Máme (min. financí, pozn.) k dispozici, pokud chcete, tak ho také zveřejním, expertízní posudek náčelníka generálního štábu, podepsán generál Picek, který říká: Ano, ty letadla potřebujeme, ano, plně vyhovujeme, vyjadřujeme se k ceně, říkáme, že ta cena je v pořádku, protože samozřejmě tu odbornou kalkulaci dělá armáda.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, expertní posudek náčelníka generálního štábu, podepsán generálem Picekem je zveřejněn v rámci podkladů pro Mandátový a imunitní výbor PS PČR, dostupný je zde (.doc). Opravdu jej lze interpretovat ve smyslu "ty letadla potřebujeme,..., plně vyhovujeme, vyjadřujeme se k ceně, říkáme, že ta cena je v pořádku".
Po ilustraci dále uvádíme pár citací přímo z textu tohoto expertního posudku: "...Je nutná obměna letového parku transportního letectva v co možná nejkratším termínu.", "...Pořízením taktických transportních letadel CASA C-295 M bude plnohodnotně zabezpečena náhrada letounů An-26, které budou mít v následujících letech vyčerpanou technickou životnost." Finanční stránce se pak věnuje samostatný oddíl dokumentu, z něhož vyplývá, že kalkulace celkových pořizovacích nákladu počítá s nižší cenou, než je skutečná hodnota letounů, pročež se k financování akce počítá také s využitím systému záloh na investiční položky. S nižší cenou než je skutečná hodnota letounů se v kalkulaci, jak uvádí dokument, počítá proto, že čtyři letouny CASA C-295 M budou vyměněny za pět nepotřebných letounů L-159. Z přístupu, který je v dokumentu zaujat k problematice finanční stránky nákupu tedy vyplývá, že tento k finanční stránce nemá žádné výhrady.
Co se týká, že nevíme majetek (rozsah majetku, který církvím náležel, a který by se měl tedy v restitucích vracet, pozn.). Promiňte, pozemkové knihy v Československu byly do 40., dokonce ještě někdy do 50. let vedeny velmi přesně, poněvadž to celý bylo odebráno koncem 40. let, co byl koho majetek v roce 48, můžeme z pozemkových knih velmi dobře zjistit.
Výrok odpovídá uspořádání pozemkového katastru a pozemkových knih.
Podle webové prezentace Českého úřadu zeměměřického a katastrálního byl pozemkový katastr, vedený podle pravidel platných do reformy v r. 1951 a 1964 skutečně poměrně přesný a zaznamenával kromě výměry a držitele několik ukazatelů kvality pozemku. Co přesně je zaznamenáno, můžeme ostatně vidět v zákoně č. 177/1927 Sb., který v §10-26 stanoví sadu věcí, které jsou předměty zápisu do katastru, stejně jako v zákoně č. 59/1871 ř.z., který vymezuje obsah a formu pozemkových knih.
(Bylo hezké si připomenout), že vlastně ani jedna z vládních stran nevyhrála minulé volby do Poslanecké sněmovny.
Výrok Bohuslavy Sobotky hodnotíme jako pravdivý, neboť žádná ze stran nedávno ukončené vládní koalice, tedy ODS, TOP 09 a VV, nevyhrála volby. Se ziskem 22,08 % se na prvním místě umístila ČSSD.
Druhá ODS získala 20,22 %, TOP 09 16,70 % a Věci veřejné 10,88 %.
Ano, schválili jste vicepremiéra pro korupci. Už se tam tuším vystřídali dva.
Ano, vláda Petra Nečase vytvořila v rámci své strategie boje proti korupci nový vládní výbor a s ním spojený post vicepremiéra pro korupci. Vládní výbor pro koordinaci boje s korupcí byl zřízen (.pdf) 27. dubna 2011. Jeho předsedou byl jmenován místopředseda vlády Radek John, který však byl 13. července 2011 odvolán a s účinností od 14. července 2011 nahrazen (.pdf) Karolínou Peake. Ta je ve funkci až do současnosti. Od počátku fungování výboru se tak v jeho čele vystřídali již dva místopředsedové.
