Přehled ověřených výroků

Výrok senátora Dienstbiera je pravdivý, neboť při projednávání zákona o státním rozpočtu na nedostatek prostředků pro vězeňství upozorňoval poslanec ČSSD Váňa.

Zákon o státním rozpočtu na letošní rok se v Poslanecké sněmovně projednával v závěrečném čtení 14. prosince 2011. Během rozpravy vystoupil poslanec ČSSD Váňa, který skutečně upozorňoval na podfinancování českého vězeňství. Konkrétně uvedl, že: " Státní rozpočet je navržen tak, že finance v kapitole vězeňství dojdou zhruba v květnu příštího (2012) roku".

Výrok Jiřího Dienstbiera je tím pádem pravdivý.

Výrok je zavádějící, protože prováděcí předpisy zákona o zdravotní péči sice stanovují standardy hodnocení kvality péče pacienty v případě lůžkových zařízení, nikoli ale pro všechny druhy lékařské péče obecně.

David Rath v tomto případě se vší pravděpodobností hovoří o zákonu č. 372/2011 Sb. (.pdf), o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování. Ten v 9. části o hodnocení kvality a bezpečí zdravotních služeb stanovuje, že minimální hodnotící standardy kvality a bezpečí pro jednotlivé formy zdravotní péče stanoví prováděcí předpis.

Tyto standardy jsou pak ovšem definovány pouze v prováděcím předpisu č. 102/2012 Sb. (.pdf), o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče. Vyhláška jako jeden ze svých standardů stanovuje "sledování a vyhodnocování stížností a podnětů týkajících se lůžkové zdravotní péče". Standard je pak mj. splněn, jestliže "je vedena evidence všech stížností a podnětů pacientů (...) včetně způsobu jejich vyřízení."

Jestli má být tato evidence opravdu vedena formou "knihy přání a stížností", o které hovoří David Rath, či jiným způsobem, žádný ze zákonů nebo předpisů explicitně nedefinuje. Tuto připomínku můžeme ale považovat pouze za technickou. Hlavní ovšem je, že se jedná o hodnocení kvality pouze v případě lůžkové zdravotní péče (tj. primárně nemocniční zařízení), Rath ovšem mluví o "lékařích" obecně, zahrnuje zde tedy i jiné formy poskytování lékařské péče než lůžkové, které ovšem zákonem ani vyhláškou takto upraveny nejsou.

Ani vyhláška č. 92/2012 Sb. (.pdf), o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení, která velmi jasně a přesně vyjmenovává veškeré obligatorní vybavení (nejen) lékařských ordinací, žádnou věc jako knihu a přání stížností nevyžaduje. Výrok poslance Ratha tedy hodnotíme jako zavádějící.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě záznamu Otázek Václava Moravce ze dne 29. 1. 2012.

Jiří Pospíšil ve druhé hodině vysílání, v čase od 19:15 říká: "...Tak já, a říkám to veřejně, dávám hlavu na špalek za nový zákon o státním zastupitelství. Buď bude, anebo zkrátka nebudu já. To je pro mě opět klíčová věc. (...) Dávám hlavu na špalek, já nevím, jestli to bude k 1. lednu nebo k 1. únoru, ale v tom horizontu, jak jsem to řekl, to znamená, tento rok já spojuji s novým zákonem o státním zastupitelství, plus minus 14 dní, měsíc, rozumíte."

Na základě dohledaných informací o návrzích zákona z Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

V tomto volebním období předložila ČSSD novelu zákona o přiznání k registrovanému majetku dvakrát. Do Sněmovny byly tyto návrhy předloženy 8. září 2010 a 8. září 2011. V obou případech byl tento návrh zamítnut již v 1. čtení, kdy skutečně neprošel přes hlasy koaličních poslanců. Hlasování pak dopadla následovně - první návrh; druhý návrh.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě řeči pronesené generálním tajemníkem OECD Angelem Gurríou.

