Petr Nečas
80 % hrubého domácího produktu Evropské unie s vytváří v sektoru služeb (a přitom více než dvě třetiny tohoto sektoru dodnes nejsou liberalizovány, nejsou předmětem volného trhu Evropské unii).
Sektor služeb dlouhodobě osciluje mezi 70-80 % celkového HDP Evropské Unie, ale protože v letech 2010 a 2011 nepřekročil dlouhodobě hranici 75% nelze výrok považovat za pravdivý.
Terciální sektor služeb je jednoznačně nejsilnější složkou při tvorbě hrubého domácího produktu Unie. Podle statistik získaných z údajů CIA- World factbook (ang.) (k nalezení v sekci economy, GDP- composition by sector) ale dosahoval jeho podíl v roce 2011 pouze 73,1%, a v roce předcházejícím podle index mundi (ang.) 73,2%. Ukazatele za první čtvrtletí letošního roku ještě nejsou k dispozici. Výrok je nutno na základě získaných dat označit jako nepravdivý.
Pro porovnání s ostatními sektory: zemědělství v roce 2011 tvořilo jen 1,8% a sektor těžkého průmyslu 25,1%.
Petr Bendl
V závěru loňského roku ministerstvo vytvořilo podpůrný program pro chov prasat, na němž získali chovatelé 328 milionů korun, podpořili jsme i drůbežáře částkou zhruba 53 milionů korun. Na ten letošní rok je tam přibližně 120.
Na základě tiskové zprávy ministerstva zemědělství z 22. prosince 2011 tvořily tento podpůrný program dva dotační programy.: "8. Nákazový fond, a to podprogramu 8.F.b) Podpora vybraných činností zaměřených na ozdravování chovů prasat a podprogramu 8.F.c) Podpora vybraných činností zaměřených na preventivní opatření proti výskytu zoonóz v chovech drůbeže." Částky uváděné ve zprávě jsou ve výši 325 milionů na podporu sektoru chovu prasat a téměř 53 miliónů na podporu chovu drůbeže. Žádná jiná tisková zpráva, která by zmiňovala plánovanou výši finančních prostředků pro tyto programy na rok 2012, ministerstvem zveřejněna nebyla. Není proto možné Bendlův výrok jednoznačně potvrdit ani vyvrátit.
Jiří Dienstbier
Zejména některé, třeba pražské kauzy, zakázky na pražské radnici, Opencard, to, co se dělo kolem dopravního podniku a potom třeba kauza ProMoPro, nebo IZIP. To jsou kauzy, kde jde řádově o úplně jiné prostředky, které unikly ze státního rozpočtu, nebo z veřejných rozpočtů (než peníze o které jde v kauze Davida Ratha, pozn.).
Výrok Jiřího Dienstbiera je pravdivý, v porovnání s jinými kauzami je aféra Davida Ratha menším problémem z hlediska objemu veřejných prostředků, které měly být z peněz daňových poplatníků problematicky odčerpány.
Kauza Rath - v kauze Davida Ratha se podle informací médií (např. Lidovky.cz) mělo jednat o předražení zakázky na rekonstrukci zámku Buštěhrad ve výši 46 milionů Kč.
Kauza ProMoPro - zde šlo podle dostupných zdrojů (např. Idnes, Týden.cz) o předražení zakázky ve výši 388 milionů Kč. Kauza IZIP - celý projekt stál Českou republiku cca 2 miliardy Kč. Opencard - projekt elektronické karty Opencard spolykal částku kolem jedné miliardy Kč, z toho (Idnes) policie vyčíslila škodu od obviněných osob na 73 milionů Kč. Pražský dopravní podnik - tato kauza je spojena s několika podivnými tendry. Šlo o možné vyvádění z ceny jízdenek, instalace obrazovek v pražském metru aj. Pražská radnice - otázky kolem tendrů na pražské radnici jsou ve veřejném prostoru dlouhodobě přítomny. Jedná se období primátora Pavla Béma. Některé tyto kontroverze popsaly např. Lidové noviny.
Senátor Dienstbier má tak pravdu, že jím jmenované zakázky a kauzy jsou v porovnání s kauzou Rath pro veřejné finance větším problémem.
