David Rath
První přeběhlík, který tady byl, byl jakýsi poslanec Teplík ze sociální demokracie, kterého přetáhla vaše vláda (myšlena vláda ODS). To byl jeden z prvních a za to jste se mu odměnili, že jste z poslance sociální demokracie udělali v příštím volebním období po volbách poslance za ODS.
Výrok poslance Davida Ratha je pravdivý. Poslanec Teplík skutečně přešel od ČSSD k ODS a následně znovu získal mandát za ODS.
Poslanec Tomáš Teplík byl v roce 1996 zvolen za ČSSD ve středočeském volebním obvodě, kdy kandidoval na pátém místě kandidátky. V povolební české realitě byla ustavena vláda Václava Klause ve složení ODS - KDU-ČSL - ODA, která se opírala o podporu 99 poslanců. Důvěru získala na základě dohody s ČSSD, která (pro Miloše Zemana) získala post předsedy Poslanecké sněmovny a v hlasování o důvěře svým odchodem ze sálu pak umožnila vládě důvěru získat.
V průběhu volebního období došlo z důvodu problematického financování ODS, snížení ekonomického výkonu země, a také kvůli špatným osobním vztahů v koalici k velkým sporům ve vládě i v ODS. Vláda se nejprve začala opírat o poslance Tomáše Teplíka a následně také o Jozefa Wagnera. Tomáš Teplík přešel z poslaneckého klubu ČSSD do poslaneckého klubu ODS a hlasoval s vládní koalicí, což lze dokumentovat např. na hlasování o návrhu zákona o státním rozpočtu pro rok 1998.
V roce 1998 pak poslanec Teplík znovu získal mandát za ODS ve středních Čechách.
David Rath zmiňuje, že Tomáš Teplík byl prvním přeběhlíkem. Již ve volebním období 1992 - 1996 se štěpily různé strany a vznikaly nové kluby, nicméně právě příklad poslance Tomáše Teplíka je zlomový. Zde má Rath pravdu, neboť poslanec Teplík (následně s poslancem Wagnerem) svým přestupem do ODS umožnili vládě V. Klause získání většiny v Poslanecké sněmovně.
Bohuslav Sobotka
Platí, že poslanec Dolejš není součástí skandálu Davida Ratha, to znamená, není mezi osobami, které by byly v tuto chvíli obviněni v souvislosti s trestnou činností.
Richard Dolejš (poslanec ČSSD) dle aktuálních dostupných veřejných informací není obviněn z žádného trestného činu, ať již v souvislosti se skandálem Davida Ratha či v jiném případě.
Seznam doposud známých obviněných v kauze bývalého středočeského hejtmana tvoří: David Rath - bývalý hejtman, poslanec; Kateřina Pancová - ředitelka kladenské nemocnice; Petr Kott - exposlanec; Jan Drážďanský - ředitel společnosti Konstruktiva Branko; Tomáš Mladý - obchodní ředitel společnosti Konstruktiva Branko; Ivana Salačová - ředitelka a jednatelka společnosti FISA a Lucia Novanská - členka představenstva společnosti ML Compet. Jméno posledního osmého (donedávna neznámého) obviněného je Martin Jireš - Předseda představenstva firmy PURO-KLIMA.
Lubomír Zaorálek
Ale kupodivu procento vysokoškoláků v našem kraji (Moravskoslezském, pozn.) je o 1 % vyšší než v kraji Královéhradeckém.
V návaznosti na předchozí výrok pana Zaorálka předpokládáme, že zmiňuje počet lidí s ukončeným vzděláním. V tomto případě mu však nemůžeme dát za pravdu.
Podle zdrojů (.pdf) Českého statistického úřadu, hodnotících vzdělanostní strukturu populace ČR, konkrétně průměr roku 2011, je počet vysokoškoláků v Moravskoslezském kraji srovnatelný s počtem vysokoškoláků v kraji Královéhradeckém. V obou krajích je tato hodnota na 12 %.
České průměrné platy a české průměrné důchody jsou na úrovni zhruba třetiny těch německých.
