My jsme minulý pátek označili celkem 130 úseků v Libereckém kraji, které podle našeho názoru jsou v havarijním stavu nebo ve stavu, který je nebezpečný pro řidiče.
Na základě informací z médií hodnotíme výrok jako pravdivý.
Opoziční starostové v čele právě s Martinem Půtou označili v Libereckém kraji 130 nejhorších úseků silnic II. a III. třídy oranžovými cedulemi s nápisem "Tato silnice je v majetku Libereckého kraje". Informuje o tom na základě zprávy ČTK například Týden v Libereckém kraji. Článek odkazuje na slova Martina Půty, Deník.cz ale přináší i fotografii, na které lze zmíněnou ceduli vidět.
My jsme třeba i vícekrát buď sami navrhovali nebo se pokoušeli s některými jinými kolegy z politických stran jiných, také třeba zákon, který by omezoval tu moc těch obchodních řetězců dělat si co chtějí s těmi výrobci, protože tady trpí výrobci.
Nikde se nedá dohledat, že by KSČM navrhovala takový zákon sama. Zcela jistě se KSČM podílela na jednom návrhu v roce 2001. Na nejdůležitějším zákoně o významné tržní síle se KSČM nepodílela vůbec. Výrok proto hodnotíme jako záádějící.
Je pravda, že skupina poslanců ve složení Skopal (ČSSD), Palas (ČSSD) a Kováčik (KSČM) v roce 2001 předložila poslanecké sněmovně novelizaci zákona o ochraně hospodářské soutěže, který řešil problematiku zneužívání dominantního postavení a ekonomické závislosti (projednávání návrhu bylo přerušeno a odročeno hospodářským výborem poslanecké sněmovny). V roce 2007 byla PS PČR opět předložena novelizace zákona o ochraně hospodářské soutěže. Předkladatelé návrhu zákona byli Ladislav Skopal (ČSSD), Michal Hašek (ČSSD), Petr Rafaj (ČSSD) a další. Z návrhu zákona není patrné, zda mezi zmíněnými "dalšími" figurovali i členové KSČM. V dostupných záznamech také není možno dohledat, že by KSČM někdy předkládala zmiňovaný zákon sama.
Zákon, který řeší tuto problematiku komplexně, předložila v r. 2008 skupina sociálně demokratických poslanců (zákon byl schválen v roce 2009).
Pane poslanče (Zahradile, pozn.), v lednu tohoto roku, byl v Evropském parlamentu dopis rozšířen, vy jste ho také podle všeho dostal, od polského europoslance, ve kterém Poláci žádali i vás a české poslance, aby podpořili jejich požadavek, aby i nečlenské státy eurozóny se mohly účastnit jednání zemí eurozóny, právě v souvislosti s fiskální dohodou. Já, pokud mám přesné informace, vím, že vy jste na to odpověděl tak, na tento dopis, že my nemáme zájem se těchto jednání účastnit, jednání eurozóny, protože my stejně budeme požadovat opt out z eura, jak ho mají zřejmě Britové nebo Dánové.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo získat text listu poslance Saryusza-Wolskeho ani email poslance Zahradila. Pro ilustraci uvádíme informace, které se dohledat podařilo.
Zdroj, který se odvolává přímo na zmiňovaný dopis, je blog europoslance Havla, který tvrdí, že polský europoslanec Jacek Saryusz-Wolski zasílal prosbu, aby se poslanci EP podepsali pod jeho výzvu, aby se nečlenské země eurozóny mohly účastnit schůzek zemí se společnou měnou. Zároveň tvrdí, že ve své poště nalezl odmítavý dopis od europoslance Zahradila o tom, že skutečným záměrem české vlády není účast na summitech, ale vyjednání trvalé výjimky na zavedení eura a možnost uskutečnění referenda o této otázce.
Text zmiňovaného emailu zveřejnil deník E15.cz, který se obrátil přímo na Zahradila, který na dotaz, zda šlo o soukromou iniciativu či postup z pověření ODS, reagoval: „Kongres i výkonná rada schválily požadavek na referendum o vstupu do eurozóny, což je – v případě negativního výsledku – de facto opt-outem.“
Pravdou je, že polská strana trvala (viz např. euractive.pl nebo idnes.cz) na tom, aby byla v nové fiskální úmluvě zakotvena klauzule povolující nečlenským krajinám eurozóny účastnit se eurosummitů v podobě pozorovatelů. K těmto tvrzením se hlásí i sám europoslanec Saryusz-Wolski, který na svých stránkách zdůrazňuje potřebu dosáhnout řešení problémů jednáním u jednoho stolu, ne vytvořením sedmnáctičlenné unie mimo rámec příslušného seskupení.