Jan Kubice
V každým případě já jsem v loňském roce dostal na rok 2012 navýšení od ministra financí a premiéra ve výši 900 milionů korun a v podstatě v tomto rozsahu se teď odehrává to snížení.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě následujících informací
Tisková zpráva vlády ze dne 26. 8. 2011 uvedla, že v rámci rozpočtu pro rok 2012 bude navýšen rozpočet ministerstvu " vnitra o 900 miliónů. 200 milionů korun poputuje hasičskému záchrannému sboru, 700 milionů je určeno policii ČR na provoz. Nehrozí proto, že by byly rušeny místní oddělení policie, tak stanice profesionálních hasičů“. Informuje tedy o navýšení rozpočtu ministerstva vnitra o 900 miliónů korun.
O tomto následně informovala i některá česká média, jako například E15, IHNED či Parlamentní listy.
21. 3. 2012 byl pak vládou schválen návrh opatření k dodržení schváleného deficitu státního rozpočtu na rok 2012. O tom informovalo ministerstvo financí, přičemž tato informace je dohledatelná také na stránkách vlády.
I přes to, že doposud nebyl na oficiálních stránkách vlády zveřejněn záznam z jednání, je informace o tom, že pro něj ministr Kubice hlasoval a že z návrhu vyplývá snížení rozpočtu jeho rezortu o 800 mil. prezentována některými českými médii, jako je Česká televize či tisková agentura Mediafax.
Česká televize konkrétně uvádí: "Z letošního rozpočtu policie bude zmrazeno zhruba 803,2 milionu korun, z rozpočtu hasičského sboru bude vázáno asi 193,3 milionu korun. Ministerstvo se podle Nováka snažilo o to, aby se zmrazené částky co nejvíce blížily objemům peněz, které oba sbory letos dostaly navíc, oproti původním předpokladům. Hasičům se rozpočet na letošek dodatečně navyšoval asi o 200 milionů, policii o 700 milionů, uvedl mluvčí."
Jeroným Tejc
Tak já nechci zlehčovat to, co tady říkal pan předseda Stanjura, že poslanci ODS nebyli. No, nepřišli do práce, protože výbor byl řádně svolán. (Jaromír Tejc tvrdí, že poslanci ODS nepodepsali zprávu bezpečnostního výboru svolaného Radkem Johnem proto, že se jednání nezúčastnili, nikoli proto, že by s ním nesouhlasili, pozn.)
Tato informace není v současné chvíli z vřejných zdrojů dohledatelná.
Poslední zveřejněný zápis z jednání Bezpečnostního výboru PS PČR (součástí zápisu je i prezence) je z data 18. ledna 2011. Zápis z jednání, o kterém hovoří Jeroným Tejc, prozatím nebyl uveřejněn, výrok tak nelze možno potvrdit ani vyvrátit.
Na stránkách agentury Mediafax můžete shlédnout sérii fotografií ze zasedání výboru. Na žádné z těchto fotografií se žádný poslanec či poslankyně ODS neobjevuje, ovšem nemůžeme jednoznačně vyloučit, že se této schůzky opravdu neúčastnili.
Zbyněk Stanjura
Pak ještě byly krajské volby a v těch volbách získali (ČSSD, pozn.) 14,03 %. To při volební účasti 29,62 % znamenalo, že je podporovalo 4,16 % oprávněných voličů a 95,84 % je nevolilo. Byly předčasné volby při tak nízké podpoře vlády a nejsilnější vládní strany? No nebyly.
Výrok poslance Stanjury je s ohledem na dohledaná data pravdivý.
Krajské volby 2004 znamenaly pro ČSSD zisk 14,03 % hlasů. Volební účast v těchto volbách pak dosáhla výše 29,62 %. To tedy znamená, že ČSSD získala podporu (po přepočtu) cca 4,16 % voličů. Čísla Zbyňka Stanjury tedy sedí.
V tomto volebním období na předčasné volby skutečně nedošlo. Výrok Zbyňka Stanjury hodnotíme jako pravdivý.
Jan Korytář
Protože třeba krajskou nemocnici, kde jsou zástupci ČSSD, v dozorčí radě a mají tyto platy, tak zároveň vede pan Veselka, ekonomický náměstek je pan Kittner a to jsou politici, kteří jsou spřízněni dlouhodobě s ODS.
Na základě informací ze stránek Krajské nemocnice Liberec a. s. hodnotíme výrok jako pravdivý.
V dozorčí radě krajské nemocnice má sociální demokracie skutečně velké zastoupení. Konkrétně jsou zástupci ČSSD předseda Zdeněk Bursa a členové Martin Sepp, Milan Šír a František Hruša. Za KSČM je v dozorčí radě Stanislav Mackovík, Jan Marek zastupuje Liberec občanům. František Šebek, Pavel Buchvald a Dušan Morman zastupují nemocniční personál.
