Přehled ověřených výroků

Tato informace není v současné chvíli z vřejných zdrojů dohledatelná.

Poslední zveřejněný zápis z jednání Bezpečnostního výboru PS PČR (součástí zápisu je i prezence) je z data 18. ledna 2011. Zápis z jednání, o kterém hovoří Jeroným Tejc, prozatím nebyl uveřejněn, výrok tak nelze možno potvrdit ani vyvrátit.

Na stránkách agentury Mediafax můžete shlédnout sérii fotografií ze zasedání výboru. Na žádné z těchto fotografií se žádný poslanec či poslankyně ODS neobjevuje, ovšem nemůžeme jednoznačně vyloučit, že se této schůzky opravdu neúčastnili.

Na základě informací Ministerstva financí ČR a České národní banky hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle zákona č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu ČR je na rok 2012 plánovaný roční deficit 105 miliard Kč, což tvoří přibližně 2,9 % HDP (hodnota HDP podle prognózy (.xls) České národní banky). Za předpokladu zvýšení deficitu o 100 miliard Kč v tomto roce by skutečně došlo k jeho nárustu na 6 % HDP.

V námi nalezeném dokumentu (.doc) vydaném ustavenou Vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2006 se konstatovaní o předraženém projektu IZIP nevyskytuje.

V roce 2006 byl zřízen zvláštní Vyšetřovací výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR zkoumající hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny, v jejímž rámci měl být prozkoumán i projekt IZIP. Zkoumání mělo probíhat právě z popudu Davida Ratha, jehož ministerstvo (zdravotnictví) vydalo posudek o finanční náročnosti a minimální efektivitě projektu. Proti tomuto posudku podala protest (.doc) společnost IZIP, obávající se ovlivňování vyšetřovací komise.

Ve zprávě vydané komisí se pak žádné závěry o (ne)funkčnosti a předraženosti IZIP neobjevují, neboť se jí podle výše uvedeného dokumentu komise zatím nezabývala. Zpráva deklaruje, že se ekonomickou stránkou projektu IZIP bude zabývat v budoucnu. Zprávu komise hodnotící projekt IZIP se nám ale mezi zveřejněnými dokumenty nepodařilo nalézt.

Velká Británie a Polsko mají skutečně sjednaný Protokol (č. 30) (.pdf) o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království, který je součástí Lisabonské smlouvy. Proto výrok Jana Zahradila hodnotíme jako pravdivý.

O existenci tohoto protokolu se lze dozvědět také například ze stránek Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

Velká Británie si výjimku vyjednala na summitu Evropské rady ve dnech 21. - 22. června 2007. Následně si možnost připojit se k protokolu ponechaly Polsko a Irsko. Polsko pak v září oznámilo, že se k výjimce připojí a 13. prosince 2007 byla Lisabonská smlouva i s protokolem podepsána.

V českém jazyce tato ustanovení, „která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie“ znějí takto:

"Článek 1
1. Listina nerozšiřuje možnost Soudního dvora Evropské unie ani jakéhokoliv soudu Polska či Spojeného království shledat, že právní a správní předpisy, zvyklosti nebo postupy Polska či Spojeného království nejsou v souladu se základními právy, svobodami nebo zásadami, které Listina potvrzuje.
2. Zejména, a aby se předešlo jakékoliv pochybnosti, nic v hlavě IV Listiny nezakládá soudně vymahatelná práva platná v Polsku či ve Spojeném království, pokud tato práva nejsou stanovena ve vnitrostátním právu Polska či Spojeného království.

Článek 2
Tam, kde ustanovení Listiny odkazuje na vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti, vztahuje se toto ustanovení na Polsko či Spojené království pouze v tom rozsahu, v jakém jsou práva nebo zásady v dotyčném ustanovení obsažené uznávány v právních předpisech nebo zvyklostech Polska či Spojeného království."

Vězeňská služba na svých stránkách uvádí výčet deseti vazebních věznic.

Ve statistické ročence (.pdf) Vězeňské služby ČR za rok 2011 můžeme na stránkách 34-72 nalézt tabulky, zachycující kapacitu a stav v jednotlivých věznicích k 31. 12. 2011. Pokud vyhodnotíme údaje za vazební věznice, které jsou uvedeny na stránkách Vězeňské služby, zjistíme, že k 31. 12. 2011 bylo v uvedených věznicích s kapacitou 4 742 míst 4 695 osob. To znamená, že vazební věznice byly k 31. 12. 2011 naplněné z 99 %.

Z tabulek na stranách 34 a 35 uvedeného materiálu však lze vyčíst, že ve vazebních věznicích se vyskytují jak obvinění, tak odsouzení vězni. Pokud spočítáme míru naplnění průměrných kapacit, které jsou vyčleněny pro výkon vazby, průměrnými počty obviněných osob, vyjde nám, že v 15 věznicích, ve kterých byly v roce 2011 vězněny také obviněné osoby, byly části vyčleněné pro výkon vazby naplněny průměrně ze 105 %.

Pro doplnění se můžeme podívat také na statistiku (.pdf) za měsíc březen 2012, konkrétně na tabulku XIII - Stav využití ubytovacích kapacit ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby ČR k 31.3. 2012. K 31. 3. 2012 bylo uvězněno 2 556 obviněných osob a kapacita vyčleněná pro výkon vazby činila 2 430 míst. Z toho vyplývá, že tato kapacita byla využita ze 105 %.

