Vládní poslanci také vynikají ve vyhýbání se práci, jak ostatně předvedli toto úterý ve Sněmovně.
Výrok poslance Šlégra je nepravdivý, neboť z dlouhodobých údajů, ani z dat ze zasedání, které se konalo v úterý 24. dubna nevyplývá, že by poslanci stran vládní koalice nějak "vynikali" v absencích nad poslanci opozičními.
Občanské sdružení Kohovolit.eu zpracovalo analýzu, která mapuje účast poslanců na jednání Poslanecké sněmovny. Z ní vyšlo (iHNed), že v roce 2011 byli nejaktivnější poslanci TOP09 a KSČM, tudíž nelze hovořit o rozdělení na poslance vládní koalice a poslance opoziční, co se účasti ve sněmovně týče.
Co se týká úterního zasedání (24. dubna 2012), při hlasováních bylo přítomno 189 poslanců. Z řad poslaneckého klubu ČSSD nebyli přítomni 2 poslanci, ODS byla kompletní, TOP09 měla 3 omluvené absence, KSČM chyběl 1 omluvený poslanec, poslanecký klub VV měl 1 absentujícího poslance a z nezařazených chyběli 2 poslanci, z nichž byl 1 omluven. Nelze tedy hovořit o výrazně vyšší absenci poslanců stran vládní koalice. Výrok poslance Šlégra je tím pádem nepravdivý.
Máme v Pardubickém kraji 5 nemocnic, v tom spotu zaznělo 6, máme jich 5.
Výrok Jaroslava Zedníka hodnotíme na základě informací z webu Pardubického kraje jako nepravdivý.
Zmíněný spot (video záznam pořadu OVM Speciál) obsahuje formulaci: "Letošním hitem se stávají nemocnice. Pardubický kraj jich má 6 a posílá jim stamiliony, o které chudne rozpočet." Webové stránky Pardubického kraje v sekci ZŘIZOVANÉ A ZAKLÁDANÉ ORGANIZACE PARDUBICKÉHO KRAJE V OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ uvádějí tyto nemocnice v kraji:
Všechna tato zařízení jsou zřizována Pardubickým krajem, kraj má tedy více nemocnic, než kolik uvádí Jaroslav Zedník. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. Jaroslav Zedník hovoří zřejmě o nemocnicích - akciových společnostech, které kraj spravuje, nicméně pod ním fungují i další nemocnice zřizované přímo krajem, byť je jejich statut jiný.
Obecně v průměru se nám zkracuje délka vazby.
Bohužel aktuální průměrnou délku vazby ve dnech nelze dohledat, tato informace je dostupná pouze ve statistických ročenkách Vězeňské služby ČR z let 2000-2005, kdy se průměrná délka vazby zkrátila ze 180 na 145 dnů.
Za období let 2000-2011 (s vyjímkou let 2009-2010) je možné v ročenkách dohledat pouze informace o počtu obviněných v jednotlivých kategoriích dle délky vazby vždy k 31. 12. daného roku. Pokud vyjádříme tyto údaje v procentech tak, aby celkové počty obviněných v daných letech (které se od roku 2000 do roku 2011 snížily o 55 %) nezkreslovaly požadované informace, dospějeme k následující tabulce:
délka vazby 2000 (%) 2001 (%) 2002 (%) 2003 (%) 2004(%) 2005 (%) 2006 (%) 2007 (%) 2008 (%) 2011 (%) do 2 měs. 28 % 27 % 33 % 38 % 33 % 39 % 77 % 73 % 75 % 28 % 2-4 měs. 23 % 25 % 24 % 24 % 26 % 24 % 25 % 4-6 měs. 14 % 14 % 15 % 14 % 13 % 12 % 16 % 6-9 měs. 13 % 15 % 14 % 13 % 14 % 12 % 8 % 13 % 12 % 13 % 9-12 měs. 10 % 8 % 5 % 6 % 6 % 7 % 6 % 7 % 6 % 8 % 1-2 roky 11 % 10 % 6 % 5 % 7 % 6 % 7 % 7 % 6 % 10 % nad 2 roky 1 % 1 % 1 % 1 % 1 % 1 % 2 % 1 % 0 % 0 %
Z námi zpracované tabulky vyplývá, že v letech 2000-2005 se skutečně podíl obviněných osob, které byly vzaty do vazby na dobu delší než 9 měsíců, snižoval a podíl osob s vazbou kratší nežli 2 měsíce zvyšoval. V roce 2011 jsou v ročence však uvedeny údaje, které se příliš neliší od těch z roku 2000.
