Přehled ověřených výroků

Na základě výsledků řeckých voleb konaných 17. června 2012 hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Vezmeme-li v potaz hlasy stran, které překonaly 3% klauzuli nutnou pro postup do parlamentu, pak strany, které zřejmě vystupují proti záchrannému balíku od EU a MMF, získaly celkem 2.820.668 hlasů. Tato skupina je značně různorodá a zahrnuje radikální levicovou koalici SYRIZA, Nezávislé Řeky (odštěpenou frakci z Nové demokracie), kteří odmítají podobu půjčky od EU a MMF, ultranacionalistickou stranu Zlatý úsvit a K.K.E (komunisté).

Proevropské strany, které podporují přijetí záchranného balíku, konzervativní Nová demokracie a socialistický PASOK (Panhelénské socialistické hnutí) získaly dohromady 2.581.441 hlasů.

Zásadní roli v těchto počtech hraje menší levicová strana Demokratická levice (ΔΗΜΑΡ), která získala 385.079 hlasů. Tato strana se vyznačuje prounijními názory, avšak její lídr Fotis Kouvelis na počátku tohoto roku prohlásil, že nebude podporovat současnou podobu půjčky EU a MMF v řeckém parlamentu. Požaduje na rozdíl od návrhu podporu růstu pomocí strukturálních fondů a Evropské investiční banky. Z čehož vyplývá, že strana současnou pomoc eurozóny Řecku neschvaluje, byť má proevropskou orientaci, a její voliči tedy hlasovali také protizáchrannému balíčku.

Po sečtení tedy proti záchrannému balíčku hlasovalo 3.205.747 řeků, pro záchraný balíček 2.581.441 a výrok Nigela Farage je tedy pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože sociální demokracie opravdu měla výrazný a nepopiratelný podíl na vstupu ČR do EU. Je samozřejmě zela jasné, že do Evropské unie jsme nevstoupili po roce 2007, ale v roce 2004. Tímto špatným datem ale Lubomír Zaorálek jistě nikoho nemystifikuje.

Pravděpodobně nejdůležitějším faktem potvrzujícím roli ČSSD na vstupu ČR do EU je fakt, že klíčová vyjednávání mezi EU a ČR i samotný podpis smlouvy o přistoupení se odehrávala v období vlády ČSSD a samotná smlouva byla podepsána tehdejším předsedou sociální demokracie Vladimírem Špidlou.

Jednoznačně proevropský směr strany je dán i programovým prohlášením vlády z roku 1998 (.pdf), které říká, že: "ČSSD se ztotožňuje s myšlenkou integrace států evropského kontinentu a za svou prioritu považuje přijetí České republiky do Evropské unie..."Sociální demokracie byla považována za nejvíce proevropskou stranu v českém (relevantním) politickém spektru a její poslanci vždy hlasovali v souladu se snahou co nejrychleji vstoupit do EU.

Tzv. sociální karta by skutečně měla nositeli umožnit bezhotovostní platbu i výběr z bankomatu. Už zvláštními podmínkami veřejné soutěže (.pdf) z června 2011 jsou jako bezplatné, standardní služby karty vymezeny mj. jeden bezhotovostní převod nebo výběr hotovosti z bankomatu na každou vyplacenou dávku a bezhotovostní platba (bezplatná bez omezení).

U vítězného návrhu České spořitelny pak hodnotící komise (.pdf) nenašla v realizaci těchto služeb rozpor. Ministrův výrok tedy souhlasí s dalšími informacemi poskytnutými jeho úřadem.

Ivo Kočandrle se opírá o správná data a oficiální předpoklady, proto je jeho výrok hodnocen jako pravdivý.

Zadluženost Libereckého kraje se na konci roku 2011 skutečně nacházela ve stanoveném rozmezí 700 – necelých 800 mil. Kč. Přesně podle závěrečného účtu (.xls; Tabulková část, tabulka č. 40) za rok 2011 (schváleném zastupitelstvem Libereckého kraje dne 26. června 2012) se jedná o 716 215 388,47 Kč za bankovní úvěry a 60 038 000 Kč za ostatní závazky - tedy o cca 776 mil. Kč.

Ve schváleném rozpočtu (.rtf; Textová část) na rok 2012 se počítá se splátkou dosavadních úvěrů ve výši 56 195 000 Kč, čímž by se dluh dostal na úroveň přibližně 720 mil. Kč. V roce 2010 zastupitelstvo kraje schválilo další úvěr na komplexní opravu mostů na silnicích II. a III. třídy ve výši 500 mil. Kč. Čerpání tohoto úvěru mělo začít právě letošní rok. Sečteme-li uvedené sumy, dostaneme částku 1,22 mld. Kč, tedy na odhadovanou částku "někde na 1,2 mld. Kč".