V loňském roce hasičský záchranný sbor přišel na platech hasičů o 18 % u jednotlivých hasičů.
Hlavní příčínou snížení mezd příslušníků bezpečnostních sborů je nařízení vlády č. 374/2010, které zrušuje planováné navýšení mezd o 10% pro rok 2011.
Na náš dotaz k tomuto tématu odpovídala tisková mluvčí Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru ČR kpt. Ing. Ivana Svitáková:
1) průměrný měsíční služební příjem příslušníků HZS ČR poklesl v roce 2011 oproti roku 2010 o 7%
2) pokles průměrného platu se promítl v těchto složkách průměrného služebního příjmu:
- základní tarif - snížení o 10 % - zvláštní příplatek - snížení o 16 % - pohyblivé složky (služební pohotovost, přečasy) - snížení o 12 %
3) V roce 2010 došlo ke snížení nebo úplnému zrušení poskytování příspěvku na stravování zaměstnancům HZS ČR, dopady tohoto opatření nejsou z úrovně GŘ HZS ČR zkalkulovány.
Z výše uvedeného vyplývá, že snížení mezd se ale nedotklo osobních příplatků, odměn a příplatků za vedení, proto je toto číslo průměrně na úrovni zmiňovaných 7%, o které poklesl příjem příslušníků HZS ČR. Všechny složky služebního příjmu příslušníka HZS v přehledné podobě můžete najít zde. Teoreticky je možné, že u některých individuálních případů mohlo v dojít k poklesu reálné mzdy o 18%, ale toto číslo není možné vztáhnout na celý HZS v rámci plošného snížení platů, zejména proto, že průměrné hodnoty uvedené GŘ HZS ČR zmiňují něco jiného. Výrok Vojtěcha Filipa proto musíme hodnotit jako nepravdivý.
Proto jsem volili variantu jmenovat krizového manažera s naprosto jednoznačnou dedikací toho, že tam bude na půl roku až na rok, že v okamžiku, kdy tu situaci trochu stabilizuje, nebo proběhne výběrové řízení, tak aby byl vybrán definitivní generální ředitel s tím, že jsme deklarovali, že samozřejmě, pokud krizový manažer bude ten nebo onen a bude kvalitní, že se může do toho výběrového řízení hlásit.
Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý. Primátor Svoboda hovoří o období půl až jednoho roku, zatímco magistrát (podle serveru E15.cz) předpokládal "zhruba dva roky".
Svoboda však skutečně od začátku tvrdil, že jde o jmenování krizového manažera, jehož úkolem bude především stabilizace DPP. Tento tzv. krizový manažer měl být zároveň ve své funkci pouze dočasně, a to tak dlouho, než magistrát hl. m. Prahy najde nového generálního ředitele.
Pro doplnění: Vladimír Lich se stal dočasným ředitelem 8. března 2012 a 16. srpna 2012 byl dozorčí radou odvolán.
Nedávno jsme propojili naši plynovou soustavu s Polskem.
Českou a polskou síť propojil v září 2011 plynovod Stork.
Premiér Nečas hovoříl o otevření nového vysokotlakého plynovodu, ke kterému došlo 14. září 2011. Zpráva o slavnostním zahájení provozu plynovodu se jménem Stork oběhla média téhož dne (zprávu podala ČT nebo iDNES). Podle tohoto zpravodajství jde o vůbec první česko-polský plynovod.
„(Evropská komise minulý týden (pozn. 23.-29. dubna 2012) přišla se dvěma iniciativami. Je to zaprvé návrh rozpočtu EU na rok 2013 (…), ve kterém požaduje razantní navýšení rozpočtu, údajně aby mohla zaplatit, to co slíbila.) Zadruhé je to avizovaná příprava tzv. druhého Marshallova plánu pro Evropu, který má Komise předložit na summitu koncem června.“
Výrok týkající se přípravy tzv. druhého Marshallova plánu musíme označit jako neověřitelný, protože se nepodařilo nalézt žádné oficiální stanovisko Evropské komise k této iniciativě. Níže uvedené informace vycházejí pouze z článků v médiích.
