Přehled ověřených výroků

Pravda

Výrok hodnotíme na základě informací z Ministerstva pro místní rozvoj jako pravdivý.

Jeho pravdivost byla ověřena na základě interního dopisu z Ministerstva pro místní rozvoj, který publikoval deník Insider a jehož autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem.

Dopis se se týká jednání, které se uskutečnilo 9. března (čili před více než dvěma měsíci) mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem financí ČR a Generálním ředitelstvím Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio), a které se věnovalo problémům s čerpáním financí z evropských fondů. Jednou z hlavních rizikových oblastí je dle Evropské komise také systém auditů, který zmiňuje Bohuslav Sobotka.

Dopis také informuje o tom, že byla ze strany Evropské komise dána lhůta do konce června 2011 pro nápravu kritických oblastí. Všechny konkrétní kroky, které ČR musí učinit, v dokumentu nejsou zmíněny, výjimkou je pouze zkvalitnění řídících kontrol zejména v oblasti veřejných zakázek a výběru projektů tak, aby nedocházelo k opakování auditních nálezů.

Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Formulace paní Horské je poněkud nejasná a co se týče procentuálního podílu přímo veřejných neziskových organizací na zdravotním systému v zahraničí, nepodařilo se nám dohledat relevantní data.

Avšak je pravdou, že např. podle statistik výdajů na zdravotnictví OECD z r. 2010 většinou tvoří výdaje na veřejný sektor zdravotnictví majoritní podíl.

Vyjímku dle statistiky OECD tvoří např. země jako Chile, či Mexiko, kde je velký podíl privátního sektoru zdravotnictví.

Pravda

Premiér má pravdu, když tvrdí, že ve Švédsku a v Německu je výše vyplácených důchodů vázána na příjmy důchodového systému.

Stejně jako v ČR, se i ve Švédsku a Německu výše důchodů primárně odvíjí od výše průměrných příjmů.

V rozpočtu švédského důchodového systému ovšem od roku 2001 funguje automatický vyrovnávací mechanismus. Jakmile příjmy systému poklesnou a měl by vzniknout deficit, vyplácené důchody se sníží natolik, aby byl deficit vyrovnán. V případě budoucího přebytku se pak výše důchodů automaticky vrátí na původně plánovanou úroveň. Více v publikaci Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení (.pdf, anglicky).

Do německého systému byl v letech 2003 a 2004 zaveden tzv. "faktor udržitelnosti". Není to stejný vyrovnávací systém jako ve Švédsku a vazba výše důchodů na příjmy systému je pouze nepřímá. Růst výše důchodů se zpomalí nebo dokonce zastaví, když poklesne počet plátců do systému v poměru k počtu důchodců. Publikace Světové banky (.pdf, anglicky, str. 602) ukazuje, kde se německý systém tomu švédskému přibližuje.

Premiér se sice odvolává na nestejné systémy, pravdivě ale mluví o vazbě mezi výplatou důchodů a příjmy důchodového systému.

Pravda

Podle oficiálních stránek Evropské unie zabývajících se enviromentální legislativou je výrok Nigela Farage pravdivý.

Jednotný evropský akt přinesl v otázce přijetí enviromentální legislativy nové pravidlo. Primárním rozhodovacím procesem se nově stalo hlasování kvalifikovanou většinou, což znamená, že pro návrh musí zvednout ruku aspoň 71 % členů Rady. Jedinou výjimku tvoří ekologické daně, územní plánování a využívání půdy, u nichž zůstalo pravidlo jednomyslnosti.

Pravda

Uvedený výrok ministra financí hodnotíme jako pravdivý.

Jak dokumentuje například Ministerstvo financí ČR v Národním programu reforem pro roky 2008-2010 (.pdf - str. 20), složená daňová kvóta se definuje jako podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na HDP v běžných cenách. Ministr byl sice ve svém vyjádření skormnější, první čast jeho výroku však hodnotíme jako pravdivou.

