Přehled ověřených výroků

Premiér Babiš zde hovoří o promořenosti obyvatel České republiky ve spojitosti s přetrvávající debatou o tom, zda uznávat určitou hladinu protilátek získaných po prodělání covidu-19 jako doklad o bezinfekčnosti. Kvůli epidemické situaci z loňského podzimu a zimy je totiž podle některých odborníků i politiků v České republice poměrně velký počet lidí, kteří prodělali covid-19, aniž by o tom věděli či aniž by šli na test, a nyní mají na toto onemocnění protilátky. V tomto případě však nejsou protilátky brány na stejnou váhu jako očkování, a neočkovaní lidé s protilátkami tak musí i nadále prokazovat svou bezinfekčnost pomocí testu.

Připomeňme, že lidé, kteří prodělali covid-19 a nákaza u nich byla potvrzena testem, nemusí dle současných pravidel prokazovat svou bezinfekčnost pomocí testu po dobu 180 dní (.pdf).

Andrej Babiš v námi ověřované předvolební debatě zmiňuje (video, čas 3:22) také novou izraelskou studii, která se účinností protilátek získaných po prodělání covidu-19 zabývá, čímž chce zřejmě přispět do diskuze o uznávání protilátek. Této studii se v ověření budeme věnovat níže.

Nejdříve se ale podívejme na skutečné počty „promořených občanů“, o nichž ve výroku mluví premiér Babiš. Česká republika evidovala ke 31. srpnu 2021 celkově 1 679 483 případů nákazy virem SARS-CoV-2. Dle Českého statistického úřadu (ČSÚ) má nyní ČR přibližně 10,70 milionu obyvatel, a míra promoření by tedy od začátku pandemie ke 31. srpnu odpovídala cca 156 961 nakaženým na milion obyvatel.

Přehledné srovnání epidemické situace jednotlivých zemí světa pak nabízí server Our World In Data, který pracuje s daty, jež z různých zdrojů shromažďuje Univerzita Johnse Hopkinse. Upřesněme, že tento server uvádí u České republiky počet obyvatel ve výši 10,72 milionu, a vychází tedy z odhadů pro rok 2021. Podle uvedeného webu poté bylo ke 31. srpnu v ČR celkem 156 574 nakažených na milion obyvatel. Jedná se tedy o číslo nepatrně nižší, než které dostaneme, jestliže použijeme data ČSÚ. 

Dále uveďme, že podle světového přehledu celkového počtu nakažených osob na milion obyvatel se Česká republika ke 31. srpnu 2021 umístila až na 5. příčce, ovšem za státy s poměrně malým počtem obyvatel. Upřesněme, že populace Seychel, Andorry a San Marina nepřesahují ani v jednom případě hranici 100 tisíc obyvatel, Černá Hora pak má jen přibližně 630 tisíc obyvatel, a počty případů tak v jejich případě mají malou vypovídací hodnotu. Pokud státy s malým počtem obyvatel do srovnání nezahrneme, má Česká republika skutečně nejvíce „promořených občanů na milion obyvatel“, jak ve výroku uvádí Andrej Babiš.

Doplňme, že graf níže zobrazuje kumulativní počet nakažených na milion obyvatel v 15 zemích, kde byly ke 31. srpnu tyto hodnoty nejvyšší. Dobré je zde však také zmínit, že podle odborníků tato čísla téměř jistě nejsou přesná a lidí, kteří onemocnění covid-19 prodělali, je ve skutečnosti více. Nákaza u nich totiž mohla proběhnout bezpříznakově, a tak nebyli testováni, případně měli lehký průběh, ale otestovat se nenechali.

Andrej Babiš v tomto kontextu hovoří o již zmíněné nové izraelské studii (.pdf) z konce srpna 2021, jejímž tématem je především porovnání imunity získané po prodělání covidu-19 a imunity získané očkováním proti tomuto onemocnění. Výzkumníci se zde zaměřovali hlavně na účinnost těchto dvou druhů imunity při vystavení variantě delta, která v době výzkumu v Izraeli převládala. V rámci studie se autoři soustředili na porovnání tří skupin (.pdf, str. 2) osob. První skupinou byli lidé, kteří se s onemocněním nesetkali, ale jsou již plně naočkovaní dvoudávkovou vakcínou Pfizer/BioNTech. Druhou zkoumanou skupinou byli lidé ještě neočkovaní, kteří ale již onemocnění prodělali, a do třetí skupiny byli poté zařazeni ti, kteří covid-19 prodělali a mají za sebou pouze první dávku očkování vakcínou Pfizer/BioNTech. Dodejme, že studie ještě nebyla recenzována („peer-reviewed“), tedy prozatím neprošla kontrolou odborníků a nebyla formálně zveřejněna v odborném časopise.

