Přehled ověřených výroků

Nepravda

Výrok hodnotíme na základě námi získaných informací z veřejných zdrojů jako nepravdivý, neboť předpoklad vytrvání v zaměstnání po určitou dobu je stanoven pro jinou finanční položku.

Ministr Drábek svým výrokem odpovídal na otázku, zdali zákon nějakým způsobem ošetřuje zamezení případného zneužití příspěvku 5 000 Kč pracovními agenturami. Řekl, že zákonným předpokladem pro přidělení tohoto příspěvku je fakt, že člověk pracuje v daném zaměstnání po určitou stanovenou dobu. Tato regulace se ale, jak je patrné z níže uvedeného přepisu zákonu o zaměstnanosti, nevztahuje na částku 5 000 Kč, nýbrž pouze na částku 500 Kč, kterou agentura dostává za setrvání zaměstnance v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu 6 měsíců. Naopak zákon uvádí, že agentuře práce může být poskytnut příspěvek ve výši 5 000 Kč na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání.

Konkrétně tuto problematiku zákon upravuje zákon 435/2004 Sb.(pdf.) o zaměstnanosti, konkrétně HLAVA V, § 119a, říká:

„Úřad práce s agenturou práce písemnou dohodu, na jejímž základě může agentuře práce poskytnout příspěvek
a) na sdílené zprostředkování zaměstnání ve výši 5 000 Kč na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce
zprostředkovávat zaměstnání,
b) za umístění uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 1 250 Kč a
c) za setrvání umístěného uchazeče o zaměstnání v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu nejméně 6 měsíců ve výši 500 Kč.
(4) Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje, pokud agentura práce přijme do pracovněprávního vztahu uchazeče o zaměstnání, kterému zprostředkovává zaměstnání podle této dohody.“

Pro doplnění kontextu uvádíme i reakce na zmíněný zákon, které se vyjadřují k jeho možné zneužitelnosti. Finanční noviny, které čerpají ze zprávy ČTK, pak 19. března zveřejnily v reakci na tento zákon následující názor zástupců asociací, které sdružují personální agentury:

„Zákon je podle nich natolik nekonkrétní, že je možné jeho výklad ohýbat podle potřeby. "Takovému zákonu říkáme prokorupční, protože závisí na libovůli úředníka, jak a co se podle něj bude dělat," řekl LN prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič“.

Internetový portál epravo.cz pak v souvislosti s institutem sdíleného zprostředkování zaměstnání (mezi úřadem práce a agenturami práce) uvedl názor, že :

„zásadním problémem, který by (…) s tímto institutem mohl být spojen je jeho možná zneužitelnost. Novela žádným způsobem nespecifikuje, jakým způsobem dojde k výběru konkrétní agentury práce, se kterou bude v jednotlivých případech uzavřena dohoda o sdíleném zprostředkování zaměstnání. Zda se například bude jednat celorepublikově o jednu agenturu práce nebo jich bude více. Touto skutečností se zbytečně otevírá prostor pro korupční jednání, při kterém by mohlo docházet k ovlivňování výběru této agentury.
Obdobným problémem je poskytování příspěvku za samotné umístnění uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou. Zde hrozí riziko, že by mohlo docházet čistě k účelovým založením pracovních poměrů uchazečů, které by po poskytnutí příspěvku byly zrušeny ve zkušební době.“

Zavádějící

Soud dal Rathovi částečně za pravdu, ale nepotvrdil, že šlo o tunelování.

Rath se odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu z listopadu 2009, (upozornila na něj např. ČT), který definitivně zamítl žalobu na Ratha ze strany poslance Ouzkého. O tom Rath řekl, že tuneloval veřejné peníze VZP ku prospěchu soukromé firmy.

Soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že tento výrok "je v souzeném případě kritickým hodnotícím úsudkem", nešlo tedy o urážku na cti žalujícího. Říká ale rozsudek, jak tvrdí Rath, "že skutečně jde o svého druhu tunelování VZP" a dává Rathovi za pravdu?

Citujeme: "Podle odvolacího soudu měl žalovaný reálný podklad, jímž předmětné expresivní hodnocení odůvodnil"; "výběrové řízení na předmětnou zakázku neproběhlo, zakázku získala obchodní společnost, v níž je žalobce, jako poslanec a člen sněmovního výboru Parlamentu, společníkem a jednatelem, apod.".

