Přehled ověřených výroků

Výrok ministra financí Kalouska hodnotíme jako pravdivý.

Dle oficiálních informací (fr.) existuje ve Francii v některých odvětvích institut tzv. minimální služby ("le service minimum") již od konce 70. let 20. století. Minimální služba je zakotvena v zákonech, které podrobně upravují ústavní právo zaměstnanců na stávku a jejím cílem je zajistit provoz strategických činností v období stávky. V roce 1979 byl tento institut zaveden v audiovizuálním průmyslu a vztahoval se na veřejná média (France Télévisions a Radio France). V roce 1980 byla uzákoněna minimální služba pro jaderný průmysl, v roce 1984 pro letovou kontrolu a v roce 2008 pro některé typy pozemní dopravy a základní a mateřské školy.

Ve stenografických záznamech Poslanecké sněmovny České republiky nejsou k dohledání informace potvrzující tvrzení Lubomíra Zaorálka. Výrok proto hodnotíme jako nepravdu.

Kromě oficiálních stenografických záznamů se tuto informaci nepodařilo dohledat ani v relevantních nezávislých médiích. Ty odkazují převážně na slova tehdejšího ministra školství Dobeše, který ve svých vyjádřeních premiéra Nečase zmiňuje, nicméně samotný předseda vlády nebo ministr financí Kalousek v těchto článcích nejsou citováni.

Na základě informací uvedených na internetových stránkách Strukturalni-fondy.cz hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako nepravdivý. Dle informací (pdf.) činí celková alokace fondů na rok 2007-2013 (aktuální k datu 3. května 2012) 778,5 mld. Kč. Cílem bylo vyčlenit pro regionální operační programy pro období 2007-2013 částku 4,6 mld.€, což odpovídá částce 118,634 mld.Kč (pozn. dle aktuálního kurzu € = 25,79 Kč). Uvedená částka, která měla být určena pro regionální operační programy, tak odpovídá 15,2 % z celkové částky, která byla pro ČR uvolněna.

Na základě záznamu pořadu Události komentáře ze dne 15. května 2012 a ústní interpelace ministra financí 15. března 2012 hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.

Lubomír Zaorálek tímto výrokem reaguje na Kalouskovu odpověď moderátorce v pořadu Události komentáře v souvislosti s hodnocením kauzy Davida Ratha. Miroslav Kalousek hodnotí kauzu Rath jako závažný problém pro Českou republiku i s ohledem na dotační programy EU. Evropská komise by podle něj mohla na základě korupčního skandálu Davida Ratha pozastavit platby do Česka, protože se jí vzhledem k nedostatku financí "hodí" další důvody k pozastavení proplácení evropských peněz.

Totéž prohlásil ještě v ústní interpelaci v PS PČR 15. března 2012, na což pak mimo jiné reagoval i eurokomisař Johannes Hahn.

Další mediální výstupy k tomuto tématu se nám však již nepodařilo dohledat.

Tento faktický výrok Nigela Farage hodnotíme jako pravdivý, a to na základě vyjádření W. Churchilla z roku 1943 pro BBC (.mp3), proslovu z roku 1946 v Zurichu a kongresu v Haagu 1948. Další informace k výroku lze nalézt i na oficiálních stránkách Rady Evropy. Informace o Radě Evropy v češtině lze nalézt například na portálu Euroskop či na stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR.

S názvem Rada Evropy (pozn.: odlišné od Evropské rady i Rady EU, které jsou součástí EU a v té době ještě neexistovaly) přišel jako první právě Winston Churchill ve svém projevu z roku 1943, kde vyzývá k vytvoření Rady Evropy a Rady Asie.

Vizi pak dále obhajoval i v Zurichu, kde uvedl, že by Rada Evropy měla být prvním konkrétním krokem k vytvoření „něčeho jako Spojených států evropských“. Rozhodnutí o vytvoření Rady Evropy přišlo na evropském kongresu v Haagu. Zde bylo rovněž rozhodnuto, že Rada bude rozdělena na Výbor ministrů a Parlamentní shromáždění. Churchill viděl roli této instituce jako předstupeň větší institucionalizace kontinentální Evropy. Za příklad dával Evropě USA i britský Commonwealth.

Rada Evropy byla založena 5. května roku 1949. Sídlí dodnes ve Štrasburku a sdružuje nyní celkem 47 států, které „zachovávají zásady právního státu a zaručují všem osobám v rámci své svrchovanosti základní lidská práva a svobody“. Suverenita je také zachovávána ve Výboru ministrů – orgánu, kde je každá členská země zastoupena svým ministrem zahraničí. Zde se také rozhoduje o nových smlouvách a úmluvách Rady Evropy.

