Přehled ověřených výroků

Předně uveďme, že český Pandemický plán (.pdf, str. 2) definuje pandemii jako „epidemii velkého rozsahu zasahující celé kontinenty. Jedná se tedy o výskyt onemocnění s vysokou incidencí na velkém území (kontinent) za určité časové období.“ Český právní řád definici pandemie nezakotvuje, stejně jako definici epidemie. Rozdíl mezi těmito pojmy v jejich obecném používání spočívá v tom, že zatímco pandemie zasahuje oblast více kontinentů, epidemie se týká určité jedné geografické oblasti.

Pro vyhlášení stavu pandemie a epidemie nejsou v české legislativě daná žádná striktní pravidla. Podmínky, za kterých bude jedna z těchto situací vyhlášena, jsou vágní a vzhledem k různé povaze jednotlivých nemocí se mohou lišit. Navíc vzhledem k tomu, že epidemie se týká jediné geografické oblasti, zatímco pandemie více kontinentů, mohou z logiky věci vyhlašovat oba stavy jiné orgány. Zatímco epidemii vyhlásí typicky orgány národní (např. ministerstvo zdravotnictví, hygiena apod.), pandemii vyhlašuje Světová zdravotnická organizace. Ta přitom využívá značně vágní definici pandemie jako „epidemie vyskytující se celosvětově nebo přes velké území napříč státními hranicemi a většinou působící na velké množství lidí“. V případě covidu-19 přitom byla pandemie vyhlášena 11. března 2020.

Na tomto místě je vhodné uvést kontext slov poslankyně Majerová Zahradníková. Ta odpovídá (video, čas 57:20) na otázku moderátorky, která se týká jejího dřívějšího prohlášení, že pandemie covidu-19 v ČR nikdy nebyla. Poslankyně Majerová Zahradníková svá dřívější slova hájí s odůvodněním, že „aby se mohla prohlásit pandemie, musí být nejdříve vyhlášena epidemie“.

Postup, který poslankyně Majerová Zahradníková popisuje, však není v české legislativě stanoven, a proto hodnotíme tento výrok jako nepravdivý. Pro vyhlášení pandemie neexistují žádné striktní požadavky, a pokud tedy není formálně vzato vyhlášena epidemie, může být přesto vyhlášena pandemie. 

Dle tiskové zprávy Ministerstva zdravotnictví z 6. října 2021 bylo k 5. říjnu očkováno alespoň jednou dávkou proti covidu-19 67,3 % dospělé populace v ČR.

Přehledy o počtu pozitivních případů a jejich struktuře pravidelně zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví. Dle informací (.xlsx), které byly dostupné 6. října, bylo za předchozí den potvrzeno celkem 1 108 případů covidu-19. Nenaočkovaných bylo z tohoto počtu celkem 841, tedy 75,9 %. Za pět dní od 1. do 5. října to poté bylo celkem 76,4 %.

Ministerstvo zdravotnictví v rámci výše uvedeného přehledu zveřejňuje také počty nově hospitalizovaných za daný den. Podle těchto informací bylo 5. října 2021 nově hospitalizováno celkem 24 osob s covidem-19, z toho bylo 16 (tedy 66,7 %) neočkovaných. Za předcházejících pět dní (od 1. do 5. října) činil tento podíl 77,6 %.

Čísla uváděná Andrejem Babišem tak nejsou zcela přesná, nicméně se pohybují v mezích námi tolerované míry nepřesnosti (10 % u číselných údajů). Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

V Ústavě České republiky není explicitně zmíněna bezplatná zdravotní péče v rámci všeobecného zdravotního pojištění. Nicméně součástí Ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod, kde se již tato zmínka objevuje. A to konkrétně ve čl. 31: „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.”

Ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje přehledy o počtech neočkovaných lidí, kteří byli s covidem-19 hospitalizováni v nemocnicích a na jednotkách intenzivní péče. Dle těchto informací (.xlsx), jež byly dostupné 6. října, bylo za předchozí den v nemocnicích hospitalizováno celkem 24 lidí, z toho 16 osob, tedy 66,7 %, bylo neočkovaných. Uveďme, že za předcházejících pět dní (od 1. do 5. října 2021) činil podíl neočkovaných 77,6 %. V září se poté jednalo o 69,1 % a v srpnu o 77,8 % neočkovaných lidí z celkového počtu hospitalizovaných.

Na jednotkách intenzivní péče (JIP) bylo podle stejného přehledu 5. října nově hospitalizováno 10 lidí, z toho 5 osob (50 %) bylo neočkovaných. Ve dnech 1.–5. října poté pacienti bez očkování tvořili 63,6 % všech pacientů nově přijatých na JIP. V září se jednalo o 72,6 % a v srpnu o 74,1 %.

Podle posledních dat, která Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo před konáním debaty, bylo k 5. říjnu 2021 v českých nemocnicích hospitalizováno celkem 267 osob s covidem-19 (.pdf, str. 1). Z tohoto počtu pak bylo 63 lidí hospitalizováno na jednotkách intenzivní péče (JIP).

