Petr Nečas
(Uvědomme si, že 4/5 celého hrubého domácího produktu Evropské unie vzniká v sektoru služeb,) a přitom 60 %, téměř dvě třetiny celého sektoru služeb není puštěno na volný trh, není liberalizováno.
Informace o výši liberalizace je velmi těžké ověřit, je tedy nutno spolehnout se na článek na stránkách webového portálu euroskop.cz, jejichž provoz je ale spravován vládou, konkrétně její sekcí pro evropské záležitosti, tudíž nemusí být plně objektivní. Liberalizace terciálního sektoru podle článku opravdu dosahuje pouze 1/3 celkového objemu služeb. Více než 60% není buďto liberalizováno vůbec, nebo je jejich liberalizace součástí agendy lisabonského balíčku.
Maximální elektronizace, za druhé zřízení jednotného inkasního místa, to by také mělo fungovat od 1. ledna roku 2014, to znamená, všechny odvody daně budete posílat na základě stejného vyměřovacího základu, stejného formuláře, na jedno místo a dál už si to bude distribuovat stát. Sjednotit různé výkaznictví. Tady jsou desítky a stovky různých výkazů, které firmy musí odevzdávat. My je chceme elektronizovat a shrnout je tak, aby se odevzdávaly pouze Českému statistickému úřadu a ten už by je distribuoval po ostatních složkách státní správy.
Co se týče prosazené legislativy, je vláda na cestě ke zřízení jednotného inkasního místa.
Zavedení jednotného inkasního místa (JIM) se jako třetí pilíř reformy veřejných financí připravuje ke dni 1. ledna 2014. Podle plánu byl mj. nejprve schválen zákon o finanční správě, na konci roku 2011 pak zákon o změně zákonů související se zřízením JIM, jehož hlavní části vstoupí v platnost 1. ledna 2013.
Faktické zavedení JIM ale nespočívá v legislativní úpravě, nýbrž ve změně fungování finanční správy. Ta se musí modernizovat, provést inovaci informačních technologií a celý proces elektronizovat. Ministerstvo financí (MF) na podzim 2011 vydalo studii proveditelnosti (.pdf, 711 stran), která se zabývala zaváděním JIM. Tým, který tuto studii pro MF vyhodnotil, ve své prezentaci (.pdf) uvádí, že právě inovace a modernizace fungování daňové správy jsou ministerstvem podceněny.
Z hlediska prosazené legislativy jde premiérem zmíněné zavádění jednotného inkasního místa podle plánu. Premiér tvrdí, že "by to mělo fungovat" od 1. ledna 2014, což nelze hodnotit jinak, než jako pravdivé.
David Rath
Existuje posudek, že ta firma má hodnotu dvě miliardy. Já sice nevím, co tam má tu hodnotu, ale nicméně takový posudek renomované firmy zde existuje.
Výrok pana Davida Ratha hodnotíme jako neověřitelný, neboť zmiňovaný posudek, odhadující hodnotu projektu IZIP, se serveru Demagog.cz prozatím nepodařilo získat.
Média uvádí, že celý projekt doposud za dobu své existence stál celkem okolo 2 miliard korun. Generální ředitel a předseda představenstva společnosti IZIP Jiří Pašek zmínil v pořadu Interview ČT24 posudek, který byl vypracován v létě roku 2010 firmou PricewaterhouseCoopers, ve kterém se hodnota společnosti pohybovala mezi 800 miliony a 1,5 miliardy korun. Druhý posudek (neuvedené firmy) stanovil hodnotu IZIP v intervalu 1,2 až 4 miliardy korun. O zveřejnění posudku, který uvádí David Rath, jsme společnosti IZIP požádali a čekáme na odpověď.
