Přehled ověřených výroků

Vycházíme z informací portálu veřejných zakázek, provozovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Poslední aktualita na portálu pochází přibližně z 9. května, poslední uvedený prováděcí předpis k zákonu o veř. zakázkách z 27. dubna. Předpokládáme tak, že jde o aktuální informace.

Znění zákona o veř. zakázkách se změnami mj. v § 159 odst. 3 ukládá vydat vyhlášku

"k provedení § 17 písm. x), § 44 odst. 4 písm. a) a b), §46a, §46d odst. 1, § 74a odst. 6, § 86 odst. 2, § 96 odst. 5, § 103 odst. 7, § 108, § 119 odst. 2, § 146 odst. 3 a 6, § 147a odst. 8, § 149 odst. 8 a 9 a § 156 odst. 8."
Z těchto částí zákona je vydán prováděcí předpis pouze k §46a (.pdf), § 17 písm. x), § 108, § 146 odst. 3 a 6 a § 147a odst. 8 (.pdf) a § 149 odst. 8 a 9 (.pdf), tedy pouze k části uvedené úpravy. Kromě toho zákon v odst. 2 ukládá Ministerstvu obrany vydat vyhlášku k provedení § 17 písm. q) a § 18 odst. 4 písm. h), která dosud vydána nebyla.

K části prováděcích předpisů, např. k provedení § 44 odst. 4 písm. a), se nám podařilo najít návrh. Ne však vždy. Za "včas připravené" nicméně považujeme vyhlášky vydané před nabytím účinnosti zákona, což bylo 1.ledna 2012. Považujeme tedy výrok za pravdivý.

Dodejme, že původní znění novely došlo změn, a to opakovaných, kterým se odbory ministerstev musejí přizpůsobovat.

Na základě srovnání nákladů (přepočtených na jednoho obyvatele), které jednotlivé jmenované země ve srovnání s Českou republikou poskytly MMF, se dá výrok ministra Drábka označit za zavádějící.

Historie české půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) sahá do 9. prosince 2011, kdy došlo k dohodě (pdf.) na půdě Evropské rady, která zavázala země Eurozóny i ostatní členské země EU, které nejsou v dluhové krizi, poskytnout půjčku MMF na základě bilaterálních smluv v celkové výši cca 200 mld. EUR. Dle této dohody měly země 10 dní na to nalézt zdroje ke spravedlivému podílu na této půjčce. Účelem půjčky je poskytnout MMF prostředky k řešení světové hospodářské krize (primárně dluhové krize zemí eurozóny a členských zemí EU). Následně se však některé země (např. Velká Británie) k původní dohodě nepřipojily a celková výše půjčky byla snížena na 150 mld. EUR s tím, že se do půjčky zapojí země eurozóny a některé další země, včetně České republiky. Ta se původně měla podílet na půjčce částkou 3,5 mld. EUR, kterou však následně odmítla (většina zpravodajských serverů uvádí jako zdroj těchto fakt agenturu ČTK např. Ihned, ČT24, Aktuálně.cz atd.).

Česká republika (Česká národní banka ze svých devizových rezerv) se nakonec rozhodla poskytnout MMF půjčku (garanci) ve výši 1, 5 mld. EUR, což znamená, že na 1 obyvatele ČR může být vydáno až 142 EUR (přepočet na základě údajů ČSÚ k 30. září 2011). V původní navrhované půjčce 3,5 mld EUR odpovídá přepočtená částka na jednoho obyvatele cca 332 EURům.

Slovensko pro půjčku MMF vyčlenilo 1, 53 mld. EUR, což v praxi znamená, že na jednoho obyvatele SR přichází cca 281 EUR (aktuální počet obyvatel dle slovenského statistického úřadu k 30. září 2011).

Polsko oznámilo, že půjčku poskytne (zdroj v polštině) již v prosinci a to ve výši 6, 3 mld. EUR, tedy na 1 obyvatele Polské republiky (počet obyvatel podle údajů polského statistického úřadu k 22. prosinci 2011) vychází objem prostředků zhruba 164 EUR.

