Když se podíváte nazpátek na audiozáznamy mojí kritiky tři roky nazpátek až do této doby, tak zjistíte, že na všechno jsem upozorňoval. Bohužel jsem nebyl vyslyšený a můžeme začít Becherovou vilou a skončit u lůžek.
Archiv záznamů jednání zastupitelstva Karlovarského kraje na internetových stránkách kraje nabízí záznam pouze 6 jednání zastupitelstva, z nichž nejstarší je ten z 8. prosince 2011.
Webové stránky senátora Horníka také neobsahují žádný 3 roky starý text/audio, který by dokládal jeho kritiku. Z tohoto důvodu není možné výrok senátora Horníka objektivně a komplexně posoudit.
Moderátor: "Protože tam je jenom sousloví vědecko-technický park, málokdo si pod tím co dovede představit, a navíc kolik to bude z krajského rozpočtu stát. Kolik to tedy bude stát?" Jaroslav Borka: "Ano, počítá se s částkou 300 milionů korun."
Výrok Jaroslava Borky je hodnocen jako nepravdivý. Sice správně uvádí celkovou hodnotu projektu, nicméně v otázce výše financí z rozpočtu kraje, které mají být v budoucnu alokovány na daný projekt, se jím vyřčená suma výrazně liší.
Akční plán (soubor .zip obsahuje .doc s Akčním plánem) Programu rozvoje Karlovarského kraje v bodu 29A (str. 9-10 textu) mimo jiné uvádí, že celkové náklady na výstavbu projektu se odhadují na 300 milionů Kč. Nicméně v bodu Očekávané podíly financování záměru se uvádí, že se na financování bude podílet EU, a to 75 % (max. 225 mil. Kč). Rozpočet kraje by se měl na financování projektu podílet 25 % z celkové sumy - tedy 75 mil. Kč.
Jaroslav Borka tak sice uvádí přesnou částku na realizaci celého projektu, nicméně byl dotazován na náklady z krajského rozpočtu, což je již částka značně odlišná. Jeho výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Ten resort (ministerstvo školství, pozn.) má, když to řeknu velmi zjednodušeně, zhruba sto miliard korun výdajů, (tady se jedná o 2 % [škrtu v rozpočtu ministerstva školství, pozn.].)
Výdaje ministerstva školství opravdu mají přibližnou výši 100 miliard Korun.
Z údajů ministerstva financí o výdajích jednotlivých kapitol státního rozpočtu na rok 2012 vyplývá, že původní plánované výdaje ministerstva školství činily zhruba 137,8 miliard korun. Po jejich vázání došlo ke snížení zhruba o 1,7 % oproti původní částce. V konečné fázi tedy plánované výdaje ministerstva školství činí zhruba 135,4 miliard korun. Přestože uvedené sumy ani procentuální části nejsou zcela přesné, rámcově odpovídají položkám uvedeným premiérem Petrem Nečasem. Vzhledem ke skutečnosti, že Petr Nečas zdůraznil, že se jedná pouze o přibližné údaje, hodnotíme výrok jako pravdivý.
(výrok obsahuje dvě tvrzení: jedno o výši výdajů MŠMT, jedno o výši škrtu v rozpočtu MŠMT, proto je rozdělen)
To, co říkal pan předseda Urban, není pravda, energetická koncepce se nezabývá cenotvorbou. Totiž ta cenotvorba bude vyplývat ze zdroje těch mixů. Pokud se rozhodneme, že budeme podporovat obnovitelné zdroje, tak ta cena prostě poroste.
Státní energetická koncepce (.pdf) schválená v roce 2004 a její aktualizace z roku 2010 se skutečně nezabývá cenotvorbou. V kapitole Dílčí cíle a jejich specifikace v jednotlivých oblastech a části Liberalizace a integrace trhu s elektřinou se pouze zmiňují obecné faktory, které by mohly mít do jisté míry vliv na podobu trhu s elektřinou, konkrétní opatření na tvorbu koncových cen však absentují. Zde má tedy ministr Kuba pravdu.
Cena elektrické energie je tvořena cenou silové elektřiny a pak také cenou za přenos elektřiny prostřednictvím České přenosové soustavy (ČEPS). Do koncové ceny také ze zákona zasahuje Energetický regulační úřad a to na základě vyhlášky (.pdf) č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen.