Martin Půta
My jsme pouze v zastupitelstvu upozornili na to, že to je problém. Avizovali jsme naše kolegy, aby si pozorně přečetli ten zákon. (jedná se o odměny pro radní kraje ve výši 30 tisíc za sezení v dozorčí radě nemocnice. zákon č. 159/2006)
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Podle dostupných informací (doc.) ze zápisu z 10. zasedání zastupitelstva Libereckého kraje, které se konalo 22. listopadu 2011 se M. Půta vyjádřil následovně: "Podle mého názoru v rozporu se zákonem o střetu zájmů, ale respektuji to, že to je můj názor a vy máte na to jiný pohled. Já bych chtěl všechny tři zmíněné pány tedy pana Bursu, pana Seppa a pana Petráčka vyzvat k tomu, aby do konce listopadu 2011 zkusili přehodnotit své kroky, protože i ostatní uvolnění členové rady nepobírají za svou činnost v jiných statutárních orgánech jiných společností, ve kterých má Liberecký kraj podíl, odměnu." Citaci lze najít na straně 59 daného dokumentu.
Jaromír Drábek
Je skutečností, že v prvních dvou týdnech skutečně některé dávky byly vyplaceny duplicitně, počet těch dávek, které byly vyplaceny duplicitně je hluboko pod jedním promile zpracovaných případů.
V tiskovém prohlášení Minsterstva práce a sociálních věcí bylo uvedeno (.pdf), že celkem bylo vyplaceno 1 514 995 dávek. Zpráva však už počet duplicitně vyplacených dávek neobsahuje. Jediné prohlášení o jejich počtu bylo zatím zveřejněno v Otázkách Václava Moravce přímo ministrem Drábkem. V případě, že jich bylo skutečne jenom několik desítek, jedná se o hodnotu hluboko pod jedným promile. Vzhledem k neexistenci jiného zdroje, který by potvrzoval Drábkova slova, však hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Pavel Kováčik
Reakce na DPH u obchodních řetězců začala už někdy v září, v říjnu minulého roku, v období, kdy se vědělo, že daň z přidané hodnoty se zvýší. Zajímavá jsou zjištění, že mezi zářím a prosincem 2011 například hovězí maso zadní bez kosti podražilo 5,13 %, následně potom v první dekádě ledna 2012 o další skoro 3 %, čili ten cenový rozdíl mezi lednem 2012 a zářím 2011 je potom 8 celých skoro 2 desetiny procenta. Čili tam šlo nejen o to DPH, ale i o nárůst ceny, který jakoby byl schovaný za tím DPH a ještě zajímavější na tom, že u cen pro výrobce, to znamená, které obchod platí výrobcům, došlo ještě k daleko většímu poklesu.
Podle Českého statistického úřadu byla v září 2011 průměrná spotřebitelská cena hovězího zadního masa bez kosti 144,65 Kč za kilogram. V prosinci téhož roku činila potom cena této komodity 178,13 Kč, což znamená, že se podle těchto údajů (pdf.) jedná o nárůst přesně o 5,0974%. Podle téhož zdroje byly pak ceny hovězího zadního masa bez kosti u průmyslových výrobců v září 144,65 Kč za kg a v prosinci 145,95 Kč za kg. Vzrostly tedy pouze o 0,89 %. Data, která uvedl ministr Kováčik, je proto možné považovat přinejmenším za přibližná.
Oficiální ceny této komodity pro leden 2012 budou však Českým statistickým úřadem zveřejněny až 30.4.2012,a výrok lze proto tedy na základě informací z veřejně přístupných zdrojů považovat za neověřitelný, i přes to, že existují předběžné orientační informace o těchto cenách. Například Finanční Noviny zveřejnily informaci o orientačních cenách hovězího zadního masa bez kosti v únoru 2012 (7. týden roku).
Ano, sociální pojištění bylo sníženo, ale sociální pojištění je součástí bilance důchodového účtu pouze v té jedné své části, což je důchodové pojištění, protože pak je tam ještě příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a nemocenské pojištění. Důchodové pojištění nebylo sníženo o žádný bod ani o setinu, ani o desetinu bodu, to znamená, není žádný výpadek příjmů z důchodového pojištění.
