Podíváme-li se na podíl celkových výdajů na sociální ochranu k hrubému domácímu produktu, tak i zde vidíme, že tento údaj není pro Českou republiku nijak vynikající. Ve Francii je to přes 30 %, v České republice v roce 2008 /podle údajů, které dělají evropské statistické agentury/ je to 18,7 %, přičemž evropská sedmadvacítka má průměr 26,4 %.
Eurostat uvádí právě tyto hodnoty.
Předesíláme, že nemůžeme hodnotit, zda podíl výdajů na sociální ochranu je "vynikající", neboť jde pouze o názor pana poslance. Co se týče faktických základů výroku, Opálka zřejmě cituje nedávnou studi Eurostatu (.pdf), která srovnává výdaje na sociální zabezpečení v evropských zemích. Všechny citované hodnoty najdeme hned na její první straně. Srovnatelná data uvádí i statistika OECD (.xls), byť se v konkrétních číslech liší.
(Pak jsou volby v roce 2004, což je přesnější měření nálad veřejnosti než preference. Dvoje volby.) Nejdříve byly v květnu volby do Evropského parlamentu, kde nejsilnější vládní strana (ČSSD, pozn.) obsadila hezké páté místo se ziskem 8,78 % hlasů při volební účasti 28,32 %. To znamená, že jste přesvědčili 2,49 % oprávněných voličů České republiky. 2,49 %, anebo podle účasti necelých 9 %. A nebyly předčasné volby.
Na základě volebních výsledků a přepočtu je výrok poslance Stanjury pravdivý.
Volby do Evropského parlamentu se uskutečnily 11. a 12. června 2004. ČSSD v nich skutečně obsadila 5. místo (viz. graf). Volební účast dosáhla 28,32 %. To tedy znamená, že ČSSD přesvědčila (po přepočtu) skutečně cca 2,49 % oprávněných voličů.
V tomto volebním období na předčasné volby skutečně nedošlo. Výrok Zbyňka Stanjury je tedy pravdivý.
Já bych především chtěla zde uvést hned na úvod, že hlavním tématem našeho volebního programu je hájení zájmů malých a středních obcí.
Výrok Lenky Bártlové hodnotíme na základě programu hnutí Nezávislí jako pravdivý.
Lenka Bártlová kandiduje za hnutí Nezávislí. Program tohoto hnutí obsahuje již na začátku textu bod VEŘEJNÁ SPRÁVA - pilíř volebního programu hnutí Nezávislí. V rámci tohoto bodu hnutí navrhuje řadu kroků spojených s obcemi, např. prosazení kvalitnějšího zákona o obcích.
„(Tak samozřejmě Evropský parlament v tomto směru má pouze konzultační roli, a může Evropské radě doporučit nebo nedoporučit, aby tuto žádost projednávala či neprojednávala.) V té původní zprávě byl návrh nedoporučit a ve výboru pro ústavní záležitosti hlasování dopadlo patem 11:11.“
Na základě Návrhu zprávy (.pdf) o návrhu protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice z 13. prosince 2011 a zápisu ze schůze (.pdf) Výboru pro ústavní záležitosti konané ve dnech 25. a 26. ledna 2012 hodnotíme výrok Zuzany Brzobohaté jako pravdivý.
V Návrhu zprávy o návrhu protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice z 13. prosince 2011 je skutečně Evropská rada vyzývána, aby neprojednávala změnu Smluv (pozn. Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie). Zpráva to odůvodňuje několika body, například vytvářením právní nejistoty a zmatku nebo komplikací ratifikace přístupové smlouvy s Chorvatskem, ke které má být český protokol připojen.
V zápise ze schůze Výboru pro ústavní záležitosti konané ve dnech 25. a 26. ledna 2012 v Bruselu se lze dočíst, že hlasování o Návrhu protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice skončilo nerozhodně 11 pro a 11 proti. Zpráva tak byla prozatím zamítnuta a vzhledem k tomuto výsledku se Výbor rozhodl hlasování odložit.
