Přehled ověřených výroků

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že Tomio Okamura mluví o 45 miliardách korun, které ročně Česko vynakládá na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE). Z toho 19 miliard korun mají podle Okamury platit přímo občané, což ve skutečnosti znamená, že je platí spotřebitelé formou poplatku ve fakturách na elektřinu. Podrobněji jsme se tímto tématem zabývali v jiném našem odůvodnění, kde jsme slova Tomia Okamury označili v rámci naší metodologie jako pravdu s výhradou. V tomto odůvodnění se zaměříme na to, jestli tyto peníze musí Česko platit kvůli Evropské unii.

Tato konkrétní podpora zelené energetiky, o které mluví šéf hnutí SPD, je reakcí (.pdf, str. 109) na směrnici Evropské unie z roku 2009. Tehdy se totiž unijní představitelé dohodli, že do roku 2020 musí 20 % unijní spotřeby energie pocházet z obnovitelných zdrojů. Pro každý stát je cíl nastaven na jiné úrovni, a to vzhledem k výchozí pozici a celkovému potenciálu využití obnovitelných zdrojů. V případě Česka byla tato hranice stanovena (.docx, str. 6) na 13 % a poprvé byla překonána již v roce 2013, tedy o 7 let dříve, než činil unijní závazek.

V roce 2018 poté vstoupila v platnost nová revidovaná směrnice, podle níž musí do roku 2030 pocházet z obnovitelných zdrojů 32 % spotřeby energie Evropské unie. Evropská komise nyní dokonce posuzuje, zda tento cíl v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině nezvýšit na 45 %.

Evropská unie ovšem neurčuje, jak konkrétně mají jednotlivé státy tohoto podílu dosáhnout. Jak vyplývá (.zip) ze zpráv o pokroku všech členů Evropské unie, volí si každá země do určité míry vlastní politiku. Náklady jednotlivých zemí a jejich přístupů se nicméně výrazně liší. Dle nejnovější zprávy Rady evropských energetických regulátorů (CEER), která srovnává různé přístupy k podpoře obnovitelných zdrojů energie za roky 2018 a 2019, je v přepočtu na MWh elektřiny z obnovitelných zdrojů podpora (.pdf, str. 30) v Česku nejvyšší z 27 evropských zemí: přibližně 200 €/MWh.

Česká republika na podporu OZE vydává v přepočtu na MWh výrazně více peněz než většina evropských států. 45 miliard, které v Česku na podporu obnovitelných zdrojů každoročně dáváme, tedy není důsledkem unijní směrnice, ale spíše jiných faktorů. Jiné státy totiž dokáží obnovitelné zdroje podporovat s výrazně nižšími náklady.

Tomio Okamura tedy správně poukazuje na to, že podpora obnovitelných zdrojů energie vychází z „příkazu“ Evropské unie, respektive její směrnice. Konkrétní způsob podpory a její výše, které se v Česku obnovitelným zdrojům dostává, ale již s unijní směrnicí přímo nesouvisí, jak je vidět z mezinárodního srovnání. Předseda SPD tak vytváří nepravdivý dojem, že Evropská unie může za to, kolik Česko vydává na podporu obnovitelných zdrojů. Jeho výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Vláda po svém jednání 27. dubna 2022 oznámila na tiskové konferenci soubor opatření, jimiž chce pomoci rodinám s dětmi zvládnout vysokou inflaci a rostoucí ceny energií. Konkrétní pomoc spočívá ve vyplacení (.pdf) jednorázového příspěvku 5 tisíc korun na každé dítě všem rodinám, jejichž roční příjem je do milionu korun.

Na tiskové konferenci se redaktorka CNN Prima News Dáša Šamanová ptala (video, čas 30:11) ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, zda se příspěvek počítá z hrubého, nebo čistého ročního příjmu. Ten se při pokládání dotazu naklonil (čas 30:31) k premiérovi Petru Fialovi a na něco se ho zřejmě zeptal. Petr Fiala zareagoval pokrčením ramenou a pousmáním se.