Dle závěrů autorů studie je přirozená hodnota protilátek po prodělání nemoci vyšší a déletrvající než ta po vakcinaci. Vědci však také zmiňují, že pokud osoba onemocnění prodělala a má přirozené protilátky, po jedné dávce vakcíny jejich hodnota ještě stoupne (.pdf, str. 3).

Andrej Babiš tuto studii zmiňuje zřejmě z důvodu, že někteří odborníci v rámci debaty o uznávání protilátek jako dokladu o bezinfekčnosti poukazují na to, že pro takové uznání není dostatek dat. Dle nich se pak také může v případě České republiky objevit další problém, neboť určitá skupina občanů s protilátkami prodělala covid-19 v době, kdy u nás převládala mutace alfa. Není tedy jasné, zda by tito lidé měli ochranu i před současnou variantou delta.

Ze srpnového průzkumu společnosti PAQ Research, která zpracovala report s názvem Motivace a bariéry vakcinace (.pdf), vychází, že faktorem, který nejvíce lidi motivuje k očkování, je možnost výběru vakcíny. Až 30 % lidí, kteří s očkováním proti onemocnění covid-19 váhají nebo jej odmítají, by možnost výběru konkrétní vakcíny k očkování motivovala (pdf, str. 22).

To nicméně ještě neznamená, že by skutečně naočkovat nechali. Jak uvádí autoři průzkumu, „důvodem je to, že efekt intervencí je často pouze posun z tvrdého do měkčího odmítání či váhání (určitě ne → spíše nevím)“. Kolik procent váhajících a odmítajících by se díky motivaci možností výběru vakcíny opravdu nechalo naočkovat, zobrazuje následující graf (.pdf, str. 23).

Dotazováni byli jak očkovaní, tak neočkovaní lidé, přičemž z nich již očkovaných bylo 64 %. Dalších 6 % (nyní nenaočkovaných) by bylo ochotno se nechat očkovat i bez dodatečných motivací, tedy i bez možnosti výběru vakcíny. Pokud by taková možnost byla, nechalo by se jen díky tomu naočkovat dalších 5 % všech respondentů, respektive 14 % nenaočkovaných.

Možnost výběru vakcíny tedy do jisté míry k očkování motivuje 30 % nenaočkovaných, ale jen cca 14 % by se skutečně díky této možnosti nechalo naočkovat. Autoři výzkumu poukazují na to, že v kontextu populace by posun o 5 procentních bodů znamenal doočkování 400 tisíc lidí navíc, což podle nich může být z hlediska šíření nemoci zásadní.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová v pořadu Interview ČT24 18. srpna 2021 uvedla (video, čas 4:28), že je v České republice „zhruba 400 až 450 tisíc osob v té seniorní kategorii, kteří nejsou očkováni, neprodělali onemocnění“ covid-19. Doplňme, že rozhovor byl odvysílán přesně čtrnáct dní před námi ověřovanou předvolební debatou, jak uvádí Ivan Bartoš.

Dle dat Ministerstva zdravotnictví k 17. srpnu 2021, tedy dat aktuálních v den vyjádření Pavly Svrčinové, bylo z celkového počtu 2,158 milionu lidí nad 65 let alespoň jednou dávkou naočkováno cca 1,786 milionu lidí. Plně očkovaných poté bylo v této věkové skupině celkem 1,739 milionu osob. Z těchto čísel tedy vyplývá, že k 17. srpnu nedostalo ani jednu dávku vakcíny přibližně 372 tisíc lidí nad 65 let. Plně očkovaných pak v této věkové kategorii stále nebylo více než 419 tisíc lidí. 

Číslo, které ve výroku zmiňuje předseda Pirátů Bartoš, tak není zcela přesné, ale pohybuje se v rámci naší 10% tolerance. A to jak v případě, pokud bychom za osoby „bez vakcíny“ považovali seniory, kteří nedostali ani jednu dávku očkování, tak v případě seniorů, kteří očkováni prozatím nebyli nebo čekali na druhou dávku.

