Přehled ověřených výroků

Tento výrok označujeme za nepravdivý, protože metodické pokyny pro audity řídících a kontrolních systémů operačních programů EU byly schváleny až na zasedání vlády Mirka Topolánka 12. prosince 2007, tedy nikoliv předchozí sociálnědemokratickou vládou.

Na základě Nařízení Rady Evropské unie č. 1083/2006 (.pdf) ze dne 11. července 2006 měly členské státy EU vytvořit řídící a kontrolní systém pro všechny operační programy spolufinancované EU. Vláda Mirka Topolánka na svém zasedání ze dne 12. prosince 2007 následně schválila usnesení (.pdf), ve kterém uložila ministru financí (toho času Miroslav Kalousek, KDU-ČSL) při výkonu funkce auditního orgánu operačních fondů postupovat v souladu s Manuálem (.rar) pro audit řídících a kontrolních systémů operačních programů spolufinancovaných v programovém období let 2007 až 2013. Tento dokument nastavil rámec minimálních standardů pro kontrolní mechanismy orgánům veřejné správy a jiným veřejným nebo soukromým subjektům, které se zapojily do plnění úkolů v rámci sdílené odpovědnosti ČR za řádnou správu a řízení fondů EU (viz MF ČR).

Paradoxní je též fakt, že prohlášení Ministerstva financí ČR ze dne 9. března 2012 neguje dřívější prohlášení premiéra Nečase o chybně nastaveném systému auditů. Přičemž MF vyvrací, že by za problémy jednotlivých operačních programů stál auditní systém ČR předložený ministerstvem financí. MF ČR označuje za viníky vzniklé situace jednotlivé zodpovědné řídící orgány operačních programů.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Kraj Vysočina podle rozpočtové kapitoly „požární ochrana a IZS“ z krajského webu skutečně dobrovolné hasiče dlouhodobě dotuje. Finanční podpora má formu tzv. neinvestičních dotací. Tato forma dotací je podle podmínek jejich čerpání určena na:

„1) Výdaje na zabezpečení akceschopnosti (organizační, technická – např. věcné prostředky požární ochrany) jednotek SDH vybraných obcí ve formě příspěvku.

2)Výdaje na odbornou přípravu.
3) Výdaje za uskutečněný zásah jednotky SDH obce na výzvu územně příslušného
operačního a informačního střediska HZS kraje mimo její územní obvod.“
Tento typ dotace tedy skutečně není určen na nákup nové techniky.
Vysočina letos také dotuje dobrovolné hasiče nad rámec snižující se státní podpory.

Marek Poledníček se v počtu návštěvníků lázní mýlí, ve skutečnosti lázně ročně navštíví zhruba dvakrát více klientů.

Český statistický úřad vydal 7. srpna 2012 statistiku Návštěvnost v lázeňských ubytovacích zařízeních v ČR a krajích (.xls), která uvádí, že v roce 2011 přijelo do lázeňských ubytovacích zařízení Karlovarského kraje celkem 420 386 hostů; za první 2 kvartály roku 2012 to bylo 210 922 hostů. Marek Poledníček se tak výrazně odchyluje od reálné výše návštěvníků a jeho výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Vít Bárta rezignoval na funkci ministra dopravy 8. dubna 2011. 6. dubna předal poslanec strany Věci veřejné Jaroslav Škárka policii údajné důkazy o podplácení své osoby Vítem Bártou. 7. dubna Kristýna Kočí rovněž podala trestní oznámení na Víta Bártu ohledně podplácení za loajalitu a dle informací Českého rozhlasu jej ve stejný den také vyzvala k rezignaci na všechny funkce. Výrok Víta Bárty je tedy nepravdivý.

6. dubna na brífinku ČSSD ke krizi ve straně Věci Veřejné apeloval předseda Bohuslav Sobotka na premiéra Petra Nečase, aby odvolal Víta Bártu z funkce ministra dopravy.

Premiér Petr Nečas v období mezi šestým a osmým dubnem podle dostupných informací v médiích Víta Bártu k rezignaci na post ministra dopravy oficiálně nevyzval. 6. dubna vyjádřil postoj, že strana Věci veřejné musí svým koaličním partnerům okolnosti kauzy uplácení vysvětlit. Ani 7. dubna, po zveřejnění informací v Mladé frontě Dnes o údajné koncepci Víta Bárty, která měla popisovat způsob dosažení ekonomické moci v politice (další info také zde), nevyzvali koaliční partneři Víta Bártu k rezignaci. Až po samotném odstoupení Víta Bárty se premiér Petr Nečas na tiskové konferenci vyjádřil v tom smyslu, že jeho rezignaci přijal a ani jiné řešení nepřipouštěl.