Marian Jurečka na otázku odpověděl (video, čas 32:00): „Pokud se nepletu, tak v té debatě, kterou jsme vedli k tomu parametru, tak jsme se bavili čistý příjem té domácnosti."

Tuto původní informaci později 30. dubna 2022 opravil a řekl, že půjde o hranici 1 milionu Kč hrubého. Změnu zveřejnil na svém twitteru, kde se za nepřesnost omluvil.

Vláda o možné podpoře rodin jednala 27. dubna 2022. Ministr Jurečka předložil dvanáct možných opatření, z nichž byla přijata čtyři – jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 korun, zvýšení maximální výše čerpání rodičovského příspěvku o 3 000 korun, podpora zkrácených a flexibilních úvazků a podpora dětských skupin.

Dokument, který Marian Jurečka vládě předložil, podle Deníku N obsahoval dvanáct bodů. Ty vyplynuly „z diskuse, kterou vedla vláda minulý týden na jednání ve Štiříně“, jak popsal Jurečka. Doplňme, že vláda jednala na zámku Štiřín 20. dubna 2022.

Co se týče návrhů, které přijaty nebyly, jednalo se například o slevě na děti, příspěvku na mobilitu, obědy ve školách, doplatky na léky nebo také usnesení o tom, že vláda neobnoví superhrubou mzdu. Na tiskové konferenci po jednání vlády ale premiér Fiala řekl, že ohledně těchto opatření bude vláda „postupovat podle toho, jak to bude potřeba“.

Konkrétní znění dalších bodů není veřejně dostupné. Oslovili jsme proto s dotazem Deník N, který má dokument k dispozici. Součástí výčtu jednotlivých bodů je i sleva na dítě a sleva na poplatníka. Deník N nicméně blíže nespecifikoval, zda jde jen o její zvýšení, nebo i o překlopení do bonusu. Výrok nicméně i přes tuto nejasnost hodnotíme jako pravdivý.

Dodejme, že na jednání 27. dubna nebylo přijato ani další zvýšení existenčního a životního minima. Marian Jurečka ale už 11. května oznámil, že se jejich zvýšení chystá.

Ministr Jurečka předložil v dubnu vládě dvanáct možných opatření pro podporu rodin. Na tiskové konferenci 27. dubna poté vláda oznámila, že se shodla na přijetí čtyř z nich - jednorázového příspěvku na dítě ve výši 5 000 korun, zvýšení maximální výše čerpání rodičovského příspěvku o 3 000 korun, podpory zkrácených a flexibilních úvazků a podpory dětských skupin. Vláda naopak nerozhodla o návrzích, které se týkaly např. příspěvku na mobilitu, obědů ve školách, doplatků na léky, nebo také o usnesení, že neobnoví superhrubou mzdu.

Některá z navržených opatření vláda sice neschválila, nicméně premiér Fiala uvedl, že boudou zaváděna „podle toho, jak to bude potřeba.“ Mezi takové návrhy patří i zvýšení životního a existenčního minima. Ty mají vliv na řadu sociálních dávek, na které by tak dosáhlo více lidí, nebo na výši alimentů. Uveďme, že vláda tato minima letos už jednou zvýšila, a to k 1. dubnu.

O dalším zvýšení existenciálního a životního minima pak Marian Jurečka opět mluvil na začátku května a 11. května pak na tiskové konferenci vlády oznámil, že připravuje jejich zvýšení k 1. červenci. Dále na konferenci zmínil i to, že vláda chystá zvýšení normativů pro vyplácení příspěvku na bydlení. Uveďme, že v jiných zdrojích se nám tuto informaci nepodařilo dohledat. Jelikož ale ministr Jurečka o těchto plánovaných krocích mluvil na oficiální tiskové konferenci členů vlády a premiér ani další ministři jeho vyjádření nerozporovali, považujeme ho za stanovisko celé vlády.