David Rath nehovoří v případě penzí pravdu, jejich hodnota byla v ČR v minulém roce ve srovnání s Německem mnohem vyšší než třetinová.
Statistiky Eurostatu uvádí za rok 2010 (poslední dostupná souhrnná data) míru průměrného hrubého ročního výdělku v ČR 11 312 EUR (943 EUR měsíčně), v případě Německa pak 42 400 EUR (3 533 EUR měsíčně, tj. 1/3 se rovná 1 177 EUR).
Podle ČTK pak byla průměrná měsíční penze za rok 2011 v ČR 10 557 Kč, němečtí důchodci pak za stejné období pobírali v průměru 742 EUR měsíčně, což podle tehdejšího kurzu odpovídá 18 550 Kč (1/3 = 6 183 Kč). Zatímco tedy míra české průměrné mzdy přibližně odpovídá jedné třetině té německé (jedná se o cca. 33 %), míra českých důchodů byla v minulém roce na úrovni cca. 57 % těch německých.
Tato čísla sice nemusí zcela odpovídat současné výši průměrných platů a důchodů v obou zemích, jediná vzájemně porovnatelná data se ovšem bohužel vztahují pouze k letům 2010, resp. 2011. Na základě veřejně přístupných informací tak nemluví David Rath v druhém případě pravdu a jeho výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
Petr Bendl
„Já jsem na úrovni Rady ministrů, která se schází přibližně jednou za měsíc v Bruselu, informoval o tom, že hrozí tato nebezpečí, protože jsme měli informaci o tom, že některé státy welfare slepic nedodrží a pro nás je klíčové Polsko.“
Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to i přesto, že jediným relevantním zdrojem potvrzujícím slova ministra Bendla jsou tiskové zprávy Ministerstva zemědělství. Nedostupnost jiných informací je logickým důsledkem neveřejného jednání Rady. K hodnocení "pravda" pak přistupujeme především z toho důvodu, že tiskové zprávy ministerstva byly vydány již na podzim roku 2011- tedy v době, kdy problematika vajec ještě nebyla veřejně medializována. Není proto důvod předpokládat, že by v těchto zprávách byly záměrně uváděny nepravdivé informace.
Dle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství z 15. listopadu 2011 byla otázka dodržování směrnice o dobrých životních podmínkách nosnic v členských státech EU jedním z hlavních témat, o kterých 14. listopadu 2011 v Bruselu diskutovala Rada ministrů zemědělství. V souvislosti s touto problematikou ministr Bendl skutečně upozornil na možné ohrožení českých producentů vajec:„Čeští chovatelé investovali značné finanční prostředky do výměny již nevyhovujících klecí za odpovídající technologie. Neučinily tak ale všechny členské státy, a proto by mohli například chovatelé v Polsku ohrozit konkurenceschopnost těch našich, protože budou moci nabízet levnější vejce. Proto požadujeme, aby Evropská komise nejen vyzývala k dodržení směrnice, ale také členské státy, které ji nedodrží, sankcionovala.“
15. prosince 2011, během dalšího zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu, se pak ministr Bendl sešel se svou resortní kolegyní, německou ministryní zemědělství, Ilse Aignerovou, se kterou projednal společný postup proti státům, od kterých od 1. ledna 2012 hrozí zvýšené riziko nelegálních dovozů vajec: „Budeme společně žádat ministry těchto zemí o poskytnutí konkrétních údajů o producentech nelegálních vajec a sledování jejich pohybu. Na národní úrovni zahájíme 1. ledna příštího roku důkladné kontroly všemi dozorovými orgány, abychom ochránili naše domácí producenty a spotřebitele.“
Kamil Jankovský
My jsme v lednu připravili jakýsi harmonogram, říká se tomu akční plán, kde jsou ty jednotlivé kroky popsány a jsou tam stanoveny termíny (týká se nápravy nedostatků vytýkaných ČR Evropskou komisí v oblasti čerpání fondů, pozn.). Ten akční plán je nastaven tak, že v zásadě všechno má být hotovo do konce června, začátek července.