Z komparace uvedených údajů vyplývá, že přepočtená výše půjčky na jednoho obyvatele je srovnatelná ("přiměřená") v případě České republiky a Polska. U Slovenska se sledovaný údaj výrazně liší.

Státní energetická koncepce (.pdf) schválená v roce 2004 a její aktualizace z roku 2010 se skutečně nezabývá cenotvorbou. V kapitole Dílčí cíle a jejich specifikace v jednotlivých oblastech a části Liberalizace a integrace trhu s elektřinou se pouze zmiňují obecné faktory, které by mohly mít do jisté míry vliv na podobu trhu s elektřinou, konkrétní opatření na tvorbu koncových cen však absentují. Zde má tedy ministr Kuba pravdu.

Cena elektrické energie je tvořena cenou silové elektřiny a pak také cenou za přenos elektřiny prostřednictvím České přenosové soustavy (ČEPS). Do koncové ceny také ze zákona zasahuje Energetický regulační úřad a to na základě vyhlášky (.pdf) č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen.

Co se týče zmíněného energetického mixu, Česká republika se zavázala vůči EU, že bude sama zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie - konkrétně do roku 2020 se jedná o 13% podíl (viz Státní energetická koncepce (.pdf, str. 12). Vliv mixu na cenu elektrické energie je nepochybný - podle typu mixu a podílu jednotlivých složek je významné, nakolik a za jakou cenu si energetika dokáže pořídit fosilní paliva, jak nákladná bude výstavba nových energetických zdrojů, resp. zmodernizování přenosové soustavy. Dalším významným faktorem jsou procesy na celoevropském trhu a významné pohyby v energetikách jednotlivých evropských zemích - např. plánované uzavření jaderných elektráren ve Spolkové republice Německo. Výrok ministra Kuby je tak, co se týče názoru na vliv mixu na cenu, platný.

První část výroku jsme zpracovali výše, druhou část ovšem musíme hodnotit jako neověřitelnou.

Věcný záměr opravdu existuje, nicméně o vlastním projednání tohoto věcného záměru zákona o státním zastupitelství ve Vládním výboru pro koordinaci boje s korupcí neexistuje zatím zápis, a toto tvrzení je tak neověřitelné. Nechceme tímto naznačit, že takové jednání se neudálo. Chceme pouze postupovat v souladu s metodikou demagog.cz, který ověřuje tvrzení politiků na základě veřejně dostupných zdrojů a tedy upozornit, že o jednání dosud neexistuje žádný záznam, a občan je odkázán pouze na dobrou víru.

Výrok Marka Poledníčka je s jistou výhradou pravdivý. Liší se výše částky, o kterou má na tom ve výsledku být Moravskoslezský při privatizaci nemocnice lépe, než Karlovarský kraj také při privatizaci nemocnice.

Karlovarský kraj pronajal soukromé společnosti Nemos na 20 let nemocnici v Sokolově. O této akci informoval server iHNed 27. prosince 2012. Celkem za těchto 20 let si má přijít na 60 miliónů Kč, tudíž jde o 3 mil. ročně, jak říká Marek Poledníček. Kromě této částky se zavázal investor, že do nemocnice nalije dalších 30 mil. Kč. Celková částka (90 mil. Kč) tak tedy sedí.

Situace v Moravskoslezském kraji se točila kolem nemocnice v Novém Jičíně. Hejtman Palas ji pronajal na 20 let společnosti Agel (tu vlastní Tomáš Chrenek). Server Aktuálně.cz informoval, že se investor zavázal k převzetí závazků nemocnice (výše 270 mil. Kč), dále k investicím do zařízení ve výši 200-220 mil. Kč. Za roční pronájem by pak investor po dobu 20ti let platil 25 mil. Kč bez DPH. Celkem by tak Moravskoslezský kraj při jednoduché komparaci obou výsledných částek získal dokonce více, než kolik uvádí Marek Poledníček, neboť on do své kalkulace nezapočítává dluh v novojičínské nemocnici, který by skupina Agel převzala.