Na základě informací z MISSOC (Vzájemný informační systém pro sociální ochranu, který zajišuje Evropská komise), Mezinárodní asociace sociálního zabezpečení (ISSA) a estonské legislativy jsme označili výrok za nepravdivý.

Data na serveru MISSOC dokládají, že v lednu 2011 nemělo 11 zemí Evropy stanoveno žádný horní limit, tudíž nemohla být Česká republika poslední.

Konkrétně můžeme uvést například estonský případ. Na části webových stránkách ISSA, které se týkají Estonska, se lze dočíst, že "there are no maximum earnings for contribution calculation purposes", což znamená, že v dané zemi stropy na sociální pojištění zavedeny nejsou.

Výjimky z výměry soc. pojištění jsou v §3 estonského zákona o soc. pojištění a §13 a §31 zákona o dani z příjmu.

Výrok poslance Bublana hodnotíme jako pravdivý, v České republice skutečně absentuje parlamentní kontrola nad civilní rozvědkou.

V České republice jsou v současnosti zřízeny 3 tajné služby dle zákona č. 153/1994 Sb. o zpravodajských službách České republiky. Jsou jimi Bezpečnostní informační služba (BIS), Vojenské zpravodajství (VZ) a Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Poslanec Bublan ve svém výroku hovoří právě o ÚZSI, tedy o civilní rozvědce a její kontrole ze strany Parlamentu České republiky. V rámci poslanecké sněmovny jsou vytvořeny stálé komise pro kontrolu činnosti BIS a Vojenského zpravodajství, stejný orgán se vztahem k ÚZSI absentuje. Samotný Úřad pro zahraniční styky a informace na svých stránkách píše, že " stávající zákonná úprava nestanoví konkrétní způsob, jak se má uskutečňovat parlamentní kontrola ÚZSI." Dále sice uvádí možnost kontroly prostřednictvím interpelace poslanců na předsedu vlády a ministry (konkrétně na ministra vnitra, v jehož gesci daný úřad funguje), nicméně tato kontrola není a nemůže být příliš efektivní.

Výrok hejtmana Novotného je nepravdivý.

Poslední dostupná Statistická ročenka Karlovarského kraje (z roku 2011 - uvádí data za rok 2010) v části Věda a výzkum -Výzkumní pracovníci podle krajů (.xls) uvádí, že v daném roce působilo v Karlovarském kraji 57 výzkumných pracovníků. Toto číslo se již výrazně odchyluje od čísla, které uvedl hejtman Novotný.

Výrok je pravdivý. Záměr vázat prostředky přesahující 20 miliard vyplývá z tiskové konference konané po skončení porady ekonomických ministrů z 27. února 2012. Přehledněji o aspektech tohoto záměru pak ve stejný den informuje media server portálu vláda.cz.

O samotném schválení opatření k dodržení schváleného deficitu státního rozpočtu pro letošní rok (2012) informuje zpráva z tiskové konference po jednání vlády z 21. března 2012. Konkrétně vláda rozhodla o vázání 23,6 miliardy korun z letošního rozpočtu.

K propadu příjmů v první části roku také došlo. Například ve vběru DPH počítal státní rozpočet s meziročním nárůstem o 15 %, místo toho došlo k meziročnímu poklesu o 3 % - jak se můžeme dočíst v tiskové zprávě ministerstva financí o plnění státního rozpočtu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle dat ČSÚ (xls.) z 1.ledna 2011 je v Pardubickém kraji 21 obcí nad 3,5 tisíce obyvatel, vid tabulka. Výrok sice není úplně přesný, ale hodnotíme jej jako pravdivý.

Obec

Počet obyvatel

Česká Třebová

16032

Heřmanúv Mestec

4926

Hlinsko

10143

Holice

6482

Choceň

9007

Chrudim

23240

Králiky

4559

Lanškroun

10123

Letohrad

6366

Litomyšl

10226

Moravská Třebová

10852

Pardubice

90401

Polička

8883

Přelouč

8757

Sezemice

3589

Skuteč

5254

Slaťinany

4106

Svitavy

16986

Ústí nad Orlicí

14499Vysoké Mýto

12558

Žamberk

6077

Server Bussinesinfo.cz pak uvádí, že v Pardubickém kraji je skutečně 451 obcí. Stejnou informaci obsahuje i výše umístěný odkaz na tabulku ČSÚ.