Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboť není dostupná aktuální verze novely zákona o veřejné správě. V dokumentu vlády, který vytyčuje protikorupční strategii je potom uvedeno, že by ministerstvo vnitra mělo návrh paragrafového znění zákona o úřednících předložit vládě 30. září 2012.

Vzhledem k častým ústním projednávaním evropské agendy na zasedáních vlády nemůžeme výrok ověřit, protože nemáme přístup k stenografickým záznamům z jednání.

Vláda se v roce 2012 zabývala problematikou čerpání evropských fondů a operačních programů na zasedání 29.2. 2012, 22.2. 2012, 18.1. 2012, a 11.1. 2012, nemůžeme však určit, jestli i v kontextu výhrad Evropské komise ve věci personální politky v oblasti administrace evropských fondů.

Podle údajů ministerstva financí takový nárůst nenastal.

Zákon o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb.) definuje šest dávek, které spadají do "státní sociální podpory". Jsou to: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné (blíže na webu MPSV).

Výdaje na státní soc. podporu v období leden-červen (.pdf, str. 174) 2011 činily 18,4 mld. (oproti částce 20,6 z r. 2010), ve 3. čtvrtletí 2011 (.pdf, str. 45) ukazují také spíše pokles, údaje za celý rok 2011 pak ukazují meziroční pokles o 11,7 % (plnění 36,1 mld. korun). V prvním čtvrtletí 2012 pak došlo k dalšímu snížení výdajů (meziročně o 5,3 %).

Nikde v posledním roce nedošlo k razantnímu nárůstu, který tedy poslanec Zaorálek zmiňuje nepravdivě.

Nejdříve vysvětlíme, co se míní reálnou hodnotou důchodu. Tato hodnota se vypočítává tím, že se průměrná výše důchodu podělí průměrnou výši spotřebitelských cen, respektive průměrnou výši životních nákladů domácnosti. Podle údaju Českého stastického úřadu, při srovnání let 2005 a 2010, skutečně dojdeme k tomu, že reálná výše starobního důchodu narostla o 12,72%, což přibližně odpovídá premiérově tvrzení. Jsou to údaje nejmladšího data vedená ve statistikách ČSÚ, a proto tedy označujeme výrok za pravdivý.

Tento výrok je pravdivý.

Jednoduše jej lze doložit údaji Českého statistického úřadu o " stavu hospodářských zvířat " v České republice či údaji ministerstva zemědělství. Ministerstvo ve zveřejněném dokumentu " Komoditní karta Vepřové maso březen 2012 " (.docx) uvádí, že celková výroba vepřového masa klesla z 357 500 tun v roce 2004 na 251 000 tun v roce 2011.

Na základě informací ČTK, publikovaných mimo jiné na serverech novinky.cz či lidovky.cz, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle údajů řecké centrální banky se vklady v řeckých bankách postupně snižují již od roku 2010, kdy zemi zasáhla dluhová krize. Rovněž v minulém roce (2011) objem vkladů klesl, a to konkrétně o 35,4 miliardy eur (asi devět biliónů korun), tedy o 17 procent, a na konci dubna činil asi 166 miliard eur. Podle zdrojů z bank se před parlamentními volbami (17. června 2012) odliv ještě zrychlil a z velkých bank tak lidé skutečně vybírali 500 až 800 miliónů eur denně. Vybrané peníze si lidé většinou schovávali doma či do bezpečnostních schránek. Bohatší klienti pak peníze většinou převáděli na zahraniční účty.

Výrok Vojtěcha Filipa je nepravdivý, neboť podle dostupných záznamů z Poslanecké sněmovny v roce 1998 nenavrhoval (či spolunavrhoval) takovou legislativní změnu, která by vedla k posílení pravomocí NKÚ, jak o tom mluví.

Vojtěch Filip mluví o článku 97 Ústavy, jehož změna je nyní projednávána sněmovnou. Zmiňuje-li poslanec Filip rok 1998, v tomto případě připadají v úvahu 2 volební období, v nichž působil jako poslanec v Poslanecké sněmovně (1996 - 1998 a 1998 - 2002; v roce 1998 proběhy parlamentní volby). Ovšem v roce 1998 (v obou částech podle volebního období) Vojtěch Filip nebyl spolu/předkladatelem takové změny, o níž mluví ve svém výroku (období do voleb - období po volbách).

Parlamentní institut také vydal přehled (.pdf) všech návrhů na změnu Ústavy od roku 1992 do doby schválení tzv. Lisabonské smlouvy. Z tohoto přehledu (po analýze poslancem Filipem zmíněného období) vyplývá, že jím skutečně nebyla navrhována taková změna Ústavy, o níž mluví.

Francouzká ústava potvrzuje, že francouzský prezident potřebuje k udělení milosti kontrasignaci.

Podle francouzské Ústavy, platné od 8.října 1958, skutečně prezidentskou milost kontrasignuje předseda vlády a ministr spravedlnosti. Je to jedna z oblastí, ve kterých je vyžadována účast dalšího prvku výkonné moci. Přesněji tuto právní úpravu můžeme dohledat v Hlavě II. článku 17, který stanovuje, že prezident rozhoduje o milostech. V článku 19 je pak zmíněna nutnost kontrasignace pro toto rozhodnutí.

Výrok poslance Ratha není pravdivý, neboť podle stenoprotokolů zástupci ČSSD na tuto konkrétní změnu neupozorňovali.

Souhlas obou rodičů v případě nezletilých pacientů je vyžadován v rámci zákona č. 372/2011 Sb.(.pdf), o zdravotních službách a jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), § 35 bod 2a).

V průběhu projednávání zákona v Poslanecké sněmovně opozice velmi tvrdě kritizovala tento návrh. Sám David Rath napadal tento tisk z několika úhlů, nicméně jak dokládají stenoprotokoly z jednání, § 35 přímo rozporovala (konkrétně např. ve 2. čtení - v obecné rozpravě) pouze poslankyně Marková (KSČM), která také v případě této konkrétní změny podala pozměňovací návrh.

Historie celého Sněmovního tisku zde. V 1. čtení vystoupili za ČSSD poslanci Rath a Koskuba, ti však zmíněný bod nekritizovali. V průběhu 2. čtení vystoupil za ČSSD poslanec Seďa, který zmíněný bod také nekritizoval. V průběhu 3. čtení pak vystoupili za ČSSD poslanci Sobotka, Seďa, Rath. Proti souhlasu obou rodičů opět nevystoupili.

K usnesení Senátu, který sněmovně návrh vrátil, se pak vyjádřil ministr Heger a poslanec Šťastný, samotné hlasování pak dopadlo následovně.

Výrok poslance Stanjury je pravdivý, hlasování proběhlo přesně podle jeho interpretace.

13. května 2005 proběhlo hlasování o důvěře vládě Jiřího Paroubka, jenž ji získal. Pro hlasovalo 101 poslanců (kluby ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU), proti bylo 99 poslanců (kluby ODS a KSČM). Předchůdcem Jiřího Paroubka byl skutečně Stanislav Gross.