Přehled ověřených výroků

Protialkoholní záchytná stanice je v budově A v areálu Kroměřížské nemocnice a. s. v ulici Havlíčkova 660/73.

KHK doposud investoval do center odborného vzdělávání "pouhých" 196 mil. Kč, navíc 3 z celkových 8 center dosud nejsou dokončena.

V posledních letech bylo v Královéhradeckém kraji realizováno několik projektů center odborného vzdělávání, konkrétně:

COV ve strojírenství a OZE (realizace za 25 mil. Kč), COV pro automobilový průmysl a dopravu (34 mil. Kč), COV ve stavebnictví (29 mil. Kč), COV v lesnictví (38 mil. Kč), COV pro elektronický a strojírenský průmysl (necelých 15 mil. Kč), Centrum pro nejmodernější technologie obrábění dřeva (15 mil. Kč), a vedle toho kraj získal dotaci cca. 40 mil. korun na vybavení učeben a laboratoří na trutnovské průmyslové škole (podrobněji o jednotlivých projektech zde, zde, zde a zde). Celkem se tedy jedná o náklady v celkové hodnotě 196 mil. Kč.

Na stránkách České inspekci životního prostředí (ani na jiných stránkách) se daná informace nepodařila dohledat. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Potravinářská komora ve své tiskové zprávě ze dne 14. září 2012 navrhuje zavedení registračních pokladen v gastro sektoru.

Na základě dohledané legislativy je výrok hodnocen jako pravdivý.

Zákon č. 234/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům v § 5Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury doslova uvádí v bodu b), že příjmy fondu tvoří 9,1 % celostátního hrubého výnosu spotřební daně z minerálních olejů.

Výrok poslance Šidla je nepravdivý, archivy Poslanecké sněmovny žádné tři legislativní návrhy ze strany KSČM neobsahují.

V uplynulém volebním období, tedy 2006 - 2010, předložila KSČM pouze jeden návrh o Národním parku Šumava. Konkrétně šlo o sněmovní tisk číslo 379, který předložili poslanci KSČM Filip, Konečná, Bayerová, Levá, Hojda. Tento návrh byl předložen 10. prosince 2007, zamítnut byl již v 1. čtení.

Krajské zastupitelstvo sice uzavřelo tzv. Rámcovou dohodu o spolupráci mezi společností ČEZ a Jihočeským krajem, ale stalo se tomu tak 7. dubna 2009, tedy téměř šest měsíců od konání voleb do krajských zastupitelstev (17. - 18. října 2008).

Společnost ČEZ také na svých webových stránkách informuje o záměru poskytnout Jihočeskému kraji do roku 2018 částku 3,7 miliardy Kč na rozvoj a mimo jiné i na kulturní a sportovní akce.

Z návrhu usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje č. 160/ZK/11, jehož programovým bodem bylo Rozdělování finančních prostředků poskytovaných podle rámcové smlouvy uzavřené mezi Jihočeským krajem a společností ČEZ, a.s., vyplývá, že poskytnuté prostředky by měly být rozdělovány na základě Ročního prováděcího plánu podle schválených pravidel, který je k návrhu přiložen jako příloha č. 2.

Tento návrh usnesení byl předložen Mgr. Jiřím Zimolou a MUDr. Martinem Kubou a zpracován JUDr. Lubošem Průšou ředitelem KÚ.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož zmiňovaná příloha není na internetových stránkách Jihočeského krajského úřadu k dispozici a nelze tedy posoudit, jakým způsobem jsou prostředky poskytnuté společností ČEZ, a.s. rozdělovány.

Statistiky Eurostatu umisťují ČR nejlépe na třetí místo.

Předešleme, že hodnocení premiérova výroku stojí na předpokladu, že "míru zadlužení" je třeba měřit v poměru k HDP daného státu (pokud bychom měřili objem dluhu v Korunách/Euro, nejméně zadlužené by přirozeně byly malé státy).

Eurostat uvádí hodnoty všech premiérem zmíněných dluhů: stát a veřejné instituce jsou zahrnuty ve statistice státního dluhu (angl., government deficit/surplus, debt and associated data), zatímco hodnota dluhu domácností je uvedena v sadě ročních sektorových účtů (angl.. Annual sector accounts - Financial balance sheets). Pro rok 2011 nejsou k dispozici hodnoty u některých zemí. Za rok 2010 jsou uvedeny tyto procentní podíly na HDP:

stát a další

domácnosti součet Bulharsko 16,3 33,5 49,8 Rumunsko 30,5 27,0 57,5 Estonsko 6,7 64,5 71,2 Lucembursko 19,1 52,3 71,4 Česko38,133,771,8 Slovinsko 38,8 35,4 74,2 Litva 38,0 39,4 77,4 Slovensko 41,1 48,9 90,0 Polsko 54,8 35,6 90,4 Lotyšsko 44,7 51,7 96,4 Finsko 48,4 68,3 116,7 Maďarsko 81,4 42,4 123,8 Švédsko 39,4 86,5 125,9 Rakousko 71,9 57,3 129,2 Německo 83,0 61,5 144,5 Malta 69,4 77,4 146,8 Francie 82,3 64,9 147,2 Belgie 96,0 53,8 149,8 Španělsko 61,2 91,2 152,4 Itálie 118,6 59,2 177,8 Británie 79,6 105,1 184,7 Dánsko 42,9 150,7 193,6 Nizozemí 62,9 133,9 196,8 Portugalsko 93,3 104,9 198,2 Řecko 145,0 65,8 210,8 Kypr 61,5 154,0 215,5 Irsko 92,5 124,5 217,0

Jak vidíme, Česko se nachází na pátém místě mezi zeměmi EU. Hodnoty jsou z roku 2010 a mohly se samozřejmě změnit. Rozdíl mezi Českem a Rumunskem nicméně dovoluje s jistotou označit Česko podle premiérova výpočtu za nejlépe třetí nejméně zadluženou zemi EU a premiérův výrok tedy za nepravdivý.

Tato informace se nám bohužel nepodařila dohledat.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako neověřitelný, protože informace o návrhu státního rozpočtu zveřejněné na stránkách MF ČR takovéto detaily neposkytují.