Zadlužení za letošní rok se zvýšilo v podstatě o 100 % ve většině krajů České republiky a Liberecký kraj není výjimkou.
Bohužel údaje o letošním zvýšení zadluženosti se nám dohledat nepodařilo, proto musíme výrok ohodnotit jako neověřitelný.
Lze dohledat informace ohledně zadlužení krajů do roku 2011. Zadlužení krajů bylo podle Ministerstva financí ČR (informace z 18. června 2012) v roce 2011 ve výši 22,3 mld. Kč, oproti roku 2010 to znamená nárůst o 3,2 mld. Kč (16,7%). Zadlužení jednotlivých krajů za rok 2012 se nicméně bude moci porovnat až s určitým časovým odstupem.
Konkrétně u Libereckého kraje se podařilo mezi léty 2010 a 2011 podle závěrečných účtů (.xls; Tabulková část, tabulky č. 40) kraje zadluženost snížit v řádech desítek milionů (téměř o 34 mil. Kč u úvěrů kraje a 17 mil. Kč u ostatních závazků). Zadlužení kraje se však má opět zvýšit. V roce 2010 zastupitelstvo kraje schválilo nový úvěr ve výši 500 mil. Kč, jehož čerpání mělo začít letošní rok.
Skončilo to ale nakonec tím, že v čele stojí přeci jenom komunista (myšleno v Regionální radě soudržnosti Severozápad, pozn.).
Podle webových stránek Regionálního operačního programu Severozápad je v čele Regionální rady regionu soudružnosti Severozápad komunista Jaroslav Komínek. Výrok je tedy pravdivý.
Jaroslav Komínek (KSČM) byl do funkce předsedy zvolen 20. června 2012.
Vždycky se zvedne někdo z koalice a navrhne odročení tohoto zákona (novelu ústavního zákona o postavení NKÚ, a jeho prováděcíh předpisu, pozn.).
Výrok poslance Filipa je neověřitelný, neboť nejsou k dispozici veřejná data, která by jeho tvrzení podpořila/vyvrátila.
Novela Ústavy České republiky, která řeší otázku působnost Nejvyššího kontrolního úřadu byla Poslanecké sněmovně doručena dne 9. května 2011 a prošla již 1. čtením. (Historie návrhu (.pdf) popsána zde). Byla postoupena k projednání do sněmovního kontrolního, ústavněprávního výboru a výboru pro veřejnou správu a rozvoj (Sněmovní tisk 351 a 352).
Na 36. schůzi sněmovny byly navrženy zmíněné tisky (351 a 352) k projednání, nicméně ve schváleném programu schůze již absentují (bod 6 a 7). Na právě probíhající 38. schůzi sněmovny byly tyto body navrženy k projednání. Ovšem ve schváleném programu schůze opět absentují.
Poslanecká sněmovna nemá na svých internetových stránkách zveřejněny stenoprotokoly z jednání o programu jednotlivých schůzí, tudíž nelze přesně určit důvod, proč se Sněmovní tisky 351 a 352 nedostaly na pořad jednání.
Co se týká možného protahování projednávání zákona ve výborech, např. v ústavněprávním výboru byl návrh poprvé projednáván 5. října 2011, kdy však bylo navrženo (poslanci Tejc a Polčák) odložení dalšího projednávání. Výbor doporučil schválení zákonů až na svém zasedání 1. prosince 2011. Opět je třeba dodat, že ani zmíněný výbor neposkytuje kompletní informace o svém jednání, a je tudíž fakticky nemožné přesně postihnout případné důvody protahování projednávání zmíněných návrhů.
Co se týče právě těch kvalifikačních kritérií, které v minulosti obsahovaly 60 % cena a 20 % výluky, 20 % některé garance, v tuhle chvíli to dvoukolové výběrové řízení, kde první kolo je kvalifikační a druhé kolo rozhoduje 100 % cena. 100 % cena na SŽDC doposud nikdy nebylo. Co se týče velkých zakázek, to přichází až nyní.
Neexistuje závazný předpis, který by Pavlem Dobešem zmíněná kritéria definoval.Informace k velkým zakázkám z minulosti jsme rovněž ve veřejně přístupných zdrojích nenalezli.
Nová Směrnice SŽDC č. 53 (.pdf, 1.červen 2012) o zadávání veřejných zakázek umožňuje používat (str. 40) i jiná kritéria, než cenu. Dobeš ale hovoří o "velkých zakázkách" a podle jeho předchozího výroku můžeme soudit, že má na mysli zakázky o objemu přes miliardu korun. K takovým jsme bohužel nenašli výzvy, které by hodnotící kritéria uváděly. Nelze také ověřit, zda do budoucna bude SŽDC takto zakázky skutečně zadávat. Výrok je tedy neověřitelný.
Dodejme, že kritéria pro menší zakázky (rozsah kolem 10 milionů korun) byla v minulosti různá. Např. ještě před příchodem ministra Dobeše do úřadu zadávalo SŽDC zakázky jako rekonstrukce přejezdového zařízení (pdf, str. 5) nebo nákup herbicidů (.pdf, str. 5), ve kterých byla hodnocena pouze cena. Pokud nešlo o "100% cenu", byla kritéria, např. u zakázky SVK Mělník - Děčín - Prostřední Žleb (.pdf, str. 6) jiná, než uvádí Dobeš.