Na závěr upřesněme, že dle aktuálnějších dat k 31. srpnu 2021 se počet lidí nad 65 let, kteří nedostali ani jednu dávku vakcíny, snížil na přibližně 363 tisíc. V případě seniorů 65+, kteří nejsou plně očkováni, poté toto číslo kleslo na cca 394 tisíc.

Marian Jurečka v debatě hovořil o tom, že by Česká republika měla lépe využívat testy obyvatel na přítomnost protilátek vůči onemocnění covid-19. Podle něj by výsledek takového testu mohl stačit pro uznání bezinfekčnosti daného člověka, popřípadě by takový test umožnil člověku lépe znát svůj zdravotní stav. V hodnocení se nezabýváme tím, zda je tento postup správný, ale pouze tím, zda Rakousko a Velká Británie takové testování protilátek svým obyvatelům umožňují a zda výsledky takového testu uznávají či využívají.

Aktuálně Česká republika uznává tři způsoby bezinfekčnosti v souvislosti s onemocněním covid-19 – očkování, negativní test, prodělaná nemoc. U očkování musí uplynout 14 dnů od aplikace poslední vakcinační dávky. Akceptován je také PCR test s negativním výsledkem, ne starší než 7 dní, nebo negativní antigenní test absolvovaný nejdéle před 72 hodinami. Prodělaná nemoc se potvrzuje laboratorním potvrzením, které má platnost 180 dnů od prvního pozitivního testu.

Laboratorně prokázané protilátky proti onemocnění jako důkaz bezinfekčnosti se v České republice prozatím neuznávají. Podle ministra zdravotnictví Vojtěcha není pro správnost tohoto postupu zatím dostatek údajů.

Velká Británie začala testovat protilátky u svých občanů starších 18 let koncem srpna. Britové, kteří podstoupili PCR test a vyšel jim pozitivní, mají možnost využít domácí testy na protilátky. Ty je také možné si objednat například přes web Britské vlády. Testování má za cíl pomoci více pochopit imunitní reakce na různé varianty koronaviru. Nicméně ani Velká Británie neuznává při cestě do země protilátky jako důkaz bezinfekčnosti.

Také Rakousko umožňuje svým obyvatelům testovat se na přítomnost protilátek vůči onemocnění covid-19 a je jedinou zemí EU, která daný test uznává jako doklad o bezinfekčnosti. Daný test nesmí být starší než 90 dnů. Test na přítomnost protilátek Rakousko uznává také jako doklad o bezinfekčnosti při vstupu do země.

Na celkových financích zdravotnictví se podílejí (.pdf, str. 8) tři sektory. Jasně nejsilnějším je sektor veřejný, tedy zdravotní pojišťovny a státní, krajské i obecní rozpočty. Veřejné zdroje se na financování zdravotnictví podílí zhruba 83 %. Soukromý sektor, tedy například soukromé pojištění, závodní preventivní péče a neziskové organizace, pak tvoří jen 3,8 %. Posledním přispěvatelem jsou domácnosti, které do rozpočtu přinášejí zhruba 13,3 %. Zmiňme, že tato procenta vycházejí z čísel Českého statistického úřadu, přesněji Výsledku (.pdf) zdravotnických účtů 2010–2019. Jsou tedy navázána na výsledek roku 2019, kdy celková výše výdajů na zdravotnictví dosáhla necelých 478 mld. Kč. V dalších letech byla čísla pozměněna dopady pandemie.

Klíčovým hráčem jsou v případě financování zdravotnictví veřejné zdravotní pojišťovny. Ty v rámci zmíněného veřejného sektoru zastávají většinou více než 64 % financí. (.pdf, str. 8) Uveďme, že zdravotní pojišťovny získávají (.pdf, str. 49) finance ze státního rozpočtu skrze tzv. státní pojištěnce. To jsou osoby, za které pojistné hradí stát (děti, studenti, osoby na mateřské či rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání, důchodci apod.).