Už dva roky neprobíhá nábor tak, jak by to bylo potřeba. To znamená zhruba těch 1 500 policistů ročně.
Podle vyjádření policejního prezidenta Lessyho, zveřejněném na serveru Aktuálně (v únoru letošního roku), je už delší dobu zastaven nábor policistů. V článku z roku 2009 na serveru iDNES hovoří tehdejší ministr vnitra Pecina o tom, že od dalšího roku nábor zastaví. Od roku 2010 tedy nábor policistů v "obvyklých" rozmezích skutečně neprobíhá.
V prvním odkazovaném článku je také informace, že kritickou situaci by vyřešil "přírustek" ve výši 1 500 policistů.
Výrok Jeronýma Tejce proto hodnotíme jako pravdivý.
Když si vezmete nějakou rešerži z otevřených zdrojů, tak zjistíte, že tam ta propojenost je mezi třeba panem Rampulou a některými pražskými kmotry, dokonce i Věcmi veřejnými, takže tady se ty nitky celkem sbíhají, dá se to lehce propojit.
Vlastimil Rampula je skutečně v mediálním prostoru velmi často zmiňován jako člověk, který skrz svou funkci měl velký vliv na politické kauzy. V pořadu Události, komentáře ze dne 14. října 2011, konkrétně v reportáži a diskuzi na téma Rampula končí, je mj. např. opozičním poslancem Zaorálkem nazván tzv. "zametačem kauz" nebo je také ministrem spravedlnosti Pospíšilem označen za člověka, který zasáhl do kauzy tzv. tunelování IPB. Nestandardní chování Vlastimila Rampuly v pozici vrchního státního zástupce v Praze také dokládá týdeník Respekt, který ve svém textu (.pdf) Zničte dokument č. 1439 konkrétně uvádí, že "např. kauzy jako České pivo, korupce při nákupu stíhaček Gripen nebo při prodeji Mostecké uhelné buď skončila u ledu (kvůli výměnám žalobců na poslední chvíli), nebo uvízla na místě (třeba kvůli pozdnímu vyžádání si důležitých informací ze zahraničí)." Je třeba nicméně podotknout, že ani tyto informace (obsažené v dokumentu nejvyššího státního zástupce Zemana) konkrétně neurčují, proč tomu tak u jmenovaných kauz bylo. Internetový deník aktuálně.cz k této otázce prostřednictvím článku Sabiny Slonkové V souboji o Rampulu se hraje o vliv na jednotlivé kauzy ze dne 19. října 2010 naznačuje, že Rampula může mít značný vliv (neformální a mimo svou zákonnou funkci) na tzv. kauzu ProMoPro (týká se předraženého ozvučení z dob předsednictví ČR v EU a je spojena s ministrem obrany Vondrou z ODS). Ovšem i zde je třeba dodat, že jakékoli pochybení vrchní státní zastupitelství odmítlo.
Z několika málo zmíněných mediálních výstupů je tak patrné, že Vlastimil Rampula je (alespoň v mediálním prostoru) spojován s citlivými politickými kauzami a s komplikacemi v dosažení jejich jasného justičního výstupu. Jeho přímé propojení však není k datu odvysílání Otázek Václava Moravce z 19. února 2012 v kontextu výroku poslance Bublana dohledatelné a ověřitelné, byť vzhledem právě k mediální prezentaci osoby Vlastimila Rampuly nemusí být zcela vyloučeno.
Hypotéza poslance Bublana o zájmu strany Věci veřejné na odchodu ministra Pospíšila z pozice ministra spravedlnosti a snaha tento post zmíněno stranou získat se v tomto okamžiku jeví jako čistá politická spekulace. Může mít reálný základ i logické pozadí, ovšem není možné ji reálně uchopit, ověřit a veřejně prezentovat.
Rezerva, která byla v roce 2008 ve výši 1600 milionů dneska už není. (myšlena finanční rezerva kraje)
Podle závěrečných účtů (.pdf) Kraje Vysočina za roky 2008 ze dne 30. června 2009 a 2011 ze dne 6. srpna 2012 a zápisu (.pdf) schůze Finančního výboru ze dne 12. června 2012 hodnotíme výrok jako nepravdivý.