Výrok premiéra Petra Nečase lze ohodnotit jako pravdivý.
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, uvádí, že sociální zabezpečení je tvořeno nemocenským a důchodovým pojištěním.
Co se týče výroku premiéra Nečase (stran důchodového pojištění), tak v tomto případě je třeba uvést, že důchodové pojištění je v České republice tvořeno povinným základním důchodovým pojištěním a pak také dobrovolným důchodovým připojištěním. Toto důchodové pojištění opravdu nebylo kráceno. Nicméně v roce 2008 byl zaveden tzv. maximální vyměřovací základ. Výměra důchodového pojištění pro každého zaměstnance a každou OSVČ tak byla nově omezena maximální výší příjmu, ze kterého se pojistné počítá.
Premiér však hovoří o procentuální sazbě pojištění a v tomto ohledu je jeho výrok korektní, neboť sazby jsou zachovány.
Radek John
Tam jenom se musí říct, proč rezignovala Kateřina Klasnová. Když my jsme v neděli hovořili o rozpadu koalice, tak tam se říkalo: Hlasujte s námi ty zákony a my vám nebudeme útočit na posty, což Kateřina Klasnová řekla: Tak abych se vyhnula jakékoliv vůbec podezření, že něco dělám kvůli funkci, rezignovala jsem.
Je velmi těžké ověřit, co bylo řečeno na tajných jednáních stran bývalé vládní koalice, ke kterým neměla média přístup. Kateřina Klasnová svou rezignaci tímto důvodem několikrát obhajovala, ale je těžké posoudit, nakolik byl tento důvod pravdivý. Uváděla premiérovu nabídku o ponechání postu místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za cenu kladného hlasování VV pro všechny zákony odsouhlasené zástupci ODS, TOP09 a VV do 11.4. v několika médiích - poprvé se informace objevila na Novinkách.cz, dále v prohlášení v Českých novinách a při rozhovoru pro Český rozhlas.
Ve svémprojevu v Poslanecké sněmovně při hlasování o důvěře vlády 27. dubna 2012 stejný důvod pro rezignaci uvedla Kateřina Klasnová znovu.
Jiří Běhounek
Na Vysočině není jenom tato diskuse (o úložišti jaderného odpadu), je tady i poměrně velké množství uranu a atomová elektrárna
Výrok Jiřího Běhounka hodnotíme na základě dohledaných informací o dané problematice jako pravdivý.
Podle publikaceLožiska nerostů autorů Jiráska, Sivka a Lázničky se na území Kraje Vysočina nachází několik ložisek uranu (Brzkov, Rožná, Jasenice-Pucov).
V Kraji Vysočina se nachází JE Dukovany.
Ivan Ohlídal
Když sociální demokracie navrhla jasné zákony, které by sloužily jako prostředek proti tomuto korupčnímu prostředí, tak vláda a koalice tyto zákony zamítla. Mám například na mysli zákony týkající se anonymních akcií, zákon týkající se majetkového přiznání, atd..
Poslanci ČSSD skutečně navrhli zákon, který upravoval majetková přiznání. Vláda jej na jednání z 5. října 2011 zamítla (plné znění návrhu zákona dostupné zde).
ČSSD rovněž předložila pozměňovací návrhy k občanskému zákoníku a k zákonu o obchodních korporacích, které měly zcela zrušit tzv. "anonymní akcie". Vláda však v tomto případě dala přednost vlastnímu návrhu z pera ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS). Ministr Pospíšil má v úmyslu upravit postavení vlastníků anonymních akcií, kteří si budou muset anonymní akcie zaregistrovat, a zároveň plánuje zavést databázi, do které v případě potřeby bude moci Policie ČR či jiné úřady nahlížet.
Nehodnotíme kvalitu návrhů ČSSD. To, zda úpravy, které ČSSD chtěla prosadit, by byly "jasné zákony, které by sloužily jako prostředek proti korupčnímu prostředí", je na zvážení.