Zajímali jsme se také, zda je navýšení normativu pro příspěvek na bydlení součástí ministrem avizovaných 12 opatření. Konkrétní znění všech opatření nicméně není veřejně dostupné. Obrátili jsme proto s dotazem na Deník N, který má dokument k dispozici. Redakce nám zaslala bodový výčet těchto opatření, který plánované zvýšení normativu pro příspěvek na bydlení neobsahuje.

Doplňme, že podle dostupných informací se vláda dohodla na výše zmiňovaných čtyřech opatřeních, prozatím však neschválila konkrétní návrhy na změnu zákonů, které jsou k jejich skutečnému zavedení nutné. Vláda na svém webu DeštníkProtiDrahotě.cz například uvádí, že „zvýšila“ maximální výši čerpání rodičovského příspěvku o 3 000 Kč, připravovaný návrh novely, který tuto změnu obsahuje (.doc, str. 10), však vláda k datu 18. května ještě neprojednávala.

Vláda tedy skutečně oznámila, že se dohodla na zavedení čtyř z dvanácti navržených opatření a mezi nepřijatá, ale zvažovaná opatření patří i zvýšení existenčního a životního minima a normativu u příspěvku na bydlení. Byť podle informací Deníku N úprava normativu pro příspěvek na bydlení není součástí avizovaného balíčku, vláda ji skutečně plánuje. Jelikož Marian Jurečka explicitně neuvádí, že by úprava normativu měla být součástí tohoto balíčku, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Ministr Jurečka se ve svém výroku odkazuje na programové prohlášení (.pdf) koaliční vlády Petra Fialy. V dokumentu vydaném v lednu tohoto roku se k této problematice vláda skutečně vyjadřuje hned v několika bodech (str. 6). V prohlášení konkrétně zaznívají zmínky jak o valorizaci slevy na poplatníka, tak i o zavedení daňových prázdnin pro rodiny s třemi a více dětmi:

• „Zavedeme valorizaci slevy na poplatníka.“
• „Zavedeme daňové prázdniny se zastropováním výše příjmů pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí.“

Doplňme, že Marian Jurečka odpovídá na dotaz týkající se „možnosti slevy na poplatníka“, o které mluvil v březnu premiér Fiala. Ten tehdy nebyl příliš konkrétní a pouze zmínil, že vláda zvýšení slevy na poplatníka zvažuje. Ministr Jurečka tedy svým výrokem reaguje na velmi obecný dotaz, který mohl směřovat právě i na valorizaci, nejen na prosté zvýšení slevy.

V části programového prohlášení týkající se rodinné a sociální politiky (.pdf, str. 12) se vláda také zavazuje k přijetí daňových nástrojů a zjednodušujících opatření týkajících se systému sociálních dávek. Ke zvyšování rodičovských dávek a životního minima se v březnu letošního roku vyjadřovala například i koaliční Pirátská strana, která navrhla jejich pravidelnou valorizaci. Tyto kroky vláda také zmiňuje ve svém programovém prohlášení (.pdf, str. 14), podle kterého hodlá zvážit „zavedení systému valorizací tam, kde je potřeba zajistit větší předvídatelnost, např. u rodičovského příspěvku nebo životního minima“.

Programové prohlášení vlády Petra Fialy skutečně obsahuje (.pdf, str. 13) závazek prosazení automatické valorizace minimální mzdy. „Zavedeme automatickou valorizaci minimální mzdy,“ uvádí vláda v pasáži věnované sociální a rodinné politice.

Dodejme, že o pravidelném navyšování minimální mzdy mluví Marian Jurečka od začátku roku. Jakub Augusta z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí k tomu v únoru uvedl, že „ministerstvo podporuje zavedení automatické valorizace minimální mzdy. Záměrem je zakotvit v zákoníku práce mechanismus umožňující předvídatelný výpočet výše minimální mzdy na základě vývoje průměrné mzdy v národním hospodářství tak, aby byla výše minimální mzdy jednoduše a dostatečně včas odhadnutelná“.