Druhá část tvrzení Miroslava Kalouska hovoří o logice fungování daného poměru. V případě neměnné výše odvodů a rostoucího jmenovatele (velikost HDP) tak zpravidla složená daňová kvóta klesá. Celkově tak tvrzení hodnotíme jako pravdivé.

Neověřitelné

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. V dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012.

Zavádějící

Výrok premiéra Nečase je zavádějící, protože popisuje 4 kroky, které měla Sociální demokracie (její experti) navrhovat v letech 2003 - 2005, nicméně reálně strana navrhovala pouze 3 z nich.

Předně je třeba podotknout, že není jasné, které experty ČSSD má Petr Nečas na mysli, tudíž budeme vycházet z prosazovaných kroků strany v rámci vlád ve zmíněném období.

23. června 2003 schválila vláda Vladimíra Špidly Usnesení č. 624 o Rozpočtovém výhledu 2003 - 2006: Koncepci reformy veřejných rozpočtů. Tato koncepce obsahovala kroky vlády, které měly vést k zastavení zadlužování země a k postupnému vyrovnání státního rozpočtu. Ministrem financí byl ve vládě V. Špidly dnešní předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Materiál popisuje i některé kroky, které pojmenoval premiér Nečas.

Přesun daňového zatížení z daní přímých na daně nepřímé - toto skutečně bylo ve zmíněném materiálu obsaženo (.pdf - s.49-50). Konkrétně šlo o přesun řady položek ze snížené do základní sazby DPH. Pro služby to platilo bez výjimek. K tomuto vláda přistoupila kvůli 6. směrnici EU. Daň z příjmu právnických osob se měla proti tomu snížit (.pdf - s.50) z 28% během 2 let na 24 % a daň z příjmu fyzických osob měla zůstat zachována. V tomto bodě má tak premiér pravdu.

Redukce sociálních výdajů - Špidlova vláda ve zmíněné reformě (konceptu) na straně 63 uvádí (.pdf), že během let 2004-2006 je zapotřebí uspořit 188,9 mld. Kč.

Redukce platů ve veřejném sektoru - v rámci tohoto materiálu (.pdf - s. 61) se hovoří v oblasti úspor konkrétně o: " snížení celkového počtu pracovníků v ústředně řízených veřejných službách o (včetně ústřední státní správy) v oblasti let 2004 - 2006 o 6 % celkem". V příloze 7 na straně 130 je pak tabulka, která popisuje úspory v dané oblasti.

Zavedení dobrovolného vícepilířového penzijního systému - v roce 2004 byla ustavena tzv. Bezděkova komise, která měla za úkol analyzovat přístupy politických stran zastoupených v tehdejší Poslanecké sněmovně na problematiku důchodů v České republice. V závěrečné zprávě (.pdf.) jsou pak prezentovány představy jednotlivých politických stran (ČSSD - s. 17 - 20). Zde popsaná představa strany pak nepopisuje zavedení systému, o kterém Petr Nečas mluví.

28. - 30. března 2003 se uskutečnil sjezd ČSSD, kde byl schválen Základní (dlouhodobý) program strany (.pdf). V části 6.1. Sociální stát a sociální práva se na stranách 41 a 42 uvádí: " Základní povinný průběžně financovaný systém nesmí motivovat ekonomicky aktivní populaci k vyhýbání se legálnímu trhu práce a k neplacení pojistného. Proto je nutné zajistit nejvyšší možnou účast ekonomicky činných osob v důchodovém systému a jeho jednotnost, a rozšířit nabídku dobrovolných doplňkových důchodových systémů fungujících na principu plné ekvivalence také o zaměstnanecké penzijní připojištění." Tato formulace sice popisuje možnost rozšíření doplňkových systémů, nicméně se nejedná o zavedení vícepilířového systému v podobě aktuálně zaváděného systému.

Strana tak prosazovala v rámci svého vládnutí premiérem zmíněné body (tři z nich), nicméně u zavedení dobrovolného penzijního systému tomu tak již není, tudíž hodnotíme výrok premiéra jako zavádějící.