My jsme zde měli příklad právě z povodních 2010, kdy už tedy tato vláda nějakým způsobem fungovala, a docházelo tady k bizarní situaci, že armádní vrtulníky, které létaly ze Kbel, tak protože někdo v mezičase vymyslel, tak musely tankovat zpátky ve Kbelích.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Armádní vrtulníky skutečně musely podle vyjádření pana Pavla Bezpalce z Letecké služby PČR na videozáznamu konference Air ambulance 2011 létat doplňovat palivo do Kbel. Posléze však byla do Liberce dovezena cisterna Policie ČR, armádní vrtulníky tak již měly možnost tankovat i zde. Koordinace Integrovaného záchranného systému a možnost armádních vrtulníků vyčleněných pro IZS tankovat z civilních zdrojů a naopak byla vyřešena právě na zmíněné konferenci v r. 2011.
Za poslední rok o 70 % narostla státní sociální podpora.
Podle údajů ministerstva financí takový nárůst nenastal.
Zákon o státní sociální podpoře (č. 117/1995 Sb.) definuje šest dávek, které spadají do "státní sociální podpory". Jsou to: přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné (blíže na webu MPSV).
Výdaje na státní soc. podporu v období leden-červen (.pdf, str. 174) 2011 činily 18,4 mld. (oproti částce 20,6 z r. 2010), ve 3. čtvrtletí 2011 (.pdf, str. 45) ukazují také spíše pokles, údaje za celý rok 2011 pak ukazují meziroční pokles o 11,7 % (plnění 36,1 mld. korun). V prvním čtvrtletí 2012 pak došlo k dalšímu snížení výdajů (meziročně o 5,3 %).
Nikde v posledním roce nedošlo k razantnímu nárůstu, který tedy poslanec Zaorálek zmiňuje nepravdivě.
I v zemi natolik tolerantní vůči protestům a stávkám, jako je Francie, existují jisté postuláty, že určité služby pro občany nezbytné musí mít nějaký minimální provoz i v době stávky.
Výrok ministra financí Kalouska hodnotíme jako pravdivý.
Dle oficiálních informací (fr.) existuje ve Francii v některých odvětvích institut tzv. minimální služby ("le service minimum") již od konce 70. let 20. století. Minimální služba je zakotvena v zákonech, které podrobně upravují ústavní právo zaměstnanců na stávku a jejím cílem je zajistit provoz strategických činností v období stávky. V roce 1979 byl tento institut zaveden v audiovizuálním průmyslu a vztahoval se na veřejná média (France Télévisions a Radio France). V roce 1980 byla uzákoněna minimální služba pro jaderný průmysl, v roce 1984 pro letovou kontrolu a v roce 2008 pro některé typy pozemní dopravy a základní a mateřské školy.
To číslo (procento dětí měnících pěstounské rodiny) v porovnání s jinými zeměmi není nijak vysoké.
I tento výrok se pravděpodobně odvolává na dokument číslo HC 189/10 "Zmapování a porovnání vnitrostátního systému pěstounské péče se systémy pěstounské péče ve vybraných evropských zemích ...", nicméně tento dokument není veřejně přístupný (alespoň se nám nepodařilo dohledat jeho plné znění), proto označujeme výrok za neověřitelný.
Domnívám se, že kraj po celou dobu těch 4 let v současnosti se věnoval ekonomice nemocnic. Do značné míry už tady zaznělo, že jsou to dost velké prostředky, mám takové tušení, že to je asi 1,5 miliardy korun za ty 4 roky.
Výrok Jana Slámečky je hodnocen jako neověřitelný, neboť sám nespecifikuje, zda má na mysli dotace na provoz nemocnic, či zda jsou do jím vyřčené částky počítány i jiné investice.
Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2008 (.doc - str. 33-34) počítá s dotacemi na provoz nemocnic, resp. investicemi do rozvoje nemocnic ve výši 521 milionů Kč.
Závěrečný účet Kraje Vysočina za rok 2009 (.pdf - str. 33) v kapitole Zdravotnictví počítá s dotacemi na provoz nemocnic a s investicemi do nich v celkové výši cca 612 milionů Kč.
Podle závěrečného účtu Kraje Vysočina za rok 2010 (.pdf - str. 30-31) byla v roce 2010 poskytnuta krajským nemocnicím dotace na provoz a investice ve výši cca 415 milionů Kč.
Závěrečný účet za rok 2011 (.doc - str. 30) pak na provoz a investice ze strany kraje do nemocnic počítá s částkou cca 371 milionů Kč.
Celková suma investic a dotací do krajského zdravotnictví na Vysočině tedy za poslední 4 roky dosáhla výše 1,95 mld. Kč. Jan Slámečka konkrétně nespecifikuje, zda má na mysli pouze dotace na provoz nebo i investiční prostředky do krajských zdravotních zařízení. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.
A ten problém je v tom u těch obvodních oddělení, že už dnes 30 procent těch místních a obvodních oddělení policie má méně než 15 policistů.
Výrok hodnotíme na základě níže uvedené e-mailové komunikace s tiskovým mluvčím Policie ČR Janem Melšou jako neověřitelný (žádná konkrétní potvrzující data se nám nepodařilo získat).
Přikládáme jeho odpověď na náš požadavek na statistiku počtu policistů na jednotlivých místních a obvodních odděleních: Dobrý den,
tato informace veřejně dostupná není, jde o údaj z analýzy, kterou si nechalo zpracovat vedení Policejního prezidia ČR v rámci podkladů na jednání s MVČR. Mohu Vám ji tedy bez bližších podrobností potvrdit, samotný materiál je však určen pro vnitřní potřebu Policie ČR a Ministerstva vnitra ČR.
S pozdravem
kpt. Mgr. Jan Melša
vrchní komisař, tiskový mluvčí