S informací o tzv. druhém Marshallově plánu pro Evropu jako první přišel španělský deník El País 29. dubna 2012. Údajně by se mělo jednat o plán investic ve výši 200 milionů eur, který by měl pomoci obnovit hospodářský růst, a Evropská komise by jej podle médií měla předložit na summitu Evropské rady v červnu 2012.
Nicméně již 27. dubna 2012 ve svém projevu předseda Evropské komise José Manuel Barroso oznámil, že EU plán pro hospodářský růst má, je jím Evropa 2020, a pouze dodal, že tato agenda může být upravována podle současných výzev. Stejně tak učinila v reakci na španělskou zprávu 30. dubna 2012 i mluvčí EU. Oznámila, že problém podpory růstu a zaměstnanosti pro EU není novým tématem.
My jsme byli strana, která pomáhala tomu, že jsme vstoupili po roce 2007 do Evropské unie.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože sociální demokracie opravdu měla výrazný a nepopiratelný podíl na vstupu ČR do EU. Je samozřejmě zela jasné, že do Evropské unie jsme nevstoupili po roce 2007, ale v roce 2004. Tímto špatným datem ale Lubomír Zaorálek jistě nikoho nemystifikuje.
Pravděpodobně nejdůležitějším faktem potvrzujícím roli ČSSD na vstupu ČR do EU je fakt, že klíčová vyjednávání mezi EU a ČR i samotný podpis smlouvy o přistoupení se odehrávala v období vlády ČSSD a samotná smlouva byla podepsána tehdejším předsedou sociální demokracie Vladimírem Špidlou.
Jednoznačně proevropský směr strany je dán i programovým prohlášením vlády z roku 1998 (.pdf), které říká, že: "ČSSD se ztotožňuje s myšlenkou integrace států evropského kontinentu a za svou prioritu považuje přijetí České republiky do Evropské unie..."Sociální demokracie byla považována za nejvíce proevropskou stranu v českém (relevantním) politickém spektru a její poslanci vždy hlasovali v souladu se snahou co nejrychleji vstoupit do EU.
Více lidí včera volilo (ve volbách do Řeckého parlamentu ze dne 17.6.2012, pozn.) ty strany, které jsou proti tomu záchrannému balíčku než pro ty, které jsou pro.
Na základě výsledků řeckých voleb konaných 17. června 2012 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Vezmeme-li v potaz hlasy stran, které překonaly 3% klauzuli nutnou pro postup do parlamentu, pak strany, které zřejmě vystupují proti záchrannému balíku od EU a MMF, získaly celkem 2.820.668 hlasů. Tato skupina je značně různorodá a zahrnuje radikální levicovou koalici SYRIZA, Nezávislé Řeky (odštěpenou frakci z Nové demokracie), kteří odmítají podobu půjčky od EU a MMF, ultranacionalistickou stranu Zlatý úsvit a K.K.E (komunisté).
Proevropské strany, které podporují přijetí záchranného balíku, konzervativní Nová demokracie a socialistický PASOK (Panhelénské socialistické hnutí) získaly dohromady 2.581.441 hlasů.
Zásadní roli v těchto počtech hraje menší levicová strana Demokratická levice (ΔΗΜΑΡ), která získala 385.079 hlasů. Tato strana se vyznačuje prounijními názory, avšak její lídr Fotis Kouvelis na počátku tohoto roku prohlásil, že nebude podporovat současnou podobu půjčky EU a MMF v řeckém parlamentu. Požaduje na rozdíl od návrhu podporu růstu pomocí strukturálních fondů a Evropské investiční banky. Z čehož vyplývá, že strana současnou pomoc eurozóny Řecku neschvaluje, byť má proevropskou orientaci, a její voliči tedy hlasovali také protizáchrannému balíčku.
Po sečtení tedy proti záchrannému balíčku hlasovalo 3.205.747 řeků, pro záchraný balíček 2.581.441 a výrok Nigela Farage je tedy pravdivý.
Já bych připomněl například ministra dopravy, který v 29 letech se stal ministrem dopravy.
Výrok je pravdivý. Současný ministr dopravy Pavel Dobeš (LIDEM), narozen 19. 1. 1982, získal svůj post 1. července 2011, tedy ve svých 29 letech.