Pravda

Výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo najít stanovy Dopravního podniku hl.m. Prahy. V tomto ohledu jsme kontaktovali tiskové oddělení a čekáme na jejich odezvu. V případě získání dalších informací změníme hodnocení tohoto výroku.

Po získání informací z tiskového oddělení Dopravního podniku hl.m. Prahy, hodnotíme daný výrok jako pravdivý, zástupci zaměstnanců tvoří v dozorčí radě vždy 1/3 z celkového počtu členů.

Na základě nově získaných informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Neověřitelné

Výrok předsedy Sobotky je neověřitelný, neboť samotná Poslanecká sněmovna nezveřejňuje výstupy z jednání Mandátového a imunitního výboru v letech 1992-1998, tudíž není možné reálně potvrdit, že se obvinění poslanci vždy daného jednání účastnili. Např. ve volebním období 1996-1998 byla řešena imunita u tří zákonodárců SPR-RSČ, ovšem byli-li přítomni jednání o zbavení své imunity nelze ani potvrdit, ani vyvrátit.

Pravda

Na základě analýzy zpráv Státního zemědělského ivnestičního fondu (SZIF) hodnotíme výrok Petra Bendla jako pravdivý.

Vzhledem k tomu, že SZIF zatím nezveřejnil zprávu o trhu vajec za měsíc březen v letošním roce 2012, pro část výroku jsme vycházeli z dat loňského roku. Státní zemědělský investiční fond uvádí, že průměrná cena zemědělských výrobků (vajec) se v lednu 2011 (pdf.) oproti prosinci 2010 snížila ve všech kategoriích v průměru o 0,05Kč/ks. Cena vajec však začala stoupat během února 2011 (pdf.), kdy cena zemědělského výrobku vzrostla vzhledem k lednu o 0,06Kč/ks. V průběhu měsíce března 2011 (pdf.) se cena v závislosti na druhu vajec neměnila nebo klesla. Nárůst cen byl opět zaznamenán v dubnu 2011 (pdf.), kdy došlo k navýšení v průměru o 0,02Kč/ks. V následujícím měsíci květnu 2011 (pdf.) pak cena vajec ve všech kategoriích klesla cca o 0,27Kč/ks. Pro přesnost uvádíme proměnu cen i v roce 2009 a 2010 (rozcestník zpráv pro jednotlivé měsíce pro rok 2009 a 2010). Je rovněž třeba zdůraznit, že Velikonoce jsou pohyblivé svátky. V roce 2009 a 2010 proběhly na začátku dubna, v roce 2011 až na konci tohoto měsíce.

proměna ceny vajec*

měsíce

2009

2010

2011

Leden

-0,08 Kč

-0,02 Kč

-0,05 Kč

Únor

+0,07 Kč

+0,06 Kč

+0,06 Kč

Březen

+0,05 Kč

+0,03 Kč

-0,03 Kč

Duben

-0,01 Kč

-0,08 Kč

+0,02 Kč

Květen

-0,10 Kč

-0,23 Kč

-0,27 Kč

*Rozdíly cen vajec jsou uvedeny tak, jak se měnily oproti předcházejícím měsícům. Od ceny vajec jako zemědělského produktu se následně odvíjí průměrná obchodní a spotřebitelská cena (pozn. u každé zprávy str. 1/odstavec 2;3).

Vzhledem k dosud nezveřejněným zprávám, můžeme pro rok 2012 ověřit pouze zda cena vajec vzrostla na začátku roku. Zpráva SZIF z ledna 2012 (pdf.) uvádí, že cena zemědělského produktu vzrostla oproti prosinci 2011 cca o 0,12 Kč/ks a v únoru 2012 (pdf.) o 0,27Kč/ks ve všech kategoriích.

Statisticky tedy v období Velikonoc dochází k stoupání ceny vajec. Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.