Jsme silně orientováni na Evropskou unii, 83 % exportu směřuje tam.
Na základě dat Českého statistického úřadu hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Jak uvádí Český statistický úřad, konkrétně databáze zahraničního obchodu, celkový objem exportu ČR v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 byl 2 869 miliard CZK. Export do zemí evropské sedmadvacítky tvořil 2 380 miliard, což je 83% celkového objemu. Petru Nečasovi tedy dáváme za pravdu.
„(...) došlo koncem ledna k dohodě nad novými fiskálními pravidly, ze které vyplývá, že státní rozpočty mají být vyrovnané, nebo v přebytku. Tolerován bude strukturální deficit očištěný od cyklických vlivů ve výši 0,5 % HDP, resp. v případě států s nižším zadlužením 1 % HDP. Státy, jejichž dluh přesahuje 60 % HDP, mají tento dluh snižovat průměrně o 1/20 za rok. Dále se zavádí povinnost oznamovat Evropské komisi a Radě plány emisí státních dluhopisů. Dohoda obsahuje rozhodování o sankcích tzv. obrácenou většinou. O sankci rozhoduje nakonec Evropský soudní dvůr až do výše 0,1 % HDP, vzhledem k okolnostem případu. Setkání hlav států a vlád smluvních stran, nad rámec existujících eurosumitů, se mají konat alespoň dvakrát ročně v případě otázek konkurenceschopnosti a celkové architektury eurozóny a alespoň jednou ročně, pokud se bude jednat o otázkách implementace fiskálního kompaktu.“
Tento výrok označujeme na základě neoficiálního překladu Generálního sekretariátu Rady Evropské unie Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (.pdf) za pravdivý.
Na základě článku 3 odstavce 1a se skutečně smluvní strany zavazují dodržovat vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet, přičemž tolerován bude strukturální deficit ve výši 0,5 % HDP (článek 3, odstavec 1b) nebo v případě státu s nižším zadlužením 1 % HDP (článek 3, odstavec 1d).
Podle článku 4 se státy s dluhem přesahujícím 60 % HDP zavazují tento dluh snižovat průměrně o 1/20 ročně. Smluvní státy se ve článku 6 zavazují ohlašovat předem Radě EU a EK své plány na emisi veřejných dluhopisů, a co víc podle článku 5 předkládají smluvní strany tohoto paktu program podrobného popisu strukturálních reforem, které mají zabránit deficitům veřejných financí.
Na základě článku 8, odstavce 2 jsou smluvní strany na základě vlastního posouzení či posouzení Evropské komise oprávněny věc předložit Soudnímu dvoru a domáhat se uložení finančních sankcí. Soudní dvůr může udělit sankce do výše 0,1 % HDP proviněného státu. Odstavce 2 a 3 článku 12 aplikují zmíněnou frekvenci pořádání summitů, tj. summit eurozóny dvakrát ročně a summit o otázkách implementace fiskálního paktu jednou do roka.
„(Tak samozřejmě Evropský parlament v tomto směru má pouze konzultační roli, a může Evropské radě doporučit nebo nedoporučit, aby tuto žádost projednávala či neprojednávala.) V té původní zprávě byl návrh nedoporučit a ve výboru pro ústavní záležitosti hlasování dopadlo patem 11:11.“
Na základě Návrhu zprávy (.pdf) o návrhu protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice z 13. prosince 2011 a zápisu ze schůze (.pdf) Výboru pro ústavní záležitosti konané ve dnech 25. a 26. ledna 2012 hodnotíme výrok Zuzany Brzobohaté jako pravdivý.
V Návrhu zprávy o návrhu protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice z 13. prosince 2011 je skutečně Evropská rada vyzývána, aby neprojednávala změnu Smluv (pozn. Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie). Zpráva to odůvodňuje několika body, například vytvářením právní nejistoty a zmatku nebo komplikací ratifikace přístupové smlouvy s Chorvatskem, ke které má být český protokol připojen.
