Přehled ověřených výroků

Dle informací ze zahraničních médií a oficiálních stránek vlády jednotlivých zemí hodnotíme výrok Farage jako pravdivý.

V době, kdy byla evropská ústava připravována, muselo dojít v jednotlivých zemích EU k její ratifikaci. Aby mohla ústava vstoupit v platnost, bylo nutné, aby ji schválily všechny členské státy (pozn.: v době, kdy k ratifikaci došlo měla EU pouze 25 členů). Velká část zemí v letech 2004-2006 ratifikaci ústavy podpořila, v některých byla ale odložena. V případě Francie a Nizozemí však byla evropská ústava odmítnuta.

Ve Francii měla být evropská ústava schvalována pomocí referenda, kterého se zúčastnilo téměř 70 % obyvatel. Proti se vyjádřilo 54,67 %, pro návrh hlasovalo 45,33 %. Návrh ústavy tak nebyl přijat, o čemž informovala řada médií (Washingtonpost, BBC, iDNES). Tehdejší prezident Jacque Chirac byl vyzván, aby v souvislosti s vyjádřením občanů přijal důsledky. Následně po referendu podal demisi premiér Jean-Pierre Raffarin a Chirac jmenoval jeho nástupce-Dominiqua de Villepina.

V případě Nizozemí došlo rovněž k ratifikaci referendem, kterého se zúčastnilo 63,3 % občanů. Schválení bylo neúspěšné, jelikož se proti návrhu vyjádřilo 61,54 % a pro návrh pouze 38,48 % občanů. Tehdejší vláda se odmítla návrhem dále zabývat a odmítla možnost druhého referenda.

Nigel Farage má ve svém tvrzení pravdu, Francie a Nizozemí skutečně návrh evropské ústavy v roce 2005 odmítly.

Na základě výsledků řeckých voleb konaných 17. června 2012 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Politická strana " Zlatý úsvit " (ΧΡΥΣΗ ΑΥΓΗ), která obdržela v opakovaných řeckých volbách 6,92 % hlasů a obsadí v novém parlamentu 18 křesel, se hlásí k ultranacionalistickým myšlenkám a k odkazu pravicové vojenské diktatury, která vládla v Řecku mezi lety 1967 až 1974. Stranu provázejí mnohé skandály, které jasně dokazují neonacistickou orientaci této strany. Viditelná je již silná inspirace loga této strany v symbolu svastiky, který je spjat se symbolikou nacistického režimu Třetí říše.

Po prvních letošních řeckých volbách, které skončily patem, napochodovali poslanci této strany do budovy parlamentu "v armádním šiku" a přísahu složili synchronizovaně zdviženou pravicí. Dcera "vůdce" Zlatého úsvitu Nikose Michaloliakose byla zadržena za podíl na napadení "neřeckého" prodejce občerstvení v Athénách. V předvolební televizní debatě napadl kandidát Zlatého úsvitu dvě levicové političky.

Mediálně známými jsou rovněž záběry z povolební tiskové konference, kde na přítomné novináře straničtí "bodyguardi" pokřikovali, aby " povstali a ukázali respekt" přicházejícímu předsedovi strany, který posléze přednesl "svérázný projev". Zlatému úsvitu vyjadřuje sympatie na svém webu rovněž česká politická strana DSSS, která je považována za nástupnickou stranu zrušené extremistické Dělnické strany.

Výrok Stanislava Mackovíka je zavádějící. Popsal sice správně, že ke slučování škol v Libereckém kraji mělo dojít již za vlády ODS (2007), nicméně se mýlí v tom, že se měly slučovat jím konkrétně jmenovaná gymnázia.

Materiál Změny vzdělávací soustavy středních škol Libereckého kraje (.pdf) si dal za cíl optimalizovat síť středních škol v horizontu roku 2011 (kvůli snaze o kopírování vývoje počtu žáků). Nicméně samotné spuštění této optimalizace bylo naplánováno na 1. srpen 2007. Jak je patrné z příloh materiálu, jednotlivá jednání s místními samosprávami byla vedena krajem v lednu 2007, tj. za vlády ODS v kraji. Za kraj se těchto jednání účastnil radní Petr Doležal z ODS, v jehož gesci školství přímo bylo.

K Mackovíkem zmíněným gymnáziím materiál (.pdf -str. 52) uvádí: "...Zástupci kraje navrhují v této oblasti redukovat síť středních škol, v první fázi zejména v roviněřízení. Znamená to zachování Gymnázia Česká Lípa, Gymnázia Mimoň, Obchodní akademieČeská Lípa a Střední průmyslové školy Česká Lípa a sloučení 4 škol - Střední odborné školy aStřední odborného učiliště Česká Lípa, Střední odborné školy Česká Lípa, Střední odborného učiliště Česká Lípa a Střední školy Doksy do jednoho subjektu. Jedná se v první fázi o administrativní sloučení, kdy společný management bude redukci zejména s ohledem na materiálně-technické zázemí s ohledem na ubývající počet žáků sám řídit."