Soud tedy nedává Rathovi přímo za pravdu ve výroku, že Ouzký tuneloval VZP. Uznává existenci nějakých reálných podkladů, ale nepotvrzuje do jaké míry byly zmocňující pro daný výrok, ani nedeklaruje, že by Rathův "kritický soud" byl přesný.

Výrok Davida Ratha tedy hodnotíme jako zavádějící - soud žalobu poslance Ouzkého zamítl, ale nedal Rathovi jasně zapravdu.

Zavádějící

Evropská centrální banka (dále "ECB") v zimě ve dvou vlnách poskytla dohromady jeden bilion a 19 miliard euro (podrobněji viz. jiný výrok), což dle tehdejších kurzů koruny k euro, které uvádí Česká národní banka, znamená 25 bilionů 715 miliard korun.

Některé zdroje (ang.) hovoří o tom, že prostředky, které banky dostaly v první vlně úvěrů od ECB (kolem 489 miliard euro), pravděpodobně znovu uložily u ECB. Podobnou informaci uvádí také ve své předběžné zprávě (.pdf, ang.) z dubna 2012 Generální ředitelství pro vnitřní politiky Evropské unie. Zpráva má za cíl zhodnotit efekty obou poskytnutých úvěrů (viz. str. 7-12). Dokument konstatuje, že poskytnuté prostředky nebyly zřejmě v převážné míře vynaloženy na nákup dluhopisů zadlužených zemí, na poskytnutí půjček malým a středním podnikům (na reálnou ekonomiku) nebo využity na obchodování na mezibankovním trhu, ale s největší pravděpodobností byly uloženy u ECB (viz. graf č. 6).

Pod pojmem deriváty (ang.) se rozumí finanční instrumenty, které odvozují (derivují) svou hodnotu od jiných faktorů. Nejčastěji se mluví o opcích a tzv. futures, které zakladají majitelovi právo (ne povinnost) provést v budoucnu operaci.

Dle předložených dokumentů se zdá, že banky dodatečnou likviditu skutečně nepoužili na podporu reální ekonomiky, tak jako to tvrdí Zaorálek. Pravdou však je, že velkou část těchto prostředků uložili zpětně u ECF, což nelze považovat za "deriváty nebo podobné finanční produkty". Výrok je tudíž zavádějící.

Pravda

Výrok Petra Nečase hodnotíme jako pravdivý, a to na základě odhadu ČSÚ k výši exportu.

ČSÚ (.xls) vydal odhad výše zahraničního obchodu za rok 2011, kde uvádí, že export České republiky dosahuje 2 869 724 000, tedy 2 869,7 miliard Kč. ČSÚ (.pdf) také vydává statistiku zahraničního obchodu ČR, z níž plyne, že do roku 2010 byl export nejvyšší právě v roce 2010. Konkrétně šlo o 2 532,8 miliard Kč. Je tedy pravda, že loňský rok jej překonal a byl tedy rekordní.

Výrok Petra Nečase tak je fakticky správný, a proto je hodnocen jako pravdivý.

Pravda

Zde ponecháváme stranou prediktivní část výroku o tom, co by se stalo kdyby, která je již z principu neověřitelná. Ověřujeme zde pouze tvrzení o prezidentem zaslaném dopisu vyjadřujícím své záporné stanovisko k ratifikaci fiskálního paktu. Výrok, byť s výhradami, hodnotíme nakonec jako pravdivý, i vzhledem k obecně známému euroskeptickému postoji prezidenta.

Postoj Václava Klause ke smlouvě o fiskální odpovědnosti je delší dobu znám a je odmítavý, to potvrzuje i server Euroskop zřízený Úřadem vlády:

"Prezident Václav Klaus nicméně již dříve veřejně prohlásil, že svůj podpis ke smlouvě nepřipojí."

O dopisu prezidenta Vládě České republiky se zmiňuje např. reportérka Respektu Kateřina Šafaříková na tiskové konferenci vlády z 11. ledna 2012. Premiér existenci tohoto dopisu ve své odpovědi již tehdy nepopřel. Problém nastane, pokusíme-li se samotný dopis a jeho obsah dohledat z veřejně dostupných zdrojů. Internetové stránky Vlády ČR, Hradu ani Václava Klause jej však neobsahují a ani jinde se nám nepodařilo jej najít. V případě, že někde existuje dostupné znění onoho dopisu a přehlédli jsme ho, budeme jen rádi za upozornění a odkaz.