Ministr Posíšil hovoří o průměrné délce vazby. Z dostupných informací bohužel jeho výrok ověřit nelze, jelikož průměrnou délku vazby Vězeňská služba ČR zveřejnila pouze v letech 2000-2005. Údaje za léta 2005-2011 ukazatel průměrné délky vazby nezachycují.
Z těchto důvodů hodnotíme výrok ministra Pospíšila jako neověřitelný.
"Teď jsme viděli v Bruselu pobledlého Petra Nečase vedle Manuela Barrosa jak žadoní, že nám přece musí Komise platby obnovit, jinak nám hrozí zvýšení deficitu na 6% HDP v tomto roce."
Výrok hodnotíme jako zavádějící na základě videozáznamu tiskové konference po setkání premiéra Petra Nečase s předsedou Komise José Manuelem Barrosem.
Petr Nečas v reakci na otázku novinářů skutečně uvedl, že v nejhorším případě hrozí zvýšení deficitu na 6% HDP z důvodu výpadku toku plateb z Evropské unie, ale v kontextu dopadů situace ohledně evropských dotací na rozpočtový výhled České republiky. Během tiskové konference nedošlo ke zmínce o obnovení plateb Komisí.
(Punčochář: “Nějaký portál, kam by se spotřebitel mohl přijít podívat, jestli jeho konkrétní supermarket má nebo nemá problém.“) „Podle mě na tom potravinářská inspekce už dělá a zveřejňuje taky v případě, že něco takového se kdekoliv stalo.“
Výrok Petra Bendla na základě zpráv Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Informačního centra bezpečnosti potravin hodnotíme jako pravdivý.
V současné době Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) na svých internetových stránkách zveřejňuje problémy týkající se potravin v jednotlivých obchodních řetězcích, a to v rámci tiskových zpráv. Spotřebitel se v případě informací o závadných potravinách na českém trhu může obrátit rovněž na internetové stránky Informačního centra bezpečnosti potravin (ICBP), které jsou zřizovány odborem bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství. Uživatel se má možnost na internetových stránkách ICBP zaregistrovat a následně mu budou zásílány prostřednictvím e-mailu zprávy o závadných potravinách zachycených v tržních sítích. V sekci Varování před závadnými potravinami má uživatel možnost nahlédnout do zpráv, které informují o stažených potravinách v obchodních řetězcích a o jiných problémech. Spotřebitel má tedy možnost do jisté míry sledovat problémy jednotlivých supermarketů. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Finové jsou vývozci mléka do Ruska.
Tento výrok je i přes malou výhradu pravdivý.
Finsko skutečně exportuje do Ruské federace mléko. Je však třeba podotknout, že v blízké minulosti platil ze strany Ruska zákaz na dovoz nejen této komodity. Po oboustranné dohodě o zpřísnění kontrol kvality mléka na finské straně byl tento vývoz obnoven.
Tento zdroj popisuje situaci, kdy byl po zlepšení kontrol kvality na finské straně znovuobnoven export mléka do Ruska, tudíž potvrzuje výrok senátora Šilara.
Tak já nechci zlehčovat to, co tady říkal pan předseda Stanjura, že poslanci ODS nebyli. No, nepřišli do práce, protože výbor byl řádně svolán. (Jaromír Tejc tvrdí, že poslanci ODS nepodepsali zprávu bezpečnostního výboru svolaného Radkem Johnem proto, že se jednání nezúčastnili, nikoli proto, že by s ním nesouhlasili, pozn.)
Tato informace není v současné chvíli z vřejných zdrojů dohledatelná.