Co se týká předvolebních slibů ČSSD, strana na svých oficiálních internetových stránkách, na webových stránkách ČSSD v Karlovarském ani Moravskoslezském kraji nemá vyvěšen svůj oficiální volební program, volič tedy nemá nárok kontrolovat přímo reálné plnění slibů této strany. Nicméně samotný předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v kauze privatizace nemocnice v Novém Jičíně veřejně tvrdil (video), že " Sociální demokracie je politická strana, která se staví programově proti tomu, aby se pronajímala, či privatizovala krajská či státní lůžková zdravotnická zařízení, pokládám tuto věc za velmi zásadní..." V již zmíněném článku serveru iHNed z 27. prosince roku 2010 mluví o pronájmu nemocnice v Sokolově, tedy v Karlovarském kraji David Rath (tehdejší poslanec, hejtman a stínový ministr zdravotnictví za ČSSD), kdy tvrdí: " Pronájem jakékoli nemocnice je ve skutečnosti prakticky to samé jako její privatizace. Pronájem sokolovské nemocnice je proto hrubé porušení programu ČSSD. Pokud by byla sokolovská nemocnice zbytečná, tak bych její pronájem ještě možná pochopil. Jenže tato nemocnice patří do základní sítě nemocnic. Pan Novotný (hejtman Karlovarského kraje) byl kvůli této věci na předsednictvu strany a tam mu bylo jasně řečeno, že je to nepřijatelné ".

Na základě výstupů z jednání Vlády České republiky ze dne 29. února 2012 a také informací z médií je třeba označit výrok premiéra Petra Nečase za pravdivý.

Petr Nečas se ve svém výroku odvolává na vládní mandát, který získal na jednání Vlády ČR dne 29. února 2012. Premiér uvádí, že tento mandát byl schválen vládou jednomyslně. Petr Nečas k tomu uvádí, že : "Vláda mi dnes udělila mandát s pozicemi k těm základním otázkám, které se budou probírat." Konkrétní okruhy, které jsou v této pozici označeny dále, popisuje jako: " aktuální hospodářská situace, agenda inovací, aktuální situace v eurozóně." V relaci Otázky Václava Moravce se probírala problematika tzv. fiskální smlouvy EU. Na ni se však tento mandát přímo nevztahuje. K této věci již existuje v rámci vlády tzv. rámcová dohoda, kterou premiér Nečas prezentoval již např. na schůzi Poslanecké sněmovny PČR 9. února 2012. Konkrétně uvádí, že "bez jasné politické shody na této věci (touto shodou je myšlena dohoda stran vládních koalice na otázce ratifikace - zda použít referenda) nemůže pověřený zástupce vlády ČR smlouvu podepsat." Co se týče konkrétně výroku premiéra z dané diskuze, tak jeho výrok podporují i zdroje z českých sdělovacích prostředků. Konkrétně např. iHNed, Novinky nebo agentura Mediafax.

Vzhledem k relativně malým odchylkám a faktu, že si uvedením 6% premiér nevylepšuje svoji pozici, můžeme hodnotit výrok o ekonomickém růstu jako pravdivý.

Každý z uvedených zdrojů používá rozdílnou metodologie výpočtu, číselné hodnoty se tudíž mohou lišit.

Údaje Českého statistického úřadu uvádějí dvě různá čísla růstu HDP v roce 2006. Jednak zde lze najít statistiku, která uvádí, že růst v daném roce byl 6,4%. V statistice druhé se ovšem píše hodnota 7,0%.

V statistickém přehledu České republiky na stránkách OECD je pro rok 2006 uvedena hodnota 6,8%. Data Mezinárodního měnového fondu poté mluví o čísle 6,0 %. Eurostat potvrzuje hodnotu druhé statistiky ČSÚ, tedy 7%.

