Ivan Mařák
Jeden z velkých předvolebních tahů České strany sociálně demokratické v té době, bylo převedení těchto nemocnic na neziskové zdravotnické zařízení.
Výrok Ivana Mařáka je hodnocen na základě konkrétní formulace předvolebního slibu ČSSD v otázce právní formy nemocnic ve Zlínském kraji jako pravdivý.
Nemocnice ve Zlínském kraji získaly postavení akciových společností v minulém volebním období, tedy 2004 - 2008. Do tohoto volebního období šla ČSSD se slibem (kapitola Pro zlepšení sociální a zdravotní situace v kraji), jak vyplývá z jejího volebního programu pro krajské volby 2004, " Budeme pro ně (pro nemocnice) prosazovat podobu neziskových veřejnoprávních institucí s definovanými pravidly zdravotnické činnosti, dotační politiky, hospodaření a kontroly za účelem kvalitní zdravotní péče o občany našeho kraje." V roce 2008 pak strana ve svém volebním programu dále odmítala privatizaci krajských nemocničních zařízení.
Jiří Crha
V letošním roce, v roce 2012 byla v kapitole školství poprvé částka 107 milionů korun, náklady na přímé vzdělávání.
Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací z rozpočtu/výročních zpráv kraje hodnocen jako pravdivý.
Tabulková část rozpočtu (.xls - záložka IV.3) kraje na rok 2012 v sekci Odbor školství uvádí Příspěvek na krytí přímých výdajů na vzdělávání ve výši 107 milionů. Závěrečný účet (.xls) kraje za rok 2011 pak takovou položku neeviduje. Totéž platí i pro závěrečný účet (.pdf) z roku 2010. Na základě těchto informací je výrok hodnocen jako pravdivý.
Milan Chovanec
Pokud ŘSD Plzeňského kraje v současné době, v současné době má na jeden kilometr svých silnic 700 tisíc korun na jeden rok a Plzeňský kraj dostal do vínku v roce 2004 50 tisíc na jeden kilometr...
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Bohužel se nám nepodařilo dohledat údaje, které by mohly potvrdit či vyvrátit správnost částek uváděných panem Chovancem. Částku, kterou má Plzeňský kraj k dispozici na jeden kilometr svých silnic, se nám nepodařilo dohledat v rozpočtu kraje pro rok 2012 ani na webu Správa a údržba silnic Plzeňského kraje.
Michal Hašek
Celníků máme v České republice více než 190.
Číslo je dokonce několikanásobně vyšší. Podle zprávy o činnosti daňové a celní správy České republiky pro rok 2011 (str.35) bylo zaměstnanců zajišťujících celní činnosti na tomto úřadě v minulém roce 890.
Libor Lukáš
Já bych chtěl prostě říct, že zastupitelstvo Holešova několikatinásobně v územním plánu schválilo průmyslovou zónu...
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, dohledané schválené změny územního plánu ze stránek města Holešov se totiž o průmyslové zóně nezmiňují.
O vzniku rozvojové plochy u Holešova rozhodlo Zastupitelstvo Zlínského kraje již v roce 2003. V současné době má Strategická průmyslová zóna Holešov 360 hektarů.
Na stránkách města Holešov je k dohledání 17 schválených změn územního plánu a také mapa (.pdf) územního plánu města Holešov, kde lze vidět tuto určenou průmyslovou zónu, resp. její část nacházející se na katastrálním území města. Údaje o schválených změnách jsou k dispozici však až od roku 2008 do současné doby a o průmyslové zóně se nezmiňují. Dřívější dokumenty týkající se problematiky Strategické průmyslové zóny Holešov probírané v Zastupitelstvu města se nám dohledat nepodařilo. Z těchto důvodů tedy nelze posoudit pravdivost výroku.