Kandidátem Pirátské strany a STAN na ministra zdravotnictví je právník Ondřej Dostál. V poslední době je jeho jméno často skloňováno kvůli jeho názorům na vakcinaci proti covidu-19, především v souvislosti se skutečností, že sám očkován není. Jako důvod uvádí vysokou hladinu protilátek. Někteří členové Pirátské strany prohlásili, že by neměli problém s tím, že není očkovaný, ale vadí jim způsob, jakým tuto skutečnost prezentoval, a v důsledku poškození Pirátské strany.

Na svém blogu na Aktuálně.cz zdůvodňuje, proč není očkován. Zmiňuje také, proč pokládá za citlivý údaj, zda je člověk očkován, nebo nikoliv. „Nejsem odmítačem vakcinace,“ pokračuje Dostál a rozvíjí svůj pohled na očkování.

Na Twitteru se nicméně 8. října 2020, tedy téměř před rokem, Dostál vyjádřil takto: 

Aktuálně je už tweet smazán a je dostupný jen z internetového archivu. 

Premiér Babiš uvádí nepřesnou citaci, pro hodnocení je ale důležitý obsah Babišových a Dostálových slov. Andrej Babiš uvádí, že Ondřej Dostál nechtěl „žádné vakcíny“, čímž ale výrazně posouvá vyznění Dostálova tweetu. Ten totiž pouze uvedl, že je proti „vynucování vakcinace šikanou neočkovaných,“ nikoliv že by byl proti očkování jako takovému. Ostatně ani z dalších vyjádření Ondřeje Dostála z podzimu a zimy 2020 nevyplývá, že by kdy zpochybňoval očkování samotné. V prosinci 2020 například uvedl: „Můj názor: pro COVID-očkování nechť platí 2D - Dostupnost a Dobrovolnost.“

Soňu Pekovou na státní vyznamenání navrhlo hnutí STAN, nikoli TOP 09, a to s odůvodněním, že „ve své laboratoři přišla na jednodušší testování na nový typ koronaviru“. Senát v červenci 2020 následně tento návrh potvrdil, Peková nakonec ale státní vyznamenání od prezidenta republiky neobdržela.

Kontroverze ohledně Soni Pekové vzbudil mimo jiné její výrok z června 2020, že covid-19 do Vánoc zmizí. K tomu však nedošlo, naopak na počátku roku 2021 přišla velmi silná vlna epidemie. Dále také tvrdí, že virus je uměle vytvořen a vystupuje taktéž proti vakcinaci.

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler sice byl nominován TOP 09, ovšem nikoli na státní vyznamenání, nýbrž do Ústředního krizového štábu. Následně se však Roman Šmucler nechvalně proslavil především svým velkým odporem k protiepidemickým opatřením. Zlehčoval také vážnost epidemie. Lékařce, která na internetu přiznala, že se na covidovém oddělení hroutí, pak např. napsal, že „asi není zdravotník“.

Poslanecká sněmovna jednala o prodloužení nouzového stavu mj. v rámci schůze konané 11. února. Jelikož ale vedení Komunistické strany Čech a Moravy svým poslancům 5. února doporučilo pro prodloužení nehlasovat, pro hlasovali pouze poslanci menšinové vládní koalice (viz hl. č. 25 a 26). Nouzový stav prodloužen nebyl, vláda nicméně na žádost hejtmanů vyhlásila nouzový stav nový, platný do konce února.

Ke dni 11. února 2021 bylo dle dat Ministerstva zdravotnictví 76 332 nakažených osob a 6 040 hospitalizovaných s onemocněním covid-19. Uveďme, že přetížené byly zejména nemocnice v Karlovarském či Královehradeckém kraji. I podle vyjádření Ministerstva zdravotnictví byly v únoru 2021 nemocnice na hraně svých kapacit. Dodejme také, že na začátku února 2021 se na převozu pacientů s covidem-19 podílely rovněž vrtulníky.

Výrok Jana Hamáčka tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť opoziční poslanci svými hlasy přispěli ke zrušení nouzového stavu v době, kdy byly plné nemocnice.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) na základě tzv. tolerančního patentu (.docx) toleruje od roku 2018 menšinovou vládu hnutí ANO 2011 a České strany sociálně demokratické (ČSSD).

Toleranci menšinového kabinetu podmiňuje (.pdf) také naplněním sedmi bodů, jako jsou požadavky na sloučení pojišťoven spadajících pod Ministerstvo vnitra a Ministerstvo obrany, vznik státní komerční banky či převod vodovodní infrastruktury do vlastnictví státu, krajů či obcí. Dohoda byla skutečně uzavřena (.docx, str. 2) pouze mezi hnutím ANO 2011 a KSČM, nikoliv mezi KSČM a vládou.

Pro úplnost dodejme, že ústřední výbor KSČM rozhodl o ukončení tolerance 6. dubna 2021.