V zápise ze schůze Výboru pro ústavní záležitosti konané ve dnech 25. a 26. ledna 2012 v Bruselu se lze dočíst, že hlasování o Návrhu protokolu o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice skončilo nerozhodně 11 pro a 11 proti. Zpráva tak byla prozatím zamítnuta a vzhledem k tomuto výsledku se Výbor rozhodl hlasování odložit.
„Já osobně i moji kolegové z ODS hlasujeme o evropském rozpočtu v souladu s tím, co si přeje Rada. Nepodporujeme snahy Komise a Parlamentu rozpočet zvyšovat a naopak vyzýváme k přijetí kompromisu, který chce Rada a který je pro státy přijatelný.“
Na základě informací Evropské unie a portálu VoteWatch.eu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Poslanec Fajmon měl i se svými kolegy z ODS v tomto volebním období EP (2009-2014) možnost hlasovat ve věci schvalování rozpočtu celkem třikrát. V případě rozpočtu na rok 2010 hlasovalo 5 poslanců ODS, včetně Hynka Fajmona, za přijetí Návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2010 ve znění naposledy pozměněném Radou, dva se hlasování zdrželi a jeden se nezúčastnil.
Rozpočet na rok 2011 byl na základě Návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2011, všechny oddíly, ve znění pozměněném Radou schválen s podporou 7 poslanců ODS, přičemž další dva se hlasování zdrželi.
Co se týče rozpočtu EU na rok 2012, k jeho schválení v EP došlo na základě Společného návrhu schváleného dohodovacím výborem v rámci rozpočtového procesu pro rok 2012 a s ohledem na postoj, který k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie přijala Rada. Poslanec Fajmon hlasoval pro návrh, stejně jako všichni jeho kolegové.
Všichni poslanci ODS jsou v EP součástí politické skupiny Evropských konzervativců a reformistů, která ve všech sledovaných letech vyzýva k „zmražení“ výše rozpočtu na stávající úrovni (viz například rozpočty pro roky 2011, 2012, nebo 2013). Stejný postoj (.pdf) pak skupina prezentovala ve věci nového Finančního rámce 2014-2020, což odpovídá politice Rady EU, která ve jménu členských států tlačí na snižování rozpočtu předkládaného ze strany Evropské komise.
V kauze Davida Ratha bylo podáno trestní oznámení, na to trestní oznámení se reagovalo masivním nasazením odposlechů, to konkrétně prostorových v domech, reagovalo se masivním sledováním a dokumentaci té situace, což je jistě v pořádku, nechali dokonce pokračovat ty konkrétní osoby v páchání trestné činnosti, aniž by tomu zabránili.
Trestní oznámení bylo na Davida Ratha a jeho spolupracovníky podáno dne 4. listopadu 2011. Kauzu měl údaje oznámit bývalý policista. Policie poté dostala povolení k odposlechům a sledování pro účely vyšetřování machinací Ratha v souvislosti s rekonstrukcí zámku Buštěhrad.
Podezřelí byli po několika měsíčním vyšetřování obviněni z poškození zájmů EU, podplácení, přijetí úplatku a sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky. Konkrétně David Rath byl zadržen 14. 5. 2012 se sedmimilionovým úplatkem v ruce. Zahájit trestní stíhání poslance umožňuje Ústava ČR v případě, že byl zadržen při páchání trestného činu či těsně poté, což byl případ Davida Ratha.
Jeho zatčení souvisí s předraženými nákupy v Centru akutní medicíny v Kladně a podvody s eurodotacemi při rekonstrukci zámku v Buštěhradě. Rath poté rezignoval jak na funkci hejtmana, tak na členství v ČSSD.
Části odposlechů poté zveřejnili například někteří členové Mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny.
Vícekrát jsme se o to (zavedení kvót na procento českých potravin v obchodech, pozn.) pokoušeli a v rámci toho argumentu o svobodném podnikání.
V dostupných záznamech není možné dohedat, že by KSČM takové návrhy předkládala. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