Přesné informace o parametrech valorizačního mechanismu nicméně známy nejsou. Ministr financí Zbyněk Stanjura dne 10. února v rozhovoru pro Blesk.cz zmiňoval, že se valorizace může odvíjet od průměrné mzdy nebo jejího mediánu, tedy střední hodnoty mezd. Nevyloučil také, že se minimální mzda může automaticky zvyšovat i v závislosti na výši inflace. Na začátku května 2022 poté premiér Petr Fiala mluvil o tom, že vláda automatickou valorizaci minimální mzdy „zvažuje“ a diskutuje o ní.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka na dotaz moderátorky o očekávaném zvyšování minimální mzdy zmiňuje požadavek odborů na úpravu minimální mzdy i v pololetí, což podle Mariana Jurečky není běžné. V odůvodnění proto ověříme, zda odbory takovýto požadavek vznesly, a také zda a případně v kolika případech došlo ke zvýšení minimální mzdy také v pololetí roku. 

Dne 29. dubna 2022 na tiskové konferenci sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) promluvil její předseda Josef Středula. Kvůli výraznému růstu inflace vznesl lídr ČMKOS požadavek na mimořádné zvýšení minimální mzdy na 18 200 Kč s platností od července 2022. Naposledy vzrostla v lednu 2022, konkrétně o 1 000 Kč, na současných 16 200 Kč.

Od svého zavedení v roce 1991 se v České republice minimální mzda zvýšila celkem 24krát, většinou k tomu docházelo na počátku roku. Podle přehledu MPSV o vývoji částek minimální mzdy došlo od roku 1991 k dodatečnému pololetnímu zvýšení, jak správně uvádí Marian Jurečka, jen ve čtyřech případech – v červenci 1999, v červenci 2000, v červenci 2006 a naposledy v srpnu 2013. Výrok Mariana Jurečky tak hodnotíme jako pravdivý. 

O opatřeních pro podporu rodin s dětmi a samoživitelů jednala vláda 27. dubna 2022. Ministr Jurečka předložil dvanáct návrhů, přijaty byly čtyři z nich – jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 korun, zvýšení maximální výše čerpání rodičovského příspěvku o 3 000 korun, podpora zkrácených a flexibilních úvazků a podpora dětských skupin. Z nepřijatých to byly například návrhy na úpravu slevy na děti, příspěvku na mobilitu, obědů ve školách, doplatků na léky nebo také usnesení o tom, že vláda neobnoví superhrubou mzdu.

Zvýšení rodičovského příspěvku rovněž nebylo přijato. O tom, že se jeho možné zvýšení projednávalo, informovaly Novinky.cz nebo CNN Prima News a zřejmě se jedná o jedno z opatření, která vyplynula (video, čas 0:21) z jednání vlády na zámku Štiřín, kde se sešla 20. dubna.

Dle Ministerstva práce a sociálních věcí má „nárok na rodičovský příspěvek (…) rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 300 000 Kč, nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte.“ Právě tímto omezením u věku dítěte ministr Jurečka zdůvodňoval rozhodnutí vlády rodičovský příspěvek nezvyšovat: „Když jsme se bavili například o té cestě přes zvýšení jenom rodičáku, zase by to byli rodiče dětí jen do čtyř let.“

Vláda 30. března 2022 rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima o 10 % s platností od 1. dubna 2022. Důvodem k navýšení je podle vlády především vysoká inflace.

Navýšení životního a existenčního minima by se podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) mělo týkat (.pdf) přibližně 360 000 lidí. Životní minimum se totiž využívá při rozhodování o poskytnutí příspěvků a dávek a při posuzování hmotné nouze. Do dávek hmotné nouze spadá příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

Úroveň životního minima má dále vliv na tyto dávky: porodné, dávky pro zdravotně postižené, příspěvek na bydlení a přídavek na dítě. Na ten mají nárok rodiny, jejichž příjem nedosahuje 3,4 násobku životního minima.

