Podle kodexu Věcí veřejných, (který napsala Karolína Peake s Lenkou Andrýsovou je), že poslanec, který zradí svoji stranu, opustí ji a přejde, uprchne, skládá okamžitě mandát. To podepsali (poslanci, kteří opustili stranu Věci veřejné, pozn).
Na základě analýzy Etického kodexu zástupce Věcí veřejných hodnotíme výrok jako pravdivý. Dokument, který museli podepsat jako podmínku členství všichni poslanci VV, opravdu obsahuje pasáž o složení mandátu.
Ve stanovách VV je jasně uvedeno, že jedna z podmínek vzniku členství ve straně je závazek dodržovat etický kodex. Žadatel jej musí podepsaný přiložit k přihlášce.
V pátém článku daného kodexu je mimo jiné uvedeno následující:
Při plnění svého mandátu se bude zástupce občanů zasazovat o maximální prosazování svého volebního a politického programu strany či subjektu, jehož zájmy zastupuje a prosazuje. Zástupce občanů nesmí v průběhu své funkce změnit politickou stranu, za kterou byl zvolen."
V závěrečném ustanovení se poté píše toto: "... v případě prokázaného porušení tohoto Etického kodexu vzdá svého mandátu. "
Nicméně vy jste zmínil kauzu jižních Čech. Tam se jedná o věci staré několik let. V severních Čechách také, střední Čechy jsou teď aktuální živá kauza, kterou rozkrývá policie.
Výrok poslance Haška je zavádějící, neboť v Ústeckém kraji jsou kauzy kolem využívání evropských peněz také dlouhodobějšího rázu, nicméně nově se také minulý týden začaly prověřovat kauzy aktuální (kolem ROP Severozápad), což Hašek ve svém výroku opomíjí.
Kauza v Jihočeském kraji se týká podezření na manipulace v ROP (Regionální operační program) Jihozápad, kam spadá kromě tohoto kraje ještě také Plzeňský kraj. 15. března 2010 policie začala stíhat 2 vysoké úředníky, kteří byli podezřelí z manipulace s evropskými projekty.
Problémy ve severních Čechách (primárně kraj Ústecký a také Karlovarský) jsou rovněž dlouhodobějšího rázu. Kauza v Ústeckém kraji (v oblasti nakládání s evropskými penězi) se dlouho týkala především Krajské zdravotní, která sdružuje krajské nemocnice v regionu a kde se vyskytly pochybnosti s předražováním tendrů. Nicméně v posledních dnech provedla policie nově také razii v regionu v souvislosti s problémy v rámci ROP Severozápad, což je kauza zcela nová.
Výrok Michala Haška tak hodnotíme jako zavádějící, neboť i přes skutečnost, že v jižních Čechách jde skutečně o kauzu starou několik let, tak v Ústeckém kraji jde kromě dlouhodobých otázek okolo Krajské zdravotní také nově o problém s evropskými fondy v rámci Regionálního operačního programu Severozápad.
On (zákon o státním zastupitelství, pozn.) vlastně už prošel připomínkami legislativní rady vlády, tuším v dubnu.
Legislativní rada vlády projednávala věcný návrh zákona o státním zastupitelství na zasedání z 5. dubna 2012. Výrok je tedy pravdivý.
Embargo na íránskou ropu, to je velký zásah do těch již zadlužených zemí. Řecko, jestli je na kolenou, ta si lehne úplně, protože ono velmi značně odebírá tu íránskou ropu
Írán lze po právu považovat za klíčového importéra ropy do Řecka. Podíl Teheránu na dovážené ropě měl až do současnosti, i přes vzrůstající kritiku Teheránu ze strany Evropské unie, stoupající tendenci. Zatímco v roce 2009 byl podíl iranské ropy podle Mezinárodní energetické agentury 24%, v roce 2011 to podle zprávy agentury AFP bylo již 34,2%. Írán tudíž je nejvýznamnějším importérem ropy do Řecka a výrok tak můžeme hodnotit jako pravdivý.
K budoucí předpovědi pouze doplňující komentář: S ohledem na rozhodnutí o uvalení embarga řecká společnost Hellenic Petroleum zajišťující dodávky ropy oznámila, že je schopna tuto surovinu zajistit z alternativních zdrojů, a tudíž je pravděpodobnost eskalace ekonomických problémů s ohledem na ukončení spolupráce s Íránem nepravděpodobná.
Jsme podle srovnání v rámci Evropské unie zemí s pátou nejnižší nezaměstnaností.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť podle údajů Eurostatu, zveřejněných v tiskové zprávě (.pdf) z 2. dubna 2012, byla míra nezaměstnanosti zpracovaná pro mezinárodní srovnání v únoru v ČR 6,8 %, v celé EU27 pak 10,2 %. Nižší než v ČR byla pouze v Rakousku (4,2 %), Nizozemsko (4,9 %), Lucembursku (5,2 %) a Německu (5,7 %), což z ČR opravdu činí zemi s pátou nejnižší nezaměstnaností v rámci Evropské unie pro daný měsíc.
Na severní Moravě, na Zlínsku rozdávala charita potravinové balíčky, aby ty lidi vůbec přežili.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, avšak pouze jeho první část o potravinových balíčcích. Druhá část je tu pouze pro posouzení takového pravdivého tvrzení v kontextu a nemůžeme se k ní nijak vyjádřit, jde o předpověď do budoucnosti.