Pokud bychom zjišťovali stav naplnění kapacit ve vazebních věznicích, uvedených Vězeňskou službou ČR, k 31. 3. 2012 bez ohledu na to, zda se jedná o obviněné nebo odsouzené osoby, ze statistiky za měsíc březen vyplývá, že v těchto vazebních věznicích, s kapacitou 4 925 osob, jich bylo umístěno celkem 5 185, což odpovídá naplnění kapacity ze 105 %.

Nejnovější údaj o počtu obviněných ve výkonu vazby a kapacitě výkonu vazby je z 8.6. 2012. K tomuto datu činila naplněnost 98,75%.

Ani jeden z námi zjištěných údajů tedy neodpovídá údaji, který uvádí ministr Pospíšil. S ohledem na výše uvedené dostupné informace tedy hodnotíme výrok ministra Pospíšila jako nepravdivý.

Výrok Karolíny Peake je s mírnou výtkou pravdivý, a to na základě schválené novely Ústavy ČR v Poslanecké sněmovně z 13. července 2012.

13. července schválila Poslanecká sněmovna novelu ústavy, která upravuje postavení NKÚ. Konkrétně schválená formulace je následující:

“(1) Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, který kontroluje

a)hospodaření s majetkem státu a s prostředky poskytnutými státu ze zahraničí,

b)příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní závěrečný účet a příjmy a výdaje státních fondů,

c)hospodaření s majetkem územních samosprávných celků a příjmy a výdaje jejich rozpočtů, a to z hlediska souladu se zákony,

d)hospodaření s majetkem právnických osob veřejnoprávní povahy, o nichž tak stanoví zákon, a to v zákonem stanoveném rozsahu.”.

V hlasování se za tuto novelu postavili poslanci napříč politickým spektrem, pro návrh hlasovalo 177 poslanců, proti žádný.

V současné chvíli pak tento návrh čeká na projednání v Senátu, vzhledem k jeho podpoře v Poslanecké sněmovně ale lze usuzovat, že jeho schválení a platnost (v návrhu je stanovena na 1. leden 2013) by měly být dodrženy. O tomto schvalování informovaly také zpravodajské servery - např. Idnes. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, i přes skutečnost, že úprava ještě neprošla celým schvalovacím procesem.

Na základě statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) hodnotíme výrok jako pravdivý.

Statistiky (ang.) OECD uvádí skutečně výši českého veřejného dluhu v roce 2006 (tj. na konci vlády sociální demokracie) v poměru k HDP jako 28,3%.

V tomto případě je ale nutno podotknout, že veřejný dluh neznamená pouhé zadlužení vlády (tj. státní dluh), ale skládá se z více komponent. Je tvořen, mimo zmíněný státní dluh, dluhem mimorozpočtových fondů, místních rozpočtů a dluhem zdravotních pojišťoven. Oproti "prostému" zadlužení státu (tj. to, co bývá často prezentováno jako dluh jednotlivých daňových poplatníků) je toto číslo nepoměrně zkresleno především tím, že zahrnuje zadlužení samosprávných celků, tj. krajů a obcí. V kontextu výroku, kdy se hovoří o návrhu tzv. finanční ústavy, která skutečně operuje s pojmem veřejného dluhu, je Sobotkův výrok pravdivý.

Zdravotnické noviny informovaly 23. února 2012 o tom, že nemocnice v Kraji Vysočina byly poprvé v roce 2011 v zisku. Výrok Bohumila Trávníka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože zmiňovaný zákon taxativně vymezuje určité případy, kdy provozovatel uložiště za data zodpovědnost nese.

V zákoně č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti, v § 5, stojí:

"Poskytovatel služby, jež spočívá v ukládání informací poskytnutých uživatelem,
odpovídá za obsah informací uložených na žádost uživatele jen,

a) mohl-li vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní, nebo
b) dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o
protiprávním jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm
požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací." Poskytovatel uložiště tedy odpovědnost za data umístěná na jeho serveru nese, i když pouze ve vyjmenovaných případech. Výrok Ivana Bartoše je tedy zavádějící.

Výrok hodnotíme na základě informací z Ministerstva pro místní rozvoj jako pravdivý.

Jeho pravdivost byla ověřena na základě interního dopisu z Ministerstva pro místní rozvoj, který publikoval deník Insider a jehož autenticita byla posléze potvrzena ministerstvem.

Dopis se se týká jednání, které se uskutečnilo 9. března (čili před více než dvěma měsíci) mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem financí ČR a Generálním ředitelstvím Evropské komise pro regionální politiku (DG Regio), a které se věnovalo problémům s čerpáním financí z evropských fondů. Jednou z hlavních rizikových oblastí je dle Evropské komise také systém auditů, který zmiňuje Bohuslav Sobotka.

Dopis také informuje o tom, že byla ze strany Evropské komise dána lhůta do konce června 2011 pro nápravu kritických oblastí. Všechny konkrétní kroky, které ČR musí učinit, v dokumentu nejsou zmíněny, výjimkou je pouze zkvalitnění řídících kontrol zejména v oblasti veřejných zakázek a výběru projektů tak, aby nedocházelo k opakování auditních nálezů.