V současné době je výše pojistného za státního pojištěnce stanovena na hodnotě 1 767 Kč měsíčně. Celková částka, se kterou státní rozpočet na tento rok počítá, dosahuje dle odhadu na 127,3 mld. Kč. Na následujícím grafu můžeme vidět vývoj této celkové částky od roku 1993. Navýšení financí směřujících do zdravotnictví lze v období dvou vlád Andreje Babiše (2017–nyní), a zejména pak v době pandemie covidu-19, jasně pozorovat. Na příští rok byl schválen další nárůst, a to o 200 Kč na osobu měsíčně, celkově pak o 14,35 mld. Kč.

Zdroj: 1993–2014 (.xlsx), 2015–2021.

Pro kontext také dodejme informace o financích vyhrazených pro Ministerstvo zdravotnictví ze státního rozpočtu, které však zdaleka nedosahují objemů vydávaných na platbách za státní pojištěnce. I ty od nástupu vlád Andreje Babiše narostly. Na rozdíl od předchozího grafu plateb státu za státní pojištěnce zde však pozorujeme výkyvy dva. Přesněji v období vlád premiéra Špidly (2002–2004), Grosse (2004–2005), Paroubka (2005–2006) a dvou vlád Miroslava Topolánka. Uveďme však také, že v letošním roce měl být rozpočet Ministerstva zdravotnictví jen 10 mld. Kč, na 18 mld. byl navýšen (.pdf, str. 3) až únorovou novelou státního rozpočtu.

Zdroj: 1993, 1994, 1995, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019, 2020, 2021 (.pdf, str. 32).

Doplňme, že podle srpnových zpráv by měl rozpočet resortu zdravotnictví v příštím roce dosáhnout až 24 mld. Kč. I v tomto případě se jedná o navýšení, jelikož v původním návrhu rozpočtu na rok 2022 mělo zdravotnictví přisouzeno přibližně 22,7 miliard.

Marian Jurečka mluví o návrhu na uzákonění tzv. výchovného, tedy navýšení důchodů rodičům, kteří vychovali dítě, o 500 Kč. Poukazuje na to, že výchovné KDU-ČSL prosazuje již delší dobu.

V rámci projednávání vládního návrhu na navýšení důchodů v roce 2022 o 300 Kč nad zákonnou valorizaci poslanci předložili vícero pozměňovacích návrhů, jedním z nich byl také návrh poslanců ČSSD Jana Hamáčka (.pdf), respektive Romana Sklenáka (.pdf, str. 27). Ti navrhovali, aby se důchod od 1. ledna 2023 zvýšil každému, kdo vychoval dítě, přičemž by se důchod zvýšil o 500 Kč za každé vychované dítě. Tento návrh byl Sněmovnou přijat, i díky hlasům KDU-ČSL. Poslanecká sněmovna návrh novely schválila na konci července a legislativní proces zakončil prezident republiky svým podpisem na konci srpna 2021.

O schválení výchovného skutečně usilovali Lidovci již delší dobu a lze to označit za jejich dlouhodobou prioritu. Ve volebním programu pro sněmovní volby v roce 2017 Lidovci například uváděli (.pdf, str. 4): „Zásluhy rodin v  důchodovém systému spravedlivě oceníme nižšími odvody a vyššími důchody pro pracující rodiče.“ V Poslanecké sněmovně pak o prosazení výchovného usilovala zejména lidovecká poslankyně Pavla Golasowská. Ta podala pozměňovací návrh (.pdf) na přidání 500 Kč ženám za každé vychované dítě už v květnu 2018. Tehdy nebyl přijat, ze 132 poslanců hlasovalo pouze 49 pro.

Podruhé podala poslankyně Golasowská pozměňovací návrh (.pdf), který měl zavést tzv. výchovné pro důchodce, kteří vychovali dítě, o rok později – v červnu 2019. Ani v tomto případě nebyl návrh přijat, z přítomných 173 poslanců hlasovalo pro 52 a proti byli 4.

Jan Hamáček ve svém výroku mluví o postoji Pirátů v době, kdy se vláda snažila „protlačit valorizaci důchodů“. Valorizace představuje princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd. Valorizace každoročně způsobuje nárůst důchodů, výše přidaných peněz se může pohybovat od desítek korun až po doposud nejvyšší valorizace v hodnotách i přes 800 Kč. 