Jiří Zimola
Já tady opravdu nemohu zásadně souhlasit s konstatováním pana poslance Braného, že za poslední 4 roky se do sociální oblasti a nebo do škol neinvestovaly žádné peníze, opak je pravdou, opak je pravdou a byly to stamiliony peněz a tyto investice, kapitálové výdaje já pokládám za ty základní stěžejní, které by měly být.
Podle dostupných informací říkal Jiří Zimola o investicích kraje do škol a sociální oblasti pravdu.
Například podle Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2010/2011 (strana 64 - 65) byly krajské investiční výdaje do škol a školských zařízení (zřizovaných krajem) v roce 2009 celkem 50 779 000 Kč, v roce 2010 celkem 24 366 000 Kč. V roce 2008 byly krajské investice do školských zařízení zřizovaných krajem celkem ve výši 66 082 000 Kč (dle Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní rok 2009/2010, strana 61).
Podle Přílohy 5 k Závěrečnému účtu Jihočeského kraje za rok 2011 kraj poskytl na investice z Fondu rozvoje škol celkem 33 284 744 Kč, z Fondu rozvoje sociální oblasti celkově 34 829 590,58 Kč.
My jsme to de facto vytvořili a vyzkoušeli jako první pilotní projekt po dohodě s policií, po dlouhých diskusích. (v obci Ejpovice - jde o instalaci zákazových značek v obci)
Podle České televize (červen 2012) jsou v Ejpovicích hlavním problémem kamiony, které projíždějí přes obec kvůli ušetření na mýtném. Ejpovice by rády postavily obchvat, ale tomu brání výkup pozemků. Plzeňský kraj připravuje dopravní omezení, které by mělo platit od podzimu.
Informace z července 2012 říká, že Plzeňský kraj společně s policií chystá instalaci zákazových značek v Ejpovicích, které by bránily vjezdu kamionů do obce. Dopravní inspektorát s akcí souhlasí a kraj má za úkol projekt osazení značek připravit. Projekt má být připraven do října a poté ho musí schválit policie.
Podle i nformací ze srpna 2012 Plzeňský kraj obci slíbil opatření na zákaz vjezdu nákladním automobilům do obce, k 31. 8. 2012 však ještě neměl ani projekt. Problém je (resp. může být) v zákonech, podle kterých má být silnice přístupná všem motoristům. Zákaz vjezdu automobilů měl platit od 1. 9. 2012, zatím se ale čeká na posudek právníků, jestli kraj může vjezd do obce zakázat. Projekt je však fakticky hotov, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Stanislav Juránek
My jsme v tuto chvíli učinili vypsání na 18 % objemu železnice v Jihomoravském kraji. (myšlena je otevření 18% železnic pro konkurenční prostředí)
Jihomoravský kraj se zavázal otevřít 18 % procent své železniční dopravy konkurenci s tím, že vítěz výběrového řízení bude moci od začátku roku 2016 přepravovat cestující na trase Brno-Bučovice-Kyjov (a dále navázat do Zlínského kraje).
Martin Schubert
Proběhlo další jednání za účasti pana ministra Chalupy a pana hejtmana přímo ve Varšavě (k problematice emisí z Polska).
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Setkání českých představitelů s polskou stranou, proběhlo hned několik. K setkání došlo 30.5. 2011, pak také v únoru 2012.
Aktuálně se pak ministři životního prostředí ČR a Polska sešli v Kampinoském národním parku třicátého srpna letošního roku.
Marian Jurečka
Já jsem byl první, kdo v únoru tohoto roku požádal pana prezidenta o milost.
Marian Jurečka skutečně požádal o milost pro Romana Smetanu již 16. února.
Hovoří o tom např. deník Referendum. Dle stejného zdroje byl Roman Smetana odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na sto dnů 13. února. Dle dostupných informací byl Marian Jurečka skutečně první, kdo v této věci požádal prezidenta republiky o milost. Jeho výrok tedy na základě uvedených údajů hodnotíme jako pravdivý.