V současné chvíli, tedy měsíc od aplikace změn v systému vyplácení sociálních dávek, není možné daný výrok objektivně posoudit. Úspory, o kterých ministr Drábek hovoří, jsou zatím ve stadiu proklamací. Na webových stránkách sociální reformy z dílny ministra Drábka je neurčitě poukazováno na úspory v rámci systému, aniž by byly blíže kvantifikovány. Konkrétnější představu nabízí ministr Drábek ve svém rozhovoru pro MF DNES z 16. ledna, kde říká, že " jen sjednocením úřadů práce a převedením agendy z obecních úřadů se ročně ušetří miliarda". Nicméně v současné chvíli nejsou k dispozici žádná objektivní data, která by potvrdila/vyvrátila výrok ministra Jaromíra Drábka.

Tento výrok lze označit za pravdivý.

I když z výroku (popř. z kontextu debaty) jednoznačně nevyplývá, kde spolkový ministr zahraničních věcí Německa Guido Westerwelle (FDP) rozhodnutí své vlády prezentoval (míněna je pravděpodobně jeho nedávná návštěva České republiky, avšak z dostupných zdrojů [např. ČTK, Mediafax, Ministerstvo zahraničních věcí či Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze, Senát ČR, ČT24 atd.] není zřejmé, že by došlo k přímé prezentaci zmiňovaného faktu), je nutné potvrdit pravdivost rozhodnutí německé spolkové vlády o postoupení schválení fiskální smlouvy dvoutřetinovou (ústavní) většinou na půdě Spolkového sněmu a Spolkové rady. Dle vlády dochází k přesunu pravomocí z národní na nadnárodní úroveň (možnost žaloby u Evropského soudního dvora atd.), proto je dle Základního zákona (ústava) nutná ústavní většina (ze zdrojů např: stern.de, handelssblat.com).

Poslanec Bublan odkazuje na kauzu Vladimíra Kotrouše, ředitele Městské policie hl. m. Prahy. Toho policie v listopadu 2011 natočila při převzetí úplatku (IHNED.cz), následně byl obviněn z trestného činu přijetí úplatku.

Po Kotroušově zatčení přinesla řada médií, např. iDNES.cz nebo Parlamentní Listy, zprávy o vyšetřování dalších osob, zvláště na pražském magistrátu, kam měl Kotrouš dokonce odnést část inkasovaných peněz. Česká televize pak přinesla informace z policejního protokolu, podle kterých Kotrouš označil primátorova osobního tajemníka Hanče a poradce Grmolu jako lidi, kteří o úplatku věděli.

Státní zástupkyně prozatím koná pouze v případu Kotrouše samotného, kde rovněž podala stížnost proti jeho propuštění z vazby obvodním soudem (Parlamentní Listy). Nelze ovšem přímo ověřit Bublanovo tvrzení, že policie chtěla další vyšetřované osoby rovněž obvinit.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zastupitelstvo Libereckého kraje odsouhlasilo v roce 2009 (tedy v době vlády ČSSD v kraji) čerpání úvěru ve výši 500 mil. Kč, určeného na opravu mostů v kraji.

Sektor služeb dlouhodobě osciluje mezi 70-80 % celkového HDP Evropské Unie, ale protože v letech 2010 a 2011 nepřekročil dlouhodobě hranici 75% nelze výrok považovat za pravdivý.

Terciální sektor služeb je jednoznačně nejsilnější složkou při tvorbě hrubého domácího produktu Unie. Podle statistik získaných z údajů CIA- World factbook (ang.) (k nalezení v sekci economy, GDP- composition by sector) ale dosahoval jeho podíl v roce 2011 pouze 73,1%, a v roce předcházejícím podle index mundi (ang.) 73,2%. Ukazatele za první čtvrtletí letošního roku ještě nejsou k dispozici. Výrok je nutno na základě získaných dat označit jako nepravdivý.

Pro porovnání s ostatními sektory: zemědělství v roce 2011 tvořilo jen 1,8% a sektor těžkého průmyslu 25,1%.

Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo najít žádný jasný zdroj, který by potvrdil ministrův výrok, hodnotíme jej jako neověřitelný.

Návrh (bod 14) Ministerstva financí na zřízení "Národní evidence účtů", který byl posléze Vládou ČR odmítnut, hovoří v oblasti finanční nákladnosti konkrétně o tom, že " finanční dopady v podobě snížení se promítnou nejen do státního rozpočtu, ale také na straně finančního sektoru a jsou predikovány v objemu desítek milionů korun."Novinky.cz informovaly 17. října 2011 o analýze FAÚ (Finančně analytický útvar na Ministerstvu financí), která náklady uvedené ministrem vnitra zpochybnila, nicméně se nepodařilo tuto analýzu dohledat. Jak server uvádí, analýza popisuje úsporu stamilionů Kč a náklady na zavedení registru uvádí ve výši 380 milionů Kč, to však v průběhu 5 let.

Nelze tedy objektivně a přesně uvést, kolik by zřízení daného centrálního registru stálo, resp. kolik by se mohlo jeho užíváním ušetřit, tudíž je výrok ministra vnitra hodnocen jako neověřitelný.