před jejich zrušením, ale pod hlavičkou jednoho ze dvou zachovaných zdravotních ústavů. (Stránky Ministerstva zdravotnictví ČR)

Reálný příklad průběhu restrukturalizace zdravotních ústavů demonstruje na svých stránkách Zdravotí ústav v Ostravě:

" Od roku 2008 začalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky realizovat postupné kroky k zefektivnění hospodaření a ekonomických procesů v přímo řízených organizacích. V této souvislosti byl zahájen proces restrukturalizace Zdravotních ústavů, jehož cílem je zefektivnění činnosti sítě Zdravotních ústavů, a to především redukcí jejich počtu a koncentrací odborných, technických i personálních zdrojů. Proces restrukturalizace má vést k významným úsporám.
V rámci tohoto procesu došlo k převzetí výkonu odborných činností hygienických laboratoří a pracovnělékařské péče, které 30.6.2009 poskytovaly ZÚ Olomouc a ZÚ Zlín. Tyto činnosti jsou nadále provozovány ve stávajících lokalitách. " (Zdravotní ústav v Ostravě, dostupné na stránkách ZÚ v Ostravě)

Stran financování zdravotních ústavů ministryně Jurásková uvedla na 77. schůzi Poslanecké sněmovny ČR vývoj státních příspěvků zdravotním ústavům: "Jen pro ukázku přehled příspěvků zřizovatele ke krytí ztráty poskytnutých zdravotním ústavům. V roce 2003 573 mil. korun, v roce 2004 594 mil. v roce 2005 582 mil. Zaokrouhluji nahoru. 2006 - téměř 600 mil., 2007 - 575 mil., v roce 2008 - 43 mil. a v roce 2009 8 mil. korun." (Stenozáznam 77. schůze Poslanecké sněmovny ČR ze dne 18. března 2010)

Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách neuvádí, jaké prostředky rozdělilo mezi zdravotní úřady, a zdravotní ústavy v Ostravě a v Ústí nad Labem publikují data (výroční zprávy) pouze do roku 2010 (přičemž ZÚ v Ostravě ve výroční zprávě neuvádí žádná data o finančních prostředcích). Nicméně z trendu nastíněného bývalou ministryní Juráskouvou je zřejmé, že se státní příspěvky řídí trendem výrazného snižování.

Podrobný seznam příjemců (.xlsx) podpory ukazuje, že z prostředků ROP Severozápad ("tohoto systému") bylo ke dni 28. března 2012 podpořeno celkem 331 projektů. Dodejme, že to zahrnuje i "projekty" Regionální rady, tedy náklady na realizaci ROP Severozápad. Jde nicméně dokonce o více než 300 projektů, které zmiňuje hetjmanka.

Výrok hodnotíme jako zavádějící na základě mediálních podkladů.

Zimola skutečně na podzim minulého roku na mimořádné tiskové konferenci vyzval vládu k dostavbě D3. Hejtman k tomu dodal, že " pokud vláda nesplní své sliby, nepodpoříme dostavbu jaderné elektrárny Temelín", informoval o tom např. server idnes.cz či ihned.cz.

V pozdějším komentáři pro ČT24 ovšem Zimola svá slova mírnil, konkrétně uvedl, že "Jihočeský kraj nemůže (...) proti vládou schválenému záměru dostavby Temelína nijak aktivně vystupovat" (2:17 - 2:28). V kontextu tohoto vystoupení hodnotíme jeho výrok o tom, že "vyhlásil, že nebude-li dálnice, kraj učiní aktivní kroky", jako zavádějící.

Výrok Michala Haška hodnotíme na základě zprávy na portálu Jihomoravského kraje jako pravdivý. V zprávě z 1. prosince 2009 se uvádí: " Rada Jihomoravského kraje v úterý 1. prosince všemi hlasy přítomných radních z ČSSD a ODS rozhodla o uzavření smluvního vztahu s ČD na komplexní zajištění regionální železniční dopravy do roku 2019 (nynější smlouva Jihomoravského kraje kraje a ČD je platná do roku 2014). "

Na základě mediálních zpráv hodnotíme výrok jako pravdivý. 12. ledna 2012 informoval server Idnes o připravovaném návrhu zákona o Národním parku Šumava. Co se týká rozlohy parku, která bude potřeba pro stavbu lanovky, server konkrétně píše: "Úzký koridor lanové dráhy by měl mít velikost 13,7 hektaru a měl by být vyčleněn z území národního parku."