Přehled ověřených výroků

Výrok Rudolfa Cogana na základě informací ze seznamu (.xls) škol, jejichž zřizovatelem je Královéhradecký kraj, hodnotíme jako nepravdivý.

Tento seznam je umístěn na webových stránkách kraje a lze v něm napočítat celkem 53 škol zřizovaných Královéhradeckým krajem. Údaje byly aktualizovány k 31. srpnu 2012.

Výrok Stanislava Juránka je nepravdivý, neboť senátor mluví o částce v rozmezí 3 - 5 milionů, nicméně v letech 2009 a 2011 byla tato částka výrazně odlišná, konkrétně šlo o 8, resp. 7 milionů.

Závěrečné účty z let 2009, 2010 a 2011 obsahují informaci o dotaci kraje do vinařského fondu. Za rok 2009 (.xls - záložka 32c) šlo o bod 27 - dotace kraje dosáhla 8 milionů korun. Rok 2010 (.pdf - tabulka č. 28d - str. 201). Krajská dotace do Vinařského fondu byla ve výši 5 milionů korun. I v roce 2011 (.xls - záložka 27d) byla krajem udělena dotace do Vinařského fondu. Konkrétní výše dosáhla 7 milionů korun.

Kraj tedy prostřednictvím dotací dává peníze do Vinařského fondu, v letech 2009 a 2011 se však výše těchto dotací výrazně odlišovala od tvrzení senátora Juránka.

Minimální spotřební daň z čistého lihu v Evropské unii činí 1000 Euro na hektolitr, čili 10 Euro na litr čistého lihu, jak uvádí Evropská komise ve svých tabulkách spotřebních daní.

Zároveň v tomto dokumentu můžeme také nalézt výše spotřebních daní z čistého alkoholu zemí EU:

ZeměSpotřební daň na hektolitr čistého alkoholu (Euro)Spotřební daň na hektolitr čistého alkoholu (Kč)Spotřební daň na litr čistého alkoholu (Euro)Spotřební daň na litr čistého alkoholu (Kč)Švédsko5474137 638,2554,741 376,38Finsko4340109 124,9643,401 091,24Velká Británie311978 424,1331,19784,24Irsko311378 273,2731,13782,73Řecko245061 602,8024,50616,02Dánsko201350 614,8720,13506,14Belgie175244 052,2917,52440,52Francie166041 739,0416,60417,39Nizozemí150437 816,5815,04378,17Estonsko149037 464,5614,90374,65Malta140035 201,6014,00352,02Lotyšsko132533 315,8013,25333,16 Německo130332 762,6313,03327,63 Litva127932 159,1812,79321,59Slovinsko120030 172,8012,00301,73 Česko114628 815,0211,46288,15Polsko113228 463,0111,32284,63 Portugalsko110927 884,7011,09278,85 Slovensko108027 155,5210,80271,56 Lucembursko104126 174,9010,41261,75 Rakousko100025 144,0010,00251,44 Maďarsko98424 741,709,84247,42Španělsko83020 869,528,30208,70Itálie80020 115,208,00201,15Rumunsko75018 858,007,50188,58Kypr59815 036,115,98150,36Bulharsko56214 130,935,62141,31

Oficiální údaje v Eurech jsou platné k 1. červenci 2012, údaje v Kč jsou přepočítány dle středového kurzu ze dne 1. října 2012 (1 Euro = 25,144 Kč).

Česká republika nepatří k zemím, které by měly spíše vyšší spotřební daň z čistého lihu v rámci EU. Z hlediska ČR a jejích sousedů má naše země druhou nejvyšší spotřební daň. Pouze Rakousko se pak ze států sousedících s ČR pohybuje přesně na minimu.

Abychom dodali naprosto vyčerpávající kontext, pro některé státy nemusí být minimální daň ani zmíněných 10 euro na litr čistého lihu. Podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l. Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.

Z článku, které se nám podařilo najít ke dni 6. Srpna 2010, kdy tehdejší ministr dopravy Vít Bárta navštivíl nedostavěné úseky dálnice D8, se Bárta jasně vyjádřil, že rychlou dostavbu dálnice D8 a peníze na ní nemůže slíbit. Pouze řekl že se zasadí o dílčí dopravní opatření, jako regulaci jízdy kamionů a zvýšení mýtného.

Výrok v tomto případě musíme označit jako nepravdivý, protože Vít Bárta co nejrychlejší dostavbu dálnice neslíbil.

Na základě informací z webových stránek ROP Severozápad hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Na fungování a plnění cílu v rámci ROP Severozápad dohlíží Monitorovací výbor a Řídící orgán. Jak se dočteme ve statutu (.pdf) Monitorovaího výboru, článku 3 - Působnost MV, tak tento výbor například: " posuzuje a schvaluje kritéria pro výběr financovaných operací do šesti měsíců od schválení programu a schvaluje veškeré revize těchto kritérií podle potřeb programování;" nebo " V souladu s Článkem 66 Obecného nařízení Řídící orgán a MV zajišťují kvalitu provádění programu a provádějí monitorování na základě finančních ukazatelů a ukazatelů "

Podle informací článku ROP Severozápad, publikovaného v placené sekci serveru iDnes.cz v rámci povinné publicity, o změnách v nastavení programu rozhodl Monitorovací výbor na svém zasedání v Karlových Varech.

Členové a předsednictvo Monitorovacího výboru jsou zástupci různých institucí. Mezi nimi jsou i zástupci ministerstva financí, nejsou však ani zastoupeni výrazněji než jiné instituce. V Řídícím výboru tvoří předsednictvo i řádné členy zastupitelé Ústeckého a Karlovarského kraje.