Česká televize uvedla úryvek z řeči generálního tajemníka Angela Gurríi, kterou pronesl při příležitosti představení výsledků nového hospodářského přehledu pro Českou republiku během své pražské návštěvy v pátek 18.Iistopadu :„Já můžu české vládě jen pogratulovat k návrhu druhého pilíře. Vím, že tady v Česku se o něm hodně debatuje. Je to téma, které se dotýká každého. Jak občanů, tak velkých společností. A je to logické. Do důchodového spoření jde z kapes občanů hodně peněz ". O této zprávě dále informovala i další média jako například internetový portál ihned.cz, a Gurríův postoj pak poněkud podrobněji představil na svém portálu Svaz průmyslu a dopravy ČR.

Na základě dohledaných veřejných zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Vláda České republiky na svém jednání dne 27. září 2011 skutečně přijala (.pdf) premiérem zmíněnou strategii. Konkrétně se tento dokument nazývá Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období let 2012 až 2020 (Informační brožura ve formátu pdf.). Petr Nečas zmiňuje, že ambicí této strategie je posunout Českou republiku v oblasti konkurenceschopnosti mezi TOP20 zemí světa. I v této části lze výrok považovat za pravdivý, neboť v rámci zmíněné strategie je skutečně popisována snaha takového cíle dosáhnout.

Server www.bussinesinfo.cz, na který odkazuje webová stránka Vlády ČR, popisuje, že "její podtitul (pozn. strategie konkurenceschopnosti) "Zpět na vrchol" charakterizuje záměr vlády dostat do roku 2020 Českou republiku prostřednictvím této strategie mezi 20 nejvíce konkurenceschopných zemích světa".

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zprávy (.pdf) Eurostatu o vládních dluzích ve 4. čtvrtletí (uváděno jako procento HDP) zveřejněné 23. dubna 2012. Z této zprávy vyplývá, že Česká republika je 7. nejméně zadluženou zemí sedmadvacítky.

Veřejný dluh ČR tvoří podle této statistiky 41,2 % HDP. Pro představu, nejnižší veřejný dluh má mezi státy EU Estonsko, jehož dluh je pouze 6,0 % HDP a nejvyšší Řecko, jehož dluh činí 165,3 %. Přehledně zpracovanou tabulku zaměřenou pouze na tuto informaci zveřejnila i mnohá česká média jako například novinky.cz, finance.cz, či deník.cz.

Jak výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak i ústavně právní výbor, hlasovaly pro návrh novely o Nejvyšším kontrolním úřadu. Rovněž v souladu s tvrzením Stanislava Polčáka pro návrh novely zvedli ruce i poslanci sociální demokracie.

Zápis z jednání ústavně právního výboru z 1. prosince 2011 poukazuje na projednávání a rovněž odsouhlasení novely zákona o NKÚ. V tomtéž dokumentu je i seznam poslanců hlasujících pro návrh, v němž se objevují hned 3 zástupci ČSSD, a to: Jan Chvojka, Stanislav Křeček, Václav Zemek. Podobný zápis z jednání nabízí i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. I jeho členové návrh novely odhlasovali. Na rozdíl od ústavně právního výboru ale není konkretizováno, kteří poslanci hlasovali pro návrh. Nicméně ze 14 hlasujících nikdo nehlasoval proti.

Projekt IZIP skutečně vznikl v době, kdy byla Jiřina Musílková ředitelkou Všeobecné zdravotní pojišťovny. První smlouvu Jiřina Musílková podepsala s firmou IZIP, s.r.o., v roce 2001.

Výrok premiéra Nečase hodnotíme na základě analýzy programu ODS z roku 2006 jako pravdivý.

Program ODS Společně pro život (.pdf, str. 39) z roku 2006 obsahoval následující: " Zřídíme specializovaný Zvláštní soudní tribunál, který bude rozhodovat o korupci veřejných a ústavních činitelů. Na státním zastupitelství vznikne speciální složka pověřená bojem proti korupci."