K valorizaci důchodů dochází každoročně na základě zákona o důchodovém pojištění. Není k tomu potřeba schválení vládou nebo Parlamentem. Vláda se tedy valorizaci nesnaží nikam protlačit. Jan Hamáček pak má nejspíše na mysli snahu vlády o navýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace, které má podobný efekt jako valorizace – tedy navýšení důchodů po celý rok. K tomu v posledních letech došlo vícekrát, například v letech 2018 a 2019, kdy vláda Parlamentem „protlačila“ návrh na zvýšení důchodů v letech 2019, respektive 2020, nad hodnotu danou zákonnou valorizací. Naposledy se o navýšení důchodů jednalo v létě letošního roku. V následujících odstavcích se proto podíváme na postoj Pirátů k tomuto navyšování důchodů v posledních letech.

Důchody se nad rámec zákonné valorizace zvyšovaly v letech 2018 a 2019 (na roky 2019, respektive 2020) a následně v roce 2021 na rok 2022. Při jednáních o zvýšení důchodů na rok 2019 však v rámci prvního, druhého ani třetího čtení návrhu zákona nepadly v souvislosti se zvýšením důchodů zmínky o „dárečcích“ či „úplatcích“. Pirátská strana navíc, stejně jako ostatní strany ve Sněmovně, hlasovala pro navýšení důchodů na rok 2019. O rok později opět došlo na návrh vlády ke zvýšení starobních důchodů, nikdo v rozpravě zvýšení důchodů za „dárečky“ neoznačil (1., 2. a 3. čtení) a všichni přítomní poslanci včetně Pirátů hlasovali pro návrh.

V průběhu schvalování navýšení důchodů nad zákonnou valorizaci v létě 2021 byla Pirátská strana více kritická. Poslanec Martínek například uvedl, že spíše než schvalovat příspěvky nad zákonnou hodnotu, by upřednostnil úpravu valorizačního mechanismu. Jako důvod uvedl například fakt, že by toto téma nemohlo být zneužíváno politiky v průběhu kampaní.

Poslanci některých opozičních stran o navýšení důchodů nad zákonnou valorizaci skutečně mluvili jako o dárcích či úplatcích voličům. V rámci prvního čtení návrhu novely v červnu 2021 se v tom smyslu vyjádřila například předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ve třetím čtení, které se uskutečnilo ke konci července 2021, se poté podobně vyslovil poslanec ODS Jan Bauer. Piráti však při projednávání nic takového neříkali. Sněmovna nakonec zvýšení důchodů na rok 2022 nad zákonnou valorizační hranici o 300 Kč schválila. Pirátská strana návrh tentokrát nepodpořila.

Piráti nicméně psali a mluvili o „předvolebních dárečcích“ jinde, zejména na sociálních sítích. Jejich návrh na příspěvek důchodcům z peněz určených na dotace firmám členů vlády byl doprovázen slovy „Ať si pan Babiš platí předvolební dárečky ze svého.“ O předvolebních dárečcích mluvil opakovaně také předseda Pirátů Ivan Bartoš a objevily se (.pdf, str. 1) i v předvolebních novinách Pirátů a Starostů. Znovu však nešlo o zmínky, které by se přímo vztahovaly k projednávanému navyšování důchodů nad zákonnou valorizaci. Zároveň jsme nenašli žádné vyjádření Pirátů toho smyslu, že by důchodci neměli dostat přidáno, například kvůli tomu, že si to nezaslouží.

Slovní spojení hovořící o dárečcích či úplatcích, ať už předvolebních či volebních, pak bylo ve spojení s důchody používáno zejména v roce 2020. Důležité je však zmínit, že se nejednalo o problematiku valorizace ani standardního navýšení důchodů, nýbrž v poslední době primárně o jednorázový příspěvek 5 000 Kč z listopadu a prosince 2020. K tzv. rouškovnému se tímto způsobem nevyjadřovali pouze pirátští poslanci. Podle dotazníku, který provedl server iROZHLAS, můžeme vidět, že jako předvolební úplatek označili tento příspěvek také někteří poslanci z klubu SPD, TOP 09, STAN nebo ODS. Další poslanci také hodnotili načasování příspěvku jako diskutabilní, neboť blízce předcházelo krajským volbám.

Výrok Jana Hamáčka tedy hodnotíme jako nepravdivý, jelikož pirátští poslanci v rámci projednávání navýšení důchodů nad rámec zákonné valorizace, které proběhlo v roce 2021, netvrdili, že jde o „předvolební dárečky“, které by si navíc důchodci nezasloužili. Dřívější návrhy na navyšování důchodů pak Piráti podpořili.