Co se týče zmíněného energetického mixu, Česká republika se zavázala vůči EU, že bude sama zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie - konkrétně do roku 2020 se jedná o 13% podíl (viz Státní energetická koncepce (.pdf, str. 12). Vliv mixu na cenu elektrické energie je nepochybný - podle typu mixu a podílu jednotlivých složek je významné, nakolik a za jakou cenu si energetika dokáže pořídit fosilní paliva, jak nákladná bude výstavba nových energetických zdrojů, resp. zmodernizování přenosové soustavy. Dalším významným faktorem jsou procesy na celoevropském trhu a významné pohyby v energetikách jednotlivých evropských zemích - např. plánované uzavření jaderných elektráren ve Spolkové republice Německo. Výrok ministra Kuby je tak, co se týče názoru na vliv mixu na cenu, platný.
Co se týká ložiska ve Frenštátu, to byla i moje připomínka a čistě připomínka z pohledu ekologického a z pohledu těch místních obyvatel, kteří velmi bojují proti tomu, aby tam ta těžba byla obnovena a musím říct, že já jsem je po své návštěvě Trojanovic a Frenštátu při připomínkování surovinové koncepce vyslyšela. Ta připomínka zněla i ode mě.
Výrok Karolíny Peake je hodnocen jako pravdivý, neboť podle dohledaných informací z Frenštátu pod Radhoštěm skutečně podávala vicepremiérka připomínku k surovinové koncepci, která byla vznesena vůči možné průzkumné těžbě v místních dolech.
V rámci surovinové koncepce skutečně došlo k rozhodnutí, které neumožní průzkumnou těžbu u Frenštátu pod Radhoštěm. O této záležitosti informovala 23. srpna 2012 agentura Mediafax.
Organizace Ekologický právní servis dále na webových stránkách www.energetickakoncepce.cz popisuje, že "vyřazeníložiska Frenštát z návrhu Surovinové politiky ČR má silnou podporu místních obyvatel. Proti průzkumným pracím se vyjádřilo 36 zastupitelstev měst a obcí."
Média (Monitor24.cz) pak informují o lednové návštěvě vicepremiérky Peake v oblasti Frenštátu, kdy vyjádřila nesouhlas s přípravou Státní energetické koncepce (ta se surovinovou koncepcí velmi souvisí). Webové stránky Naše beskydy (toto uskupení primárně vystupuje proti případné důlní činnosti v dole Frenštát) pak informují o tom, že se za místní samosprávy (v otázce možné průzkumné těžby) postavila mimojiné také vicepremiérka Peake se svou připomínkou. V původním návrhu surovinové koncepce byla průzkumná těžba na dole Frenštát uvedena, po připomínkách (také ze strany Peake) od ní bylo upuštěno a v aktuální verzi, která bude schvalována vládou, již zcela těžba ve Frenštátu chybí.
Tam je jednoduchá věc u toho medu, to co jsme viděli ve Slovinsku a co už dělají někteří naši včelaři, že existuje med, který je vyroben přímo od včelařů a má tam svůj kolek, takže tam stačí jednoduchá kolková známka, kde je jméno toho včelaře, kde byl ten med stočen a vyroben.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo nalézt žádnou informaci o praxi kolkování medu „přímo od včelařů“, a informace o této praxi prováděné na území Slovinska se nám taktéž dohledat nepodařilo.
Jediné související informace, které se nám podařilo dohledat, se týkají používání ochranných známek, které mají podle internetového portálu Agroweb.cz primárně upozornit na kvalitní domácí produkci.Takovou známkou je například Český med, jež je majetkem Českého svazu včelařů a s jeho souhlasem ji může používat výrobce, který dodrží požadovanou jakost medu. Tyto známky však nemají nic společného s kolkem, přičemž běžnou praxí je, že údaj o místě původu a jméně včelaře, který med stočil a vyrobil, bývá uváděn na etiketě (viz archiv diskuze Včelařské konference). Informace o této praxi prováděné na území Slovinska se nám nepodařilo dohledat.
Sociální demokracie odevzdávala v roce 2006 vládu, kdy při zhruba 6 % růstu byl stamiliardový strukturální deficit.