Generálním ředitelem je Jiří Veselka, ekonomickým ředitelem Jiří Kittner. Jiří Kittner je bývalým libereckým primátorem za ODS, Jiří Veselka dříve pracoval jako jeho náměstek. Dá se tedy říct že i on je dlouhodobě s ODS spřízněn.
David Rath
Už tehdejší parlamentní vyšetřovací komise konstatovala, že jde o projekt (IZIP, pozn.) ne moc funkční, ale předražený.
V námi nalezeném dokumentu (.doc) vydaném ustavenou Vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006 se konstatovaní o předraženém projektu IZIP nevyskytuje.
V roce 2006 byl zřízen zvláštní Vyšetřovací výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zkoumající hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny, v jejímž rámci měl být prozkoumán i projekt IZIP. Zkoumání mělo probíhat právě z popudu Davida Ratha, jehož ministerstvo (zdravotnictví) vydalo posudek o finanční náročnosti a minimální efektivitě projektu. Proti tomuto posudku podala protest (.doc) společnost IZIP, obávající se ovlivňování vyšetřovací komise.
Ve zprávě vydané komisí se pak žádné závěry o (ne)funkčnosti a předraženosti IZIP neobjevují, neboť se jí podle výše uvedeného dokumentu komise zatím nezabývala. Zpráva deklaruje, že se ekonomickou stránkou projektu IZIP bude zabývat v budoucnu. Zprávu komise hodnotící projekt IZIP se nám ale mezi zveřejněnými dokumenty nepodařilo nalézt.
Jan Slámečka
Kraj už celá léta své existence podporuje dobrovolné hasiče, ale způsobem na jejich činnost. Tento, tato finanční pomoc na techniku hasičskou, která stárne a která samozřejmě zabezpečuje bezpečnost lidí, ta tady chybí.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Kraj Vysočina podle rozpočtové kapitoly „požární ochrana a IZS“ z krajského webu skutečně dobrovolné hasiče dlouhodobě dotuje. Finanční podpora má formu tzv. neinvestičních dotací. Tato forma dotací je podle podmínek jejich čerpání určena na: „1) Výdaje na zabezpečení akceschopnosti (organizační, technická – např. věcné prostředky požární ochrany) jednotek SDH vybraných obcí ve formě příspěvku. 2)Výdaje na odbornou přípravu. 3) Výdaje za uskutečněný zásah jednotky SDH obce na výzvu územně příslušného operačního a informačního střediska HZS kraje mimo její územní obvod.“ Tento typ dotace tedy skutečně není určen na nákup nové techniky. Vysočina letos také dotuje dobrovolné hasiče nad rámec snižující se státní podpory.
Jiří Čáslavka
„Fiskální smlouva tedy ve skutečnosti nepřináší nic zásadně nového nad rámec již přijatého balíčku reforem evropského ekonomického vládnutí (six pack).“
Fiskální smlouva EU a balíček six-pack k sobě opravdu mají velmi blízko, ale jak je zřetelné z níže vypsaných bodů, fiskální smlouva je v některých oblastech konkrétnější a jde více do hloubky. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Jiřího Čáslavky jako zavádějící. Podle nově vzniklé fiskální smlouvy EU (.pdf) by státy měly: 1. mít vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet, 2. celkový veřejný dluh by neměl překročit 60 % HDP, 3. automatické sankce za nedodržení 3 % deficitu veřejných financí, 4. dosáhout maximálního rozpočtového schodku ve výši 0,5 %.
5. Pakt rovněž upravuje otázku společných summitů- členové eurozóny by se měli neformálně scházet minimálně dvakrát ročně, přičemž nečlenům, kteří ale podepsali fiskální úmluvu, bude účast také umožněna.
Balíček six-pack(ang.) obsahuje tyto zásady: 1. Míra veřejného dluhu pod 60% 2. Finanční postih ve výši 0,1 % HDP v případě nedodržení doporučení Rady EU v otázce nadměrného schodku 3. Dodržování přísné a zodpovědné fiskální politiky i v období růstu 4. Sankce ve výši 0,2 % DPH v případě nedodržení fiskálních pravidel 5. Zavedení základních nástrojů fiskální politiky (účetní systémy, statistiky, daňové předpisy) 6. Pravidelná posuzovaní rizika nerovnováhy pomocí ekonomických ukazatelů
Výše zmíněná fakta dokazují, že ač jsou si oba legislativní akty velmi blízké, přijetí six-packu rozhodně nenutí státy k aplikaci pravidel fiskální smlouvy.