Oba zmíněné zdroje ČSÚ dále uvádí pro rok 2006 saldo státního rozpočtu, tedy výsledek rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, -97,6 miliardy, což odpovídá číslu, které uvedl premiér.

Výrok můžeme označit za pravdivý i přesto, že míry nezaměstnanosti nejsou pro únor 2012 veřejně dostupné u všech členských států EU. Pokud však budeme tvořit pořadí s použitím nejaktuálnějších dostupných dat, bude ČR opravdu na devátém místě v rámci Evropské unie.

Podle údajů Eurostatu zveřejněných 2. dubna 2012 byla míra nezaměstnanosti mladých lidí do dvaceti pěti let v únoru 2012 v ČR 19.1 %. Pro ilustraci nejnižší byla v Německu (8.2 %) a v Rakousku (8.3 %) a nejvyšší pak ve Španělsku (50.5 %) a v Řecku (50.4 % v prosinci 2011).

Sobotka pravdivě popisuje způsob, jak může dojít ke "spuštění" omezujících opatření, která přinese finanční ústava.

Předně, demagog.cz se nemůže vyjádřit k premiérově úmyslu. Můžeme nicméně ověřit tvrzení předsedy Sobotky, že zadlužení se počítá zpětně a že vláda bude mít možnost dovést zemi až k dluhové hranici (45% HDP), načež bude teprve nastupující vláda muset provádět úsporná opatření.

Počítá se tedy zadlužení zpětně? Deficit rozpočtu tak, jak je schvalován sněmovnou, je pouze plánovaný. Např. pro rok 2011 se několikrát změnil (Mediafax) odhad Ministerstva financí ČR (MF), jak se celkové zadlužení ČR zvedne. Navíc mluvíme o poměru zadlužení k neustále se měnícímu HDP. Míru zadlužení země je proto možné určit pouze zpětně k danému období, zpravidla k roku, případně ke čtvrtletí.

Poměr státního dluhu k HDP se dle údajů MF vyvíjí od 31,5% v roce 2009, přes 35,6% v roce 2010, po 38,9% v roce 2011 (vždy k 31.prosinci). Budeme-li důvěřovat vládnímu návrhu zákona o rozpočtu a odhadu růstu HDP ze strany MF, musíme očekávat nárůst na 41,6% (tj. o 2,7%) na konci roku 2012. Přestože by se podle předpovědi MF měl růst HDP v dalších letech výrazně zrychlit, je dobře možné, že státního dluhu ve výši 45% HDP bude dosaženo právě v roce 2014 (ať již na konci, nebo v průběhu roku), tedy v roce voleb, a to dříve, než vstoupí v platnost rozpočet navržený novou vládou.

Považujeme tedy Sobotkův výrok v obou částech za pravdivý, je ale třeba dodat, že se vztahuje pouze k možnému, nikoli jistému uspořádání zmíněné "finanční ústavy". Jak bude pro účely takového zákona počítána výše dluhu a k jakému období, nelze předem určit.

Na základě informací serveru Medical tribune je výrok hodnocen jako pravdivý.

Petr Tupec má na mysli pravděpodobně nově vzniklé centrum radiologie v rámci pardubické onkologie. V článku z roku 2009 stojí " Multiscan (jde o soukromého investora) se svolením bývalého vedení kraje vybudoval od roku 2002 v Pardubické krajské nemocnici impérium za 600 milionů korun. Krajská nemocnice na novou radioterapii neměla, zastupitelstvo nebylo ochotno pumpovat do nemocnice stamiliony, a tak soukromé peníze byly pro radioterapii jedinou šancí."

Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, jak dlouho centrum vznikalo. V oddělení onkologie jako takové ale soukromý investor působí už od roku 1992. V Pardubické nemocnici to také není žádnou výjimkou, i některá další oddělení jsou provozovány soukromými investory.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože jeho hlavní část - skutečnost, že kraj nemá na provoz investičně náročných oddělení peníze, je dokladatelná.