Valorizace důchodů je stanovena zákonem o důchodovém pojištění, a ke zvyšování důchodů tak zpravidla dochází automaticky. Upřesněme, že pomocí valorizace, jak jsme již zmiňovali v jednom z našich minulých odůvodnění, stát každoročně kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se pak vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd (.pdf).

K navyšování důchodů nad rámec zmíněné zákonné valorizace došlo v uplynulém volebním období třikrát. Poprvé v roce 2018, kdy se pro následující rok průměrný starobní důchod zvýšil nad rámec valorizace o 300 Kč, podruhé v roce 2019, kdy se jednalo o navýšení o dodatečnou částku 151 Kč, a následně potřetí v roce 2021. V tomto případě byl schválen návrh, podle něhož má v roce 2022 dojít k růstu důchodů nad rámec daný valorizačním mechanismem o 300 Kč.

Pirátská strana zvyšování důchodů podpořila opakovaně. Při hlasování v Poslanecké sněmovně tak Piráti podpořili vládní návrh na růst důchodů v roce 2018, kdy pro přijetí hlasovaly všechny sněmovní strany. Stejně tomu bylo i v roce 2019, kdy znovu na přijetí vládního návrhu panovala shoda napříč politickým spektrem.

Při hlasování o návrhu z května 2021 nicméně Pirátská strana vládu nepodpořila. Ve třetím čtení 30. července 2021 bylo celkem 10 pirátských poslanců ze schůze omluveno, 8 se zdrželo hlasovaní, 1 nebyl přihlášen a celkem 3 poslanci hlasovali proti přijetí. 

Zmiňme, že při projednávání tohoto návrhu pirátský poslanec Tomáš Martínek například uvedl, že by měl být valorizační mechanismus upraven tak, aby byl spravedlivý a zajišťoval důstojné zvyšování důchodů, které by nebylo možné zneužít politiky v průběhu kampaně. Pirátská strana také předložila několik pozměňovacích návrhů, kterými například chtěla rozšířit (.pdf) tzv. vyloučenou dobu (tedy dobu, která se nezahrnuje do výpočtu vyměřovacího základu důchodu) pro rodiče pečující o dítě do 7 let. Tento pozměňovací návrh (.pdf, str. 2) Pirátů, stejně jako další (.pdf, str. 2), pak obsahoval stejná ustanovení o navýšení důchodů o 300 Kč nad zákonnou valorizaci, kterou navrhovala vláda (.pdf, str. 1–2) a která je součástí nyní již schváleného znění novely zákona o důchodovém pojištění.

Pirátská strana tedy sice nepodpořila vládu při konečném hlasování o návrhu na navyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace v roce 2021, pozměňovací návrhy jejích poslanců však zahrnují stejné navýšení. V letech 2018 a 2019 Piráti vládní návrhy zvyšující důchody opakovaně podpořili. Piráti se v minulosti vyjadřovali proti jednorázovým příspěvkům důchodcům, jako bylo například tzv. rouškovné, nikoli však proti navyšování důchodů nad rámec zákonné valorizace.

Pro zasazení výroku do kontextu debaty je důležité uvést, že Andrej Babiš tvrdí, že vláda před volbami nerozdává „volební dárečky“. Tedy že navyšování důchodů je v kontextu minulých let běžná záležitost, na kterou nemají blížící se volby vliv. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, zda i v minulých letech vláda zvyšovala důchody nad rámec zákonné valorizace.

Hodnota starobních důchodů stoupá kontinuálně již od roku 1989, a to hlavně kvůli zákonné valorizaci. Tento pojem, jak jsme již zmiňovali v jednom z minulých výroků, značí princip, pomocí kterého stát kompenzuje negativní dopad inflace na důchody a sociální dávky. V praxi se vypočítává sečtením míry inflace (růstem cen) a poloviny růstu reálných mezd (.pdf). Valorizace každoročně způsobuje nárůst důchodů, výše přidaných peněz se může pohybovat od desítek korun až po doposud nejvyšší valorizace v hodnotách i přes 800 Kč.