Poslední zveřejněný zápis z jednání Bezpečnostního výboru PS PČR (součástí zápisu je i prezence) je z data 18. ledna 2011. Zápis z jednání, o kterém hovoří Jeroným Tejc, prozatím nebyl uveřejněn, výrok tak nelze možno potvrdit ani vyvrátit.
Na stránkách agentury Mediafax můžete shlédnout sérii fotografií ze zasedání výboru. Na žádné z těchto fotografií se žádný poslanec či poslankyně ODS neobjevuje, ovšem nemůžeme jednoznačně vyloučit, že se této schůzky opravdu neúčastnili.
„Navíc se počítá s tím, že obsah mezivládní smlouvy bude časem včleněn do primárního práva EU.“
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý na základě oficiálního textu fiskálního paktu (.pdf).
V textu smlouvy je přímo napsáno, že "je cílem hlav a nebo vlád členských států eurozóny a ostatních členských států Evropské unie začlenit ustanovení této smlouvy co nejdřív do smluv, na kterých je Evropská unie založená."
Pravicové vlády v posledních pěti letech snížily sociální pojištění, zavedly stropy na sociální pojištění, přispěly k tomu, že se snížily příjmy veřejných rozpočtů.
V posledních pěti letech skutečně došlo ke snížení soc. pojištění, k zavedení stropů a ke snížení příjmů veřejných rozpočtů.
Předně, demagog.cz neověřuje příčinnost. Nehodnotíme, zda kroky pravicových vlád způsobily pokles příjmů veřejných rozpočtů. Můžeme ale ověřit, zda k tomuto poklesu došlo a zda byla zavedena Sobotkou zmíněná opatření.
K 1.1.2008 byl zaveden institut tzv. maximálního vyměřovacího základu (§15 zákona o pojistném), který omezuje výši pojistného (částku, ze které lze pojistné počítat). Pro rok 2011 (dle MPSV) toto maximum činilo 148 440 korun (měsíční základ), pro rok 2012 se snížilo na 100 548 korun. Došlo tedy k zavedení tzv. stropu a poté se dále snížovala výměra pojistného sociálního pojištění alespoň pro některé občany ČR, přestože sazba pojistného v procentech zůstala nezměněna.
Přijmy státního rozpočtu v poměru ke zbytku ekonomiky se podle Ministerstva financí ČR v posledních letech postupně snižovaly. Sobotka sice nehovoří pouze o rozpočtu státu, nýbrž o veřejných rozpočtech obecně (což zahrnuje mj. obce a kraje), nicméně v kontextu vládní politiky považujeme pro tento výrok za relevantní "příjmy vládního sektoru", které MF uvádí, a které jsou také základem pro tvorbu veřejných rozpočtů obecně.
Tři faktická tvrzení obsažená ve výroku poslance Sobotky jsou tedy pravdivá.
Už tehdejší parlamentní vyšetřovací komise konstatovala, že jde o projekt (IZIP, pozn.) ne moc funkční, ale předražený.
V námi nalezeném dokumentu (.doc) vydaném ustavenou Vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006 se konstatovaní o předraženém projektu IZIP nevyskytuje.
V roce 2006 byl zřízen zvláštní Vyšetřovací výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zkoumající hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny, v jejímž rámci měl být prozkoumán i projekt IZIP. Zkoumání mělo probíhat právě z popudu Davida Ratha, jehož ministerstvo (zdravotnictví) vydalo posudek o finanční náročnosti a minimální efektivitě projektu. Proti tomuto posudku podala protest (.doc) společnost IZIP, obávající se ovlivňování vyšetřovací komise.
Ve zprávě vydané komisí se pak žádné závěry o (ne)funkčnosti a předraženosti IZIP neobjevují, neboť se jí podle výše uvedeného dokumentu komise zatím nezabývala. Zpráva deklaruje, že se ekonomickou stránkou projektu IZIP bude zabývat v budoucnu. Zprávu komise hodnotící projekt IZIP se nám ale mezi zveřejněnými dokumenty nepodařilo nalézt.
