Gerry Adams (poslanec irského parlamentu, pozn.) nyní řekl: "Nebojovali jsme proti Britům 500 let, abychom převedli irskou suverenitu do Bruselu.
Projevy Gerryho Adamse vyznívají ve smyslu slov Nigela Farage, přesnou citaci tohoto znění se nám však nepodařilo dohledat, a proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Ve smyslu výroku Nigela Farage se nám podařilo nalézt velikonoční proslov Gerryho Adamse z dubna 2012 v Corku kde mimo jiné uvádí:
„Tato Smlouva (o fiskální odpovědnosti; Austerity Treaty, pozn.) zakotví úsporná opatření v ústavě. To není vize roku 1916. To je úplný opak Proklamace (o irské nezávislosti, poz.) . Znamenalo by to další výraznou redukci naší suverenity a předání demokratických práv irského lidu do rukou nevolených a neodpovědných byrokratů v Bruselu, Štrasburku a Frankfurtu.“
A podíváme-li se na čísla nezaměstnanosti, inflace a především průměrné úrokové míry, jakou důvěru tedy mají Polsko a Slovensko ve vztahu k České republice, když si půjčují peníze, tak prostě nemohu říct nic jiného, než že finanční trhy věří budoucí prosperitě, České republice víc.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. ČR je skutečně ve všech ukazatelích lepší než Slovensko a Polsko, jak dokládá tabulka níže. Data pro úvěrovou míru a inflaci pocházejí z července 2012, nezaměstnanost platí pro rok 2011.
Stát
Nezaměstnanost
Inflace
Úrokovámíra
Česká republika
6,7 %
120,40
2,60 %
Slovensko
13,6 %121,24
4,41 %
Polsko
9,7 %
125,30
4,99 %
(Moderátor: Ale ten model polovina například náměstků, kariérní úředníka polovina politická, ty hlavní principy, s těmi jste ztotožněn?). Já se přiznám, že já bych se s tím snad i ztotožnil, ale obávám se zase, že to v tom posledním návrhu není.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. V dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012.
Například kraje dostávaly před rokem 2012 8,92 % z DPH, v současné době dostávají 8,29, což je zhruba v našem rozpočtu 300 milionů.
Příjmy Karlovarského kraje z výnosů DPH neodpovídají tvrzení hejtmana.
Nejprve k procentním podílům, které hejtman Novotný zmiňuje: Česká daňová správa (.doc) stále uvádí podíly na daňových výnosech, které platily od roku 2008. Krajům v té době opravdu náleželo celkem 8,92 % výnosu z DPH. Aktuální znění zákona (.pdf) o rozpočtovém určení daní v § 3 odst. 1 bodu b) již zahrnuje zmíněných 8,29 %. Obě hodnoty tedy hejtman uvádí pravdivě.
Podle údajů (.xls) Ministersva financí ČR činily výnosy z DPH v roce 2011 celkem 275,2 mld. Kč. 8,29 % z toho se rovná asi 22,8 mld. Podle přílohy č. 1 uvedeného zákona náleží Karlovarskému kraji 3,77 % z této částky, tedy asi 860 mil. Kč.
Hejtman zmínil částku 300 mil. Kč: pokud měl na mysli prostředky, o které kraj přišel při změně podílu z 8,92 % na 8,29 %, je tato částka vysoká a pomýšlel-li na celkový příjem kraje z DPH, je nízká. Z těchto důvodů označujeme výrok hejtmana za nepravdivý.
Dodejme, že daňové příjmy rozpočtu Karlovarského kraje (.pdf) mají mezi lety 2011 a 2012 klesnout asi o 23,5 mil. Kč.
My jsme přece řekli zcela zřetelně, tady si troufnu říct, že TOP 09 to měla i ve svém volebním programu, že v souvislosti s penzijní reformou nevylučujeme navýšení některých nepřímých daní. Zejména tedy DPH.
Výrok ministra financí hodnotíme jako pravdivý, neboť možnost financovat důchodovou reformu prostřednictvím nepřímých daní volební program TOP 09 pro sněmovní volby 2010 zmiňuje.
Volební program TOP 09 pro sněmovní volby 2010 v části 4 -Reforma důchodového systému říká, že "...Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda (tento volební program je psán jako programové prohlášení vlády) z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní."
Máme sedmý nejnižší schodek veřejných financí za loňský rok (ve srovnání se zeměmi EU, pozn.).
Výrok Petra Nečase není pravdivý, neboť Česká republika měla ve skutečnosti až 8. nejnižší schodek veřejných financí za rok 2011.
Eurostat (.pdf) zveřejnil statistiku schodku veřejných financí, která ukazuje, že Česká republika má pro rok 2011 ve skutečnosti 8. nejnižší schodek. Pouze 3 země EU byly loni v přebytku (Maďarsko, Estonsko a Švédsko). Nižší schodek než Česká republika měly za rok 2011 tyto země: Finsko, Lucembursko, Německo, Dánsko, Bulharsko, Rakousko a Malta.
Byl tady na návštěvě, na třídenní návštěvě pan prezident České republiky. My jsme dlouze tady o té problematice hovořili a já jsem ho požádal, zda mu můžu předat dopis, který by řešil problematiku víz, takže on s tím byl svolný, já jsem mu ho předal a on napsal panu ministrovi zahraničních věcí.
Výrok hejtmana Novotného je neověřitelný, neboť nelze dohledat, zda jednal s prezidentem Václavem Klausem o problematice víz.