Výrok ministra financí Kalouska byl na základě údajů Českého statistického úřadu a Ministerstva financí ČR označen za pravdivý.
Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí dvě různé statistiky růstu HDP. V první z nich je uvedeno následující.
Rok2006Růst HDP v %6,4
Údaje ze statistiky druhé poté uvádějí toto:
Rok2006Růst HDP v %7,0
Jelikož si ministr nevylepšuje svoji pozici a uvádí nižší číslo růstu, než jaké ve skutečnosti bylo, považujeme tuto část výroku za pravdivou.
Plánovaný strukturální rozpočtový deficit byl v roce 2006 74 miliard. Fakticky však dosáhl čísel jiných.
Ministerstvo financí ČR uvádí číslo -97,3 miliardy.
(pro zdroj z ministerstva je nutné na tamějších stránkách zadat do vyhledávače "Stát v roce 2006 podle předběžných výsledků hospodařil se schodkem 97,3 miliardy Kč")
Tento údaj byl také potvrzen na základě údajů ze stránek Evropské unie. Vynásobením hodnoty deficitu pro rok 2006 v procentech HDP, tedy -2,9%, a hodnot HDP v miliardách, tedy 3352,6, dojdeme taktéž k číslu 97 miliard Kč.
A Kateřina Klasnová přijde s novým návrhem (na omezení imunity, pozn.). A začneme od začátku, bude to po sedmnácté.
Výrok předsedy VV Johna je pravdivý, neboť doposud skutečně proběhlo 16 neúspěšných pokusů o omezení imunity zákonodárců.
Po neschválení omezení imunity Senátem ČR informovala Česká televize o tom, že se představitelé jednotlivých stran snaží toto omezení začít prosazovat znova. Dodala také, že již šestnáct návrhů na omezení imunity čeští zákonodárci zamítli.
Přijde-li Kateřina Klasnová s novým návrhem na omezení imunity (a nenavrhne-li toto omezení nikdo dříve), bude se skutečně jednat o sedmnáctý pokus.
Nejsme teda s tím (pravomocí prezidenta republiky udělit milost, pozn.) úplně výjimeční. Je to v mnoha jiných státech.
Institut milosti hlavy státu skutečně existuje v mnoha státech, tento výrok je pravdivý.
Určitý reprezentativní výčet zemí lze nalézt na anglické Wikipedii. Milost může udílet hlava státu např. Ruska (článek 89 ústavy), Spojených států amerických (Hlava II. článek 2. odstavec 1.), Řecka (.pdf) (Hlava III. článek 49.) nebo Iránu (článek 110 ústavy). Liší se však v proceduře nutné k jejich udělení. Hlava státu může udělovat milosti bez dalších omezení, může dbát na doporučení komisí k tomuto účelu zřízených případně ministra spravedlnosti, může vyžadovat kontrasignaci. V některých zemích, např. Kanadě, milosti může udílet jak generální guvernér, tak komise zřízená pro udělování milostí. Ve Švýcarsku milosti, v případě menších provinění, uděluje federální parlament (článek 173 ústavy).
Najít nějakou jinou srovnatelnou demokracii, kde by byl stejný právní i faktický stav prezidentských milostí, tzn. kde by prezident měl pravomoc jak agraciace (odpuštění části nebo zbytku pravomocně uděleného trestu), abolice (nezahájení nebo nepokračování v trestním řízení) tak i rehabilitace (zahlazení následků odsouzení, tedy považování osoby za bezúhonnou) bez výjimky pro jakékoliv trestní řízení, dále neměl povinnost své rozhodnutí odůvodňovat, nebyl ze své funkce komukoliv odpovědný, jeho rozhodnutí nebylo kýmkoliv přezkoumatelné, nemusel ho s kýmkoliv konzultovat a počet milostí se pohyboval v řádu desítek ročně, nejednalo by se tedy o zcela výjimečně udělené milosti pro několik jednotlivců za volební období, je však téměř vyloučeno.
Já jsem v tu dobu neseděl v krajském zastupitelstvu, nerozhodoval jsem. (ve volebním období 2004-2008)
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože dle webu Pardubického kraje Petr Tupec opravdu členem zastupitelstva nebyl.