Na základě dohledaných informací ze zastupitelstva kraje je výrok hodnocen jako pravdivý.

Zastupitelstvo Karlovarského kraje projednávalo (.rtf - bod 41) tuto otázku 15. září 2011 na svém jednání, kdy schvalovalo Program rozvoje Karlovarského kraje a také aktualizaci Akčního plánu a Realizačního manuálu. Právě tento Akční plán (soubor .zip obsahuje .doc s tímto materiálem) obsahuje plán na vybudování vědeckotechnického parku (bod 29A akčního plánu) včetně finanční náročnosti.

Tento bod, který řešilo zastupitelstvo kraje pak následně v hlasování podpořilo 26 zastupitelů, proti nebyl žádný, 4 se zdrželi.

Dále jednalo zastupitelstvo o projektu také 19. dubna 2012 (.pdf). Na jednání byl bod 32 - Vědeckotechnický park Karlovarského kraje - pověření KARP, p.o. administrací a přípravou žádosti o dotaci.14. června 2012 (.rtf) byl na na pořad schůze jednání zastupitelstva kraje zařazen bod 30 - Schválení podmínek poskytnutí dotace pro projekt "Vědeckotechnický park Karlovarského kraje".

Na nejméně třech zasedáních zastupitelstva Karlovarského kraje, kde se otázka vědeckotechnického parku projednávala, lze demonstrovat, že se zastupitelstvo skutečně této otázce věnovalo dlouhodobě. Výrok Jaroslava Borky tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministr má pravdu, snížení hranice pro registraci je už schváleno.

1. ledna 2013 nabude účinnosti změna zákona o dani z přidané hodnoty (Čl. XIII), která snižuje hranici pro povinnost uplatňování DPH. Touto hranicí (dle § 6) je zatím 1 milion korun obratu za 12 předcházejících měsíců. Nově se sníží na 750 tisíc korun za stejné období.

Tato změna byla definitivně schválena už 20. prosince 2011.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf) Eurostatu o vládních dluzích ve 4. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 23. dubna 2012. Z této zprávy vyplývá, že Česká republika je 7. nejméně zadluženou zemí sedmadvacítky.

Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 41,2 % HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,0 % HDP a nejvyšší Řecko, jehož dluh činí 165,3 %. Přehledně zpracovanou tabulku zaměřenou pouze na tuto informaci zveřejnila i mnohá česká média jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.

Výrok Ivana Ohlídala je pravdivý, neboť jej potvrzují vládní dokumenty k této problematice.

Vláda na svém jednání dne 11. ledna letošního roku schválila (.pdf) majetkové vyrovnání s církvemi. Pokud tento návrh projde legislativním procesem a bude realizován, je v plánu, že jeho výdaje dosáhnou výše 134 mld. Kč. Konkrétně jde o 75 miliard jako naturální restituce a 59 miliard jako finanční náhrada. Výrok poslance Ohlídala je tudíž pravdivý.

Tento výrok kandidáta SPOZ hodnotíme jako pravdivý, neboť se dokument Strategie Kraje Vysočina 2020 (.doc) (viz výrok o páteřní silniční síti) ve své programové části zabývá otázkou náhradní dopravy vzhledem k dálnici D1. Celá analýza a návrhy jsou konkrétně k nalezení na stranách 41 až 43 zmíněného dokumentu.

Právní postavení národního podniku Budějovický Budvar je i v současné době předmětem sporů (viz např. rozsudekNejvyššího správního soudu (pdf.), ČTK 2008 atd.), neboť není právním řádem vůbec upraveno. Získat informace o skutečné právní regulaci n. p. Budějovický Budvar je velmi komplikované, avšak obecně lze tvrdit, že zakladatelem n. p. je ministerstvo zemědělství (zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, obchodní rejstřík, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích). Tj. ministr zemědělství je formálně zodpovědný za fungování n. p. Budějovický Budvar (jmenuje ředitele apod.).

Auditem v podniku byla pověřena firma HZ Consult, s.r.o., (tedy kapitálová obchodní společnost, která je předmětem soukromého práva). Podle neoficiálních zdrojů (tj. informace nejsou veřejně dostupné např. na stránkách ministerstva zemědělství) firma provádí audity pro ministerstvo zemědělství na základě kontraktu, který vznikl ještě před nástupem min. Petra Bendla (Česká pozice, Týden.cz, vz24.cz).