Dle tiskového prohlášení Evropské komise byl 20. března 2012 do ČR zaslán varovný dopis, který informoval české orgány o zjištění závažných nedostatků ve fungování systému řízení a kontroly využívání fondů EU v ČR. Součástí tohoto dopisu byl i tzv. Akční plán. Dohodnutý akční plán obsahuje pět závazků, které musí být splněny do 30. června 2012:
Dle tiskové zprávy Ministerstva pro místní rozvoj byl tento akční plán dále rozpracován do detailního akčního plánu a projednán vládou 11. dubna 2012.
Informace Kamila Jankovského o existenci akčního plánu a o termínu, do kterého musí být tento plán naplněn, jsou pravdivé. Samotný detailní akční plán ani informace o jeho obsahu, které by byly ověřeny z více zdrojů, bohužel nelze dohledat. Celkově tedy výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Miroslav Kalousek
My jsme přece řekli zcela zřetelně, tady si troufnu říct, že TOP 09 to měla i ve svém volebním programu, že v souvislosti s penzijní reformou nevylučujeme navýšení některých nepřímých daní. Zejména tedy DPH.
Výrok ministra financí hodnotíme jako pravdivý, neboť možnost financovat důchodovou reformu prostřednictvím nepřímých daní volební program TOP 09 pro sněmovní volby 2010 zmiňuje.
Volební program TOP 09 pro sněmovní volby 2010 v části 4 -Reforma důchodového systému říká, že "...Výpadek příjmů stávajícího průběžného systému financování důchodů pokryje vláda (tento volební program je psán jako programové prohlášení vlády) z aktiv společnosti ČEZ a v případě nutnosti z nepřímých daní."
Snížení (hranice pro registraci plátce DPH, pozn.) ze současného milionu na 750, to už navrženo a schváleno bylo. Byl milion, v rámci diskusi o paušálu nakonec byl jediný kompromis, že se snížilo na 750 tisíc.
Ministr má pravdu, snížení hranice pro registraci je už schváleno.
1. ledna 2013 nabude účinnosti změna zákona o dani z přidané hodnoty (Čl. XIII), která snižuje hranici pro povinnost uplatňování DPH. Touto hranicí (dle § 6) je zatím 1 milion korun obratu za 12 předcházejících měsíců. Nově se sníží na 750 tisíc korun za stejné období.
Tato změna byla definitivně schválena už 20. prosince 2011.
Jan Zahradil
„Tento protokol (pozn. protokol týkající se uplatňování Listiny základních práv a svobod) už má sjednaný Velká Británie a Polsko.“
Velká Británie a Polsko mají skutečně sjednaný Protokol (č. 30) (.pdf) o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království, který je součástí Lisabonské smlouvy. Proto výrok Jana Zahradila hodnotíme jako pravdivý.
O existenci tohoto protokolu se lze dozvědět také například ze stránek Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
Velká Británie si výjimku vyjednala na summitu Evropské rady ve dnech 21. - 22. června 2007. Následně si možnost připojit se k protokolu ponechaly Polsko a Irsko. Polsko pak v září oznámilo, že se k výjimce připojí a 13. prosince 2007 byla Lisabonská smlouva i s protokolem podepsána.
V českém jazyce tato ustanovení, „která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie“ znějí takto:
"Článek 1 1. Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje. 2. Zejména, a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království. Článek 2 Tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, vztahuje se toto ustanovení na Polsko či Spojené království pouze v tom rozsahu, v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech Polska či Spojeného království."
Martin Netolický
Já jenom upozorňuji, že všechny smlouvy, zdůrazňuji všechny smlouvy, které byly uzavřeny před rokem 2008, tak jsou dlouhodobé nájemní smlouvy, dlouhodobé, které přesahují rámec našeho volebního období. (v rámci krajského zdravotnictví)
Tento výrok označujeme jako neověřitelný, neboť Pardubický kraj na svých webových stránkách nenabízí žádné smluvní dokumenty před rokem 2008 týkající se zdravotnictví.