V závěrečném účtu za rok 2008 je uvedeno (strana 3 a 70) pod položkou Fond strategických rezerv 1 420 090 058,64 Kč, což je přibližně o 180 mil. Kč méně než uvádí Ota Benc.
Mýlí se rovněž ve faktu, že kraj dnes již žádnou rezervu nemá. V závěrečném účtu za rok 2011 (.pdf) na straně 5 a 75 je uvedena ke dni 31. prosince 2011 ve Fondu strategických rezerv suma ve výši 187 511 403,89 Kč. V zápisu ze schůze Finančního výboru (z 12. června) je v kapitole Rozpočtový výhled kraje na roky 2013 až 2015 (strana 8) počítáno s rezervou pro všechny roky ve výši 145 mil. Kč.
Původní úmysl vlády byl, že jak novela ústavy, ústavního zákona, článku 97 o postavení Nejvyššího kontrolního úřadu, má být platná od 1. ledna 2012. Stejně tak i ten zákon, který prováděl tu novelu ústavy.
Oba zmíněné návrhy mají skutečně obsaženu účinnost k 1. lednu 2012. Výrok poslance Filipa je tak pravdivý. Novela ústavního zákona (směrem k NKÚ) - účinnost 1. ledna 2012 - článek II. Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu - účinnost 1. ledna 2012 - článek II.
Je skutečností, že v prvních dvou týdnech skutečně některé dávky byly vyplaceny duplicitně, počet těch dávek, které byly vyplaceny duplicitně je hluboko pod jedním promile zpracovaných případů.
V tiskovém prohlášení Minsterstva práce a sociálních věcí bylo uvedeno (.pdf), že celkem bylo vyplaceno 1 514 995 dávek. Zpráva však už počet duplicitně vyplacených dávek neobsahuje. Jediné prohlášení o jejich počtu bylo zatím zveřejněno v Otázkách Václava Moravce přímo ministrem Drábkem. V případě, že jich bylo skutečne jenom několik desítek, jedná se o hodnotu hluboko pod jedným promile. Vzhledem k neexistenci jiného zdroje, který by potvrzoval Drábkova slova, však hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Lidé ve vazbě z rozhodnutí generálního ředitele se mohou týdně dvakrát osprchovat v teplé vodě. A když chtějí, ve studené vodě.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť je tato problematika upravena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti ČR 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby. Generální ředitelství vězeňské služby o tom proto nemohlo rozhodnout, což vyplývá ze Zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, který říká, že generální ředitel odpovídá ministrovi za činnost Vězeňské služby a zabezpečuje plnění společných úkolů ostatních organizačních jednotek, které metodicky řídí a kontroluje.
Kompetence generálního ředitelství proto v tomto případě spočívají v dohledu nad implementací vyhlášky ministerstva. Tuto vyhlášku ministerstva spravedlnosti 109/1994 Sb., dne 18. ledna 2010 zveřejnila Vězeňská služba na svých stránkách.V rámci tohoto dokumentu pak problematiku sprchování ošetřuje konkrétně § 36 Koupání obviněných, v kterém je uvedeno že:
"(1) Správa věznice zajistí, aby obvinění měli možnost se koupat v teplé vodě nejméně dvakrát týdně. (2) Na základě doporučení lékaře, nebo vyžadují-li to hygienické důvody, zajistí správa věznice koupání obviněných častěji. (3) Obviněné při koupání střeží osoba stejného pohlaví. Zpravidla při koupání může být provedena zraková prohlídka zaměřená na zjištění stop po fyzickém násilí na těle obviněného. (4) Za koupání v teplé vodě se v podmínkách výkonu vazby považuje sprchování teplou vodou. (5) Pokud z provozních nebo energetických důvodů nelze koupání podle odstavce 1 zabezpečit, musí být vždy zajištěna možnost řádného umytí v teplé vodě."
