Přehled ověřených výroků

Pravda

Podobný výrok jsme už na demagogu ověřovali. Lubomír Zaorálek tvrdil, že současná vláda má podporu 17% veřejnosti. I výrok Bohuslava Sobotky se opírá o podobné zdroje. Pokud se podíváme na výzkum CVVM z února 2012, tak je zde uvedeno, že 79% dotazovaných nesouhlasí s činností vlády Petra Nečase. 83% dotazovaných také nesouhlasí podle tohoto výzkumu s jejím personálním složením. Tyto konkrétní údaje uváděl právě výzkum CVVM, proto se dá předpokládat, že Bohuslav Sobotka čerpal z tohoto výzkumu.

Výrok přibližně odpovídá údajům uvedeným v tomto výzkumu, Bohuslav Sobotka si mírným ubráním procent nepřilepšil a považujeme proto výrok za pravdivý.

Nepravda

Tento výrok je nepravdivý.

Zmiňovaný institut je upraven v Článku 71 Ústavy České republiky (vláda může předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry).

K využití této možnosti v průběhu mandátu vlády došlo např. v roce 1997, kdy o vyslovení důvěry vládě požádal její předseda Václav Klaus, či v roce 2003, kdy se k obdobnému kroku odhodlal tehdejší premiér Vladimír Špidla.

Pravda

Podle informací z databáze veřejných zakázek a Správy železniční dopravní cesty skutečně nebyly zadány další podobně velké zakázky.

Ministr Dobeš mluví o dvou velkých zakázkách: o modernizaci trati Plzeň - Rokycany, jejíž cena měla přesáhnout 7,5 mld. korun, podala zprávu např. Česká televize. "Průtah Plzní" patrně odkazuje na stavbu Průjezd uzlem Plzeň dle veřejné zakázky z dubna 2011, jejíž cena pro Správu železniční dopravní cesty (SŽDC) přesáhla 1 mld. korun (smlouva se spol. Skanska a.s. zde, .pdf).

V období, kdy SŽDC vedl pan Habarta, došlo k uzavření smluv v dalších zakázkách, např. u stavby GSM-R v úseku Ostrava - státní hranice SR a Přerov - Česká Třebová, jejíž cena podle smlouvy (.pdf) se společností Kapsch s.r.o. překročí půl miliardy korun.

Dobeš podle našich informací jmenoval všechny zakázky, jejichž cena dosahuje minimálně jedné miliardy korun, což se zdá být jeho hranice pro "velké zakázky". Pokud tuto hranici akceptujeme, můžeme výrok považovat za pravdivý.

Pravda

Dle informací České kanceláře pojistitelů, která na území ČR sdružuje pojišťovny, které mají oprávnění provozovat pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, existuje v současné době 14 takových subjektů.

Česká kancelář pojistitelů na svých stránkách údaje o příjmech a výdajích neposkytuje, tyto údaje je ale možné dohledat na webu České asociace pojišťoven, která je zájmovým sdružením komerčních pojišťoven v ČR. Příslušné údaje pravidelně publikuje ve výročních zprávách. Nejaktuálnější výroční zpráva (.pdf) za rok 2010 na straně 69 uvádí tabulku srovnávající vybrané předepsané pojistné na pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění s vyplaceným pojistným plněním. V roce 2010 činilo vybrané pojistné 22 490 274 tis. Kč, vyplacené pojistné plnění potom 10 324 311 tis. Kč.

Výrok Jeronýma Tejce tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pouze pro zajímavost připojujeme ještě odkaz na článek, který komplexněji diskutuje poměrně složitý problém příjmů a výdajů pojišťoven, zejména s ohledem na povinnost pojišťoven vytvářet rezervy a existenci nevyřízených pojistných událostí.

David Rath

David Rath

IZIP vznikl za paní Musílkové.
Otázky Václava Moravce, 13. května 2012
Pravda

Projekt IZIP skutečně vznikl v době, kdy byla Jiřina Musílková ředitelkou Všeobecné zdravotní pojišťovny. První smlouvu Jiřina Musílková podepsala s firmou IZIP, s.r.o., v roce 2001.

Pravda

Výrok premiéra Nečase hodnotíme na základě analýzy programu ODS z roku 2006 jako pravdivý.