Gymnázium Nový Bor pak není v materiálu zmiňováno v tom smyslu, že by mělo být slučováno či rušeno.

Stanislav Mackovík má pravdu, že podle koncepce vytvořené za krajské vlády ODS mělo dojít ke slučování celé řady škol, nicméně není již pravdou, že by měla být slučována jím jmenovaná gymnázia v Mimoni, České Lípě a Novém Boru.

Potravinovou soběstačnost snad dostatečně vyjádří poměr vývozu a dovozu potravin. Ještě na počátku existence samostatné ČR byla její obchodní bilance obchodu s potravinami a živými zvířaty (.pdf) kladná. Je přitom zřejmé, že bilance vývozu a dovozu byla vždy výrazně vyšší u potravin mírného pásu, ve kterém se ČR nachází, než u potravin pásů jiných.

Přestože jsme dohledali pouze statistiku, jež počíná rokem 1991, trend postupného snížování poměru vývoz/dovoz je viditelný. Kováčikův výrok o soběstačnosti v době změny režimu proto považujeme za pravdivý.

Na základě vývoje integračních uskupení především v Jižní Americe a Africe hodnotíme tento výrok jako zavádějící.

S jistotou lze prohlásit, že Evropská unie představuje v globálním měřítku specifickou mezinárodní organizaci, která dospěla do velmi pokročilé míry integrace. Tato integrace se začala rozvíjet již v padesátých letech minulého století. Existují však minimálně dvě další organizace, které se silně inspirují v některých krocích EU nebo ji dokonce samy označují za svůj vzor, přestože míra jejich integrace zatím nedosáhla takového stupně jako v EU. Máme na mysli Africkou unii a především Unii jihoamerických národů (UNASUR).

Africká unie se snaží prostřednictví integračních snah v ekonomické oblasti dosáhnout rozvoje a vymýcení chudoby na africkém kontinentu.

V rámci prostoru Jižní Ameriky jsou integrační snahy v současnosti na pokročilé úrovni, přestože mezi jednotlivými státy panuje značné množství nedořešených sporů (jako například rivalita mezi Brazílií a Argentinou o postavení vůdčí země regionu nebo konfliktní sousedské vztahy mezi Kolumbií a Venezuelou). Jihoameričtí lídři se nijak netají svou inspirací v projektu EU a dokonce lze vysledovat paralely v organizační struktuře EU a UNASURu. Po vzoru EU se uvažuje (nebo alespoň do nedávna uvažovalo) o zavedení společné jihoamerické měny, parlamentu a zóny volného pohybu osob. Součástí jeho organizační struktury jsou Rada hlav států a vlád UNASURu, Rada ministrů zahraničních věcí UNASURu, Rada delegátů UNASURu a Generální sekretariát UNASURu, tedy orgány, které zakládají politickou spolupráci.

Samozřejmě existuje daleko více regionálních integračních struktur, které spojují národy regionů v rámci různých zájmových sektorů. Mezi další významné mezinárodní integrační iniciativy patří např. Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), Evropské sdružení volného obchodu (EFTA), Eurasijská unie (EAU) nebo Dominikánsko-středoamerická smlouva o volném obchodu (CAFTA). Pozadí, funkce, účel a motivace pro existenci těchto uskupení jsou pochopitelně různá.

Přestože není míra integrace v jiných částech světa srovnatelná s příkladem EU, rozhodně není jedinou „protiproudu jdoucí“ organizací svého druhu, ba naopak, je pro značnou část z nich inspiračním zdrojem.

Výrok Jana Korytáře je vzhledem k dohledaným informacím pravdivý.

V Jablonci nad Nisou se skutečně buduje protipovodňová štola. Cena této zakázky je cca 434 milionů Kč. Zhotoviteli (tedy i vítězi této zakázky) jsou společnosti Syner, s.r.o. a Metrostav a.s.

Nutnost tento projekt realizovat, resp. možnost s ním jistý čas počkat, nejsme schopni relevantně posoudit. Jablonecký projekt je realizován prostřednictvím programu "Podpora prevence před povodněmi II. etapa" (.pdf).

Zde ponecháváme stranou prediktivní část výroku o tom, co by se stalo kdyby, která je již z principu neověřitelná. Ověřujeme zde pouze tvrzení o prezidentem zaslaném dopisu vyjadřujícím své záporné stanovisko k ratifikaci fiskálního paktu. Výrok, byť s výhradami, hodnotíme nakonec jako pravdivý, i vzhledem k obecně známému euroskeptickému postoji prezidenta.

Postoj Václava Klause ke smlouvě o fiskální odpovědnosti je delší dobu znám a je odmítavý, to potvrzuje i server Euroskop zřízený Úřadem vlády:

"Prezident Václav Klaus nicméně již dříve veřejně prohlásil, že svůj podpis ke smlouvě nepřipojí."