Valorizace je stanovena zákonem, a ke zvyšování důchodů tak zpravidla dochází automaticky. Vláda nicméně do růstu penzí může zasahovat i ze svého uvážení. V letech 2018 i 2019 vláda zvýšila důchody nad rámec zákonné valorizace na následující rok, konkrétně o 300 Kč pro rok 2019, respektive o 151 Kč pro rok 2020. Následující graf pak zachycuje celkové částky, o něž se důchody zvyšovaly, přičemž v letech 2019 a 2020 je sloupec rozdělen na částku představující zákonnou valorizaci a částku, kterou důchodci dostali „navíc“.

V letech 2019 a 2020 tedy vláda zvýšila důchody ještě nad rámec zákonné části valorizace. V roce 2018 došlo vedle rozhodnutí o navýšení důchodů pro rok 2019 také ke schválení novely vytvořené Ministerstvem práce a sociálních věcí, která mění výpočet valorizací starobních důchodů. Podle této novely se stabilní část důchodů zvýšila o jeden procentní bod, tedy na 10 % průměrné mzdy. Pro občany starší 85 let se důchod navíc zvýšil o 1 000 Kč, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč. Pro úplnost dodejme, že na konci roku 2020 byl přijat vládní návrh na jednorázový příspěvek 5 000 Kč pro důchodce, tzv. rouškovné.

V každém zmíněném roce tedy došlo ke zvýšení důchodů, a to nejen v důsledku zákonné valorizace. V roce 2018 vláda schválila změnu výpočtu valorizací, která vedla k navýšení důchodů, a v letech 2019 a 2020 došlo ke zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Na závěr dodejme, že mezi lety 2018 a 2020 podle dat Českého statistického úřadu došlo ke zvýšení průměrně vypláceného starobního důchodu o 2 067 Kč.

Výpočet výše a valorizace důchodů závisí na dvou kategoriích a je stanoven v zákoně o důchodovém pojištění. Základní výměra důchodu je pro všechny stejná a v tuto chvíli činí 10 % z průměrné měsíční mzdy. V roce 2021 základní výměra po valorizaci činí 3 550 Kč měsíčně. Další část tvoří procentní výměra důchodu, ta je stanovena procentní sazbou z výpočtového základu podle doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a podle doby pojištění získané po vzniku nároku na daný důchod. Její výše je stanovena na nejméně 770 Kč měsíčně. K valorizaci důchodů dochází dle zákona vždy od splátky lednového důchodu. Vyplácené důchody se zvyšují na základě růstu indexu spotřebitelských cen a na základě růstu mezd.

Premiér Babiš v první části svého výroku mluví o změně výpočtu valorizace penzí, tedy navýšení základu, během vlády Bohuslava Sobotky, kde byl Andrej Babiš ministrem financí a Marian Jurečka ministrem zemědělství. Tato změna byla přijata vládou 21. září 2016, kdy došlo ke schválení nařízení vlády č. 325/2016 Sb. Návrh nařízení byl předložen Ministerstvem práce a sociálních věcí v čele s tehdejší ministryní Michaelou Marksovou (ČSSD). Tímto nařízením došlo k navýšení základní výměry o 110 Kč a procentní výměry o 2,2 %.

Další novela, která změnila výši důchodů, pochází z roku 2018. Konkrétně 9. března 2018 vláda předložila Poslanecké sněmovně návrh novely zákona o důchodovém pojištění (.pdf). Důvodová zpráva k novele zákona uvádí (.pdf, str. 3): „Návrh zákona se týká výše důchodů a obsahuje dvě opatření v oblasti důchodového pojištění; první opatření spočívá ve zvýšení základní výměry důchodu z 9 % průměrné mzdy na 10 % průměrné mzdy a druhé opatření spočívá ve zvýšení důchodu o 1 000 Kč měsíčně důchodcům, kteří dosáhli věku 85 let.“

Poslanecká sněmovna tuto novelu ve třetím čtení schválila 29. června 2018. Senát ovšem návrh novely Sněmovně vrátil s pozměňovacími návrhy. Poslanci však následně setrvali na původním návrhu zákona, který byl v srpnu 2018 podepsán prezidentem Zemanem. Dodejme, že zákon byl ve Sbírce zákonů vyhlášen pod číslem 191/2018 Sb. V důsledku této novely se tedy základní výměry důchodů zvýšily tak, aby činily 10 % průměrné měsíční mzdy. Procentní výměra se pak zvyšuje o 1 000 Kč pro občany starší 85 let, pro ty starší 100 let dokonce o 2 000 Kč.