Prezident Václav Klaus navštívil Karlovarský kraj ve dnech 12. - 15. září 2012. Setkání s představiteli kraje bylo také naplánováno. Nicméně se nám nepodařilo prokázat, nakolik jednal hejtman Novotný s prezidentem Václavem Klausem o problematice víz ze 3. zemí mimo EU. Na stránkách www.klaus.cz se pak v sekci dokumenty nenachází žádný dopis, který by prezident Klaus posílal ministru zahraničí v této záležitosti. Je zde pouze dopis, který napsal Václav Klaus již 9. května 2011, kde vytýká ministru Schwarzenbergovi špatnou koncepci zahraniční politiky.
Z tohoto důvodu je výrok hejtmana Novotného neověřitelný.
(Moderátor: Máte tedy v zákoně o úřednících ten princip, o kterém mluvil Petr Nečas, polovina náměstků politická a polovina odborná?) Ano, to tam je. To tam je. Tam se předpokládá, že vlastně ministerstvo by řídil kancléř, nebo někdo podobný, což by byla nepolitická funkce státního úředníka s definitivou.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. Pro informaci však uvádíme odkaz na návrh Věcného záměru zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy a o vzdělávání ve veřejné správě z roku 2011. Pro srovnání uvádíme níže ještě výňatek z tohoto záměru zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy:
"..V ministerstvech se zřizuje pracovní místo ředitele úřadu ministerstva, jmenovaný a odvolávaný ministrem, kterému je také ředitel ze své činnosti odpovědný. Zřízení funkce ředitele úřadu ministerstva má vytvořit rozhraní mezi politicky obsazovanými místy a místy úřednickými (v současné době na některých ministerstvech už takto označovaná funkce zřízena je, jde ale o funkce s jiným obsahem vlastního výkonu funkce a s jinými kompetencemi). Tato systémová změna je významným krokem k odpolitizování veřejné správy, zajištění kontinuity její činnosti i zvýšení předvídatelnosti práva."
Vzhledem ke skutečnosti, že aktuální podoba návrhu novely tohoto zákona je stále předmětem jednání ( v dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012), hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Podobné situace (jako současných 15 nezařazených poslanců, u kterých není jisté jak se budou ideově stavět k jednotlivým návrhům zákonů, pozn.) už se stávaly ve chvíli, kdy byly ty velmi vratké koalice, kdy vůbec jste nevěděl, jak to hlasování dopadne, o jakémkoliv typu zákona, nehledě už o ústavních, to už jsme zažili.
Skutečně došlo k podobné situaci.
Uveďmě příklad z vol. období 2006-2010. Koaliční strany se ve sněmovně přinejmenším od r. 2008 nacházely v situaci, kdy, jak říká Němcová, "jste nevěděl, jak to hlasování dopadne". Topolánkova vláda v r. 2007 získala důvěru mj. díky tomu, že poslanci ČSSD Melčák a Pohanka svou nepřítomností umožnili, aby 100 koaličních poslanců stačilo pro vyslovení důvěry. V dalších letech pak celá řada poslanců opustila své kluby: (podle webu sněmovny)
Už od r. 2006 byli nezařazenými zmínění poslanci ČSSD Pohanka a Melčák.
V roce 2008 to pak byli za ČSSD Snítilý a Wolf, za ODS Raninec a Schwippel (oba "spolurebelové" s V. Tlustým) a za SZ Jakubová a Zubová.
V roce 2009 s vyslovením nedůvěry vládě opustil klub ODS V. Tlustý a v říjnu v souvislosti se vznikem TOP09 odešli poslanci Husák, Kalousek, Parkanová a Severa z klubu KDU-ČSL.
V roce 2010 se objevili 2 nezařazení: posl. Dimitrov za ČSSD a posl. Slámová, která nastoupila jako náhradnice z ODS v dubnu a do klubu nevstoupila.
Před vyslovením nedůvěry vládě M. Topolánka tedy koaliční strany opustili 4 poslanci ze 100, celkem bylo nezařazených 8, před koncem vol. období pak bylo nezařazených celkem 15. Považujeme tuto situaci za srovnatelnou se současností a výrok poslankyně Němcové tedy za pravdivý.
A když si vezmete, že třeba původně se pronajímal úřad nebo budova, ve které sídlí úřad (ROPu Severozápad, pozn.) v Ústí nad Labem za 5 milionů korun, a najednou to šlo na 10 milionů a pak jsme zjistili, že to patří panu Oulickému a panu Alexandru Novákovi tento objekt. Tak o pět milionů to šlo nahoru a najednou se dozvídám, že výbor regionální rady rozhoduje o tom, že z tohoto pronájmu bude muset jít pryč, protože je to pro něj zbytečný.
Výrok senátora Horníka je podle dostupných zdrojů a mediálních informací pravdivý.
Sídlo úřadu ROPu Severozápad se skutečně nachází v Ústí nad Labem. Jak informuje server Aktuálně.cz (s odkazem na ČTK), jde o dům, jenž patří členům ODS, Patriku Oulickému a také bývalému senátorovi ODS Alexandru Novákovi. Ročně pak na nájmu platí ROP Severozápad se službami cca 10, 5 mil. Kč.
Podle zveřejněného rozpočtu (.pdf) platil ROP Severozápad v roce 2009 na nájemném 5,24 mil. Kč.
20. června 2012 projednával (.pdf - usnesení č. 4/62/2012) výbor otázku vypovězení nájemní smlouvy na sídlo ROPu, tento návrh však přijat nebyl a to kvůli hlasům "ústecké" části ROPu. Tu následně vypověděl až 20. srpna (z tohoto jednání není k dispozici zápis) - to dokládá již zmíněný text na serveru Aktuálně.cz.