Pravda

Výrok je pravdivý, mezi státy existují různé formy spolupráce v boji proti přeshraničnímu zločinu.

V rámci Světové obchodní organizace (WTO) je možné uzavírat dohody mezi státy s cílem bojovat proti přeshraničnímu zločinu. Tyto snahy však nejsou příliš intenzivní. Možným příkladem jsou protipirátské iniciativy v USA (.pdf, str. 19), které uzavírají mezinárodní smlouvy často právě skrze WTO. Případným modelem pro prohloubení mezinárodní spolupráce v boji proti zločinu v rámci WTO jsou bilaterální smlouvy mezi jednotlivými zeměmi, ale také hlubší spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi. (zdroj cfr)

Pravda

Oba zmíněné návrhy mají skutečně obsaženu účinnost k 1. lednu 2012. Výrok poslance Filipa je tak pravdivý. Novela ústavního zákona (směrem k NKÚ) - účinnost 1. ledna 2012 - článek II. Zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu - účinnost 1. ledna 2012 - článek II.

Pravda

Podle tiskové zprávy ministerstva spravedlnosti takový věcný záměr (.doc) existuje a obsahuje mj. zmiňovanou úpravu. Výrok je tedy pravdivý.

Tisková zpráva ministerstva spravedlnosti výslovně v bodu dva uvádí:

"Zřízení zvláštního útvaru pro boj s korupcí, závažnou finanční kriminalitou a terorismemVznikne specializovaný útvar státního zastupitelství pro boj s korupcí, který sdruží nejkvalitnější státní zástupce z okresních, krajských a vrchních státních zastupitelství. V čele útvaru bude stát náměstek nejvyššího státního zástupce, a to pouze po dobu jednoho – rovněž desetiletého – funkčního období. Jmenování náměstka bude nezávislé na politické moci. Jednotliví státní zástupci budou k útvaru přiděleni Nejvyšším státním zástupcem na 7 let s tím, že toto jmenování bude moci být i opětovné." První část výroku o stavu ve fázi věcného záměru tedy hodnotíme jako pravdivou.

Neověřitelné

Z důvodu nefunkčního webu Poslanecké sněmovny, nejsou momentálně veřejnosti k dispozici informace z minulých volebních období, a výrok předsedy ČSSD tedy nelze korektně ověřit.

Lenka Kadlecová

Pravda

Výrok Lenky Kadlecové na základě informací ze stránek Ministerstva financí ČR, závěrečného účtu Plzeňského kraje a internetového zpravodajství hodnotíme jako pravdivý.

Spojení " kraj je příliš zadlužen " je v tomto případě velmi subjektivní a každý si pod pojmem " příliš " představí jistě něco jiného.

Hodnocena je tedy jen část výroku o zadlužování kraje pod vedením sociální demokracie v celé republice. Zadlužení krajů jako celku - viz. Ministerstvo financí ČR. Zadlužení jednotlivých krajů - viz. E15.cz

Podle informací ze stránek ministerstva financí se kraje ČR zadlužují stále více od roku 2003 s jedinou výjimkou, a to rokem 2010, kdy byla po krajských volbách roku 2008 v čele 13 krajů ČSSD. Tehdy se dluh krajů poprvé snížil z 20,9 mld. Kč na 19,1 mld. Kč. Zadluženost se zvedla opět v roce 2011, kdy se dluh dostal na 22,3 mld. Kč. Data MF však zobrazují souhrnné zadlužení všech krajů ČR.

Pravdivost výroku Lenky Kadlecové potvrzuje především Plzeňský kraj, který podle závěrečného účtu (.pdf) pro rok 2011 za dobu své existence nepřijal půjčku ani úvěr a v současnosti nemá žádný dluh. Podle grafického znázornění (toto znázornění ukazuje fenomén ne/zadlužování ve všech 13 krajích, kde má ČSSD hejtmana) na stránkách deníku E15.cz je kraj nezadlužen minimálně od roku 2007, kdy byl v čele ještě hejtman za ODS. Své zadlužení snižují také kraje Jihočeský, Pardubický a Zlínský. Ačkoliv k zadlužování krajů dochází, kraje pod vedením sociální demokracie se skutečně nezadlužují v celé republice.