Program ODS Společně pro život (.pdf, str. 39) z roku 2006 obsahoval následující: " Zřídíme specializovaný Zvláštní soudní tribunál, který bude rozhodovat o korupci veřejných a ústavních činitelů. Na státním zastupitelství vznikne speciální složka pověřená bojem proti korupci."

Vojtěch Filip

Lesy České republiky od roku 2010 začínají být v zisku.
Otázky Václava Moravce, 6. května 2012
Nepravda

Výrok poslance Filipa je nepravdivý, neboť jak podle samotného podniku, tak i podle NKÚ byly Lesy ČR v zisku již dříve.

K otázce hospodaření Lesů ČR vydal data samotný podnik. Z nich vyplývá, že je dlouhodobě ziskový, nejen až od roku 2010, jak tvrdí poslanec Filip. V poslední době však bylo hospodaření Lesů ČR předmětem kritiky a to např. ze strany NKÚ, který zde provedl kontrolu. Přesto, že zde obsažená data nejsou zcela identická, podle závěrečné zprávy NKÚ Lesy ČR hospodaří se ziskem, a to nejpozději od roku 2008 (zpráva NKÚ (.pdf) - s. 7; Tabulka č.2 Výsledky hospodaření Lesů ČR za roky 2008 - 2010). NKÚ k tomu dodává, že: " Výsledkem hospodaření Lesů ČR byl v kontrolovaném období (2008 - 2010) zisk, kterého bylo dosaženo zejména zvýšenými tržbami z prodeje dříví, vyššími výnosy z prodeje dlouhodobého majetku a snížením některých nákladů".

Ať již tedy budeme brát za relevantní hospodaření podniku Lesy ČR ze strany samotnému podniku, či ze strany NKÚ, je zřejmé, že tento subjekt byl v zisku již dříve, než uvádí předseda Filip. Proto je jeho výrok nepravdivý.

Nepravda

Výrok hodnotíme na základě námi získaných informací z veřejných zdrojů jako nepravdivý, neboť předpoklad vytrvání v zaměstnání po určitou dobu je stanoven pro jinou finanční položku.

Ministr Drábek svým výrokem odpovídal na otázku, zdali zákon nějakým způsobem ošetřuje zamezení případného zneužití příspěvku 5 000 Kč pracovními agenturami. Řekl, že zákonným předpokladem pro přidělení tohoto příspěvku je fakt, že člověk pracuje v daném zaměstnání po určitou stanovenou dobu. Tato regulace se ale, jak je patrné z níže uvedeného přepisu zákonu o zaměstnanosti, nevztahuje na částku 5 000 Kč, nýbrž pouze na částku 500 Kč, kterou agentura dostává za setrvání zaměstnance v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu 6 měsíců. Naopak zákon uvádí, že agentuře práce může být poskytnut příspěvek ve výši 5 000 Kč na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání.

Konkrétně tuto problematiku zákon upravuje zákon 435/2004 Sb.(pdf.) o zaměstnanosti, konkrétně HLAVA V, § 119a, říká:

„Úřad práce s agenturou práce písemnou dohodu, na jejímž základě může agentuře práce poskytnout příspěvek
a) na sdílené zprostředkování zaměstnání ve výši 5 000 Kč na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce
zprostředkovávat zaměstnání,
b) za umístění uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 1 250 Kč a
c) za setrvání umístěného uchazeče o zaměstnání v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu nejméně 6 měsíců ve výši 500 Kč.
(4) Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje, pokud agentura práce přijme do pracovněprávního vztahu uchazeče o zaměstnání, kterému zprostředkovává zaměstnání podle této dohody.“

Pro doplnění kontextu uvádíme i reakce na zmíněný zákon, které se vyjadřují k jeho možné zneužitelnosti. Finanční noviny, které čerpají ze zprávy ČTK, pak 19. března zveřejnily v reakci na tento zákon následující názor zástupců asociací, které sdružují personální agentury:

„Zákon je podle nich natolik nekonkrétní, že je možné jeho výklad ohýbat podle potřeby. "Takovému zákonu říkáme prokorupční, protože závisí na libovůli úředníka, jak a co se podle něj bude dělat," řekl LN prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič“.