O dopisu prezidenta Vládě České republiky se zmiňuje např. reportérka Respektu Kateřina Šafaříková na tiskové konferenci vlády z 11. ledna 2012. Premiér existenci tohoto dopisu ve své odpovědi již tehdy nepopřel. Problém nastane, pokusíme-li se samotný dopis a jeho obsah dohledat z veřejně dostupných zdrojů. Internetové stránky Vlády ČR, Hradu ani Václava Klause jej však neobsahují a ani jinde se nám nepodařilo jej najít. V případě, že někde existuje dostupné znění onoho dopisu a přehlédli jsme ho, budeme jen rádi za upozornění a odkaz.

Výrok hodnotíme jako závadějící. V rámci zemí ležících mimo eurozónu je ale ČR až na čtvrtém místě "nejbohatších" zemí, před ní se umístilo Dánsko, Velká Británie a Švédsko. Jan Zahradil zmiňuje konkrétní příklady Maďarska a Polska, v postavení vůči nim nebo obecně vůči zemím, které přistoupily zároveň s nebo později než ČR, jsme podle statistik nejbohatší. Mimo eurozónu však stojí i některé starší státy Evropské unie.

Europoslanec Zahradil, když hovoří o "bohatství ČR", má pravděpodobně na mysli index kupní síly obyvatelstva (PPS) vztažený k HDP země. Pokud bereme do úvahy tento index (ang.), tak je Česká republika podle dat za rok 2010 skutečně na 80% průměru eurozóny. Zmiňované Polsko a Maďarsko se drží na 63%, resp. 65% průměru EU, i v tomto má tedy Zahradil pravdu. Mezi státy eurozóny ovšem v současnosti nespadá Velká Británie, Švédsko a Dánsko. Obě tyto země jsou na tom statisticky lépe než ČR (112%, 123%, resp. 127%). Zahradil tak sice tvrdí pravdu, když srovnává země tzv. bývalého východního bloku (a zároveň země, které prozatím nejsou čistými plátci do rozpočtu Unie), ze kterých je na tom ČR statisticky nejlépe, ovšem mezi státy mimo eurozónu je ČR celkově až na 4. místě.

Index kupní síly obyvatelstva je umělě vytvořená měnová jednotka, která se nejčastěji používá při mezinárodních srovnáních tohoto druhu. Na rozdíl od pouhého srovnávání domácích národních produktů dokáže reflektovat a do jisté míry vyrovnávat rozdíly mezi kupní silou národních měn jednotlivých států.

Pro přehled ještě uvádíme tabulku zemí stojících mimo eurozónu podle jejich indexu kupní síly:

ZeměPPS (% průměru EU) Dánsko127Švédsko 123VB112 ČR80 Maďarsko65Polsko63Litva57Lotyšsko51Rumunsko46Bulharsko44

Zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů (.doc), hovoří následovně: dle § 20 ods. 1 "Kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev krajů mohou podávat registrované politické strany a politická hnutí, 11) jejichž činnost nebyla pozastavena, a jejich koalice;[...]."

O občanských sdruženích tento zákon nehovoří.

Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických straných a v politických hnutích (.pdf), který definuje politické strany a politická hnutí, se podle §1 ods. 3 písm. a) tento zákon nevztahuje na sdružování občanů " v občanských sdruženích."

Občanské sdružení nemůže podat kandidátní listinu do voleb do krajských zastupitelstev, jelikož má jiný právní status než politické hnutí, proto je výrok Víta Bárty hodnocen jako zavádějící.

Vzhledem k tomu, že se nám nepodařilo najít žádný jasný zdroj, který by potvrdil ministrův výrok, hodnotíme jej jako neověřitelný.

Návrh (bod 14) Ministerstva financí na zřízení "Národní evidence účtů", který byl posléze Vládou ČR odmítnut, hovoří v oblasti finanční nákladnosti konkrétně o tom, že " finanční dopady v podobě snížení se promítnou nejen do státního rozpočtu, ale také na straně finančního sektoru a jsou predikovány v objemu desítek milionů korun."Novinky.cz informovaly 17. října 2011 o analýze FAÚ (Finančně analytický útvar na Ministerstvu financí), která náklady uvedené ministrem vnitra zpochybnila, nicméně se nepodařilo tuto analýzu dohledat. Jak server uvádí, analýza popisuje úsporu stamilionů Kč a náklady na zavedení registru uvádí ve výši 380 milionů Kč, to však v průběhu 5 let.

Nelze tedy objektivně a přesně uvést, kolik by zřízení daného centrálního registru stálo, resp. kolik by se mohlo jeho užíváním ušetřit, tudíž je výrok ministra vnitra hodnocen jako neověřitelný.