Výrok ministra Kalouska je s jistou výhradou pravdivý. Zákony, které spouští důchodovou reformu, byly skutečně prohlasovány Poslaneckou sněmovnou osmkrát, šestkrát z toho však pro jejich podporu hlasovala pouze většina přítomných poslanců a ne většina všech poslanců. Nicméně i přes tuto skutečnost hodnotíme výrok ministra financí jako pravdivý.

Miroslav Kalousek mluví zjevně o 2 legislativních normách. Jde o Zákon o důchodovém spoření a také o Zákon o doplňkovém penzijním spoření. V rámci sněmovního legislativního procesu šlo o tisky 412 a 413.

Zákon o důchodovém spoření: V 1. čtení se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Návrh na zamítnutí však přijat nebyl (vládní návrh zákona podpořilo 97 z 162 přítomných poslanců).

2. čtení návrhu zákona pak přineslo hlasování o zkrácení lhůty k projednání pro třetí čtení na 48 hodin. Pro tento vládou preferovaný postup hlasovalo 84 z 148 přítomných poslanců.

Hlasování ve 3. čtení - návrh vlády podpořilo 86 ze 147 přítomných poslanců.

Hlasování po zamítnutí Senátem - návrh vlády podpořilo 109 ze 179 přítomných poslanců.

Zákon o doplňkovém penzijním spoření: V 1. čtení se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Návrh na zamítnutí však přijat nebyl (vládní návrh zákona podpořilo 98 ze 166 přítomných poslanců.

2. čtení návrhu zákona pak přineslo hlasování o zkrácení lhůty k projednání pro třetí čtení na 48 hodin. Pro tento návrh, který podporoval vládní představu, hlasovalo 85 z 149 přítomných poslanců.

Hlasování ve 3. čtení - návrh vlády podpořilo 86 z 149 přítomných poslanců.

Hlasování po zamítnutí Senátem - návrh vlády podpořilo 109 ze 179 přítomných poslanců.

Dohromady se tedy o 2 návrzích zákonů penzijní reformy hlasovalo v Poslanecké sněmovně osmkrát. Ministr financí mluví o "většině poslanců Poslanecké sněmovny", nicméně korektně by bylo třeba uvést, že šlo o většinu přítomných poslanců. Každopádně tyto vládní návrhy prošly Sněmovnou vůlí většiny přítomných poslanců, tudíž můžeme s jistou dávkou tolerance výrok hodnotit jako pravdivý.

Výrok Zdeňka Dvořáka hodnotíme jako nepravdivý.

Porovnáme-li pomocí cenového kalkulátoru, který na svých stránkách nabízí Energetický regulační úřad, cenu elektrické energie v jednotlivých krajích v roce 2012, dospějeme k závěru, že Jihočeský kraj z hlediska cen elektrické energie není z nejdražších, spíše naopak. Ceny elektrické energie jsme srovnávali pro domácnosti s nejužívanější sazbou D02d, s jističem od 3x20A do 3x25A a s roční spotřebou 2500kWh.

Pro ilustraci uvádíme minimální a maximální ceny elektrické energie za rok (které se v liší dle dodavatelů) v jednotlivých územních celcích:

Praha (oblast PRE Distribuce) 11 718 Kč - 13 251 Kč

Jihočeský kraj (oblast E.ON Distribuce) 11 909 Kč - 13 443 Kč

Jihomoravský kraj (oblast E.ON Distribuce) 11 909 Kč - 13 443 Kč

Severočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Severomoravský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Středočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Východočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Západočeský kraj (oblast ČEZ Distribuce) 12 675 Kč - 14 209 Kč

Tento výrok Miroslava Kalouska jsme pro vás ověřovali v červenci 2012 po Otázkách Václava Moravce na téma: Oprávněná obvinění v kauze CASA? Výsledky reformních kroků vlády - Miroslav Kalousek x Bohuslav Sobotka. Situace se od té doby nijak nezměnila, a my tak nadále označujeme tento výrok jako nepravdivý.

Tehdy jsme došly k tomuto závěru:Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.

V současnosti je složená daňová kvóta na úrovni 34,7 %, toto číslo potvrzuje i sám ministr financí Kalousek. V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 % (.pdf., str 24). ČSSD tedy chce tuto kvótu zvýšit, ale není patrné o kolik. Stanovili pouze minimální hranici 36 %, což byla úroveň které byla kvóta v roce 2008. To by oproti současnému stavu znamenalo navýšení o 1,3 procentního bodu. Jediný zdroj, který toto Kalouskovo tvrzení potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli 3 až 4, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Senátor Vladimír Dryml se mýlí, neboť norma, o které mluví, nevstoupí v platnost do konce tohoto roku.

Návrh zákona, který má zakázat těžbu břidlicového plynu v České republice v části páté Účinnost konkrétně uvádí: " Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení." Neplatí tedy, že by zmíněný návrh měl vstoupit v platnost do konce roku. V současnosti je totiž tento senátní návrh stále v Senátu, který schválil na své schůzi 16. srpna přerušení projednávání tohoto návrhu kvůli jednání ve výborech, a to do 31. října. Tento návrh tedy ještě nedorazil k projednání do Poslanecké sněmovny a k případnému podpisu prezidenta, časový rámec zmíněný senátorem Drymlem tak není reálný.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť uvedená částka neodpovídá platné legislativě.

Výše platu hejtmanů jednotlivých krajů se vypočítává podle obyvatelstva dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 375/2010 Sb. (.pdf - str. 3) k nařízení vlády č. 37/2003 Sb. Podle Krajské správy ČSÚ ve Zlíně je v současnosti počet obyvatel Zlínského kraje nižší než 600 000. Hejtman kraje s méně než 600 000 obyvateli má nárok na odměnu ve výši 77 055 Kč měsíčně. Není tedy možné, aby Mišákova odměna byla 50 000 Kč měsíčně.