Internetový portál epravo.cz pak v souvislosti s institutem sdíleného zprostředkování zaměstnání (mezi úřadem práce a agenturami práce) uvedl názor, že :

„zásadním problémem, který by (…) s tímto institutem mohl být spojen je jeho možná zneužitelnost. Novela žádným způsobem nespecifikuje, jakým způsobem dojde k výběru konkrétní agentury práce, se kterou bude v jednotlivých případech uzavřena dohoda o sdíleném zprostředkování zaměstnání. Zda se například bude jednat celorepublikově o jednu agenturu práce nebo jich bude více. Touto skutečností se zbytečně otevírá prostor pro korupční jednání, při kterém by mohlo docházet k ovlivňování výběru této agentury.
Obdobným problémem je poskytování příspěvku za samotné umístnění uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou. Zde hrozí riziko, že by mohlo docházet čistě k účelovým založením pracovních poměrů uchazečů, které by po poskytnutí příspěvku byly zrušeny ve zkušební době.“

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to i přesto, že jediným relevantním zdrojem potvrzujícím slova ministra Bendla jsou tiskové zprávy Ministerstva zemědělství. Nedostupnost jiných informací je logickým důsledkem neveřejného jednání Rady. K hodnocení "pravda" pak přistupujeme především z toho důvodu, že tiskové zprávy ministerstva byly vydány již na podzim roku 2011- tedy v době, kdy problematika vajec ještě nebyla veřejně medializována. Není proto důvod předpokládat, že by v těchto zprávách byly záměrně uváděny nepravdivé informace.

Dle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství z 15. listopadu 2011 byla otázka dodržování směrnice o dobrých životních podmínkách nosnic v členských státech EU jedním z hlavních témat, o kterých 14. listopadu 2011 v Bruselu diskutovala Rada ministrů zemědělství. V souvislosti s touto problematikou ministr Bendl skutečně upozornil na možné ohrožení českých producentů vajec:„Čeští chovatelé investovali značné finanční prostředky do výměny již nevyhovujících klecí za odpovídající technologie. Neučinily tak ale všechny členské státy, a proto by mohli například chovatelé v Polsku ohrozit konkurenceschopnost těch našich, protože budou moci nabízet levnější vejce. Proto požadujeme, aby Evropská komise nejen vyzývala k dodržení směrnice, ale také členské státy, které ji nedodrží, sankcionovala.“

15. prosince 2011, během dalšího zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu, se pak ministr Bendl sešel se svou resortní kolegyní, německou ministryní zemědělství, Ilse Aignerovou, se kterou projednal společný postup proti státům, od kterých od 1. ledna 2012 hrozí zvýšené riziko nelegálních dovozů vajec: „Budeme společně žádat ministry těchto zemí o poskytnutí konkrétních údajů o producentech nelegálních vajec a sledování jejich pohybu. Na národní úrovni zahájíme 1. ledna příštího roku důkladné kontroly všemi dozorovými orgány, abychom ochránili naše domácí producenty a spotřebitele.“

Pravda

Výrok Dany Váhalové je pravdivý, neboť správně pojmenovává nově zaváděné změny v systému penzí a také výši procentního bodu pojistného.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) prezentuje na webu nově zaváděnou důchodovou reformu. V části Vládní návrh důchodové reformy - základní fakta pak konkrétně uvádí: " Obsahem reformy bude mj. možnost dobrovolného fondového penzijního spoření (tzv. opt-out) v podobě vyvedení 3 % sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů ČR vedené u penzijních společností za podmínky další dodatečné vlastní platby minimálně ve výši 2 % ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění." V této části výroku má tak poslankyně Váhalová pravdu, neboť popisuje nově zaváděný systém přesně, což ostatně potvrzuje také tisková zpráva MPSV. Podle statistik Ministerstva financí ČR se v roce 2011 vybralo na pojistném celkem 366,8 mld Kč, z toho na důchody šlo o cca 326 mld. Celková výše odvodů činí 28 %, tudíž 1 procentní bod má výši 13,1 mld. Kč (v případě, že poslankyně myslela celkové pojistné) nebo 11,6 mld Kč (bylo-li myšleno pojistné využité na důchody). Není tak zcela jasné, jakou cifru má poslankyně na mysli, průměr těchto částek však odpovídá hodnotě, kterou popsala ve svém výroku (12,35 mld Kč). Její výrok je tak hodnocen jako pravdivý.