Marian Jurečka tedy uvedl nepřesný odhad počtu lidí, kterých se má dotknout zvýšení životního a existenčního minima. Nicméně vzhledem k tomu, že jak Jurečka („zhruba“), tak tisková zpráva MPSV („přibližně“) své odhady relativizují a ministr se pohybuje blízko naší 10% toleranční hranice, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý.

Marian Jurečka hovoří o slevě na odvodech na sociální a zdravotní pojištění u vybraných zaměstnanců. Reaguje na poznámku redaktorky, podle které 5 % „nedělá takovou částku“.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pod vedením Mariana Jurečky představilo v polovině května 2022 návrh (.docx) novely zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dle tohoto dokumentu by měly být sníženy (.docx, str. 2) odvody pro vybrané skupiny zaměstnanců, aby u nich došlo ke zvýšení zaměstnanosti. Přesněji MPSV navrhuje „snížit pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem o 5 %“ pro:"

• osoby starší 55, případně 60 let,
• rodiče dětí do 9 let věku,
• osoby pečující o blízkou osobu závislou na pomoci jiné osoby,
• osoby studující na střední nebo vysoké škole,
• osoby se zdravotním postižením na nechráněném trhu práce,
• osoby na rekvalifikaci,
• osoby mladší 21 let.

Podmínkou pro získání této 5% slevy je u většiny kategorií zaměstnanců sjednaná pracovní doba v rozsahu 8 až 32 hodin týdně, tedy tzv. zkrácený úvazek. 

MPSV v důvodové zprávě argumentuje (.docx, str. 2) především nízkou zaměstnaností výše zmíněných skupin obyvatel. Například zaměstnanost matek dětí mladších 6 let byla v roce 2021 pouze 41,8 % a zaměstnanost osob se zdravotním postižením byla v roce 2020 pouze 39 %. 

Ministerstvo předpokládá (.docx, str. 1–2), že tyto lidi může možnost pracovat na kratší pracovní úvazek motivovat k zapojení se do pracovního procesu, čímž by se podle něj zvýšily příjmy jejich domácností i státu. Uvedeným snížením odvodů chce proto ministerstvo motivovat zaměstnavatele částečné úvazky více vytvářet a nabízet. Doplňme, že podle MPSV je v ČR na zkrácený úvazek zaměstnáno pouze 5,7 % zaměstnanců, zatímco v Německu je to 27,9 % a v Rakousku 28,7 %.

Pro hodnocení tohoto výroku ministra Jurečky je ale klíčová část důvodové zprávy o dopadu (.docx, str. 3–4) zmiňovaného opatření na státní rozpočet.

MPSV odhaduje (.docx, str. 3–4), že 5% slevou na odvodech pro výše zmíněné skupiny zaměstnanců se příjem státního rozpočtu sníží o 1,9–3,2 mld. Kč. Počítá přitom s přibližně 260 tisíci osob, které jsou aktuálně zaměstnané a spadají do definovaných skupin.

MPSV dále předpokládá (.docx, str. 4), že snížení nákladů na zkrácené úvazky přivede na trh práce dosud nezaměstnané osoby (dle odhadu ministerstva 50–80 tisíc osob), čímž by se měl celkový výpadek státního rozpočtu snížit. V této souvislosti nicméně MPSV hovoří o „horizontu 5–10 let“.

Na závěr uveďme, že ministerstvo v návrhu odhaduje, že snížení odvodů bude v důsledku znamenat snížení výběru pojistného o 1,9 až 3,2 mld. Kč ročně. Marian Jurečka tak uvádí nepřesná čísla, když zmiňuje nižší rozsah 1,5 až 2 mld. Kč, oba intervaly se však částečně překrývají. Jurečka se tedy vyjadřuje nepřesně, ovšem nikoli nepravdivě.

Zároveň pripomeňme, že Jurečka svým výrokem poukazuje na to, že slevy v celkovém objemu představují nezanedbatelnou částku („Nemyslím si, že pět procent je málo"). Jelikož ve skutečnosti MPSV odhaduje celkový objem ještě větší a podporuje Jurečkovo tvrzení, hodnotíme výrok jako pravdivý.