Podle České televize rozdávala Armáda spásy jídlo asi polovině ze svých 22 klientů plus několika dalším zájemcům. Stejnou informaci přinesl i web aktualne.cz. Podobná situace nastala na Vsetínsku a Zlínsku, kde se podle informací serveru novinky.cz jednalo asi o pět desítek rodin jimž pomáhala Vsetínská Diakonie.
Už dva roky neprobíhá nábor tak, jak by to bylo potřeba. To znamená zhruba těch 1 500 policistů ročně.
Podle vyjádření policejního prezidenta Lessyho, zveřejněném na serveru Aktuálně (v únoru letošního roku), je už delší dobu zastaven nábor policistů. V článku z roku 2009 na serveru iDNES hovoří tehdejší ministr vnitra Pecina o tom, že od dalšího roku nábor zastaví. Od roku 2010 tedy nábor policistů v "obvyklých" rozmezích skutečně neprobíhá.
V prvním odkazovaném článku je také informace, že kritickou situaci by vyřešil "přírustek" ve výši 1 500 policistů.
Výrok Jeronýma Tejce proto hodnotíme jako pravdivý.
Já jsem celý ten problém (kvalitu dovážených potravin, pozn.) otevřel na jednání české vlády (s tím, že pan premiér se chystá na cestu do Polska, sejít se s čínskými představiteli a zároveň s premiérem Polska panem Tuskem s tím, že jeden z bodů bude debata na téma bezpečnost potravin a řeknu lepší informování české veřejnosti a českých inspekčních orgánů o tom, co se děje v tuto chvíli na polském trhu.)
V rámci jednání schůze Vlády ČR dne 18. ledna 2012 se projednávalo průběžné vyhodnocení výsledků tzv. Strategie bezpečnosti potravin a výživy na období let 2010-2013 (.pdf). Zda se další jednání dotýkala bezpečnosti či kvality potravin není z dokumentů přístupných z webu úřadu Vlády ČR zřejmé. Nelze proto ověřit, jestli ministr Bendl debatu na jednání české vlády otevřel.
Co se týče návštěvy premiéra Petra Nečase v Polsku, webové stránky české vlády o ní neinformují. Polské ministerstvo zahraničních věcí ani kancelář premiéra Tuska se o zahraniční cestě premiéra Nečase nezmiňují. Vyjma prohlášení Petra Bendla v pořadu OVM a citace jeho slov v tiskovém prohlášení ministerstva zemědělství, které následně převzala česká ambasáda ve Varšavě, neexistuje jiný zdroj, který by tuto informaci potvrzoval.
Rozhodně to nebyly pouze Věci veřejné, které se na té diskreditaci (vlády, pozn.) a na té mlze těch konfliktů (ve vládě, pozn.) podílely.
Karolína Peake připomíná některé vládní kauzy z minulosti, které k dobrému jménu vlády rozhodně nepřispěly. Je pravda, že velká část vládních afér, jako např. neúčast TOP09 na jednání vlády, se točila kolem Věcí veřejných. Avšak mezi ministry ostatních stran nalezneme rovněž mnoho diskreditujících událostí.
Připomeňme např. kauzu Promopro ohledně financování služeb spojených s českým předsednictvím Radě EU, která vrazila klín mezi ODS a TOP09, konkrétně mezi ministry Vondru a Kalouska.
První člen vlády, který rezignoval na svou funkci, byl Pavel Drobil (ODS). Během svého působení na Ministerstvu životního prostředí byl nařčen z manipulací se zakázkami Státního fondu životního prostředí.
Další spor mezi ministry ODS a TOP09 přineslo odvolání ministra zemědělství Fuksy. Ten byl odvolán premiérem pro nedostatek odbornosti. Ministr Kalousek však uvedl, že pravým důvodem odvolání by stranický boj uvnitř ODS.
Mezi další skandály patří aféra bývalého ministra Kocourka (ODS), který rezignoval poté, co vyšlo na povrch, že své ženě při rozvodovém řízení zatajil 16 mil Kč.
Veřejnost nelibě nesla i fakt, že bývalý ministr kultury Besser (TOP09) zatajil některé skutečnosti ve svém majetkovém přiznání. Ministr Besser rovněž rezignoval na svou funkci.
Slovensko má dneska 3% ekonomický růst a my mínus 0,7 %.
Výrok Lubomíra Zaorálka je vzhledem k čerstvým údajů českého a slovenského statistického úřadu pravdivý.
Nejaktuálnější data statistických úřadů obou zemí ukazují pokles HDP v České republice v 1. kvartálu roku 2012 o 0,7% a růst na Slovensku ve výši 3%.
Pro doplnění uvádíme data Eurostatu o růstu HDP za rok 2011 a také předpoklad růstu pro rok letošní. Česká republika v roce 2011 měla tempo růstu ve výši 1,7% a letos by měla zpomalit na úroveň 0%. Slovensko rostlo v minulém roce tempem 3,3% a predikce pro rok 2012 dosahuje výše 1,8%. Lubomír Zaorálek tedy uvádí správné údaje, v nejpoužívanějším ukazateli ekonomického růstu - růstu HDP (na rozdíl od meziročního porovnání 1. kvartálu), jsou už čísla méně odlišná. To však uvádíme pouze pro doplnění, výrok hodnotíme jako pravdivý.
